Zabít rybu = věčné zatracení? Aneb jak jednou nohou v pekle býti

Dobrého dne páni kolegové,

při zběžném pročítání Mrku napříč všemi otázkami a hovory mi neunikla až nezdravá nevraživost některých respondentů vůči rybářům, kteři zabili a následně pozřeli rybu. Opravdu je zabítí ryby špatné, nehezké, zavrženihodné, špinavé, zbytečné, zvrhlé a pokleslé?
Já říkám ANO. Je třeba si uvědomit, že dneska je keč end rylejs moderní záležitostí a co je moderní, to je jediné dobré. Musíme brát v potaz, že ryba není jídlo, ryba není přítel, ryba je hlavně v první řadě člověk. Má svoje myšlenky, emoce, plány do budoucna, prožívá své rybí lásky, někdy je nahoře a jindy zase dole. Zabitím ryby jakobyste zabili kus sebe. Navíc, když zabijete rybu, už nikdy potom nevyroste a nepojde popřípadě si neužije zaplísnění či nějakého hezkého parazita.
Zabíjení ryb je prostě barbarská záležitost, která v moderním světě nemá co dělat. Moderní rybář (z moderního světa) chytá ryby, ale žere cereálie a obilí, protože obilí nemá duši.
Nebudu tady nikoho přesvědčovat, avšak zajímal by mne váš názor