Nmildas - Profil | Pá 2.2.2007 17:47:29
pavel.k77: Slovit z plůdku 10% dvouročka, jest velmi slušný výsledek. A to obecně. U takovéhle vody bych to považoval za zázrak. Gratuluji ! (bez ironie)
NBachy - Profil | Pá 2.2.2007 17:18:59
Ještě bych se chtěl zeptat naposled, často se uvádí poddruh S.t.fario - to je ten samý jako S.t.labrax nebo to je jiný poddruh?
NBachy - Profil | Pá 2.2.2007 16:57:06
ECOFISH - Samozřejmě jsem to nemyslel tak že bys to nevěděl ty, ale jestli bys nevěděl kde bych se na ty dva poddruhy mohl podívat. Zatím jsem viděl jen všemožný mix názvů a fotek. :o(
NBachy - Profil | Pá 2.2.2007 16:43:08
pavel.k77 - Neznám tu vodu a nemám praxi ve vysazování potočáků, jen mi šlo o to že bych je nevysadil na takovou vodu, kde je pravděpodobné že v létě vyschne. To je vše. :o)
ECOFISH - Dík, myslím že je škoda že se ty línie tak smíchaly. Jinač asi bys nevěděl jak u nás vypadal původní poddruh S.t.trutta a jak S.t.labrax, že?
NECOFISH - Profil | Pá 2.2.2007 16:18:01
Bachy: Salmo trutta je původním druhem v povodí baltu a severního moře, nejen Odry.
To co jsi uváděl v odkazu jsou geneticky čisté linie. Každá linie je odvozená od některého původního poddruhu nebo poddruhů. Někdy jsme schopni s určitou pravděpodobností určit od jakého původního poddruhu či poddruhů procentuálně jsou dané linie odvozeny, např. teoreticky 40% S.t.trutta a 60%S.t.labrax. Ale metody které se k tomu používají (analýza polymorfních proteinů, DNA, cytogenetika atd.) vznikly až v době kdy už byli oba původní druhy beznadějně promíchány.
Jinak význam čistých linií je zejména ve šlechtitelství, v klasifikaci linií, v kontrole kvality generačního materiálu, v kontrole úspěšnosti a výsledků křížení atd.
Npavel.k77 - Profil | Pá 2.2.2007 16:15:54
Bachy:
Ptal jsi se zda bych na tu druhou fotku ryby nasadil taky?My je tam nasazujeme protože nám nic jiného nezbejvá.Zkrátka nic většího nemáme.Máme 4 chovné potoky(pokud se toto dá nazvat potokem).Každý rok lovíme dva,to znamená že do revíru vysazujeme dvouročka.Nasazujeme ročně 50000 ks plůdku PO a slovujeme z potůčků slabejch 5000 ks dvouročka PO.Výc dělat nemůžeme.Není kde,to snad chápeš.Omlouvám se že odepisuji až teď ale internet mám jen doma.
Bachy - ® Čt 1.2.2007 22:04:05
pavel.k77 - Ta druhá fotka - tam bys taky nasadil potočáky? :o) Jinač pokud bychom to hnali do extrému tak kolik bys nasadil tady? To pak je přece jasné že s tou vodou zamává každé větší sucho.
NBachy - Profil | Pá 2.2.2007 15:37:25
G.Moolis - Jo, už jsem si to tam taky přečet. Takže Salmo trutta trutta byl u nás původní jen v povodí Odry?
ECOFISH - Dík, takže ty chovy co jsem tu dával v odkazu nejsou geneticky čisté ? Jaký pak mají význam genetického zdroje?
NECOFISH - Profil | Pá 2.2.2007 15:27:54
>G.M. Jasně Milane jsou to poddruhy.
NG.Moolis - Profil | Pá 2.2.2007 15:12:10
Vidíš Bachy, Šlaisič sem vrazil jak zvídavý invalida Karásek a všechno zachránil. jenom bych možná dodal poddruhů, pokud to Martine nepletu.
NECOFISH - Profil | Pá 2.2.2007 15:01:40
Původní formy pstruhů z Šumavy jsou stejný jako na moravě (větší části), ale i na Slovensku a je to Salmo trutta labrax. Samostatný čistý populace odvozený od Salmo. t. labrax ale u nás už neexistujou. Všechno jsou to kříženci se Salmo trutta trutta.
Jinak geneticky čistá linie a původní druhy pstruhů je každé něco jiného. Oba naši původní pstruzi se bohužel vyznačují značnou plasticitou ve znacích a tak zatím nevim o tom že by někde žili čisté populace některého z druhů. Problémem je, že čeleď Salmonidae je taxonomicky velmi nejasná a stále čeká na zásadní revizi.
NTomR | Pá 2.2.2007 14:45:49
Vážení, dovolte mi, abych se také připojil do zajímavé a v současnosti velice aktuální diskuse. Je jednoznačné, že stavy populací pstruha obecného a ještě markantněji pak lipana v našich vodách v posledních letech dramaticky klesají. Je otázkou, jak tento trend zastavit či ještě lépe zvrátit. Této problematice se profesionálně věnuji již řadu let. Co se týče vlastních příčin úbytku původních lososovitých ryb – těch je celá řada. Jelikož rapidní pokles populací těchto ryb je obecný jev (prakticky ve všech revírech), hlavní příčiny tedy budou také obecně platné. V první řadě bych osobně jmenoval takzvané popovodňové úpravy vodních toků (včetně malých kapilár), přičemž se fakticky jedná o kanalizaci toků – jejich narovnávání, náhrada přirozeného prostředí lichoběžníkovým profilem, atd .Tyto zásahy jsou spojeny s destrukcí přirozeného prostředí ryb, mizí úkryty a tudíž klesá „odchovná“ kapacita toků, ryby jsou mnohem více vystaveny působení různých predátorů, atd. Dalším zásadním problémem vyplývajícím z předchozího je, že v důsledku těchto úprav dochází k rychlému odtoku vody z povodí (krajina nedrží vodu), čímž se především na horních tocích snižují průtoky vody v suchých obdobích roku. Jelikož především pstruh je ryba teritoriální, která si brání svůj okrsek, velikost populace je přímo závislá na počtu okrsků v toku v době minimálních průtoků. A tady je podle mého názoru zakopaný pes. Z hlediska dlouhodobého zlepšení stavu populací je v řadě revírů případné intenzivnější vysazování prakticky zbytečné. Dojde pouze ke krátkodobému zvýšení počtu jedinců např. po dobu vyšších průtoků. Po poklesu vody se přebyteční jedinci vytratí. Velikost populace z dlouhodobého hlediska budou limitovat právě minimální průtoky. Pak jsou samozřejmě další faktory – rybí predátoři, musíme si přiznat, že i silný rybářský tlak spojený s čím dál vyšší účinností lovících metod, malá ochrana generačních ryb v revírech – neboli benevolentní rybářský řád, atp. Jak z toho ven? Snažit se samozřejmě co nejvíce minimalizovat výše uvedené faktory, což je však velice obtížné. Nejjednodušší bude asi začít u sebe tzn. upravit principy hospodaření a lovu na pstruhových vodách, zaměřit se na větší ochranu generačních ryb Po a Li (tzn. především radikálně zvýšit lovné délky), „krmnou“ rybou pro sportovní rybáře by se měl stát duhák, popř. siven, atd. Výskyt generačních ryb v toku a jejich přirozená reprodukce je hlavním a rozhodujícím faktorem přežití a rozvoje populací ryb, o kterých se nyní bavíme. Co se týče vysazování odchovaných násad – to je další velice zajímavá oblast. Je to však na dlouhé povídání. Jen v krátkosti.Vlastní odchov násad je možné dělat celou řadou způsobů. Je např. možné a v současnosti i téměř nezbytné přistoupit k umělému odchovu generačních ryb a tím zvýšit množství produkovaného plůdku. Plůdek je vhodné odkrmit a až ve stáří několika měsíců pak vysazovat do potoků – má to řadu výhod – např. ryby jsou vysazeny už do výborných potravních podmínek (květen, červen), je potřeba zhruba třetinové až pětinové množství plůdku na osazení potoka při zachování stejného objemu odlovených násad. V některých potocích dosáhnou ryby na podzim prvního roku velikosti i kolem 15 cm. Přežití se pohybuje i kolem 50 %. To je vlastně systém už léta aplikovaný na severní Moravě (Nieslanikovci) a já s ním mám také velmi dobrou zkušenost. Samozřejmě umělý odchov všech věkových kategorií Po i Li musí mít svá přísná pravidla, aby nedošlo ke ztrátě původních vlastností volně žijících ryb (viz. obavy Milana B.). Jednoznačně je zapotřebí pracovat s původními populacemi a nezabývat se nějakými Kolowraty, Italy a dalšími bastardy, kterí se k nám v toku dějin dostali. K umělému odchovu a vysazování starších (1 – 3 letých) násad Po jsem skeptický. Jejich adaptabilita v tocích je horší a cena jejich odchovu je dost šílená. Mimo jiné - s výkupními cenami je problém. Kdo se touto problematikou zabývá, dá mi jistě zapravdu. Pokud si spočteme skutečné náklady na vyprodukování vysazeníschopné násady, ani náhodou se nevejdeme do tzv. svazových cen. Porovnáme-li to s duhákem (různé věkové kategorie), bude cena potočáka několikanásobná. Omlouvám se za rozsáhlost, ale probrat by bylo třeba ještě mnohem víc. Dle mého názoru by bylo zapotřebí vyvolat diskusi a pokusit se výrazně změnit dosavadní způsob obhospodařování pstruhových vod. Rendy se tady zmínil o konání semináře v Karlových Varech (3. – 4.3.). Tam bude prostor na rozsáhlejší diskusi o této problematice (budu tam také).
NBachy - Profil | Pá 2.2.2007 14:11:36
G.Moolis - Ještě jeden mnohem hloupější dotaz. :o) Na Moravě je jiná původní forma potočáka než na Šumavě? Teda aspoň já to tak pochopil. Tedy šumavský potočák by u nás na Moravě byl brán jako nepůvodní forma? :o)
NBachy - Profil | Pá 2.2.2007 14:01:25
Véna S., lerak - Místa geneticky "čistých" chovů jsou napsaná v tom odkazu co jsem dával. Jsou tam napsané i počty kusů v minulých letech, dokonce i adresa a telefonní spojení. :o)
G.Moolis - Mohu mít další hloupý dotaz? Je nějaká webová stránka kde bych se mohl podívat na rozdíly mezi těmi jednotlivými formami?
Ty geneticky čisté chovy jsou "uzavřené" nebo se využívají i pro produkci násady do pstruhových revírů?
Nraduch - Profil | Pá 2.2.2007 13:45:57
raduch: u nás už to byly zkoumat z Jč university v Budějkách.Zatím jen na střevle a mihule. Nám veškeré povodí teče do Bavor a Saska a tak jikrnačky a mlíčňáci jdou na trdliště od sousedů. Na jednu stranu tady chcíp pes ale na druhou ekosystém původní,sudetský, pohraniční:-))
Hlavně je to znát na jikrách a plůdku dovežené jikry jak rybíz a plůdek světlejší. Jikry z našeho fondu menší ale plůdek značně tmavší.
Nlerak | Pá 2.2.2007 13:40:49
4ALL : v obci Borová Lada je pstruží líheň, která odchovává též PO...Myslím, že spadá pod ŠUNAP nebo Lesy...Má někdo z vás důvěryhodné info o původu PO, který tato líheň produkuje ?
NVéna S. - Profil | Pá 2.2.2007 13:10:14
GM: Něco z původní formy potočáka by snad mohlo být ještě na Šumavě - např. Křemelná. To byl vojenský prostor a tak to bylo dost zachovalé.
NMichal - Profil | Pá 2.2.2007 12:44:47
MD: a díval ses pořádně ?!
NMiloš_Dia | Pá 2.2.2007 12:43:39
Rendy:
na Vinohradech asi těžko nějaký potok najdu, natož MO s nějakou vlastní P vodou....
načítám...
CK ALBA tour s.r.o.
