Když tu Dalas nakousl naši letošní 2 týdenní výpravu do Itálie, tak se s ní pochlubím. Jeli jsme ve dvou s Filipem, každý tři pruty na sumce a taktika byla jasná. Lov z lodi a každý den jiné místo. Vrátili jsme se domů s výsledkem 0 záběrů od sumce. Zážitků z ní máme možná víc, než kdyby jsme něco chytili a nikdy na ni nezapomeneme. Byla povodňová voda, tekly stromy a teplota vzduchu přes den 4-10°C a teplota vody klesla z 10°C na 7°C za dobu naší výpravy.
Celé to začalo letos 15.3., kdy jsme dojeli k Pádu a dali sraz s borcem z jedné české společnosti, který nám měl zajistit parkování pro přívěs a povolenky. Povolenky zajistil a na zbytek se vykašlal. Přivítání znělo "Pád je nechytatelný, nikdo na něm nechytá, plavou stromy, je ochlazení a voda má jít ještě nahoru". Kdy se bude dát chytat? Odpověď zněla: "Asi za týden". Když uviděl naši loď, jak ji máme plnou a 5HP motor, tak nám řekl, že loď nezvládne jet proti proudu. Dále nás varoval před 1-2m vlnami, které na hlavním toku můžou přijít, což jsme mu v ten moment nevěřili, ale měl pravdu. Po únavné cestě, kdy jsme jeli bez přestávky, ať co nejdřív chytáme to s námi otřáslo. Se slovy, že sereme na takové řeči jsme jeli a hledali, kde koupíme řetěz a místo, kde zaparkujeme a odběhneme přívěs na loď.
Z informací, měli jít chytit nástražní rybky na každém menším kanálu bez problému, ale při teplotě vody 7-10°C se to ukázalo jako velký problém, tak jsme zkoušeli víc míst, až na jednom soutoku kanálů jsme chytili velké karasy a kapry, Spát jsme šli asi až po 30 hodinách od posledního spánku v ČR.
Přiznám se, že pro kluky co nikdy neviděli pořádnou řeku, byl Pád nezkutečný, ještě pohled z mostu jak valí a barva je jak kafe plné stromů nám naháněl strach.Na Pád jsme vyjížděli poprvé prázdní jen otestovat, jak loď zvládá překonávat proud. Rychlost krokem byl pro nás úspěch, tak jsme komplet vybavení a zásobu na 2 týdny dali do lodi a už jeli naostro přejet hlavní tok Pádu napříč, aby jsme se dostali od kotviště do Maiestry, kde by pro nás bylo reálné odchytat celou výpravu. Hlavní tok se nám povedlo přejet v pohodě. Ten den se nám naštěstí, až na Maiestře posral motor (ucpaný kaburátor), toto se nám opakovalo na výpravě ještě 3x. První zavážení probíhalo za tmy a za deště, ale to nám vůbec nevadilo.
Nástražní ryby byl velký problém nachytat i na kanálech, na které jsme jezdili skoro každý den chytat, ať máme nástražky které si přejeme. Měli jsme jen velké karasy, kapry a oukleje. Pořád jsme obvolávali okolní společnosti, jestli nemá někdo na prodej nástražní ryby. Byli jsme v druhé polovině výpravy a dostali jsme info, že si můžeme dojet pro cejnky kolem 25-30cm, což pro nás byl přesně ten impuls, který jsme potřebovali. Foukal vítr jak prase, nevím kolik, ale byl to hukot a z Maestry byl problém přejet hlavní tok, ale celkem bez rozmyšlení jsme na něho vjeli a až pak si uvědomili, jaký to je průser. Poslední slova zněli: "Drž se co nejvíc a nespadni do vody" , pak už jsme byli ticho a měli tak nasrané v gatích, že jsme ani necekli. Mezi klasickými metrovými vlnami, byli dvě fakt opravdu hodně velké, při kterých jsme nabrali hodně vody. Nejde to jen tak popsat, kdo to neviděl si těžko dokáže představit.
Při příjezdu do kotviště jsme začali v euforii křičet, jak kdyby jsme vyhráli jakpot. Během přejezdu jsme utopili převaděč elektřiny na 220 a nabrali 50L vody a měli všechno mokré. Jeden z okolních rybářů co byl v kotvišti nás označil za borce z Pádu, kteří přejeli Pád v tom hnusu s "5koňákem", tak jsme byli na sebe pyšní, ten den jsme spali v kotvišti a sušili celou noc oblečení a spacáky.
Nové rybky jsme měli nakoupené a ráno trochu ustál vítr, tak jsme vyrazili znovu do Maiestry. Takové zážitky jako, že jsme si zdolali 10m stromy na prutu a že v noci jsme museli znovu vyvážet všecky potrhané trhačky, nebo že nám strhl strom celou zakotvenou loď a táhl nás, to jsme brali spíš za odměnu a kvůli tomu se tam přece jezdí.
Nechutný zážitek byl, když natažené trhačky borec přejel a vymotal jeden celý prut. Neměli jsme je mít natažené ke druhém břehu, ale někdy pokušení zláká, byla to první loď po týdnu co jela. Byl to stejně zmrd, protože přibrzdil a jak viděl situaci, tak dal plný s 90HP motorem a tím zvedl příď, aby vzal co nejvíc trhaček a pak ještě víckrát stejným způsobem s bedýnkou na hlavě přejel kolem a vítězně vyhodil chuchvalec pletenky 5m do vzduchu.
Už při cestě do Itálie nám v autě praskla hadice se vzduchem, to jsme nějak dojeli a na cestu zpět opravili. Horší přišlo až při cestě domů v Rakousku, tam se nám tak rychle ztrácela voda, že jsme každých 20 minut zastavovali a dolévali vodu. Nakonec to ani už nemělo smysl, protože voda byla pryč hned při rozjetí, takže jsme uvařili motor na totálku. Ve 2hod. noci 10km od Vídně na dálnici jsme zůstali trčet i s přívěsem. Naštěstí měl kámoš parádní asistenční službu, která pro nás do dvou hodin dojela a odvezla auto k servisu a nás zavezla na 4 hvězdičkový hotel. Bylo to jak z filmu. Po dvou týdnech, neumytí, smradlavý jsme dojeli do takového luxusu. Po zjištění, že auto nejde opravit pro nás poslali odtahovku z ČR. Domů jsme se nechali dovést jak páni a všechno zaplatila asistenční služba.
Bylo to nezkutečně náročné, strašně krátké dny v tom březnu a hodně nám pršelo. V té zimě jsme potřebovali víc spánku než v létě, celkově hodně jiné rybaření, než na co jsme zvyklí. První polovinu výpravy jsme každý den jezdili na kanály chytat nástražky a pak zase hledali nové místo na sumce Pořád se hnali, ať to stihneme do tmy, někdy až po tmě vyváželi na sumce.
Kdybych měl udělat něco jinak, tak jen to že si vezmu nástražní ryby z domu a pořádný řežez a záměk, ale i tak jsme odchytali 8 nocí na 6 prutů bez záběru na různé velké, malé i top nástražní ryby pokaždé na jiném místě i na jamách a i na nenápadných místech, trhačky pěkně o břeh roztahané pruty, podvoďáky do hloubek, pokusy s vertikálkou, ale záběr nepřišel. Nejlepší na celém výletu bylo, že jsme měli Maiestru sami pro sebe a projeli ji celou. Nebyl tam jediný rybář, až při odjezdu začali přijíždět. Nechutné bylo, že z každého stromu vysel trhací silon.
Celý rok žijeme ze vzpomínek na Itálii, protože to byla prostě prdel, průser na který se dobře vzpomíná. Někdy se tam ještě vrátíme, asi to bude na kanál, možná někdy někam jinam na hlavní tok, ale příští rok na jaro bude Ebro.
načítám...
SvětPVA.cz – Carp PVA Specialist
