NBachy - Profil | Pá 15.12.2006 20:18:13
Šlo mi spíš o tu míru pohybu takového černého bahna, o fyzikální vlastnosti a závislosti. :o)
m.kindl má samozřejmě pravdu :o)
NIvo.S. | Pá 15.12.2006 20:08:29
BACHY: M.KINDL to vystihl naprosto přesně. Konzistenci obou druhů jsem nezkoumal. V tomto případě mám naprosto jasno. Jemná vrstva toho úrodného bahna je na lovišti vždy vítaná. Černému bahnu se snažím vyhnout.
Nm.kindl - Profil | Pá 15.12.2006 19:49:17
Já myslím že je potřeba vzít taky v úvahu proč se v páchnoucím bahně loví hůř než jinde.Je to jednoduše proto že tohle bahno už je neproduktivní na potravu(patentky,ráčci,škeble atd..)a tím pádem nemají kapři zájem tohle místo prohledávat a je zcela určitě mimo jejich potravinovou trasu.Dají se třeba časem zlákat k tomu aby tohle místo žačali navštěvovat,ale kdo má dneska tolik času zakládat umělá horká místa na páchnoucím bahně když se výsledek dostaví až po delší době ?Přiznejme si že velkou roli hraje lenost hledat horký místo kde se dá čekat na pískový lavici záběr už za pár hodin :-)
NBachy - Profil | Pá 15.12.2006 19:13:20
Ivo.S. - Má podle Tebe to smradlavé bahno výrazně jinou struktůru? Je například těžší, více jílovíté, má větší kompaktnost než to živé? Nebo i páchnoucí bahno může mít různou strukturu - tzn. jak kompaktní, tak řídké.
NIvo.S. | Pá 15.12.2006 19:05:01
Bachy: teď řeknu jen svůj názor a nevylučuju, že se mýlím. Podle mého nemá žádné z těchto druhu bahna nějaký vývoj. To řekněme mrtvé bahno(i když bráno do důsledků tam určitě taky něco funguje, nějaké bakterie, mikroby či co já vím) zůstává i nadále oním mrtvým a to živé (má li k tomu podmínky - světlo, kyslík atd) zůstává živým. Může dojít samozřejmě k nějakému mechanickému promíchání ,ale to už jsou pak jen spekulace.
NBachy - Profil | Pá 15.12.2006 18:09:09
Ivo.S. - Chtěl bych se ještě zeptat, jak jsi uváděl ty rozdíly bahna, nestane se časem nějak automaticky přirozenou cestou z nepáchnoucího bahna páchnoucí?
Ncertbert - Profil | Pá 15.12.2006 17:43:08
zdar vydry opravdu si myslíte že to bláto bude takový problém??na stojáku po pár dnech krmení řepka konopí+šrot bílá ryba odvede dobrou práci a máte pěknej kus čistého dna stačí se potopit-:o))jo a potom přejít na krmení bobulema atd.
NIvo.S. | Pá 15.12.2006 17:32:36
Bachy: Já nejčastěji lovím na tekoucích vodách atam jsem výskyt tohoto "humusu" popsal. Na stojaté vodě je to dle mého ovlivněno mnoha faktory. Pokud má vziknout to černé bahno, tak musí na dně dojít k onomu hnilobnému procesu a tudíž se musí něco rozkládat. To "něco" (větvě stromů, listí, odumírající rostliny atd) se tam nějak musí dostat. Kupříkladu jsou li na břehu stromy , tak znich na podzim padající listí dopadá na hladinu. Teď záleží na tom, zda vítr fouká, jakou intenzitou a jakým směrem. Pokud nefouká vůbec klesne po čase listí na dno těsně u břehu. Může ale samozřejmě dojít k situaci, že vítr roznese lisstí po celé ploše. Těch variant může být mnoho, proto se to nedá kategorizovat na návětrnou a závětrnou stranu.
NBachy - Profil | Pá 15.12.2006 16:59:02
Ivo.S. - Všiml sis nějakých závislostí kde se nejčastěji nachází na stojaté vodě to páchnoucí bahno? Třeba z hlediska převládajících větrů - na návětrné straně nebo na závětrné?
NPytlák kok - Profil | Pá 15.12.2006 16:54:19
Bachy - tady ti posílám pár kapřích projímadel (rychle stravitelné a výživné složky ) .... 1)pšeničné klíčky (ale ne ty co se prodávají od různých fa v rybářskejch obchodech, ......ve skutečnosti je to takový malý podvod, protože to jsou z 80% pšeničné otruby, které sice zlepšují trávení, ale jejich výživná hodnota se blíží nule), ale ty co se prodávají ve zdravé výživě 2) konopí - mleté, pražené atd....... 3) veškeré syrovátkové proteiny
NIvo.S. | Pá 15.12.2006 16:45:12
Ono to s tím bahnem není tak jednoduché. Bahno je vlastně obesný pojem , jenže může mít různé podoby. Třeba na řece jsou různé naplaveniny, které tolik nepáchnou , jsou plné různých mikroorganismů a často může být jeho vrszva vysoká 20 cm i více. V takové naplavenině nedochází k rozkladným procesům, k tlení atd. U takového bahna se dá vcelku solidně lovit a dá se předpokládat, že alespoň ty horní vrstvy budou kapři prohledávat. Pak je další typ bahna (ta odporně páchnoucí černá hmota...), kde už dochází právě k různým hnilobným procesům , tlení a pod. Toto bahno už většinou neobsahuje zýooplankton a navíc tento proces tlení nejen že obírá vodu o kyslík, ale navíc do svého okolí produkuje různé plyny - např .metan atd. Neumím si představit, co by mohlo kapry do takového neúrodného prostedí lákat, i když netvrdím, že se tam občas nevyskytnou. Dakší typ (a velmi častý) je kombinace obou variant - tedy úplně u dna ta hnusná černá hmota a na ní čerstvá naplavenina.(na Labi častý jev). Tasto dvojkombinace je většinou za příčnými potopenými hrázemi, nebo v zátočinách u břehu. U břehu je ta naplavenina navíc obohacována vším co spadává z větví stromů, tudíž toto bahno může být úrodné. Pokud má někdo obavy , že by mu olovo stáhlo návazec hluboko do bahna, tak doporučuji použít "tyrolské dřívko". Je praktické a tento problém řeší.
Ntomm - Profil | Pá 15.12.2006 16:45:05
Bachy> Těžko říct, ale nějakou dobu jsme tam tak chytali a samozřejmě jsme i přikrmovali. Netvrdím, že to je tak jak si vykládám já, těch možností je hodně.
NBachy - Profil | Pá 15.12.2006 16:41:53
tomm - Nemohlo to být třeba tím, že v bahně docházela návnada a proto našli dřív nástrahu?
Ntomm - Profil | Pá 15.12.2006 16:36:25
Bachy> Může to být i tím, že jsme tomu zkrátka věřili, ale právě na ty smrduté kuličky byly ty záběry rychleji(aspoň se nám to tak zdálo).
NBachy - Profil | Pá 15.12.2006 16:27:51
flyman -
Taky bych věřil, že velký kapr si vybere špek. Jinač z té zdravotní stránky bych taky dal radši přednost krátkému dipování např. v losos. oleji před větším množstvím tuku ve směsi.
Ivo.S. -
Proč myslíš že ty problémy s arašídama nedělal ten jejich tuk? Třeba právě to, že organismus ryb je jinak nastaven způsobilo to ucpávání traktu místo průjmu. Jsou přece studenokrevní a nemají žaludek podobný našemu. Jinač to vidím stejně, pro dlouhodobější krmení je lepší málotučné boilies. S tou vlákninou je to výborný nápad, já jsem zatím rád používal lněné semínko a skořici, ale ta vláknina bude super, myslím že i běžná pšeničná vláknina splní účel.
tomm -
To že kapři déle hledaly nahozenou nástrahu může být právě proto, že se musely prodírat tím všudypřítomným zápachem. Dipování v bahně se mi zdá zvláštní. :o) Jinač olovo se syce zaboří hlouběji než návnada, ale nástraha je na návazci a ten lze prodloužit.
Sla -
To předmočení se mi zdá nesprávné vzhledem k tomu, že při tom stratíš spoustu účinku atraktorů.
Kocháč -
To že je v bahně účinnější potápivé je podle mne tím, že ani přirozená potrava, ani potápivá návnada je nenutí hledat u povrchu bahna ale právě v něm. Zajímavý se mi v tomhle jeví právě přístup Ivoše Slámy, kdy krmí neutrálníma a pak dá na háček zase neutrální. Jinač ten tekutý písek, nedá se zjistit echolotem?
NPytlák kok - Profil | Pá 15.12.2006 16:23:18
MK - jo, tak s tím souhlasím, a nebo na háček napíchnout rozpustnou pěnu, a nebo místo pěny napíchnout jen kousek vysušeného rohlíku, který způsobuje pomalejší padání nástrahy, a po pár sekundách vyplave na hladinu, je to ekonomičtější a přírodnější řešení a navíc se ty kostičky vysušeného rohlíku dají připravit už doma
NKocháč - Profil | Pá 15.12.2006 14:10:41
tomm - ®: něco jinýho je bahno, které dosedává a tekutý písek. Tady to bude asi o volbě tvaru olova. Všechno je jen teorie :o)))
Ntomm - Profil | Pá 15.12.2006 14:08:53
Kocháč > To je docela legrace. Jednou kamarád chytil na Dallasu v hloubce 24m kapříčka násaďáčka se značkou. Díky té značce jsme zjistili, že byl nasazen před pěti dny o dva kilometry výš. Chci tím jen říct jak snadno se ryba z nějakých sádek dokázala adaptovat na tak obrovskou hloubku a ještě se tam vesele krmila. Tuhle formu selekce nedoporučuji:-))))
Co se týče toho zapadávání, tak mám strach, že zátěž tu montáž zatáhne hodně hluboko do bahna(třeba metr). Pak by asi ten kapr s tím hledáním měl problém a my smůlu:-(((
NMichal Kučera - Profil | Pá 15.12.2006 14:03:05
tomm - v bahně, pokud to jen trochu jde, většinou používám PVA (punčocha, sáček případně i přívěs), jednak konec s nástrahou pomaleji klesá a navíc pak vydává celá hromádka výraznější lákavý signál, takže i když boilie zlehka zapadne, kapr si ho (jak doufám) najde
NKocháč - Profil | Pá 15.12.2006 14:02:07
tomm - ® : při takovém čichu, jaký údajně kapr má, bych se nebál, že to nenajde a právě naopak to zapadnutí beru jako výhodu. Nedostanou se k té kuličce násaďáci s podstatně nižší schopností nasávat z bahna. Taková trochu selekce těch malých lumpů. Podobně mi nedávno bylo k mému potěšení vysvětleno potravní nekonkurování si kaprů velkých s násaďáky. Velkej se dostane do hloubky, ale malej ne :o))))
Ntomm - Profil | Pá 15.12.2006 13:59:35
Kocháč > Máš možná pravdu v tom, že bahno by mohlo být často úspěšnější už třeba jen proto, že na něm většinou nikdo nechytá, tedy myslím pokud je jiná možnost.
NFishky - Profil | Pá 15.12.2006 13:59:27
tomm: na jaře sem zkoušel helikoptéru na gumě s návazcem 1,5m od olova - šlapalo to dobře a bahno sem nějak moc neřešil...
NPvl - Profil | Pá 15.12.2006 13:58:54
Myslím si ,že záleží i na tom , kolik potravy se nachází v bahně na kterém krmíme. Jak jsou ryby navyklé toto místo navštěvovat . Před naším prokrmováním .
Ntomm - Profil | Pá 15.12.2006 13:57:30
Michal Kučera> To je právě ta jediná věc, která mě od chytání na bahně odrazuje, že celá montáž může (díky zátěži)zapadnout do bahna a ryba ji vůbec nemusí najít nehledě k tomu, že bude zapadlá určitě hlouběji než návnady.
NKocháč - Profil | Pá 15.12.2006 13:51:48
A tam to někde bude. Pokusit se udělat to jinak a nesnažit se valit v zajetých kolejích. Pop-up, aby se to nezabořilo do bahna :o) Ta ryba o tom ví, i když to bude zabořené v bahně. Takže budu zkoušet dělat opak. Na nepoužívání háčku, protože je všichni používají se to nevztahuje.
PS: to zkoušel kamarád nejmenovaný Milda na Tovačově a neuspěl :o)))
NMichal Kučera - Profil | Pá 15.12.2006 13:44:24
tomm - něco na tom může být. Možná i to je vysvětlení toho, že v nánosech mě to vždycky nejvíce šlo s potápivý návnadami (tj. ty co zapadnou a nasáknou bahnem), s panáčkem jak kde, s pop-upem téměř vůbec. Otázka je, jaké bahno kaprům "smrdí" a jaké ne, protože jsem měl pravidelné záběry i v místech, kde bahno (a tedy i nastražené boilie) zapáchalo (alespoň mému nosu)
NKocháč - Profil | Pá 15.12.2006 13:42:20
tomm - ® : to bahno někdy fakt brutálně jede, ale dokladem toho, že z takového hnoje sbírají jsou úlovky těchto ryb právě z toho bahna. A teď babo raď kam položit montáž v takové situaci. Pře sebou máš bahno, lavice, písek,... A když pokládáš montáže tak to dáš právě na tu tvrdou lavici a určitě ne do bahna :o)))
Ntomm - Profil | Pá 15.12.2006 13:38:10
Kocháč > Taky si to myslím, ještě důležitější podle mě je aby byla stejná jako ty návnady. Všechno co se odlišuje musí působit nepřirozeně.
NKocháč - Profil | Pá 15.12.2006 13:35:33
tomm - ® : kolikrát se mi chce blejt, když si přivoním k vytažené kuličce a celé montáži a přes to si myslím, že pro kapra je to pořád jiný pach a aroma tam zůstává velice dlouho :o))
NSla - Profil | Pá 15.12.2006 13:31:05
Fishky: no tys tam byl největsí sqost:))
co vikend-des je jeste potrapit?
Ntomm - Profil | Pá 15.12.2006 13:30:25
flyman > Takovou vlastnost jsem u Ritchworthu nikdy nepozoroval. Vždycky když jsme na tu kterou kuličku vytáhli rybu tak ta kulička prostě páchla bahnem. Samozřejmě jsme se snažili ty kuličky co nejméně měnit, takže za nějakou dobu jsme chytali na boilie, které si ze svého původního aroma nezachovalo vůbec nic, prostě bylo tam cítit jen to bahno.
NFishky - Profil | Pá 15.12.2006 13:28:01
IvoS: a je to tady :) takže teorie HNV je pasé? :o)) /viz.12:53:06/ Sla: jo a tam tech squostů bylo víc :)
NSla - Profil | Pá 15.12.2006 13:26:22
na přednášce v brne Nikl vyprável o tom že se jim osvědčilo ,když chytali na bahně, namočit boilis do vody na několi hodin až natahlo tu vodu. pak když ho nastražili tak už nenatahovalo vodu ani pach toho bahna
Nflyman - Profil | Pá 15.12.2006 13:23:17
tomm - A nemohlo to být tím, že boilies žačne vyločuvat pachy až nějakou chvíly po namočení? - až se dostatečně promočí povrch.
Ntomm - Profil | Pá 15.12.2006 13:19:52
Promiňte kluci, že se vám vměšuju do debaty, ale jednou při chytání na bahně jsem měl pocit, že kapři byli velice podezřívaví ke všemu co nemělo pach bahna. Zkrátka bylo jasně vidět, že na místě jsou a krmí se, ale záběr přišel vždy až po nějaké době po nastražení nové kuličky. Vysvětluji si to tím, že v tom místě byli kapři zvyklí, že všechno co žerou má ten typický zápach a vše ostatní ignorovali. Tehdy to došlo až tak daleko, že jsme kuličky v bahně dipovali a vážně se zdálo, že záběry byly rychlejší. Tehdy jsme chytali na kupovačky od Ritchworthu.
Nflyman - Profil | Pá 15.12.2006 13:18:11
Ivo S. Z mého příspěvku asi není zcela patrné, že se boiliískům s vyšším obsahem tuků vyhýbám z důvodu sytosti. Vlastně krom jediného - ořech a to vlašský, ale to je vlastně taky něco jiného.
Nmaxwell - Profil | Pá 15.12.2006 13:11:55
Bahno neřeším, nemyslím si, že vše ostatní co se z přirozené potravy do bahna dosatne, má nějakou schopnost se pachu bahna ubránit a když to nevadí rybám u přirozené potravy tak u boiliesu taky ne.Navíc si myslím, že, když ryby bahno prorývají tak jim taky zápach bahna vadí.Chytám v bahně na klasickou potápivou rybinu a nemám s tím problém.Naposledy jsem chytal v cca 30cm vrstvě rašeliny.Ryby brali jak v bahně tak z tvrdého písčitého dna.
NIvo.S. | Pá 15.12.2006 13:07:36
Flyman: tohle je téma na delší diskusi. Ovšem myslím si že je třeba uvažovat v jistých souvislotech. K tvé teorii: Pokud by kapr v nějaké zóně s absencí jiné potravy našel vedle sebe kousek špeku a boilí, tak by možná pozřel obě sousta a neodvážím se spekulovat nad tím, které by nasál jako první. Jenže systém kapraření je většinou trochu jiný. Je nutné prostřednictvím návnady přilákat rybu k nástraze. To je myslím jasné. A teď si představ, že bys měl dvě loviště. Jedno plné kousků špeku a druhé obsahující pouze boilí. A teď si polož otázku, z jakého fleku bys měl víc záběrů ? Promiň, ale dovolím si o té špekové zóně trochu pochybovat... :-) Netvrdím, že by ti nějaký kapr "na špek neskočil", ale to nemá s cíleným lovem nic společného.
Nflyman - Profil | Pá 15.12.2006 12:55:24
Tak- Pravě si to napsal
NIvo.S. | Pá 15.12.2006 12:53:06
Patan : bojím se , že vo tom to není. Je třeba si uvědomit, že kapr pochází (i) z Číny a tam se slovo "originál" moc nenosí....:-)
Bachy: arašídy obsahují velké procento tuků a masných kyselin,ale podle mého ty problémy (řešily se v Anglii někdy před deseti roky) nezpůsobil tuk jako takový ale jeho forma poávání v podobě arašídů. Zřejmě není enzymatický system schopen u kapra metabolizovat bez problémů tuto pochutinu. U kaprů tehdy docházelo k jakémusi ucpávání trávícího traktu a obtížnému vylučování exrementů. Tukem samotným to zřejmě ale nebylo.Každý organismus je sice nastaven poněkud odlišně, ale sám na sobě cítím, že když to s tučným jídlem přeženu, tak nenásleduje zácpa, nýbrž průjem. A navíc mám dost konkrétní pocit sytosti. A právě o to jde. Když si dám těstoviny, rýži či cokoli odtučněného, tak mám po chvíli pocit hladu. V případě pečené kachny se ten pocit dostaví až po dost delší době. Troufnu si tedy tvrdit (snad to není příliš odvážené) že lehce stravitelná návnada s menším obsahem tuku je p- obecně řečeno - ředevším pro dlouhodobý lov přeci jen lepší volbou. Podle mne je pro kapra nejpoctatnější, zda mu sousto chutná či nikoli (což se mi na břehu bohužel nedozvíme) a ostatní vlastnosti jsou až druhotné. Kdyby kapr,ač racionálně neuvažující tvor, věděl, že mu arašídy škodí, tak by je do sebe nehrnul .A mě jako rybáři jde o to,abych rybu chytil a né být hodným taťkou, který ryby pouze krmí. Proto je třeba stavět boilí tak, aby bylo lehce stravitelné, chuťově atraktivní a nesytilo. I proto jsem začal asi jako první dávat do boilí jablečnou vlákninu.
Nflyman - Profil | Pá 15.12.2006 12:52:00
Bachy, Ivoš Sláma: Kdybych tam kaprovy hodil kostku špeku a mohl si vybrat mezi špekem (100%tuku) a koulí s 10% obsahem tuku, tak věřím, že si vybere špek. Druhá stránka věci je ta, zamezit tomu, aby se tolik tuků objevovalo v boilií.Co to znamená?
To, že pokud chcete dipovat větší množství boilií v olejích, nemělo by obsahovat oleje v těstě, ale pouze na povrchu. Páč ani člověk neumí přijímat 100%tuku, tak ani ryby ne.
Vím, že Ivošovi nesahám v kaprařině ani po kotníky (no snad jo), ale na toto měl upozornit ihned, když se začalo s dipováním nástrahy i návnady v olejích:-(
NBachy - Profil | Pá 15.12.2006 8:22:09
Ivo.S. - Jo, už jsme trochu odbočili. :o) Pak to vidím stejně - dokať kapr neveme potravu do rypce tak nezjistí jestli je málo nebo hodně tučná, to je jasné. Jinač olej jako takový podle mne cítí dobře i na větší vzdálenost, na tomto principu pracují ve směsi např. esenciální oleje ... - tedy podle mne je víc důvodů k tomu aby se dalo větší množství tuků (v teplé vodě). Jen si nejsem jist kolik toho tuku (příp. kolik oleje nechat nadipovat) je ještě pro kapra zdravé a přitažlivé. Třeba takové arašídy, konopné semínko, řepka - obsahují tuku docela hodně, kapři to žeřou často běžně, ale taky už jsem slyšel o nějakých problémech s trávením velkého množství arašídů ...
NPatan - Profil | Čt 14.12.2006 23:24:45
A votom to je:-) navnada kvalitni s jemnym nadechem drazdidel pouzitych ve vetsi mire v jedne samostatne nastraze...ktera je pro ochutnani pouze v jednom originalu;-)
NIvo.S. | Čt 14.12.2006 23:08:53
Já netvrdím, že kapr nedokáže vyselektovat přítomnost tuku. To samozřejmě pozná, ale až když nástrahu pozře. Polemizoval jsem o tom, zda ji dokáže vyhodnotit ještě před pozřením. V tom jsme si asi nerozuměli. Jde o to, zda dokáže kapr rozpoznat řekněme kvalitu či obsahové složení před tím, než ho pozře. Bavíme se tu pořád o uvolňování různých stimulačních látek. No a právě ani člověk nedokáže podle ostatních smyslů odhadnout, zda je např. kuře na talíři ok či nikoli. Kuře může báječně vonět, úžasně vypadat a samozřejmě láká, jenže když člověk ochutná první sousto a např. zjistí, že je přesolené, tak už v jídle nepokračuje.
NBachy - Profil | Čt 14.12.2006 21:40:31
Ivo.S. - Já myslím, že dokáže rozeznat potravu s běžným obsahem tuku a potravu s vyšším obsahem tuku. Myslím, že tuk ať už v jakékoliv podobě má svou charakteristickou chuť kterou kapr, zvlášť větší zná a dokáže ji rozeznat. Převádět chuťě na lidské nejde, ale přece jen si v tomto dovolím nesouhlasit. Když mi někdo zaváže oči - rozeznám tučnost u spousty jídel - bůček od kýty, vánočku od sucharu, smetanu od vody která si říká nízkotučné mlíko ...... Když mi nedávno manželka uvařila zelí - poznal jsem že je tučné - no nakonec mi řekla že dělala sekanou a to zelí se peklo pod ní .. příkladů je spousta. On ten kapr neví že se to jmenuje tuk, ale podle mne tuto složku ve větším množství umí rozeznat. :o)
NMilda - Profil | Čt 14.12.2006 19:27:01
Ivo.S.:Toto přirovnání se mi nezdá....každý tvor je uzpůsoben svému prostředí a životu v něm,většina zvířat má některé smysly mnohem vyvynutější,než člověk.Jinak zda rozpozná tuk v potravě,to je těžko říct,ale jestliže se uvolňuje do vody,tak si myslím,že to pro něj není problém.Ty taky poznáš tuk ve vodě,když ho tam někdo dá,i kdybys měl zavřené oči,prostě ta voda chutná jinak,nemluvě o kaprovi,který má chuťové buňky mnohem vyvynutější.
NIvo.S. | Čt 14.12.2006 19:13:17
Bachy: to je právě ono. Někdo se domnívá, že má kapr chuťové receptory i na foskách u tlamy. Ale i kdyby je tam v potřebném množství měl, tak si dovolím pochybovat o tom, zda by jimi dokázal rozpoznat např obsah tuku v potravě, což nedokáže ani evolučně výše postavený tvor - tedy člověk.
NBachy - Profil | Čt 14.12.2006 18:33:34
Ivo.S. - Máš pravdu, to je jasné. Když to ale vezmu z druhého úhlu, pak třeba u akvarijních rybek jsem pozoroval, že uhynulou rybku ožírali ostatní kolegyně nejprve od břicha, tedy relativně od nejtučnější tkáně, ovšem důvodů může být samozřejmě víc. Předpokládal bych, že kapr už při ochutnávání je schopen dobře rozeznat výrazněji tučné sousto a je docela možné, že právě tohle pak spolupůsobí jako stimulant chuťi - podobně jako u lidí je snad většina pochoutek tučných. Velký kapr může vyhledávat právě takovéto energeticky bohaté pochoutky. - Je to jen spekulace. :o)
NIvo.S. | Čt 14.12.2006 18:22:21
Ještě se vrátím k těm tukům. Při výrobě boilí je samozřejmě nutné používat chuťové a pachové stimulátory rozpustné v tucích , nikoli ve vodě. Ve vodě rozpustné esence by boilí rychle opustily, i když na druhou stranu se toto rychlé vyprchání dá v některých situacích využít. Nicméně pro aplikaci v tuku rozpustných ingrediencí je třeba nějaký ten tuk do boilí přidat pro dosažení požadovaných účinků.
Ostatně když vezmu v potaz běžnou kapří potravu, což jsou např. na Labi škeble, velevrubi atd, tak těla těchto živočichů obsahují přibližně 10 - 20 % tuku. Napadá mne otázka - je nějaký důvod, proč by naše nástrahy a návnady měly obsahovt např. dvojnásobné množství ?
NBachy - Profil | Čt 14.12.2006 18:06:11
Ivo.S. - Díky, právě o tohle mi šlo. :o)
NIvo.S. | Čt 14.12.2006 18:02:01
Bachy: Pravidlo... Co chceš nazvat v rybařině pravidlem... Proto tu napíšu pouze svůj názor. Obsah tuku je dán použitými ingerediencemi a lze ho samozřejmě ještě doladit . Nicméně já razím zásadu - tuku co nejméně. Jsem přece rybář a chci rybu především ulovit a né ji nasytit. Je třeba si uvědomit, že naše návnady nejsou pro kapra prioritním zdrojem potravy. Dá se to zhruba přirovnat k vztrahu malého dítěte k běžné potravě a následně třeba k bombónům , čokoládě atd. Racionální strava sice není úžasná,ale prostě vyhovuje požadavkům organismu. Čokoláda je taky zdrojem energie, ovšem chutná daleko lépe a děti ji mají ze zřejmých důvodů raději, než-li bežnou stravu. Každý byl jistě svědkem situace, kdy se dítě nacpalo čokoládou a pak odmítlo jíst např. večeři. A u kaprů je to dle mého obdobné. Boilí (tedy za předpokladu, že dobře chutná)není pro ně běžnou stravou ,ale právě onou čokoládou, tedy jakési zpestření stravy(není to samozřejmě naprosto striktní a záleží na dalších faktorech jako jsou dispozice revíru, hustota osádky atd.) Proto, když už kaprům tu "čokoládu" předkládám, tak se snažím o to, abych je nepřecpal. Příliš vysoký obsah tuku (zejména na jaře, kdy se metabolismus ryb teprve rozjíždí) tak může působit negativně. Proto použiju už stokrát omleté - méně někdy znamená více. Toť můj názor.
NBachy - Profil | Čt 14.12.2006 14:12:35
Ivo.S. - U té návnady dipuju jen lehce (protřepu v sáčku), mám strach aby tam toho oleje nebylo moc a nemělo to špatný vliv na ryby. Ono už tak dávám do směsi na bahno dost tučné složky (tučnější rybí moučky, konopné sem, řepka ...) Nevím kolik oleje si můžu dovolit. Vím že to záleží na okolnostech(teplota vody, množství návnady...) ale existuje nějaké nepsané pravidlo na max. obsah tuku?
NIvo.S. | Čt 14.12.2006 13:06:33
K tomu oleji, je to určitě použitelná varianta, ovšem doporučil bych nadipovat jak nástrahu, tak návnadu.
NBachy - Profil | Čt 14.12.2006 10:49:45
Ivo.S. - Například u boilie s takovouto strukturou, a 20min dipované ochuceným olejem - ovlivní bahno chuť? Myslíš že ten olej to moc neovlivní? Dík.
NFishky - Profil | Čt 14.12.2006 9:49:10
Buldogo: zvýšenou pozornost na bahnitém revíru bych nesoustředil na složení boilies jako takového, ale na volbu místa. Na každém revíru se snažím najít mírnou odlišnost dna (a toto platí na bahnitém dvojnásobně), je rozdíl mezi řídkým a tvrdším bahnem. Místo s tvrdším bahnem ještě následně prohazuju drobnými částicemi (šrot, či malé zrnka partiklu), na takto předpřipraveném místě pak složení místa boiliesu takřka neřeším.
NIvo.S. | Čt 14.12.2006 9:41:04
Ještě k tomu oleji. Opět je důležiá tvrdost boilí a póreznost jeho povrchu. Pokud budeš mít zapouzdřené tvrdé boilí, tak ho musíš dlouho dipovat. V opačném případě stačí cca 30 minut. Stačí si to vyzkoušet. Ponoř např. do dipu dvě kuličky boilí , kdy jedna bude standardní (pórézní) a druhá zapouzdřená na dobu např. 2 hodin. Poté kuličky z dipu vyndej a rozkroj je. Uvidíš sám, že u tvrdého boilí bude nasáklá povrchová vrstva minimální, u druhého boilí bude tato vrstva výraznější.
NIvo.S. | Čt 14.12.2006 9:35:39
Bachy: Pokud je dlouhodobě sušené a vyrobené jak jsem popsal z jemných ingrediencí, tak je agsorgce okolních vlivů omezená. Nehledě na to, že u porezního boilí může bahno ovlivnit i jeho chuť. Ostaně zkus např. do bahna na chvíli položit jablko. Díky slupce se pach a "příchuť " bahna do jablka nedostane. Jablko stačí opláchnout a je konzumovatelné. Pokud do bahna položíš např. plátek chleba, tak je vymalováno a nepomůže nic. To je jen takový příklad. Samozřejmě, při výrobě boilí do bahna je třeba přidat víc aromatických složek (a neškodí ani chuťových). Takové boilí má jistou pachovou intenzitu bez ohledu na to, zda je či není zapouzdřené.
Nbobin - Profil | Čt 14.12.2006 8:16:14
Chtám li v bahně, používám boilie, kterému momentálně důvěřuji a návnadu i nástrahu delší dobu dipuji. Dip ředím s vodou z rybníka tak, aby boilie co nejvíce nasálo dip a vodu v bahně již neabsorbovalo a jenom vydávalo potravní signál.
NBachy - Profil | Čt 14.12.2006 8:13:57
Ivo.S. - Myslel jsem, že boilies načichne i když se do něj nedostane voda a tím že je uzavřené zamezí i uvolňování aroma.
Jinač já krmím a chytám vždy na stejnou směs, ale u nástrahy se snažím aby měla otevřenější struktůru.
Občas dipuju tuto otevřenou struktůru v ochuceném lososovém oleji. Působí pak takový olejový film na povrchu proti načichnutí bahnem?
NIvo.S. | Čt 14.12.2006 7:59:04
Bachy: kompaktní povrch sice zamezí uvolňování atraktorů (nikoli aroma),ale zároveň nedopustí,aby do boilí vnikla voda a aby přijímalo okolní pachy (u bahna dost důležité neb není bahno jako bahno).
Na druhou otázku odpovídám - chápeš to správně. Taky proto z 95% lovím tak, že se návnada i nástraha shodují a to nejen konstrukcí, použitým aroma ,ale i tvarem velikostí atd.To i pro následné získávání upotřebytelných informací (které pak tady na mrku profláknu...:-)
NBachy - Profil | Čt 14.12.2006 7:50:22
Ivo.S. - Krmit takovým neutrálním boiliem je zajímavý nápad, díky. Chtěl bych se ale ještě zeptat na tu vrchní struktůru - myslel jsem, že v bahně je důležité dobré uvolňování atraktorů a kompaktní povrch tomuto zamezí a načichne bahnem. Chápu to dobře že dáváš přednost výsledné chuti vnímané kaprem před vysíláním potravního signálu?
NPatan - Profil | Čt 14.12.2006 0:35:49
Jeste neni spatne navrtat boilie a vsadit zelatinovu kapsly s dipem a olejem, nebo chytat primo kapsle na vlas. Olej se prodere vzhuru k hladine i presto kdyz nastraha lehce zapadne.
Nm.kindl - Profil | St 13.12.2006 22:08:04
Já bych řekl že v bahně je naprosto nejdůležitější tam kapry upozornit na potravu.Boilie není v bahně tak účiné protože ho kapři dlouho nemůžou najít,ale když ho najdou tak se na loviště opakovaně vrací a bahno hluboko prorývají jako prasata až v něm nezůstane ani drobeček.Myslím že když se skombinuje atraktivní návnada skládající se z pelet,boilie a např dipu nebo oleje, tak po prvních úlovcích stačí jen přikrmovat boiliem a vůbec bych se rybích mouček nebál.Dobrých výsledků v krátkém časovém úseku lze taky docílit tím že si trochu boilie těsta nechám v syrovém stavu a nastraženou kuličku v něm obalím.Důležitý je taky správná taktika vnazení,dost často jsem pozoroval jak si netrpělivý kapraři kazí místo nadměrným krmením.
NIvo.S. | St 13.12.2006 21:55:29
Jedna věc je vlastní boilí a druhá věc je způsob předkládání. Pokud jsem vyráběl boilí k těmot účelům, tak vždy z jemně namletých komponentů a boilí jsem dlouho sušil. A proč ? Při použití jemných ingrediencí docílím lepšího zapouzdření povrchu boilí a v kombinaci s delší dobou sušení mám povrch takřka neprostupný. To znamená, že boilí v první fázi neabsorbuje vodu a tudíž ani okolní pachy. Z hlediska předkládání je vhodné použít panáčka ,tedy kombinaci plovoucího a potápivého boilí. Při výrobě domácího boilí jsem si někdy vařil i pouhé poloviny kuliček boilí. To proto, že mohou nastat situace , kdy panáček je příliš velké sousto, a proto jsem použil kombinací plovoucího a potápivého boilí pouze v podobě polovin kuliček. Touto kombinací se dá i vnadit. Je to sice pracné,ale stačí nití spojit půlku plovaoucího a půlku potápivého boilí a získá se tak z hlediska vznosu neutrální - tedy vzplívavá nástraha. Pokud těmito kombinacemi vnadím a jednu mám mimo háček, tak dle mého názoru není zase podstatná příchuť. Je důležité ,aby se nástraha chovala obdobně jako návnada. A tento popsaný způsob funguje. Tedy pokud tam jsou ryby....
Nliborcarp - Profil | St 13.12.2006 18:17:09
Moje zkušenosti lov na bahně-je to jedno,funguje jak ptačák tak masovka,z toho si hlavu nedělám.
NPytlák kok - Profil | St 13.12.2006 17:05:50
tomm - no letos jsem to trochu porovnával, protože jsem si poskládal recept - rybí směsku a dospěl jsem k jiným závěrům na bahnitejch vodách, na kterých často lovím,......no ale názorů může být klidně víc, každej můžeme mít odzkoušený něco jinýho
Ntomm - Profil | St 13.12.2006 16:57:39
Pytlák kok> Přečti si co napsal Michal Kučera, přijímá sice pach bahna, ale přesto je často velmi účinná.
NPytlák kok - Profil | St 13.12.2006 16:51:37
Buldogo - no určitě ne rybinu, protože, ta má větší tendenci do sebe pachuť bahna natáhnout než např nějaká směs z ptačího zobu
Nflyman - Profil | St 13.12.2006 14:48:46
Jestli můžu taky jednu info k otázce. Jelikož je položena nepřesně. Používám boilies lehčí, s nejjemnější strukturou, než jsou klasické gule a rozodně s vyšším obsahem olejů na úkor menší krmné dávky. Většinou ale rybynu.
NMichal Kučera - Profil | St 13.12.2006 14:06:37
Buldogo - jedna věc je teorie a druhá praxe. Z hlediska teorie jsou do bahna lepší směsi z ptačích zobů, protože méně přijímají pach bahna. Z hlediska praxe se mi v bahně mnohdy lépe osvědčily klasické rybí moučky. K tomu co psal Daniel jen malé upřesnění - osobně nejsem přesvědčen, že "patentkové" boilie je v bahně účinné právě proto, že patentky se nacházejí v nánosech. Přesto podle zkušeností mých i zákazníků je boilie s patentkovými extrakty a patentkovou esencí na bahnitých vodách vynikající...
Ndaniel | St 13.12.2006 13:57:51
Myslím si že ořechové to nebere na sebe pomalu vuni bahna a potom patentkové boili.Skusil bych obě dvě a uvidíš.