Vodáci na našich řekách - jak dále?

V pátek jsem jel domů vlakem, pročež jsem si zakoupil Raubířství, kde je poměrně dost ostrý článek s názvem: "Zlo jménem vodáci". S konstatováním, že se jedná o výzvu, která se neobjevuje poprvé, jsem časopis odložil.

V sobotu jsem se vydal na svůj domácí pstruhový revír, kde vzhledem k minimu srážek v poslední době teče těžký podstav. Ani to však nezabránilo dalšímu nájezdu hlučných ožralů s pádly, kteří se chovali jako kdyby jim to tam patřilo. Na x metrů daleko bylo slyšet, jak dřou lodí po dně a pádly se odrážejí od kamenů, které samozřejmě převraceli. Voda za nimi byla kalná, mrtvé ryby jsem však neviděl. Jejich chování mě opravdu vytáčí, stejně tak i obrovská nezodpovědnost - minulý rok jsem byl svědkem toho, jak namol opilý muž "kormidloval" raft (za letního stavu vody!!), jehož posádku tvořily i děti, a měl co dělat, aby je všechny nevysypal nad 3m jámou se silným proudem. Helmu ani vestu neměl. Když jsem chytal na Vltavě pod Vyšším Brodem, musel jsem uhýbat já jim, neboť mnozí svou loď prostě nezvládali.

Jaké jsou vaše zkušenosti s vodáky? Myslíte si, že je rozhodnutí ŠUNAPu o omezení počtu lodí a povinném průvodci krok správným směrem? Je vůbec možné regulovat tuto lidovou zábavu mimo národní parky, když zažívá takový boom? Analogicky - když můžou dávat dýchnout cyklistům, proč by to nešlo i u vodáků? Měl by se snad zavést nějaký vodácký lístek, aby se zabránilo excesům?

Řeky nepatří jen nám a já osobně nemám problém s lidmi, kteří se na vodu nehrnou za každou cenu, resp. se u ní umí chovat, ale těch je bohužel málo.

Třeba dojdeme k nějakému zajímavému závěru.