NHonza7 - Profil | Út 11.11.2025 22:04:27 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Martin M. >> Za dvě století se toho změnilo opravdu hodně a tak jak kolega uvedl nejen vodní toky měly dostatečnou šíři, ale i většina pozemků poblíž vodních toků byly dostatečně široké a především se využívaly k pastvě. Pokud došlo k výrazným srážkám, tak se potoky, či řeky mohly podle potřeby rozlévat a díky tomu záplavy nenapáchaly takové škody.
Nánosy - "odpadní produkt" byl velmi ceněný artikl pro zemědělství a vyvážely je na pole.
Dnes je většina toků upravena tak, aby měly co nejmenší šířku a o nánosy není zájem, poněvadž v drtivé většině obsahují toxické látky jejichž likvidace a nebo skladování přijde na opravdu nemalé peníze. Dnes proto nikdo nebude dělat hluboké jámy na vodním toku, které v létě rybám pomáhaly v období sucha. Vyprchalo souznění člověka s přírodou a jediná modla poslední doby jsou prachy.
Natislav_fishing - Profil | Út 11.11.2025 7:42:20 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
kaprus >> Směješ se tomu, ale v 40-60. letech se takhle pravidělně těžilo třeba u nás na Bečvě, dělali to ale chytře a šetrně. Vytěžili rypadlem stěrk až do hloubek 5-8m, tím vznikly v řece krásné hluboké a proudné místa, "odpadní" produkt se využil na stavby a v té době bylo v řece nejvíce ryb. Řeka byla odolnější vůči povodním a všichni byli spko. V Hranicích měli i sofistikovanější způsoby jak s nánosy pracovali, měli postavený jez který měl boční komoru, kterou uměli spustit a tím se samovolně odtěžil nános a stěrk mimo hlavní koryto řeky. Nyní je řeka naprahovaná, zanesená bahnem, vykácené břehy od Povodí Moravy, běžně je hluboká tak 15cm a teplá a sluncem vyhřátá jak sračka. Chytré hlavy z Povodí neumí hospodařit ani z poloviny tak dobře, jako to dělali s rozmyslem lidé tehda. Co je tedy lepší? :)
Natislav_fishing - Profil | Út 11.11.2025 12:07:06
Martin M. >> proto jsem dal ten odpadní produkt do uvozovek, ale zase třeba říct že štěrk se primárně těžil v hustopečích a poblíž Valmezu a dle toho co jsem četl, byly tyto menší těžby v korytě prováděny převážně z důvodu čištění koryta proti povodním a spojené s tím aby se nezanášely nadjezí štěrkem, takže to nebylo jen čiště z důvodu těžby štěrku. Bavím se vyloženě o tom že spustili rypadlo nebo bagr do koryta bečvy. Jinak koryto bečvy v těch letech vypadalo ještě na dost místech jinak než jak to vypadá dnes po tom co to dojebalo povodí uplně. Dnes jsou na bečvě 3 mikrolokality kde je koryto dejme tomu ještě přirozené, ale i tak dost zužené. Z map které jsem měl šanci vidět z 18-19. století byly místa kde koryto mělo i třeba 250m na šířku (řeka samozřejmě tekla jen na zlomku toho koryta), tak jak je to dnes třeba u italských řek. Bohužel dnešní ochrana před povodněmi je v tomto směru spíše kontraproduktivní protože na PM nikdo nevyvíjí žádný tlak, tak jako je tomu třeba v západních zemích nebo na balkánu, kde s touto svoločí začli bojovat.
Notoš - Profil | Ne 9.11.2025 21:27:55
První smysluplná akce PoM po 36ti letech od sametové revoluce...
Ndun - Profil | Po 10.11.2025 15:15:04
Ceny štěrkopísku jako všech stavebních materiálů rostou tak to by to mohli prohrábnout i jinde než na Dyji :-)
Njxr - Profil | Ne 9.11.2025 11:15:11
A co takhle odtěžit i jez. To by se panečku zkapacitnil průtok ;-)
Nroman - Profil | Út 11.11.2025 12:25:08
dun >> ten bagr tam stojí dodnes-, rezavý, posprejovaný vandaly, roky se nepohnul a je z něj šrot. Údajně je soukromníka, ale skončil s těžbou že nebyl odbyt...
Nkaprus - Profil | Út 11.11.2025 9:07:06
atislav_fishing >> Proto se směju, že naši předkové měli víc rozumu a třeba taky tolik neprahli po penězích. Zase je to nastavené tak aby na tom vydělal každý. Efekt- kdo ví 🤷
Nrazisdas - Profil | Út 11.11.2025 23:12:55
Rožnovák >> Viděl jsem dokument o Dunaji, kde vysvětlovali pohyb šťerku v korytu. Protože je Dunaj hodně regulovaný kvůli lodím, tak se šterk nemůže přirozeně pohybovat. Takže je štěrk splavován po proudu dolů, kde se zarazí o plavební stupeň a dál už nemůže. Pod plavebním stupněm to samé atd. Takže proti proudu dochází k vymílání koryta a po proudu k zanášení. S tím souvisejí problémy s podzemní vodou. Řeší to těžbou štěrku v místě zanášení a vysypou ho na místo vymílání.
NRožnovák - Profil | Út 11.11.2025 22:36:27
Honza7 >> ahoj- ten říční štěrk - o ten zájem je -pokud si vybavuji bagrovaní štěrku v horních a středních partiíích toku - dospělo někde i do takové fáze - že na dne místo štěrku leckde zbyla jen matečná hornina- na níž se žádný bentos neudrží- není bentos- nejsou ryby.. není štěrk- není výtěrový substrát - pro PO a reofilky- myslím že kdy odnosu štěrků na šutr dochází přirozeně - je to te obáváný princip hladové vody.-každý takové místa asi zná
Kde je problém s uloženými štěrky zvlášť po povodních tristní a neřešený je ústí menších toků- že vysychají při ústí několikrat do roka- tam to jde většinou za lesy - ale moc je to taky netrápí-pokud nehrozí i vytopení nějakého chalupníka.
-musí jim někdo znalý na dynamiku říčních štěrků říct kolik a kde toho přesně odtěžit-a štěrk není odpad- dá se právě použít do míst kde chybí - škoda ho prodat i ještě z živým bentosem do drtičky.
-Tam kde povolí sevření toku- řeka se dostává - kupodivu sama zpátky do kondice i bez bagrování
Ndun - Profil | Út 11.11.2025 11:32:30
Martin M. >> V Břeclavi se to pod splavem taky těží co já pamatuju od osmdesátých let nejspíš i daleko dřív.Naposled jsem viděl bagry pár let z5 mezi Vídeňákem a čističkou a nemám pocit jestli tam (pod městem) to bylo z důvodu navýšení kapacity koryta.Předtím byl bagr u Pohanska.Nemyslím že to těžili aby to vozili na skládku.
NRožnovák - Profil | St 12.11.2025 17:40:05
razisdas >> to být už moc dlouho-pak se naučili lámat kámen a míchat cement z pískem a s řekami bylo zle
Nrazisdas - Profil | Út 11.11.2025 23:18:03
Honza7 >> taky osídlení krajiny bylo vždy až na první říční terase nad říční nivou. Předci nebyli blbí.
NMartin M. - Profil | Út 11.11.2025 10:57:27
atislav_fishing >> Becva je ale sterkonosna reka pod horami, nevim jestli neni i jedina nebo nejvetsi takova u nas. V Dyji pod soustavou prehrad se toho materialu zas tolik nepresouva. Ten "odpadni" produkt na Becve nejspise nebyl odpadni ale byl to hlavni duvod tezby, bez nejake zvlastni pozornosti k setrnosti nebo rybam v rece. To ze byly brehy zarostlejsi a koryto clenitejsi bych naopak pokladal za ten vedlejsi produkt tezby sterku, nez ze by to byl zamer. Povodi se urcite nechci zastavat, ale urcite tam jsou i politicke tlaky, aby byla na prvnim miste ochrana pred povodnemi a ani tak ne treba z MZP, ale primo od starostu a obecnich zastupitelstev z tech mist, kde se takove zasahy do rek delaji.
Nrazisdas - Profil | Po 10.11.2025 11:59:17
Chápu to správně, že vykopaj metrovou díru 200 m hlubokou a dál nic? To se jim po prvním přívaláku zanese, ne?
NKnedla12 - Profil | Ne 9.11.2025 13:19:15
roman >> To bych musel dočíst do konce :-D
Díky
načítám...
Rybářské centrum Olomouc
