Do koupacího rybníka na Horní Bráně v Českém Krumlově bylo vysazeno zhruba 80 sivenů amerických, kteří měli pomoci s přemnoženými pijavicemi. Akce ale skončila úhynem všech nasazených ryb.
Siven americký je dravec z čeledi lososovitých, který vyžaduje čistou, chladnou a dobře okysličenou vodu — daří se mu nejlépe v horských potocích, jezerech a chladných nádržích. Do teplého, v té době zřejmě ani nenapuštěného rybníka uprostřed léta tak šlo o druh s minimální šancí na přežití. Podle místních se problémy objevily krátce po vysazení: ryby vyjížděly k hladině a snažily se čeřit vodu, než postupně uhynuly.
Zástupce společnosti Lesy města Český Krumlov Zdeněk Zajíček pro Budějckou Drbnu odmítl, že by šlo o jednoznačné pochybení. Vedení podle něj čelilo tlaku rodičů kvůli pijavicím v rybníku, kde se koupou děti, a mělo na výběr ze dvou špatných variant — nechat pijavice být, nebo nasadit menší množství ryb, které se v daném období vůbec dají sehnat. Větší množství vhodnějšího druhu (například okouna) podle něj v této roční době žádný rybníkář neprodá. Instalaci vzduchování odmítl s tím, že by promíchání teplé povrchové a chladnější vody u dna situaci spíš zhoršilo.
Uhynulé ryby byly z rybníka odstraněny a odvezeny do kafilérie k likvidaci. Místní upozorňují, že pro Hornobránský rybník už dříve vznikla odborná studie profesora Tomáše Randáka zabývající se jeho stavem i vhodnou obsádkou, a nabízejí pomoc s nasazením podle tohoto manuálu.
Proč to nemohlo dopadnout jinak
Siven americký (Salvelinus fontinalis) patří mezi nejnáročnější druhy na teplotu a obsah kyslíku vůbec. Optimum má zhruba mezi 11 a 16 °C, nad 20 °C se dostává do stresu a dlouhodobě snášené maximum se pohybuje kolem 25 °C — pak hyne. Problém se navíc násobí: čím teplejší voda, tím méně rozpuštěného kyslíku dokáže udržet, takže studenomilná ryba narazí na obě úskalí současně. Mělký rybník vystavený letnímu slunci se přitom u hladiny běžně dostane přes 22–25 °C. Z biologického hlediska tak nešlo o hraniční sázku, ale o nasazení druhu mimo jeho fyziologické možnosti. Na regulaci bezobratlých, jako jsou pijavice, se navíc spíš než dravec hodí druhy aktivně prohledávající dno — u nás třeba lín, kapr nebo právě okoun, který se pijavicemi živí běžně. Klíčové ale je vyjít z konkrétního stavu nádrže, k čemuž přesně slouží zmiňovaná studie prof. Randáka.
Zdroj: Budějcká drbna
