Pruzkum mista lovu

Ahoj kluci,chtel jsem se vas zeptat,jakym zpusobem prozkoumavate misto,na kterem jste dosud nechytali???
Mam na mysli hloubku,jake je dno(bahno,pisek,kameny..) a prekazky...diky moc
P.S.myslim pouze ze brehu ne za pomoci sonaru...diky vsem
Autor diskuse: tomasinecek - Profil , 4.8.2006 všeobecné - techniky lovu

soulfly - Profil | Pá 4.8.2006 18:13:16

hele na to sem ti před chvílí odpovídal na chytej. :-)

tomasinecek - Profil | Pá 4.8.2006 13:46:28

dekuji Vam moc kluci :)))

JarKoto - Profil | Pá 4.8.2006 11:20:37

Já to neprozkoumávám. Většinou se zeptám mítních domordců (nejlíp důchodců) na hloubku, dno a kde bylo původní koryto potoka/řeky. Hloubka se dá taky poznat podle leknínů a ťulíků - tam většinou hloubka nepřesáhne 1,5 m.

Mart2 - Profil | Pá 4.8.2006 10:13:23

Splávek nebo malou káču navázanou napevno na konci vlasce. Olovo volně průběžné na vlasci. Olovo musí mít gramáž několikrát vyšší než splávek případně káča.Tzn. pokud ji uvážeš na pevno musí se káča potopit a nesmí nadnášet olovo. Nahazuji do daného místa ,následně prut umístím do stojanu a dopnu vlasec tak ,aby i při mírném potažení se splávek potopil. Pak již jen stačí potahovat za vlas a měřit hloubku. Např zjistit vzdálenost naviják - první očko prutu a jen ručkuju dokud se splávek nezataví na dně o olovo. Následně navážu na konec vlasce lehké olůvko a potahuji jej po dně, podle citu a značné dávky představivosti zjistíš překážky na dně.
No a co se týče struktury dna ,tak nahodím nástrahu a při přehazování zjistím zda je silně načichlá bahnem (mění se i barva nástrahy). Pokud je bahna hodně použiji těžké olovo a cca metr řezné bílé šnůry. Nad to vše navážu splávek. Podle zabarvení bílé šňůry zjistím přibližnou vzdálenost zapadnutí olova do bahna. Pokud máš z bahna strach zakrmuji jemným partiklem a cca po dvou dnech bílá ryba většinou dno zčásti vyčistí. Pokud samozřejmě není vrstva bahnu metrová.

Jiří 22 - Profil | Pá 4.8.2006 9:14:51

Nejlepší je průběžný splávek, který je mírně přetížený olůvkem (torpilkou) natlačené v PVC hadičce např. akvarijního vzduchování a napíchnuté na háčku. Nastavím přibližnou hloubku a nahazuji dál za hranici požadované vzdálenosti předpokládaného místa lovu a mírně popotahuji jako když měřím hloubku. Při potopení splávku předpokládám změny hloubky a nerovností dna.Podle odporu poznám možné překážky. Složení dna je stejné ve většině případů jako z břehu, předpokládá se, že zimní vlny a deště splavují horninu do vody. Postupuji v úseku á 5m širokém vždy po 10 cm vedle sebe jako když se krájí. Je dobré buď zapamatovat si zjištěné věci, nebo tužka a na papír. Dělám to každý rok začátkem sezóny protože se mění struktura dna, přibývá naplavenin Ale skutečně to chce trochu praxe.