- Otázky a diskuse
- Seznam
- Diskuse
Ostrava a okolí III
Pro všechny rybáře z Ostravska a přilehlého okolí bez nesmyslných karet a cenzur.
Autor diskuse: silorus - Profil , 15.2.2016 všeobecné - revíry, cestování
Dále moderuje: bambuča Profil
Dále moderuje: bambuča Profil
- Zobrazit zápisy s fotkou.
- Zobrazit vybrané uživatele.
načítám... - Zobrazit jen s poděkováním.
- Zobrazit nejlépe hodnocené.
64x v oblíbených a 9x v ignorovaných.
95 nových příspěvků od Vaší poslední návštěvy. (Začít číst od prvního z nich.)
Nsilorus - Profil | Pá 20.5.2016 17:21:20
Jakuba Vágnera už zase obviňují z nemravných praktik. V jeho rybníku prý plavou ryby podivného původu
Nejúspěšnější český rybář Jakub Vágner (34) zase vzbuzuje řadu vášní. Přítel Elišky Bučkové je nejnověji obviňován z toho, že v rybníku Katlov, který má dlouhodobě v pronájmu, jsou k výlovu ryby, které přitom patřily úplně jinam. „Ukradl je, tajně je převezl, bylo to nelegální a nemorální!“ zuřili někteří rybáři. „Dlouhodobě se mu někteří rybáři snaží škodit. Jde o pokus zlikvidovat jméno Jakuba i mistrovství světa v lovu kaprů,“ bránili Vágnera jeho lidé. Hlasujte v anketě na konci článku!
Nikdo toho neudělal pro propagaci rybářství v Česku tolik, co Jakub Vágner. Dosáhl dokonce takové prestiže, že natáčel i seriály pro věhlasné světové televizní kanály National Geographic a Discovery Channel. Možná i proto mu někteří závistivci nemohou přijít na jméno a za každou cenu se snaží najít na něm špínu. Je to i tento případ, nebo mají snad kritici tentokrát pravdu?
V poslední době se rozjela kampaň kritizující ho za to, že se v jím pronajatém rybníku Katlov objevily ryby, které jiní rybáři údajně prokazatelně chytili už jinde. Jak se tam dostaly? Byly ukradeny, nebo koupeny? To vyvolává řadu otázek.
„Je na pováženou, když si někdo dovolí říci v souvislosti se mnou slovo krádež. Na všechny své ryby mám na rozdíl od spousty jiných veškeré faktury od produkčních rybářství v ČR. Víc se ke kauze nebudu vyjadřovat, lepší by bylo zaměřit se na mistrovství světa, které bude mít pro Českou republiku obrovský význam,“ uvedl stručně Jakub Vágner, který dlouhodobě odmítá aféry svými vyjádřeními rozviřovat. Chce se soustředit na práci.
„Jakub je natolik charakterní člověk, že by se ničeho nekalého nedopustil. Mrzí ho to, co se občas v souvislosti s jeho jménem řeší, když se přitom obětavě snaží zpřístupňovat svou vášeň ostatním. Nakupujeme obrovské množství ryb, jejich původ není v našich silách kontrolovat. Jestli se skutečně v Katlově objevily ryby, které byly jinde, je také otázkou. Některé mohou mít podobné charakteristické rysy jako ty, které rybáři popisují, ale není to jistota,“ řekla jeho mluvčí Tereza Vágnerová.
Ničeho nelegálního se prý ani Jakub ani jeho lidé nedopustili. „Řada lidí to vnímá coby etický problém, ovšem ryby převáží mnoho lidí a teď se bez důkazů ukazuje nespravedlivě na Jakuba. Zajímavé načasování před mistrovstvím,“ pokračovala jeho sestra a mluvčí. Už příští týden se koná mistrovství světa v kapraření pro juniory právě na Katlově, na Nových Mlýnech má pak být seniorské mistrovství v září.
Aféra prý zatím juniorské mistrovství nijak zásadně nepoškodila. Odhlásil se zatím jeden slovenský tým a byla omezena nedělní Akademie, při které měly kaprařské společnosti učit lovit děti. Kdosi je údajně cíleně obvolával a snažil se akci i Jakuba zdiskreditovat, proto se některé raději omluvily, aby snad nebyly spojovány s něčím, co zavání průšvihem. ■
Nejúspěšnější český rybář Jakub Vágner (34) zase vzbuzuje řadu vášní. Přítel Elišky Bučkové je nejnověji obviňován z toho, že v rybníku Katlov, který má dlouhodobě v pronájmu, jsou k výlovu ryby, které přitom patřily úplně jinam. „Ukradl je, tajně je převezl, bylo to nelegální a nemorální!“ zuřili někteří rybáři. „Dlouhodobě se mu někteří rybáři snaží škodit. Jde o pokus zlikvidovat jméno Jakuba i mistrovství světa v lovu kaprů,“ bránili Vágnera jeho lidé. Hlasujte v anketě na konci článku!
Nikdo toho neudělal pro propagaci rybářství v Česku tolik, co Jakub Vágner. Dosáhl dokonce takové prestiže, že natáčel i seriály pro věhlasné světové televizní kanály National Geographic a Discovery Channel. Možná i proto mu někteří závistivci nemohou přijít na jméno a za každou cenu se snaží najít na něm špínu. Je to i tento případ, nebo mají snad kritici tentokrát pravdu?
V poslední době se rozjela kampaň kritizující ho za to, že se v jím pronajatém rybníku Katlov objevily ryby, které jiní rybáři údajně prokazatelně chytili už jinde. Jak se tam dostaly? Byly ukradeny, nebo koupeny? To vyvolává řadu otázek.
„Je na pováženou, když si někdo dovolí říci v souvislosti se mnou slovo krádež. Na všechny své ryby mám na rozdíl od spousty jiných veškeré faktury od produkčních rybářství v ČR. Víc se ke kauze nebudu vyjadřovat, lepší by bylo zaměřit se na mistrovství světa, které bude mít pro Českou republiku obrovský význam,“ uvedl stručně Jakub Vágner, který dlouhodobě odmítá aféry svými vyjádřeními rozviřovat. Chce se soustředit na práci.
„Jakub je natolik charakterní člověk, že by se ničeho nekalého nedopustil. Mrzí ho to, co se občas v souvislosti s jeho jménem řeší, když se přitom obětavě snaží zpřístupňovat svou vášeň ostatním. Nakupujeme obrovské množství ryb, jejich původ není v našich silách kontrolovat. Jestli se skutečně v Katlově objevily ryby, které byly jinde, je také otázkou. Některé mohou mít podobné charakteristické rysy jako ty, které rybáři popisují, ale není to jistota,“ řekla jeho mluvčí Tereza Vágnerová.
Ničeho nelegálního se prý ani Jakub ani jeho lidé nedopustili. „Řada lidí to vnímá coby etický problém, ovšem ryby převáží mnoho lidí a teď se bez důkazů ukazuje nespravedlivě na Jakuba. Zajímavé načasování před mistrovstvím,“ pokračovala jeho sestra a mluvčí. Už příští týden se koná mistrovství světa v kapraření pro juniory právě na Katlově, na Nových Mlýnech má pak být seniorské mistrovství v září.
Aféra prý zatím juniorské mistrovství nijak zásadně nepoškodila. Odhlásil se zatím jeden slovenský tým a byla omezena nedělní Akademie, při které měly kaprařské společnosti učit lovit děti. Kdosi je údajně cíleně obvolával a snažil se akci i Jakuba zdiskreditovat, proto se některé raději omluvily, aby snad nebyly spojovány s něčím, co zavání průšvihem. ■
Nsilorus - Profil | Čt 21.4.2016 6:44:12
Revitalizace štěrkovny by do budoucna zcela změnila Hlučínsko
Kolem dvou set pracovních míst by mělo přibýt na Hlučínsku po dobu, co bude probíhat revitalizace Hlučínského jezera. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechal v červenci vypracovat Městský úřad Hlučín. Po ukončení všech sanačních a rekultivačních prací by následný rozvoj oblasti přinesl další desítky pracovních míst v oblasti turistického ruchu i v údržbě celé lokality a obsluze nových vodních staveb.
Hotový projekt, který je největší v novodobé historii Hlučína a měl by přijít na 800 milionů korun, odevzdal starosta Hlučína Pavel Paschek ministerstvu průmyslu a obchodu v květnu. Protože o něm bude rozhodovat celá vláda, obrátil se poté starosta dopisem na všechny ministry s žádostí o schůzku, aby mohl osobně objasnit význam projektu pro region. „Naposledy jsem se potkal tuto středu po zasedání vlády v Moravskoslezském kraji s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, který byl překvapen, že už máme projekt kompletně hotov. Zamlouval se mu,“ uvedl starosta Pavel Paschek. V minulém týdnu projekt představil také Vladimíru Špidlovi, řediteli odboru poradců a poradkyň předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Štěrkovnu kvůli tomu navštívil také ministr financí Andrej Babiš při své březnové návštěvě Moravskoslezského kraje. Město Hlučín věří, že vláda zařadí projekt co nejdříve do svých priorit.
Za dobře připravený ho považuje též vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala. "Podporuji všechny projekty, které přinášejí pracovní místa. Tento projekt patří mezi ty dobře připravené, které mohou mít významný přínos pro zaměstnanost v našem regionu, navíc může přinést práci jak při sanačních a rekultivačních pracích, tak poté při dalším využití a rozvoji lokality. Program, ze kterého by měl být projekt financován, bohužel ´běží´velice pomalu a schválené připravené projekty čekají velmi dlouho na realizaci. Ale věřím, že ministerstvo financí vyslyší naše opakované prosby, aby došlo k akcelerování revitalizačního programu," prohlásil Cienciala.
Cílem projektu sanace, rekultivace a revitalizace území štěrkovny Hlučín je protipovodňová ochrana zejména území Děhylova a Martinova, kam by se v případě rozvodnění řeky Opavy mohla vylít voda z Hlučínského jezera. Proto je nutné zvednout hráze nádrže a rekonstruovat technické vodní objekty.
Už při povodních v roce 1997 vznikly obrovské škody na komunikacích i na vodních stavbách. „Tehdy se přelily říční hráze na řece Opavě mezi Děhylovem a Jilešovicemi, voda se propojila s Hlučínským jezerem. Škody na majetku, který spravuje státní podnik Povodí Odry, se pohybovaly v řádech desítek milionů korun. Šlo o velmi nebezpečnou situaci. Aby se už neopakovala a řeka i Hlučínské jezero byly od sebe pro případ povodní odděleny, měly by se v uvedeném úseku říční hráze navýšit na úroveň stoleté vody s převýšením 0,5 metru. Tím nedojde ke vzájemnému ovlivňování hladin řeky i jezera v případě zvýšených, povodňových průtoků,“ informoval Čestmír Vlček z Povodí Odry.
V bývalém dobývacím prostoru se bude zároveň obnovovat dopravní infrastruktura zničená v důsledku těžby štěrkopísku.
„Projekt, který se dotkne nejen Hlučína, ale též katastrálních území Kozmic, Dobroslavic, Jilešovic a Děhylova, bude financován z prostředků Ministerstva financí ČR. Meziresortní komise pro řešení revitalizace Moravskoslezského kraje ho doporučila k realizaci již v roce 2008,“ doplnil vedoucí odboru městského majetku hlučínské radnice Miroslav Zmrzlík.
„Město Hlučín má v současnosti už vydaná veškerá rozhodnutí nezbytná pro realizaci stavby. Do přípravy investovalo cca 9 milionů korun ze svého rozpočtu, a to zejména na výkupy pozemků. pozemků. Náklady vynaložené státem na zpracování projektové dokumentace a související inženýrskou činnost se pohybují v řádech desítek miliónů korun,“ informovala Jiřina Kosmová, pracovnice odboru městského majetku, která měla přípravu projektu na starosti. Práce by měly od zahájení trvat tři roky.
Realizace by konečně umožnila další rozvoj významné turistické lokality, který je v současnosti omezen, protože je v záplavové zóně. „Máme v současnosti jen velmi omezené prostory, kde můžeme cokoliv dalšího postavit. Pokud by se podařilo projekt zrealizovat, otevřely by se na Hlučínské štěrkovně velké možnosti pro další rozvoj nejen našeho Sportovně rekreačního areálu, ale i pro nové podnikatelské aktivity v oblasti turistického ruchu. Umím si představit, že by na jezeře přibyly k půjčovnám lodí nebo lyžařskému vleku další vodní atrakce, že by tu vyrostl nějaký penzion a podobně,“ řekl ředitel Sportovně rekreačního areálu Petr Breitkopf.
V Hlučínské štěrkovně se těžil písek od 60. do 80. let minulého století. Při povodních v roce 1997 bylo celé území zatopeno včetně přilehlých komunikací. Další povodně, byť menšího rozsahu, se opakovaly v letech 2006 a 2007. Stát převedl stavbu vodního díla Hlučínského jezera na město Hlučín v roce 2008. Již tehdy bylo zřejmé, že bude nutné provést jak rekultivaci území, tak opatření k zabezpečení staveb na vodním díle Hlučínského jezera. V případě povodní totiž hrozí zaplavování území v okolí toku řeky Opavy a destrukce většiny objektů jezera, jakož i devastace krajiny a zhoršení již tak špatného stavu infrastruktury. Projekt počítá zejména s navýšením hrází řeky Opavy nad úroveň stoleté vody, zpevněním břehů, rekonstrukcí objektů Hlučínského jezera a s odstraněním negativních následků po těžbě štěrkopísku, tedy s obnovou krajiny, zeleně, přirozeného vodního režimu i poškozených a zničených komunikací.
Kolem dvou set pracovních míst by mělo přibýt na Hlučínsku po dobu, co bude probíhat revitalizace Hlučínského jezera. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechal v červenci vypracovat Městský úřad Hlučín. Po ukončení všech sanačních a rekultivačních prací by následný rozvoj oblasti přinesl další desítky pracovních míst v oblasti turistického ruchu i v údržbě celé lokality a obsluze nových vodních staveb.
Hotový projekt, který je největší v novodobé historii Hlučína a měl by přijít na 800 milionů korun, odevzdal starosta Hlučína Pavel Paschek ministerstvu průmyslu a obchodu v květnu. Protože o něm bude rozhodovat celá vláda, obrátil se poté starosta dopisem na všechny ministry s žádostí o schůzku, aby mohl osobně objasnit význam projektu pro region. „Naposledy jsem se potkal tuto středu po zasedání vlády v Moravskoslezském kraji s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, který byl překvapen, že už máme projekt kompletně hotov. Zamlouval se mu,“ uvedl starosta Pavel Paschek. V minulém týdnu projekt představil také Vladimíru Špidlovi, řediteli odboru poradců a poradkyň předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Štěrkovnu kvůli tomu navštívil také ministr financí Andrej Babiš při své březnové návštěvě Moravskoslezského kraje. Město Hlučín věří, že vláda zařadí projekt co nejdříve do svých priorit.
Za dobře připravený ho považuje též vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala. "Podporuji všechny projekty, které přinášejí pracovní místa. Tento projekt patří mezi ty dobře připravené, které mohou mít významný přínos pro zaměstnanost v našem regionu, navíc může přinést práci jak při sanačních a rekultivačních pracích, tak poté při dalším využití a rozvoji lokality. Program, ze kterého by měl být projekt financován, bohužel ´běží´velice pomalu a schválené připravené projekty čekají velmi dlouho na realizaci. Ale věřím, že ministerstvo financí vyslyší naše opakované prosby, aby došlo k akcelerování revitalizačního programu," prohlásil Cienciala.
Cílem projektu sanace, rekultivace a revitalizace území štěrkovny Hlučín je protipovodňová ochrana zejména území Děhylova a Martinova, kam by se v případě rozvodnění řeky Opavy mohla vylít voda z Hlučínského jezera. Proto je nutné zvednout hráze nádrže a rekonstruovat technické vodní objekty.
Už při povodních v roce 1997 vznikly obrovské škody na komunikacích i na vodních stavbách. „Tehdy se přelily říční hráze na řece Opavě mezi Děhylovem a Jilešovicemi, voda se propojila s Hlučínským jezerem. Škody na majetku, který spravuje státní podnik Povodí Odry, se pohybovaly v řádech desítek milionů korun. Šlo o velmi nebezpečnou situaci. Aby se už neopakovala a řeka i Hlučínské jezero byly od sebe pro případ povodní odděleny, měly by se v uvedeném úseku říční hráze navýšit na úroveň stoleté vody s převýšením 0,5 metru. Tím nedojde ke vzájemnému ovlivňování hladin řeky i jezera v případě zvýšených, povodňových průtoků,“ informoval Čestmír Vlček z Povodí Odry.
V bývalém dobývacím prostoru se bude zároveň obnovovat dopravní infrastruktura zničená v důsledku těžby štěrkopísku.
„Projekt, který se dotkne nejen Hlučína, ale též katastrálních území Kozmic, Dobroslavic, Jilešovic a Děhylova, bude financován z prostředků Ministerstva financí ČR. Meziresortní komise pro řešení revitalizace Moravskoslezského kraje ho doporučila k realizaci již v roce 2008,“ doplnil vedoucí odboru městského majetku hlučínské radnice Miroslav Zmrzlík.
„Město Hlučín má v současnosti už vydaná veškerá rozhodnutí nezbytná pro realizaci stavby. Do přípravy investovalo cca 9 milionů korun ze svého rozpočtu, a to zejména na výkupy pozemků. pozemků. Náklady vynaložené státem na zpracování projektové dokumentace a související inženýrskou činnost se pohybují v řádech desítek miliónů korun,“ informovala Jiřina Kosmová, pracovnice odboru městského majetku, která měla přípravu projektu na starosti. Práce by měly od zahájení trvat tři roky.
Realizace by konečně umožnila další rozvoj významné turistické lokality, který je v současnosti omezen, protože je v záplavové zóně. „Máme v současnosti jen velmi omezené prostory, kde můžeme cokoliv dalšího postavit. Pokud by se podařilo projekt zrealizovat, otevřely by se na Hlučínské štěrkovně velké možnosti pro další rozvoj nejen našeho Sportovně rekreačního areálu, ale i pro nové podnikatelské aktivity v oblasti turistického ruchu. Umím si představit, že by na jezeře přibyly k půjčovnám lodí nebo lyžařskému vleku další vodní atrakce, že by tu vyrostl nějaký penzion a podobně,“ řekl ředitel Sportovně rekreačního areálu Petr Breitkopf.
V Hlučínské štěrkovně se těžil písek od 60. do 80. let minulého století. Při povodních v roce 1997 bylo celé území zatopeno včetně přilehlých komunikací. Další povodně, byť menšího rozsahu, se opakovaly v letech 2006 a 2007. Stát převedl stavbu vodního díla Hlučínského jezera na město Hlučín v roce 2008. Již tehdy bylo zřejmé, že bude nutné provést jak rekultivaci území, tak opatření k zabezpečení staveb na vodním díle Hlučínského jezera. V případě povodní totiž hrozí zaplavování území v okolí toku řeky Opavy a destrukce většiny objektů jezera, jakož i devastace krajiny a zhoršení již tak špatného stavu infrastruktury. Projekt počítá zejména s navýšením hrází řeky Opavy nad úroveň stoleté vody, zpevněním břehů, rekonstrukcí objektů Hlučínského jezera a s odstraněním negativních následků po těžbě štěrkopísku, tedy s obnovou krajiny, zeleně, přirozeného vodního režimu i poškozených a zničených komunikací.
Nsilorus - Profil | St 20.4.2016 11:55:21
Povodí Odry, státní podnik ve spolupráci s Českým přehradním výborem zve všechny vodohospodáře, odborníky a příznivce na mezinárodní konferenci.
Termín konání: 21. - 23.6.2016
Clarion Congress Hotel Ostrava
Organizátoři:
Povodí Odry, státní podnik
Ing. Pagáč Jiří
Český přehradní výbor
doc. Ing. Satrapa Ladislav, CSc.
Nsilorus - Profil | Čt 14.4.2016 15:52:46
Nsilorus - Profil | St 13.4.2016 22:27:05
V místech dnešní Tylovy ulice se rozprostíral velký rybník Záhumeník
Nsilorus - Profil | St 13.4.2016 21:42:52
Rybníkářská minulost na jihu Ostravy
Podzim s sebou každoročně přináší výlovy rybníků v okolí Ostravy. Málokdo však již dnes ví, že také na území našeho obvodu bylo ještě před sto lety možné nalézt několik rybníků, a že v dávnější minulosti bychom malých i velkých rybníků v Hrabůvce, Zábřehu a Výškovicích našli více než padesát.
Zakládání rybníků
Kořeny zdejšího rybníkářství sahají až na samý počátek patnáctého století, kdy podle dochované listiny byly v Zábřehu nad Odrou tři rybníky. V této době začínají rybníky ve větší míře vznikat na celém území Moravy a Čech. Svého vrcholu však rybníkářství dosáhlo až ve století šestnáctém, na jehož konci počet zábřežských rybníků vzrostl na bezmála dvacet.
Rybníkářství se tehdy stalo jednou z nejvýnosnějších podnikatelských aktivit šlechty. Samotné vybudování menších rybníků nebylo v této době náročné a investice se brzy vrátila z prodeje ryb poddaným a na okolní trhy.
Kde se rybníky nacházely?
Zatímco dříve se rybníky zakládaly spíše osamoceně, v šestnáctém století byly budovány celé rybniční soustavy. V Hrabůvce vznikla soustava rybníků v prostoru dnešní haldy u Místecké ulice. Ve Výškovicích byla rybniční síť vybudována v prostoru mezi řekou Odrou a západním okrajem Proskovické ulice a také v Zábřehu vznikla celá soustava rybníků táhnoucí se od severního okraje Bělského lesa (v místech pozdějšího sídliště Stalingrad) kolem dnešní ulice Horní až k samotné obci Zábřeh. Další rybníky se nacházely volně roztroušeny v centrech obcí a jejich nejbližším okolí. V šestnáctém století bychom tak například v Zábřehu našli rybníky pojmenované jako Nebeský, Živný (nebo Zifný), Záhumeník, Bratrskej a mnohé další, v Hrabůvce pak například Mazurovec nebo Hranečník. Zábřežská soustava rybníků byla zásobována vodou z potoku Zábřežka. Ten pramenil v Bělském lese a poblíž současné křižovatky u radnice ÚMOb Jih se spojoval s potokem Živ (někdy také Ziff), přitékajícím z polí mezi Novou Bělou a Hrabovou.
Ryby
V rybnících se chovali především kapři, k násadě se ale přidávaly také štiky a líni. Vzhledem k tomu, že ryby byly rozšířenou postní stravou v období církevních svátků, probíhaly na zdejších rybnících výlovy často těsně před Vánocemi a před velikonočními svátky. To, jak takový vánoční výlov vypadal, ukazuje vyprávění zachycené v hrabovské kronice, které popisuje období druhé poloviny devatenáctého století, kdy rybníky byly již často majetkem bohatých sedláků: „Předvánoční týden byl netrpělivě očekávaný. (…) Všechno mužské pokolení v dávno dobře namaštěných vysokých botech, těžkých beranicích a s rukavicemi na špagátě kolem krku od časného rána se shromáždilo kolem haltéřů s neckami, vanami a rybářskými stoly. Sousedé chalupníci pomáhali svému sedlákovi ryby vybírat, třídit a nakládali do beček na voze, aby ještě za ranného šera často v třeskutém mraze bylo možno vyrazit živým klusem do Ostravy na trh. (…) Prodavači z města přijeli někdy až pozdě večer promrzlí a mokří jako hastrmani. Všichni zasedli v hospodě k družné besedě, až hospodyně přišly pro ty chlopy, aby bez újmy na zdraví mohli se druhého dne chopit téhož programu.“
Zánik rybníků
Kolem rybníků byly vybudovány hráze a strouhy, jejichž opravy prováděli poddaní v rámci svých robotních povinností. V dobách, kdy rybníkářství prosperovalo, probíhaly opravy pravidelně a o rybníky bylo řádně pečováno. V průběhu osmnáctého a devatenáctého století však nastal postupný úpadek tohoto odvětví, které již přestalo být výnosné jako dříve. Se zánikem roboty se péče o rybníky stala nákladnější, poptávka po rybách se zmenšovala a jejich cena klesla, mimo jiné v důsledku dovozu levnějších mořských ryb. Udržovat rybníky se proto přestalo vyplácet.
Protože hráze sloužily často také jako polní cesty, bez oprav je časem rozjezdily povozy a rozšlapal dobytek. Vzniklé bahno bylo splavováno do rybníků, které se postupně zanášely a ztrácely tak svůj původní účel. Mnohé rybníky byly postupně zcela zrušeny, vysušeny a využity jako zemědělská půda.
Přesto, že rybníky zanikly většinou více než před sto lety, některé stopy připomínající rybníkářskou minulost našeho obvodu dodnes zůstaly. Až půjdete kolem zábřežského zámku, všimněte si například hrází malého rybníku, který se nacházel v jeho těsné blízkosti a sloužil k přezimování rybí násady.
V místech dnešní Tylovy ulice se rozprostíral velký rybník Záhumeník
Podzim s sebou každoročně přináší výlovy rybníků v okolí Ostravy. Málokdo však již dnes ví, že také na území našeho obvodu bylo ještě před sto lety možné nalézt několik rybníků, a že v dávnější minulosti bychom malých i velkých rybníků v Hrabůvce, Zábřehu a Výškovicích našli více než padesát.
Zakládání rybníků
Kořeny zdejšího rybníkářství sahají až na samý počátek patnáctého století, kdy podle dochované listiny byly v Zábřehu nad Odrou tři rybníky. V této době začínají rybníky ve větší míře vznikat na celém území Moravy a Čech. Svého vrcholu však rybníkářství dosáhlo až ve století šestnáctém, na jehož konci počet zábřežských rybníků vzrostl na bezmála dvacet.
Rybníkářství se tehdy stalo jednou z nejvýnosnějších podnikatelských aktivit šlechty. Samotné vybudování menších rybníků nebylo v této době náročné a investice se brzy vrátila z prodeje ryb poddaným a na okolní trhy.
Kde se rybníky nacházely?
Zatímco dříve se rybníky zakládaly spíše osamoceně, v šestnáctém století byly budovány celé rybniční soustavy. V Hrabůvce vznikla soustava rybníků v prostoru dnešní haldy u Místecké ulice. Ve Výškovicích byla rybniční síť vybudována v prostoru mezi řekou Odrou a západním okrajem Proskovické ulice a také v Zábřehu vznikla celá soustava rybníků táhnoucí se od severního okraje Bělského lesa (v místech pozdějšího sídliště Stalingrad) kolem dnešní ulice Horní až k samotné obci Zábřeh. Další rybníky se nacházely volně roztroušeny v centrech obcí a jejich nejbližším okolí. V šestnáctém století bychom tak například v Zábřehu našli rybníky pojmenované jako Nebeský, Živný (nebo Zifný), Záhumeník, Bratrskej a mnohé další, v Hrabůvce pak například Mazurovec nebo Hranečník. Zábřežská soustava rybníků byla zásobována vodou z potoku Zábřežka. Ten pramenil v Bělském lese a poblíž současné křižovatky u radnice ÚMOb Jih se spojoval s potokem Živ (někdy také Ziff), přitékajícím z polí mezi Novou Bělou a Hrabovou.
Ryby
V rybnících se chovali především kapři, k násadě se ale přidávaly také štiky a líni. Vzhledem k tomu, že ryby byly rozšířenou postní stravou v období církevních svátků, probíhaly na zdejších rybnících výlovy často těsně před Vánocemi a před velikonočními svátky. To, jak takový vánoční výlov vypadal, ukazuje vyprávění zachycené v hrabovské kronice, které popisuje období druhé poloviny devatenáctého století, kdy rybníky byly již často majetkem bohatých sedláků: „Předvánoční týden byl netrpělivě očekávaný. (…) Všechno mužské pokolení v dávno dobře namaštěných vysokých botech, těžkých beranicích a s rukavicemi na špagátě kolem krku od časného rána se shromáždilo kolem haltéřů s neckami, vanami a rybářskými stoly. Sousedé chalupníci pomáhali svému sedlákovi ryby vybírat, třídit a nakládali do beček na voze, aby ještě za ranného šera často v třeskutém mraze bylo možno vyrazit živým klusem do Ostravy na trh. (…) Prodavači z města přijeli někdy až pozdě večer promrzlí a mokří jako hastrmani. Všichni zasedli v hospodě k družné besedě, až hospodyně přišly pro ty chlopy, aby bez újmy na zdraví mohli se druhého dne chopit téhož programu.“
Zánik rybníků
Kolem rybníků byly vybudovány hráze a strouhy, jejichž opravy prováděli poddaní v rámci svých robotních povinností. V dobách, kdy rybníkářství prosperovalo, probíhaly opravy pravidelně a o rybníky bylo řádně pečováno. V průběhu osmnáctého a devatenáctého století však nastal postupný úpadek tohoto odvětví, které již přestalo být výnosné jako dříve. Se zánikem roboty se péče o rybníky stala nákladnější, poptávka po rybách se zmenšovala a jejich cena klesla, mimo jiné v důsledku dovozu levnějších mořských ryb. Udržovat rybníky se proto přestalo vyplácet.
Protože hráze sloužily často také jako polní cesty, bez oprav je časem rozjezdily povozy a rozšlapal dobytek. Vzniklé bahno bylo splavováno do rybníků, které se postupně zanášely a ztrácely tak svůj původní účel. Mnohé rybníky byly postupně zcela zrušeny, vysušeny a využity jako zemědělská půda.
Přesto, že rybníky zanikly většinou více než před sto lety, některé stopy připomínající rybníkářskou minulost našeho obvodu dodnes zůstaly. Až půjdete kolem zábřežského zámku, všimněte si například hrází malého rybníku, který se nacházel v jeho těsné blízkosti a sloužil k přezimování rybí násady.
V místech dnešní Tylovy ulice se rozprostíral velký rybník Záhumeník
NGil l - Profil | So 19.3.2016 0:30:42
PetrVa >> Nebude vadit, když se ryby dovezou liazkou sklápěčkou a roznesou rovnoměrně po celém revíru v přepravkách ?
http://skupina.msporuba1.cz/fotogalerie-/fotogalerie-2015/kapr-podzim-2015
http://skupina.msporuba1.cz/fotogalerie-/fotogalerie-2015/kapr-podzim-2015
NKajman60 - Profil | Pá 18.3.2016 21:59:21
Gil l >> ...že tě hanba neobluje, se tu chlubit třemi přepravkami....
NPetrVa - Profil | Pá 18.3.2016 21:24:47
Vidím že výsatba je v plném proudu. Před lety kdy byl svět ještě normální, se vysazovalo liazkou nebo avíí a frungalo se to tam po tunách žlabem. Dnes se jezdí pikapem a s velkou slávou se na bečkárnu dá 8 kaprů. Příští rok to můžete donést v igelitce a nebo těch pár kousků předat těm důchodcům co tam sedí od rána do večera. Už teď mám obavu že předešlý stav vody na žermanicích nahrál do karet a nedala se tam ani šupina. Už jsem to říkal před lety, kdyby za ty naše peníze byly poctivě vysazované ryby tak by jsme při koupání museli po nich šlapat.Bral jsem povolenku i pro dceru a nechal jsem tam půl výplaty.
NDart Ness - Profil | Pá 18.3.2016 20:42:41
Nenašel jsem tady zmínku , tak vás informuji , at´ nedopadnete jako já - nalítaných kilometrů do cypa a na Dukle je ode dneška do konce měsíce hájení...
NGil l - Profil | Pá 18.3.2016 7:03:18
Podrobnosti najdete na :
http://skupina.msporuba1.cz/aktuality
NIvoD. - Profil | Čt 17.3.2016 20:00:29
Jinak ta cedule se tam osadila až po minimálně dvou měsících diskuzi tady na Mrku a nebo na Chytej...než se někdo vzpamatoval na svazu i když tam probíhali skoro dennodenní kontroly ze strany RS tak se masakru stejně nijak nezabránilo. Co si vzpomínám tak předešli rok už to místo bylo propálené ale cedule se taky neřešili...
Zdroj fotografie : http://crs-ova.fishnet.cz autor : s největší pravděpodobnosti Petr.Ova
NIvoD. - Profil | St 16.3.2016 18:55:47
kareldj >> Mi je non stop ukradeny. To že nejsou ryby ale nebude tím že bude nebude Non stop ale tim že někteří lide jsou nenazrani. A pokud mas pocit ze rybaru je cim dal vic to bohuzezl nijak neovlivnim taky.Holt musis chodit do mist kde tech rybaru neni tolik.A muze byt i hur pokud svaz bude prichazet o vody ktere ma v pronajmu protoze kolem takovych vod krouzi spousty vlcaku :-)
Nkareldj - Profil | St 16.3.2016 18:49:35
IvoD. >> asi potřebuju vysvětlit co to je chytání ryb - rybolov nonstop,za ty roky co rybařím jsem ještě nepochopil proč se tak bojuje o to aby se ti rybí nešťastníci kteří ještě přežili tlak rybářů jaký na Ostravsku je museli 24 hodin denně - to znamená vkuse museli motat mezi pavučinama silonů a šňůr? Pokud jde o to aby v té vodě nebylo nic a chodili jsme se dívat na původní druhy ryb do zoo tak souhlasím - povolme nonstop rybolov celoročně a bez hájení
Nkareldj - Profil | St 16.3.2016 18:32:31
aha,takže nejde o chytání ryb non stop,jde o to mít nahozeno non stop,teď už to chápu....
Nosman - Profil | St 16.3.2016 18:29:31
IvoD. >> A kdo nebude po konci doby lovu do 10 minut v bivaku a v pyžamu,tak taky sebrat papíry :D
NIvoD. - Profil | St 16.3.2016 18:24:10
kareldj >> Ja bych trestal i rybáře za to ze se jdou vychcat do krovi to taky nejsi u prutu :-)
NIvoD. - Profil | St 16.3.2016 18:21:59
Petr.OVA >> Ale pomoci mi je neboj.To že se ty cedule začali resit az se to zaclo probirat na internetu je holy fakt moc dobře si to pamatuji jak se tady davali fotky kravaveho brehu atd kdybych mel cas tak ti to klidne i dohledam :-) Když ten rybářský lístek se bude dat koupit za penízky tak už k povolence cesta bude strašně snadna a třeba ji opravdu koupis i v trafice :-)
Nkareldj - Profil | St 16.3.2016 18:03:50
myslím že by se ne mělo chytat non stop,ale mohlo chytat non stop,ale taky by se mělo nekompromisně trestat rybáře kteří kdykoliv hnípou v bivaku a mají nahozeno s příposlechem naplno....
NPetr.OVA - Profil | St 16.3.2016 17:45:20
IvoD. >> Chlapče drahý, tobě fakt není pomoci a musím ti s politováním sdělit, že další debatu s tebou považuji za ztrátu času. S člověkem, který je schopen napsat "...Vám ukradli..." i když se to týkalo i jeho a nebo který vážně věří tomu, že psaním na MRKu se něco vyřeší, si já opravdu nemám co říct.
Jo a ještě jedna podstatná maličkost: nehovoří se o prodeji krátkodobých povolenek, ale o prodeji krátkodobých rybářských lístků bez zkoušek, aspoň to sis mohl zjistit. Ale asi je to pro tebe nedůležitý rozdíl a to o tobě výmluvně vypovídá, co jsi za pacienta....
Jo a ještě jedna podstatná maličkost: nehovoří se o prodeji krátkodobých povolenek, ale o prodeji krátkodobých rybářských lístků bez zkoušek, aspoň to sis mohl zjistit. Ale asi je to pro tebe nedůležitý rozdíl a to o tobě výmluvně vypovídá, co jsi za pacienta....
NIvoD. - Profil | St 16.3.2016 16:51:35
Petr.OVA >> Protože buď je Vám ukradli čmoudi nebo to sundali nějací špekulanti aby mohli masit parmy.O tom miste se vedelo nekolik roku a jen se tomu prihlizelo az se to zaclo resit na mrku tak najednou tam byly cedule.Holt nektere lidi nepredelas a bude hur az začnou prodavat povolenky v trafice :-)
NPetr.OVA - Profil | St 16.3.2016 16:40:15
IvoD. >> Ty si vážně myslíš, že chyba je v cedulích??? Jak mi potom vysvětlíš, že když jsme před lety na soutoku Odry s Ostravicí, v místě kde zimovaly parmy, osadili cedule se zákazem přisvojení parmy, tak se ty cedule ztrácely i když nebyla povodeň?
NIvoD. - Profil | St 16.3.2016 15:51:38
Petr.OVA >> Kapra jsem tam samozrejme necekal :-) Spíš mne zajimalo zdali tam byla štika, candat nebo okoun.Kdy tam byly od začátku cedule tak nikdo o ty papíry přijít nemusel...
NPetr.OVA - Profil | St 16.3.2016 8:46:13
IvoD. >> Ano, vím, ale není to důležité. Důležité je to, že rybochod je rybami využíván a tedy plní svůj účel a dále také to, že od doby jeho uvedení do provozu už několik rybářů přišlo o papíry za lov přímo v rybochodu i v jeho bezprostředním okolí a také už tam byli chyceni i nějací pytláci.
Ale kapři v rybochodu nebyli.... :-)
Ale kapři v rybochodu nebyli.... :-)
NIvoD. - Profil | St 16.3.2016 8:20:26
Petr.OVA >> A neviš druhove slozeni ryb?Co se tam nasli pri tech kontrolach?
NPetr.OVA - Profil | St 16.3.2016 8:08:28
IvoD. >> Vím o dvou kontrolách, obě se uskutečnily na jezu Lhotka. Při obou byly zjištěny velice zajímavé výsledky, rybí přechod je rybami aktivně využíván, i když jejich migrace přechodem v době kontroly nebyla zapříčiněna migračním pudem za účelem rozmnožování. Dá se tedy předpokládat, že rybochod bude rybami běžně využíván k protiproudé i poproudé migraci v průběhu celého roku. Jak to je na jezu Přívoz, o tom nemám žádné informace.
NIvoD. - Profil | St 16.3.2016 7:35:28
Petr.OVA >> Neviš nahodou zdali někdo dělal kontrolni odlov těch ryby přechodu zdali vubec funguji.Občas kdyz jdu kolem tak jsem tam nic nezahledl.
Nsilorus - Profil | St 16.3.2016 3:41:31
Plány ČR pro zvládání povodňových rizik budou sloužit i jako podklad k čerpání dotací
Naše vláda schválila tři klíčové koncepční dokumenty – plány pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe, Dunaje a Odry. MŽP je vydá opatřením obecné povahy a budou platné do roku 2021 do doby schválení jejich první aktualizace.
Schválením Plánů pro zvládání povodňových rizik v termínu do 22. prosince 2015 splnila ČR mimo jiné část předběžných podmínek oblasti vodního hospodářství a problematiky řízení rizik v rámci operačních programů – Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, Integrovaného regionálního operačního programu a Programu rozvoje venkova.
Plány jsou nezbytným podkladem pro výkon veřejné správy, především pro územní plánování a vodoprávní řízení v oblastech s významným povodňovým rizikem. Během první fáze předběžného hodnocení povodňových rizik v roce 2011 se vymezily oblasti s významným povodňovým rizikem (celkem 2966 km vodních toků), pro které byly o dva roky později zpracovány mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik.
Každý z plánů pro zvládání povodňových rizik prošel posouzením vlivu koncepce na životní prostředí (SEA) a také půlročními konzultacemi s veřejností. Dokončení plánů pro zvládání povodňových rizik vychází z prvních dvou fází naplňování tzv. povodňové směrnice a završuje šestiletý proces jejich přípravy.
Pro ohrožené lokality jsou v plánech pro zvládání povodňových rizik navržena optimální opatření. Obecná opatření se týkají všech obcí ležících v oblastech s významným povodňovým rizikem tj. v 618 obcích v povodí Labe, 196 obcích v povodí Dunaje, 63 obcích v povodí Odry. Tato opatření slouží především k prevenci rizik a zlepšení připravenosti zvládání povodní (např. vytvoření nebo aktualizace povodňových plánů územních celků, využití výstupů povodňového mapování v územním plánování, zřízení a modernizace srážkoměrných a vodoměrných stanic, lokální výstražné systémy apod.). Konkrétní opatření, tedy 52 pro povodí Labe, 28 pro povodí Odry a 55 pro povodí Dunaje, zahrnují nejčastěji výstavbu ochranných hrází včetně mobilních prvků, suchých nádrží a přírodě blízká protipovodňových opatření.
Plány pro zvládání povodňových rizik budou sloužit i jako podklad k čerpání dotací z fondů EU programů v letech 2014–2020, např. OPŽP 2014–2020 (zejména v oblasti přírodě blízkých protipovodňových opatření a preventivních protipovodňových opatření) nebo národních programů.
Naše vláda schválila tři klíčové koncepční dokumenty – plány pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe, Dunaje a Odry. MŽP je vydá opatřením obecné povahy a budou platné do roku 2021 do doby schválení jejich první aktualizace.
Schválením Plánů pro zvládání povodňových rizik v termínu do 22. prosince 2015 splnila ČR mimo jiné část předběžných podmínek oblasti vodního hospodářství a problematiky řízení rizik v rámci operačních programů – Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, Integrovaného regionálního operačního programu a Programu rozvoje venkova.
Plány jsou nezbytným podkladem pro výkon veřejné správy, především pro územní plánování a vodoprávní řízení v oblastech s významným povodňovým rizikem. Během první fáze předběžného hodnocení povodňových rizik v roce 2011 se vymezily oblasti s významným povodňovým rizikem (celkem 2966 km vodních toků), pro které byly o dva roky později zpracovány mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik.
Každý z plánů pro zvládání povodňových rizik prošel posouzením vlivu koncepce na životní prostředí (SEA) a také půlročními konzultacemi s veřejností. Dokončení plánů pro zvládání povodňových rizik vychází z prvních dvou fází naplňování tzv. povodňové směrnice a završuje šestiletý proces jejich přípravy.
Pro ohrožené lokality jsou v plánech pro zvládání povodňových rizik navržena optimální opatření. Obecná opatření se týkají všech obcí ležících v oblastech s významným povodňovým rizikem tj. v 618 obcích v povodí Labe, 196 obcích v povodí Dunaje, 63 obcích v povodí Odry. Tato opatření slouží především k prevenci rizik a zlepšení připravenosti zvládání povodní (např. vytvoření nebo aktualizace povodňových plánů územních celků, využití výstupů povodňového mapování v územním plánování, zřízení a modernizace srážkoměrných a vodoměrných stanic, lokální výstražné systémy apod.). Konkrétní opatření, tedy 52 pro povodí Labe, 28 pro povodí Odry a 55 pro povodí Dunaje, zahrnují nejčastěji výstavbu ochranných hrází včetně mobilních prvků, suchých nádrží a přírodě blízká protipovodňových opatření.
Plány pro zvládání povodňových rizik budou sloužit i jako podklad k čerpání dotací z fondů EU programů v letech 2014–2020, např. OPŽP 2014–2020 (zejména v oblasti přírodě blízkých protipovodňových opatření a preventivních protipovodňových opatření) nebo národních programů.
Nsilorus - Profil | St 16.3.2016 3:30:46
Dobré ranko všem:-) :-) :-) i rybáři z videa :-) :-) :-) sem se od srdce zasmál👌👌👌👌👌👌https://m.youtube.com/watch?v=oDwUto28szs
Nsilorus - Profil | St 16.3.2016 3:24:36
Dart Ness - 15.3.2016 22:29:20 >Někoho to trkne dřív někoho později :-) :-)
Nsilorus - Profil | St 16.3.2016 3:21:09
Petr.OVA >> je to tak naprosto s tebou souhlasim.....Ale na druhou stránku než aby to prošustrovali za cypoviny tak ať nám trochu poupraví naše revíry... Samozřejmě jestli to bude mít hlavu i patu.....
NPetr.OVA - Profil | Út 15.3.2016 23:24:20 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
silorus >> Parma i ostroretka se jak v Odře, tak v Ostravici vytírá docela slušně a žádné rybí přechody k tomu nepotřebuje. Podoustev z oderského říčního systému vymizela, viz práce doc.Lojkáska. Losos na trdliště v řekách táhne pouze tam, kde se vykulil, takže sám od sebe asi těžko. Jeho reintrodukce na Kamenici se přes obrovské vynaložené náklady zatím míjí účinkem a nevidím žádný rozumný důvod, proč by tomu na Odře mělo být jinak.
Takže podle mého názoru se jedná jen o další tunel na naše (a možná i evropské) peníze, zabalený do spousty hezkých slov, které lidi rádi poslouchají.
Takže podle mého názoru se jedná jen o další tunel na naše (a možná i evropské) peníze, zabalený do spousty hezkých slov, které lidi rádi poslouchají.
NDart Ness - Profil | Út 15.3.2016 22:29:20
silorus >> Na to přišli blbečci brzo , že je třeba to zprůchodnit....
Nsilorus - Profil | Út 15.3.2016 19:38:58
Knedla12 >> No bude to každopádně hodně velká výzva..... Lososi z odry na soutoku černého potoku-) :-) :-) :-) ňak si to nedokažu představit
NKnedla12 - Profil | Út 15.3.2016 19:36:34
silorus >> Podle mě by měli udělat něco se stavem vody, pak až uvažovat o zprůchodnění :)) Bez vody RP nefungují...
Nsilorus - Profil | Út 15.3.2016 19:25:19
Hmmm zajímavé... To sem fakt netušil.Z domova:
Další lososí lokalita v Česku: Řeka Odra. V minulosti i v tomto toku žili a rozmnožovali se u nás dnes už vzácní lososi. Ovšem v budoucnu by se mohli lososi do řeky Odry znovu vrátit. A to díky zásahům vodohospodářů, kteří se z řeky snaží odstranit překážky, které rybám brání při jejich migraci. První odhady mluví o odstranění všech překážek z řeky Odry do roku 2027. Už ale nyní se vodohospodáři snaží stavebními úpravami Odru co nejlépe zprůchodnit.
Tyto úpravy v řece Odře nepomohou pouze lososům, ale i ostroretkám, podoustvím nebo parmám. I tyto rybí druhy, jejichž početní stavy nejsou zrovna veselé, budou moci táhnout proti říčnímu proudu Odry, což může vést k posílení jejich chabých populací.
Další lososí lokalita v Česku: Řeka Odra. V minulosti i v tomto toku žili a rozmnožovali se u nás dnes už vzácní lososi. Ovšem v budoucnu by se mohli lososi do řeky Odry znovu vrátit. A to díky zásahům vodohospodářů, kteří se z řeky snaží odstranit překážky, které rybám brání při jejich migraci. První odhady mluví o odstranění všech překážek z řeky Odry do roku 2027. Už ale nyní se vodohospodáři snaží stavebními úpravami Odru co nejlépe zprůchodnit.
Tyto úpravy v řece Odře nepomohou pouze lososům, ale i ostroretkám, podoustvím nebo parmám. I tyto rybí druhy, jejichž početní stavy nejsou zrovna veselé, budou moci táhnout proti říčnímu proudu Odry, což může vést k posílení jejich chabých populací.
Nmirdas7777 - Profil | Po 14.3.2016 19:04:29 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Čtenáři této diskuse také sledují
NOstrava a okolí99399
NSlezská Harta a kouzlo jejího okolí54917
NŘeka Opava a okolí2185
NOlešná a Baška1190
NČína - objednali ste uz nieco?15658
NBeskydský návesní rynek57369
NFóry59790
NOpravy a úpravy navijáků5897
NJádro chilli žroutů11206
NUdírny a uzení50915
Živě na MRK.cz
Kde to žije - všechna témata
22:45NPstruhová sezóna 2026 155
22:33NDo Moravy se vrátilo 3000 jeseterů malých (Bleskovka) 30
21:39NStég nástrahy a krmení 76
21:15NDokumenty z přírody kolem vody 610
19:10NBolognese 5/6 m 5
18:01NVypínač k motoru 13
17:19NPřeprava člunu na káře. 8
15:51NDržák echolotu na člun 16
13:27NVýběr prutu sportex. 212
11:10NVN Zemplínska Šírava (Revír) 27
10:04NVltava 5 (H) (Revír) 4
6:59NKterý kaprový podběrák je pro vás TOP? 148
NeNPřímá zkušenost se signalizátory Sonik Gizmo 15
NeNKoutek pro “specialisty” :) 332
NeNVčelaření a rybolov 900
Co je nového - všeobecné
ČtNBleskovka: Do Moravy se vrátilo 3000 jeseterů malých
. . . NBleskovka: Rybáři porušují pravidla. Porybní na Plzeňsku hlídají i z lodě.
. . . NBleskovka: Energetika vs. divoká voda: Kdo má větší nárok na naše řeky?
. . . NBleskovka: V Nizozemsku pomáhají lidé rybám překonat vodohospodářské stavby pomocí "rybího zvonku"
. . . NBleskovka: Velké zlepšení čistoty vody má háček - řekami tečou tuny neviditelné špíny
. . . NBleskovka: Zákaz vstupu a rybolovu v revíru Dyje 13/1 - ohrožený orel
Oznámení - obecné
Poděkování za sponzorský dar
Jménem MO ČRS Hluboká nad Vltavou bych chtěl poděkovat firmě Chytil - Ludmila Šustrová za poskytnuté dary na rybářské závody pořádané naší organizací. Děkujeme a moc si toho vážíme👍
Doporučujeme e-shop
Rybářské centrum Olomouc
Rybářské potřeby pro Vaše životní úlovky. Na prodejní ploše 160 m2 a na eshopu naleznete vše pro sladkovodní i mořský...
