Strana mírného pokroku v mezích zákona - J.Hašek ležící a spící

sven - Profil | Ne 14.1.2024 10:43:21 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Modlitba za pravdu

Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti,
zbav dnešní svě toho nejhoršího: lži.
Lži, která podpírá a připravuje násilí a
učí lidi nenávidět se navzájem.
Lži, která otravuje národy a vykopává mezi
nimi propasti, jež snad ani desítky let nevyrovnají.

Bože, jak bude vypadat, jak se bude vyvíjet Evropa obluzená tolika nenávistnými
lžemi!
Jak bude možné soužití mezi lidmi a národy, jeli mezi ně vrženo tolik urážek,
tolik opovržení a vzteků!
Copak si snad někdo představuje, že tento stav ducha má a může trvat bez konce?
Copak si věčně má soused ošklivět souseda a čekat jen na příležitost,
aby mu zasadil mstivou a úkladnou ránu?
I po válce si mohou národy podat ruce; mohou si sebe rytířsky vážit a navázat vztahy
důvěry.
Ale na bojišti lži nebude navěky důvěry ani cti; každá lež zajde,
ale zůstane po ní nenávist a opovržení; tělo se zahojí dřív než duše.

Bože, jak hrozně je zraňována duše tohoto národa, jak tohle se má jednou
zahojit nebo odpustit!
Copak se toho nezhrozí národové, jaký nenávistný, navěky zlý a nepřátelský
svět se takto buduje? Nemá snad nikdy být mír nebo aspoň oddech v
křečovitém smrtelném nenávidění?

Bože, vrať světu pravdu!

Bude to víc než smlouva míru, bude to cennější než každé spojenectví.
Nikdo, žádný národ, žádný stát si nebudiž jist, pokud mohou být lidské vztahy kdykoli
korumpovány nástroji lži.
Nebude jistoty, nebude smluv, nebude ničeho platného a bezpečného,
pokud vědomí kteréhokoliv národa bude zkřivováno záměrnou lží.
Za každou lží jde úklad a násilí; každá lež je útok na bezpečí světa.
Nikdo nebude žít v míru ani za nejsilnější hradbou z oceli a betonu; okřídlená lež se
vysměje všem vašim pevnostem.
Zbavit svět lži je víc než odzbrojení.
Jaké to bylo divné jasnozření, když náš Masaryk vepsal do našeho státního
znaku slova Pravda vítězí.
Jako by tušil, že jednou lež podnikne generální útok na náš stát a národ,
a už předem razil heslo pro toto utkání.
S tím heslem můžeme jít do boje; ale jenom s tím heslem může jít celý svět do
míru.
Neboť jenom bez lži se mohou lidé a národy dorozumět, ať mluví jazykem
kterýmkoliv.

Bože, vrať světu pravdu!

Karel Čapek:
Lidové noviny 25. 9. 1938

• Nelíbí 0
• Líbí4

lovec 01 - Profil | Ne 14.1.2024 7:37:22 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Nedávám to sem proto, abychom západní sousedy nějak nenáviděli, nebo s nimi vedli včerejší války, ale vědět by se to mělo.
Zkušenosti s německým sousedem nebyly nikdy pozitivní, ani ve středověku, ale ani v novověkých dějinách.
Česká zkušenost byla převážně negativní - soužití s Německem a s Němci nám přinášelo spíše utrpení

Otázka zněla: „Je pravdivé tvrzení řady pravicových politiků a novinářů, že v minulosti byly česko-německé vztahy přátelské a k jejich zhoršení došlo až během druhé světové války a hlavně po odsunu německého obyvatelstva?"

Ani v minulosti nebyly vzájemné vztahy vždy přátelské. Tradice je vlastně zhuštěná zkušenost minulých generací a česká zkušenost byla převážně negativní - soužití s Německem a s Němci nám přinášelo spíše utrpení. Svědčí o tom skutečnost, že většinu válek jsme museli svádět s germánskými státy - tedy s Němci, a to platí od úsvitu dějin. Již Franská říše viděla ve Velkomoravské říši konkurenta, kterého chtěla zničit a pokořit. S tímto cílem vedla proti nám válečná tažení v letech 805, 806, 846, 847, 855, 856, 864, 869, 870, 871, 872, 892. 893, 898 a 900. Takto oslabený velkomoravský stát potom podlehl útokům maďarských nájezdníků.

V 10. století zaútočili Germáni proti přemyslovskému státu 6x, v 11. století 5x, ve století 12. jednou a v 13. století 3x, ve 14. století jednou, v 15.století 6x, v 17. století byla válka třicetiletá a v 18. století neuchránila české země ani relativně velká Habsburská říše; české země byly napadeny Pruskem v letech 1740, 1741, 1744, 1756, kdy se rozpoutala válka sedmiletá a v 19. století to byla válka prusko - rakouská, zle pustošící především české země. A násilnický charakter první a druhé světové války je dostatečně znám.. Ani v jednom případě nebyla vedena válka ve prospěch české věci, ale vždy proti nám. To pochopitelně nelze nazvat přátelským poměrem.

A nejen to. Odvěká touha německých císařů po nadvládě vedla ke snaze rozdrobit český stát. V roce 1182 usiloval císař Fridrich Barbarossa o odtržení českého státu od Moravy. Moravu proto prohlásil markrabstvím. Nebezpečí rozdělení dosud jednotného českého státu na dva celky vyhovovalo říšské mocenské politice, usilující o to, aby na východních hranicích Německa byly jen drobné státy, neschopné klást odpor. Teprve v roce 1189 bylo nebezpečí odstraněno opětovným spojením Čech s Moravou.

Když se nepodařilo trvale likvidovat náš stát, pokusil se císař Barbarossa vyjmout území pražského biskupa z pravomoci pražského knížete. Biskup pražský byl prohlášen za říšského knížete. To významně oslabovalo český stát. Zlikvidovat separatistické tendence se podařilo až v roce 1197 Vladislavu II.

Nepřipomíná to nadiktovaný vznik Protektorátu Čechy a Morava? Zkušenosti s německým sousedem nebyly nikdy pozitivní, ani ve středověku, ale ani v novověkých dějinách.

Z díla „Germánská negativa v českých dějinách 7.-12. století“, autor: prof. PhDr. Jiří Frajdl, CSc.

• Nelíbí 0
• Líbí5

sven - Profil | So 13.1.2024 0:48:57 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

https://www.facebook.com/Jan.Tomanek.official/videos/248825021569424

• Nelíbí 0
• Líbí4

lovec 01 - Profil | Pá 12.1.2024 21:11:41 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

🙈

• Nelíbí 0
• Líbí6

mlaďoch - Profil | Čt 11.1.2024 14:42:27 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

• Nelíbí 0
• Líbí4

mlaďoch - Profil | Čt 11.1.2024 9:04:49

- 11. leden v pražském Klementinu: minimum – 21,6 °C (r. 1793), denní průměr -1,6 °C (od r. 1961), maximum 15,7 °C (r. 1991)
- Lidová rčení: Srát amrhele - podělat se strachem. Polykat andělíčky - topit se.
- Pranostiky: Nastupuje vůbec nejchladnější část roku u nás, která je v lidové meteorologii označována jako studené psí dny. Nastupuje přibližně od 8. ledna, a to s pravděpodobností až 60 procent. V pranostickém období jsou tato chladna zapsána svojí první vlnou často pod názvem hyginská zima podle dnešního starého svátku sv. Hygina (11.1).
- Dnes má svátek Bohdana. Jde o překlad řeckého jména Teodora. Theos znamená "bůh", dor se překládá jako "dar", význam jména je tedy "bohem dána, boží dar".
- Dnes se připomíná sv. Hygin, papež. Byl synem athénského filosofa, v Římě se stal biskupem a po Telesforovi byl roku 137 povolán k řízení Církve. Jak uvedeno v kronice, určil rozdělení duchovních povinností na základě stupňů.
Rozhodl, aby při křtu svatém i při biřmování byl vždy kmotr.

• Nelíbí 0
• Líbí2

lovec 01 - Profil | St 10.1.2024 17:50:52 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Asi tak 😉

• Nelíbí 0
• Líbí6

mlaďoch - Profil | St 10.1.2024 14:17:00

Z VESNICKÉHO MLATU, KDYŽ SE MLÁTILO CEPY - LIDOVÉ ZVYKY A TRADICE
Vyprávění o cepech, o mlatcích, o jejich jídelníčku a k tomu je přidáno spoustu krásných říkanek, které si odříkávali při mlácení obilí.
Je po žních a pole dostala svůj podzimní ráz. Obilní lány osiřely a od strnišť zafoukal studený větřík. Na polích zavládl dočasný klid, zato ožily stodoly, kde od časného jitra až dlouho do večera hovořily svou zvláštní mluvou cepy.
Téměř do konce 19. století byl cep jediným nástrojem sedláka, kterým dosahoval u obilnin oddělení zrna od slámy. Mlácení cepem byla velmi namáhavá práce. Bylo k tomu třeba vynaložit hodně síly a vydat spoustu energie. Výmlat zrna se dělal skoro po celý měsíc září a říjen, nezřídka se stalo, že klapot dřevěných cepů bylo slyšet až do Adventu. Velcí sedláci si často najímali mlatce za úplatu, domkaři si navzájem vypomáhali. Od Vánoc až do Nového roku se na Moravě nesmělo mlátit obilí, věřilo se, že nikde by se neurodilo, kam by ten zvuk zasáhl. Také se věřilo, že po Vánocích žerou myši nevymlácené obilí, a tak se do rohů párně (sýpky) dávala divizna.
Cep se skládá z dlouhé násady, které se říká cepiště, cepovka. Byla dlouhá cca 135 cm a má průřez 3 cm. Na konci je osazena kováním zakončeným okem. Jím je provlečen očepek, který spojuje cepiště s bijákem. Očepek je z vepřovice a koženými řemínky, takzvaným ouvazem, je otočně propojen s bijákem. Biják je vyroben z tvrdého dřeva a je dlouhý cca 40 cm. Některé cepy bývaly větší, chlapský a druhý menší, babský.
Každý z mlatců pohyboval cepem krouživým pohybem. Cep se přitom musel ve vzduchu otočit, aby nedošlo k zasukování jeho koženého úvazu. V chyceném rytmu se neustále bušilo do klasů, tím se zrno postupně uvolňovalo. Samotné mlácení probíhalo ve svižném tempu a dělo se takto. Hospodyňka dva, nebo tři snopy rozvázala, rozprostřela je kruhovitě na mlat tak, aby klásky směřovaly dovnitř a stébla ven. Pak se mlatci rozestavěli do kruhu s dostatečnými odstupy a pozvolna začali dřevěnými cepy oťukávat klasy. To proto, aby chytili rytmus. Přitom nahlas neustále říkali“: „Raz dva tři, raz dva tři…“ nebo „Šišky vřou, už budou." Po klasech se muselo mlátit jemně a s citem, aby se zrno prudkými údery nerozdrtilo. Rozdrcení také zabránil hliněný povrch mlatu. Po domlácení se sláma odhrnula a zrno se smetlo. Poté se zrno i s plevami nasypalo do fukaru, kde se za pomocí proudícího vzduchu zrno pročistilo. Plevy pak padaly jednou výsypkou a těžší hlína druhou. Výměnou sít s různou velikostí ok se zrno dalo rozdělit i do několika tříd podle velikosti a kvality. Zvláštní způsob výmlatu se věnoval žitu. To se muselo mlátit cepy tak, aby se nepomačkala stébla, poněvadž se z nich vyráběla povřísla.
Na malém hospodářství, ke kterému náleželo jen několik kousků polí, mlátilo obilí jenom několik mlatců. Vymlácené zrní se podsívalo řešetem a vělo vějičkou (jak je znázorněno na obrázku), aby se oddělilo zrno od plev a potom se sypalo do pytlů. (Vlevo visí řešeto a pod ním se se opírají o zeď hrábě). Očištěné zrní posílal hospodář do mlýna, aby mu z něho umleli mouku. Vymlácená sláma se užívalo v hospodářství, proto se vázalo do otepí.
Za mlatce se nejčastěji najímali lidé místní, muži i ženy. Když domácích nebylo, hledali se i v okolních obcích. Ti přespávali u hospodáře ve stodole, a když nastaly mrazy, v maštali nebo v seknici na peci. Stávalo se velmi brzy a jakmile se rozsvětlilo, stáli již mlatci na mlatě. Často mlácení začínalo i končilo klekáním podle přísloví: „Od zvonu do zvonu a co v ruce, to domů." Každý mlatec měl totiž vlastní cep, jejž si přinášel a odnášel. Mlatcům se platilo se ke stravě po šesti groších denně. Nebyl to plat tučný, ale za to jídla snědl takový mlatec — jako mlatec! Hospodyni sotva hrnce stačily. Chystala se nejběžnější a nejobyčejnější jídla: kyselo s nadrobeným chlebem, drcená polívka, brambory na loupačku nebo pečínky se škvařeným máslem nebo se zelím, kucmoch, škubánky mákem sypané a máslem polité, kaše krupičná nebo jahelná, jahelník se sušenými slívami . . .

• Nelíbí 0
• Líbí3

lovec 01 - Profil | St 10.1.2024 8:34:22

LÁKAVÁ MZDA! Vypadá to skoro jako fake, ale není to fake.
Jinak OPERÁTOR VÝROBY se česky řekne DĚLNÍK.
Ale mají v práci STOJANY NA KOLA! Benefit!
Ta mzda je asi tak půlka minimální mzdy v Belgii, nebo třetina až čtvrtina ve Švajcu, že? Hlavněže jsou všichni napravo, stále se nazývají Svobodní a milují svobodný trh. Tak přesně toto je ta hlavní svoboda: Moci makat na předraženou elektřinu od rána do večera.

• Nelíbí 0
• Líbí3

mlaďoch - Profil | Út 9.1.2024 12:05:59 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

STUDENÉ PSÍ DNY, OD 8. DO 31. LEDNA
Obdobím tříkrálového oteplení končí tzv. časná zima a v dlouhodobém průměru ve dnech ke konci první lednové dekády: 8. ledna u nás nastupuje vůbec nejchladnější část roku, která je v lidové meteorologii označována jako studené psí dny, a to s pravděpodobností až 60 procent.
V pranostickém období jsou tato chladna zapsána svojí první vlnou často pod názvem hyginská zima podle starého svátku sv. Hygina (11.1). Po tomto období přichází prisské oteplení (kolem 16. ledna) a fabiánská zima (období zhruba od 19. do 31. ledna).
Poté je fabiánská zima ukončena pověstnou hromniční oblevou (hromničním oteplením).
Jak vznikl název studené psí dny:
Pojmenování „studené psí dny“ nebo také „ledové psí dny“ je historicky doložený lidový název, který už na počátku 17. století zaznamenal náš matematik, astrolog a autor kalendářů Šimon Partlic ze Špicberka. Název studené psí dny vznikl vtipným přenesením z původního pojmenování tzv. letních psích dnů, kterým jsou označovány nejparnější dny léta. Studené psí dny potom mají nepochybně věcnou příbuznost např. s pořekadlem: "Zima, že by psa ven nevyhnal" i rčením: "psí zima".
Hyginská zima - je v dlouhodobém průměru prvním vyvrcholením zimy. Zajímavé je, že tuto skutečnost vesměs ve vzácné shodě zaregistrovaly ke dnům od 8. do 16. ledna i lidové pranostiky: „Na svatého Hygina pravá zima začíná.“ „Svatý Hilarius (14.1.) - vyndej saně, schovej vůz.“
Prisskou oblevou nebo oteplením - jsou tak v období studených psích dnů od sebe odděleny dva výrazně chladné časové úseky ledna - hyginská zima a vůbec nejznámější a zároveň i nejchladnější lednové údobí - fabiánská zima. Patronkou prisského oteplení je svatá Priska (18.1.): „Když přijde svatá Priska, tak se často oteplí a pod saněmi mokrý sníh píská." Nebo: „Na svatou Prisku obleva, saně jsou netřeba.“
Fabiánská zima
se na naše území v dlouhodobém průměru dostavuje od dnů na konci druhé lednové dekády až do posledních lednových dnů. . .

• Nelíbí 0
• Líbí4

jeden3 - Profil | So 6.1.2024 9:42:30

velká gratulace našim mladým hokejistům 👍👍👍👍

• Nelíbí 0
• Líbí1

mlaďoch - Profil | Čt 4.1.2024 13:35:49

O LEDNU, LIDOVÉ ZVYKY A TRADICE
Měsíc leden kdysi Římané vůbec neznali, protože jejich rok byl desetiměsíční. Až později byl počet měsíců upraven na dvanáct, ale stále s různým počtem dní. Pro Římany začínal rok březnem, a to s příchodem jara. Až v roce 46 před našim letopočtem zavedl římský císař Julius Ceasar tzv. juliánský kalendář, s ním jsou doloženy lednové kalendy tedy bujaré oslavy přicházejícího nového roku spojené s hostinami a vzájemným obdarováváním.
Juliánský kalendář převzala i křesťanská církev, ale za první den roku označila až 6. leden, tedy den Zjevení Páně, který dnes známe pod lidovým označením Tři králové. V polovině 4. století se začátek nového roku přesunul na 25. prosinec. Nový rok se tak připojil k oslavám narození Ježíše Krista. Boží hod vánoční tak sloužil jako počátek nového roku až do obecného přijetí gregoriánského kalendáře, který zavedl v roce 1582 papež Řehoř IIX., ten ustanovil jako nový rok 1. leden.
Římané svůj první měsíc nazvali januaris – na počest boha Januse, boha začátků či konců, ale je i symbolem změny. My jsme si první měsíc v roce pojmenovali po svém a dali mu krásné a poetické jméno – leden. Jeho označení vychází z přesvědčení, že celou přírodu poutá, resp. by měl poutat – led. Původně byl tento měsíc ve východní Evropě označován jako měsíc vlka.
V životním rytmu našich zemědělsky orientovaných předků představoval tento měsíc období relativního odpočinku. Na poli se sice pracovat nedalo, ale domácnost si žádala své. Dokud vše nebylo pod sněhem, spravovala se stavení i hospodářské a řemeslné náčiní. Tam kde nestihli před vánocemi mlatci vymlátit obilí, tak svou práci rychle dokončovali. Protože se říkalo, že po vánocích žerou myši mnoho obilí, a tak na ochranu před nimi se do rohů parně dávala divizna.
Jakmile uhodily tuhé mrazy, život se přesunul do světnice. Zde se muži, ženy i děti sesedli u teplých kamen, zpívali, klevetili, vyprávěli si příběhy, pověsti a pohádky.
„Povídám pohádku, jak pes přeskočil ohrádku. Povídám, povídám druhou, že teče voda struhou. Povídám, povídám třetí, jak spaly na peci děti a když se hezky vyspaly, po kusu chleba dostaly.“
Ale ani tehdy jim ruce nestály. Kromě vyspravování prádla a drobných domácích nástrojů se pokračovalo i v předení, draní peří a tkaní. V některých domácnostech se také vyráběly různé řemeslné výrobky určené pro další prodej. Zdobily se kraslice, vyřezávaly se figurky a kuchyňské náčiní, pletlo se, vyšívalo a paličkovalo, vyráběly se dřevěné pantofle, hrábě a košťata, pletly se koše a ošatky, štípaly se šindele. V tomto období naši předci také natírali stromy vápenným mlékem, chránili je tak před popraskáním, prořezávali koruny stromů a kontrolovali uskladněné ovoce.
V neděli po slavnosti Zjevení Páně neboli Tří králů končí doba vánoční. Svátek Tří králů (6.1.) je den koledníků, kdy děti z chudších rodin obcházely příbytky obyčejných lidí a mohli si tak vykoledovat „obživu“ i na několik dalších týdnů. V tento den nám také známá pranostika říká, že jsme zase o krok blíže jaru: „Na Tři krále o skok dále“.

• Nelíbí 0
• Líbí2

mlaďoch - Profil | Po 1.1.2024 7:42:07 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Pf 2024

• Nelíbí 0
• Líbí3

mlaďoch - Profil | St 27.12.2023 15:47:09

Taková pořádná zima, taková ladovska. Ty obláčky se rodi v JED

• Nelíbí 0
• Líbí1

jeden3 - Profil | Út 26.12.2023 15:37:27

https://www.garaz.cz/clanek/zajimavosti-po-islandu-se-prohani-extremni-autobus-tatra-s-gigantickymi-koly-a-prosklenou-luxusni-kabinou-u-nas-by-ani-nesmel-na-silnice-21011611#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=autoweb.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&

• Nelíbí 0
• Líbí5

lovec 01 - Profil | Po 25.12.2023 23:02:17 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

.

• Nelíbí 0
• Líbí4

jeden3 - Profil | Po 25.12.2023 11:38:23

mlaďoch >> podívej.......já mám celou politiku i náboženství u prdele...
mě Vánoce připadají hezké z tohoto důvodu : jednou za rok uděláš radost lidem,kteří jsou ti blízcí, sejdeš se i s lidma, na které ti bohužel běheme roku nevyšel čas,1vzpomeneš na ty,co tu už s náma nejsou
a tradice ozdobeného stromku, vonícího cukroví, svařáku, hořící svíčka to je pro mě super....k tomu se svět kolem mě tak nějak zpomalí, je alespon pár dní taková slavnostní pohoda.........
tak nějak v tomto čase nemám nejmenší chut ustupovat nějakým přivadrovalcům, liberálům a podobným fašistům........prostě na ně se.ru :-)
bylo to dost výstižné?

• Nelíbí 0
• Líbí2

mlaďoch - Profil | Ne 24.12.2023 22:25:34 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

www.ceskezvyky.cz
- 24. prosinec v pražském Klementinu: minimum – 20,3 °C (r. 1870), denní průměr 1,1 °C (od r. 1961), maximum 12,9 °C (r. 1977).
- Některá z pranostik: Jestliže večer před Narozením Páně jasno jest, bez větru a deště, a ráno slunce jasné vychází, bude úrodný rok na víno.
- Dnes má svátek Eva a Adam - Adam znamená „člověk“ a Eva (hebr. Chava) je vlastní jméno překládané jako Živa.
- Adam a Eva sice nejsou světci, ale mají svůj patronát. Jsou patrony krejčích a zahradníků, neboť žili v rajské zahradě a nezakrývali svou nahotu.
https://www.ceskezvyky.cz/pranostiky-na-den-24-12/

• Nelíbí 0
• Líbí3

jeden3 - Profil | Ne 24.12.2023 10:19:36

.

• Nelíbí 0
• Líbí4

mlaďoch - Profil | Čt 21.12.2023 10:29:41 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

pro nutellu do Švédska

• Nelíbí 0
• Líbí4

Červené karty: Pietromarconi