Skutečný důvod, proč ryby lépe berou na návětrném břehu

Četl jsem několik teorií, které vysvětlovaly, proč kaprovité nebo i dravé ryby lépe berou na návětrném břehu. Samozřejmě se každá opírala o jinou "pravdu" - kyslík, potrava, teplota vody, horší viditelnost... Proč ale ryby berou lépe i tam, kde vítr fouká jen ze strany a vlny do břehu vůbec nenarážejí? A co na řekách, tam je teorie lepšího braní ve větru jaká? A co tam, kde je to k druhému břehu několik km?
Autor diskuse: Martin M. - Profil , 30.12.2003 všeobecné - ostatní

Sikula - Profil | St 14.1.2004 19:00:10

boyscout: Dynamit!!!!
Kdyby tak blbě nečuměla (woči má vyvalený, jako kdyby byla na WC a konala potřebu), tak bych si myslel, že si se mnou chce hrát na honěnou :o))
PS: Když se podíváte do fotek, tak uvidíte, že se mi nakonec povedlo jednu menší chytit :o)) Ale musim uznat, že to bylo podlý, nečestný a nesportovní - byla noc, takže byla malátná a navíc jí kamarád svítil baterkou do očiček :o)) Ale i tak to neni prdel. Sou strašně slizký a vždycky se vysmeknou, nehledě na to, že dělat ve vodě prudký pohyby taky neni žádná sranda :o))

boyscout - Profil | St 14.1.2004 7:10:39

Sikula>a copak máš v ruce, že před tebou ta štika panicky prchá nebo se dokonce zavrtává do trávy? Gaf, harpunu nebo návazec s rybičkou či woblerem? :-))

Sikula - Profil | Út 13.1.2004 20:47:53

Ne, postraní čára mě, borci v neoprenu, chybí, bohužel...

Marin: Myslim, že když to s tou rybou hází o 20cm, že jim je postranní čára na nic slušně řečeno. A že to 20 cm bylo, na to vem jed! za tim si stojim. Ty ryby byly schopný i sbírat potravu ze dna, což mě docela překvapilo. I v tomhle žraly... Umí se holt ohánět ploutvičkama víc, jak borci v neoši :o)).

MM: Ještě pro přiblížení, byla to plošina kolem 50 metrů (na dýlku) a ta hloubka dyla opravdu do 1,5. Je to cítit i u moře, když seš po krk ve vodě (pořád mluvim o silnym větru a vlnách kolem 20 - 30cm), tak to s tebou škube. Ale jakmile se ponoříš do vody a nebudeš se dotýkat nohama, tak to s tebou hází znatelněji... v těch 3 - 4 metrech to bylo znát, akrát když sem si sundal rukavice -chvíli mě záblo na dlani, pak na hřbetu ruky a takle se to střídalo - to je jako když si v bazénu, stojíš a najednou s ehejbneš - cítíš ochlazení a to je proto, že od sebe odeženeš vodu, kterou si trošičku ohřál a dotkneš se studenější....

PS : Jinak potápění je super. Nejlepší zážitky jsou například když honíš metrovou štiku po rybníce :o)) Oni se po chvilce zastaví a nechaj tě doplavat. Sou to hravý zviřátka ... Taky se umí bezvadně skovávat do trávy (taková ta hnusná půl metru až metr vysoká zelená jakokdybypřeslička ...

brach - Profil | Čt 8.1.2004 7:22:35

Sikula už postranní čáru má :oo)))

Marin | Čt 8.1.2004 0:01:23

taková postranní čára bude citlivější než borec v neoprenu ne?

Martin M. - Profil | St 7.1.2004 22:25:13

sikula> velmi zajimave, takove postrehy "z druhe strany" se vzdy hodi, diky :-)

Sikula - Profil | St 7.1.2004 22:01:56

M.M. : Mam zkušenosti z potápění, že pokud hodně fouká, tak i v těch 4 metrech budeš cítit (člověk nepatrně, ale s rybama to škube víc) pohyb, ale ne vertikální, ale horizontální. Škube to s tebou proti a po vlně (snad to pochopíš, nevim, jak se vyjádřit, aby to bylo srozumitelný. Hodně znatelný je to v hloubce do 1,5m( mam na mysli širší úseky, stěny jsou něco jinýho). O pohybu vertikálním moc říct nemůžu, protože na mě (jako na potápěče) nepůsobil, a nebo působil tak málo, že sem ho nezaznamenal. Ale vyloučit to nemůžu. No, snad si to přeberete....

MacOS | St 7.1.2004 12:18:53

na odře v koblově je prý zase možno pozorovat vyšší aktivitu ryb když začnou jezdit skifaři, ale taky nikdo neví proč.

siro | Po 5.1.2004 21:10:38

M.M:asi jak pro kterou rybu.Na menších tůních kde je dostatek perlooček a komářích larev vázaných na hladinu je pohyb ryb za větrem značný.Prachem a pylem slepený guláš se pak doslova vaří perlínky a karasky.
Na hluboké vodě musí vítr vyvolat jisté proudění a to třeba rozhýbe dentrit a odkryje tak potravu dna,nebo se k rybám snáze a na vetší vzdálenost dostane vůně naší návnady s tím jak se voda rozpohybuje(u dna bývá proudění minimální)???.
Čert ví kdo popisoval jak pozoroval na echolotu hejna ryb která stála ve středu vodního sloupce.Vždy po té co začal foukat vítr sestupovali cejni ke dnu a začali se krmit.
Třeba se jen ryba nerada houpe a tak jde ke dnu a začne baštit;o)
Nevim jestli jsi si toho všiml ale braní přichází s jistým zpožděním(aspoň já to tak pozoruji) a rozhodně to není dáno časem zakrmení.
Čím si to vysvětluješ ty?

mirmen - Profil | Po 5.1.2004 21:02:50

Kdysi jsem chytal na retenční nádrži Velký Vřešťov. Silný vítr hnal hodiny vlny proti hrázi, až se vytvořil pás zkalené vody, pás široký asi deset metrů. Kdo chytal v kalu či na rozhraní, záběry měl.
Je fakt, že i na řece kolikrát postačí naházet do tůně několik kbelíků hlíny a občas zakalení přiláká hejna bílých ryb.
Osobně bych tipnul, že tím, co ryby přiláká, jsou mikroorganizmy, larvy a hmyz a vůně, které jsou vymýlány ze břehů nebo uvolňovány zpětným spodním prouděním z nánosů a naplavenin na dně.

Martin M. - Profil | Po 5.1.2004 20:29:26

podle mne v tom ma potrava zcela minimalni vyznam. V 4m hloubce uz vliv vln nemuze byt citit (myslim pohyb vodniho sloupce nahoru a dolu) a nejvetsi cast potravy ryb je prece na dne, nebo ne?

siro | Po 5.1.2004 17:52:05

Jediné co mne napadá(s ohledem na to že se záběry zintenzinví až po několika hodinách po té co začne foukat vítr)je že vítr způsobí proudění v nádrži a zahýbe tak se sedimenty.V tom případě by ale mělo nastat všeobecné braní,ne?

siro | Po 5.1.2004 17:48:53

To že protivítr žene ke břehu potravu se nedá než souhlasit,ale jak vysvětlit zvíšené záběry při bočním větru(okraje vln ani nenarážejí do mého břehu)?
Například na Záplavech je boční vítr mnohem lepší než protivítr(medeo to jistě potvrdí).
Nezdá se mi že by tam hrálo přílišnou roli navíšení kyslíku ve vodě(stejným způsobem se přece může okysličit i při jakkoli jinak směrovaném větru.

Standas | Po 5.1.2004 8:59:05

Myslím že voda vlivem větru proudí ke břehu a bere s sebou jednak ryby, ale především jejich potravu. To promíchávání vody u břehu může mít také vliv.

jurau | St 31.12.2003 9:40:28

Když sedím proti větru je hladina plná kousku chleba,foukaček,rohlíku apod.,a to člověk nevidí co plove ve sloupci.Takže pro mne nejjednodušší vysvětlení ryby jdou s větrem čili potravou.

Jarda_OVA - Profil | Út 30.12.2003 20:39:24

U návětrného břehu je vždycky teplejší voda, která se prouděním dostává ke dnu a tudy se vrací zpět.Ryby berou blízko břehu a hlavně u dna,v horní části sloupce jsem skoro nikdy nic nechytil.Zakalení je na sto procent super-ryby nejsou tak ostražité.Na lize na Labi jsem neměl v kuse skoro dvě hodiny záběr,a jak projel kolem remorkér (asi 5m od špičky děličky),za pět minut do konce závodu jsem chytil 4 ryby.

kája | Út 30.12.2003 19:41:31

Na Slezské Hartě berou zpravidla na návětrné straně a klidně i 3-5 m od břehu v 0,5-1 m hloubce na rozhraní zakalené vody. jinak i na K1 jsem v létě zjistil že po probrouzdání lovného místa přišly záběry ve zkalené vodě cca do 10 minut a předtím byl2 hodiny klid. Takže to zakalení možná pro ryby má větší význam i když kyslík a teplota můžou taky hrát roli.

pace - Profil | Út 30.12.2003 16:33:44

MM.My takto s uspechom chytame zubace na Sirave.Niekedy su take vlny,ze nemozeme vyvazat montaze na kapre.Dravce nam to v pohode vynahradia,ked na nam fuka do tvari silny siravsky vietor,voda sa celkom zakali,cely den leje, zubace a stuky beru cely den.Najma ked sa po dlhodobejsom peknom pocasi zdvihne prudky vietor.Mozno ze to tlaci male rybky k brehu a dezorientuje ich to a zaroven okyslici vodu a preberie dravce z letargie.

pike | Út 30.12.2003 15:29:24

MM: S tou navetrnou stranou to nemusi byt pravda v zime, kdyz fouka studeny vitr. Ryby se naopak stahuji do mist, kde jsou kryty vuci vetru a kde vitr vubec nefouka, protoze je tam voda teplejsi. Studeny vitr ji naopak ochlazuje. Tohle plati ale pro zimni chladne mesice.

Martin M. - Profil | Út 30.12.2003 15:25:32

Dekuji za reakce. Ja jsem tuhle otazku zadal asi 5 minut potom, co jsem si v nove knize "Chytani na prehradnich nadrzich" precetl, ze ryby jdou k navetrnemu brehu proto, ze z nej vlny uvolnuji potravu - podle mne blbost, ta by se nedalo chytat dal jak par metru od brehu.
Jeste ale tohle - mockrat se mi stalo, ze kdyz jsem chytal ze zavetrne strany, tak jsem musel nahazovat az do mist, kde uz neni hladka hladina a zacinaji tam vlnky. Na ciste vode to nebralo. Myslim, ze se ryby pod klidnou hladinou citi mene bezpecne nez pod zvlnenou. To by nahravalo i vetru na rece. Samozrejme je tu vice faktoru, jak psal i Rick - kyslik, teplota. Jako dalsi bych zminil fakt, ze voda zacne proudit. Mam dojem, ze proud (na stojate vode!) ryby prinuti dat se do pohybu a nestat jen necinne na jednom miste. Treba na NM nekdy voda proudi i kdyz je klidna hladina a je to precejen o neco lepsi, nez kdyz za bezvetri uplne stoji.

Piskotus - Profil | Út 30.12.2003 8:34:18

Když,fouká teplej vítr a vlny jsou skoro jak na moři jdu pokud možno vždy proti nim.I když pro pohodlí rybáře to není zcela příjemné a sledování záběru je obtížnější.Na Orlíku jsem několikrát vysledoval,že po dvou dnech hezkého a bezvětrného počasí a bez záběru jsem třetí den při změně počasí a silném protivětru solidně pochytal,přičemž kolegové odjeli a já zažil fajnové odpoledne plné poctivých záběrů.To samé jsem zažíval i na 7ha rybníku Drřozďák v Příbrami kde mne tuto taktiku učil od 7let děda.Dlouho mne to štvalo neb jsem to jako mikriš nechápal a vadilo mi být proti větru :-).Ještě dodám,že jsem však také zjistil,že vliv větru na braní trval vždy 1den či spíše odpoledne.

Rick - Profil | Út 30.12.2003 6:27:08

Ahoj Skoumáku, jednu več bych přidal jako možny vysvetlení i když to neplatí na řeku a to je promíchání (celoplošne) od studených a teplých vrstev a tím se kapr umožní vubec jít k dnu. hglavně u hlubší nadrží tohle je velmí důležity. Tam kde je hloubka nad 4 m a není nejaký míchání tak spodní vrstí jsou takřka bez kysliku. Jenom pořádní vítr tohle dokáže zlepšit a otěvírá nový zdroje potravu pro vetšínou ryb. Někde jsem četl že snad jenom okoun se výda do bez kysilikový zóny sám od sebe (bez vitr tehdy) Na řekách bych to svádíl na to že když jsou takový podminky tak vetšinou tlak, viditelnost, zvuk jsou v ideálnim stavu aby ryba měl chůt k jídlu ale nám ne spatří dřív než ho chytneme.