Návrat k rybaření na jižní Moravě

- vortex666

Od doby, kdy jsem se přestěhoval na jih Moravy, uběhlo už pár let a nějaký čas zde i rybařím. Už v době, kdy jsem v Brně přebýval krátce, jsem alespoň podnikal výpravy kolem vody, abych si užil pohled na vodní říši a svým zrakem jsem pátral po jejich obyvatelích. Tyto toulky mě vedly po řekách protékajících Brnem, ale často jsem zavítal i do okolních měst a vesnic, kde jsem vyhledával potůčky, řeky, rybníky a všelijaké vodní plochy. Dá se říct, že jsem si mapoval místa, kde by se dalo jít na ryby, ale v té době jsem to považoval spíše za oddech od všedního dění. Netrvalo to moc dlouho a pouhé vycházky a pozorování mi už nestačily. Rozhodl jsem se tedy oprášit své starší rybářské vybavení, dokoupit si něco nového a pořídit si po několika letech opět povolenku. Pár sezón mi stačila pouze mimopstruhová pro MRS (jeden rok jsem měl celosvazovou, ale mimo MRS jsem na ryby zavítal jen zřídka…). Jenže loni bylo vše jinak. Nějakou dobu jsem začal upřednostňovat přívlač a doba čekání na 16. červen mi začala být příliš dlouhá, a tak jsem se rozhodl si pořídit pstruhovou povolenku.

Jedno z míst na jihu Moravy, které jsem si „objevil“ ještě v době, kdy jsem neměl povolenku.

Důvod k pořízení pstruhové povolenky

Pořídit si pstruhovou povolenku byl pro mě další dílek do mé rybářské mozaiky, kterým jsem vyplnil okénko mezi začátkem pstruhové sezóny a začátkem sezóny dravců. Někteří rybáři by mohli namítat, že se v okolí Brna nachází i mimopstruhové revíry, kde lze od 16. dubna lovit přívlačí. Vím, že je zde například Svratka 6, kde přívlačová sezóna začíná ve stejnou dobu jako na pstruhovém revíru. Problém je však ten, že u těchto revírů je tlak na vodu obrovský. Obzvlášť toho 16. dubna a pak i nějaký ten týden poté.

Já mám na rybách rád klid a není mi úplně příjemné být v obložení rybářů. Asi bych se na to díval jinak, kdybych se účastnil nějakého závodu, ale když jsem na obyčejné vycházce, tak mám raději, když na další rybáře moc nenarážím. Pořízením pstruhové povolenky jsem dosáhl toho, že se mi toto „závodní“ rybaření vyhýbalo a já mohl v klidu poznávat další přírodní zákoutí v okolí největšího moravského města.

Ryba, která stojí za pořízení pstruhové povolenky…

Poučení se z minulost

Nějaké zkušenosti z pstruhových vod jsem měl už před pořízením loňské povolenky. Chodil jsem na pstruhové revíry už když jsem byl náctiletý. Na řece Ostravici v Paskově jsem lovil pstruhy a jiné ryby nejčastěji na rotační třpytky a občas jsem zkoušel woblery nebo twistry. Nebyl jsem tehdy nějak přehnaně úspěšný. Nějaké ryby jsem chytal, ale docela dost mi jich z háčku spadlo. Nevím, jestli to tehdy bylo rukama, ale spíš bych řekl, že velký podíl na tom mělo mé rybářské vybavení, které jsem k lovu na těchto vodách používal. Tehdy jsem moc nerozlišoval prut na větší nebo menší dravce. Prostě jsem chtěl mít nějaký univerzální, který mi zvládne ulovit štiku i malého okounka. Tato touha po univerzálním náčiní mě stála spoustu ryb a často jsem i přes mnoho záběrů neulovil ani jednu rybu. Dnes už vím, že prut na takové rozpětí je nesmysl a je mi jasné, že prut s odhozem 40 gramů je na pstruhy opravdu tvrdý. Díky vlasci a seřízené brzdě navijáku se mi občas nějaký ten puntíkatý krasavec podařil zdolat, ale to procento úspěšnosti bylo určitě mnohem menší než procento ryb, které mi spadly ještě při zdolávání. No co, chybami se člověk učí a jsou pro nás nejlepším učitelem. Avšak doporučuji i jiné možnosti se něco dozvědět např. si něco o dané problematice přečíst nebo nakoukat nějaké to video. Nestojí to moc času a vyhnete se podobným problémům, jaké jsem měl v minulosti já.

Jedna z nástrah, která úspěšně vystřídala rotační třpytky.

Můj pocit z pstruhových revírů na jižní Moravě

Volavka, které jsem zřejmě vůbec nevadil.

Na rozdíl od minulosti jsem dnes na pstruhy vybaven vhodnějším prutem, což mi umožnilo si loňskou sezónu na jihomoravských pstruhových revírech opravdu užít. Kromě toho, že jsem začal používat UL proutek (2-8 g), jsem taky obohatil svou výbavu o pestřejší paletu nástrah. Zatímco v minulosti jsem nejčastěji používal rotační třpytky, teď u mě převládaly nástrahy z gumy a peří různých barev a tvarů. Musím říct, že tyto nástrahy mě opravdu nadchly. Jejich pořizovací cena je nízká a rybám se opravdu líbí. Chvilku mi trvalo, než jsem si osvojil techniku vedení, která se rybám zamlouvala, ale pak jsem se dočkal opravdu skvělých rybářských zážitků. Nejčastěji jsem svými nástrahami křižoval vody řeky Svratky, která mně učarovala z pstruhových revírů jižní Moravy nejvíce. Bylo to nejspíš tím, že jsem na ní měl od začátku loňské sezóny nejvíc ryb. Přestože jsem občas zajel i na řeky Jihlavu a Svitavu, které patří k těm větším řekám s pstruhovými revíry na jihu Moravy, více času jsem nakonec strávil právě na Svratce. Řeka Jihlava byla v loňském roce na mnoha místech prorostlá vodními rostlinami, které lov na přívlač skoro znemožňovaly, a na řece Svitavě jsem častěji narážel na tlouště a okouny, kteří nebyli předmětem mého zájmu. Takže i proto jsem trávil většinu doby na revírech, které se nacházejí na řece Svratce. Mezi městem Tišnov a Vírskou přehradou jsem nacházel různé splavy, tůně a peřeje, které mi vydaly své puntíkaté bohatství. Dočkal jsem se i ryby, kterou jsem v minulosti ulovil pouze jednou. Byl to siven americký, jehož jsem kdysi chytil na řece Olešné, když jsem v podzimní den lovil na wobler tlouště. V loňském roce se mi jich povedlo hned několik. A mezi spoustou vysazovaných pstruhů duhových jsem ulovil i pár hezkých potočáků. Nemůžu bohužel říct, že jsem chytil nějaký trofejní kus, ale s pstruhy kolem 30 cm je na lehký proutek i tak zábava. I když jsem nechytal příliš velké ryby (největší pstruh duhový měl 38 cm), lovil jsem jich velké množství, takže jsem měl o zábavu postaráno. Krom ryb mě bavili i živočichové, kteří se v krásné krajině v okolí řek vyskytovali. Prvně jsem tak narazil na vydru, která se pokusila využít nevýhody tlouště, který byl spoután mým rybářským náčiním (pronásledovala ho až na vzdálenost 2 metrů od mých nohou, pak si mě všimla a udělala obrat). Ve vodě jsem pod nohama spatřil raka signálního, který byl velký jako má dlaň a potkal jsem volavku, kterou opustila plachost.

Siveni do loňska nepatřili mezi moje běžně ulovené ryby.

Závěr

V budoucnu si budu chtít rozložit svůj čas na pstruhových vodách rovnoměrněji a nevázat se pouze na jednu řeku, a taky bych chtěl určitě projít i menší revíry. Těm jsem loni nedal prakticky žádnou šanci. I když je můj článek pozitivně laděný, musím říct, že některé věci mi přišly poněkud smutné. Obzvláště to, že na některých místech značně převládal pstruh duhový nad původním pstruhem potočním a tam, kde přece jenom byl početnější pstruh potoční, tak byly značně v převaze menší kusy této krásné ryby. Třeba jsem ty větší ryby míjel nebo byly až moc chytré na to, abych je svými nástrahami a způsobem lovu přelstil. Každopádně to byl moc hezký rok, který jsem často trávil u vody a snad budu mít to štěstí i letos. Všem přeji, aby měli taky tak krásné zážitky u vody a užili si každou chvíli, kterou v přírodě tráví.

Tento duhák je jeden z mnoha ulovených v jednom dni na stejném místě a původní potočák se neukázal ani jeden.

S pozdravem Matěj Hruška

Autor: vortex666 - ®

Diskuse k článku (8 reakcí)

Přečteno: 8 835x
Průměrná známka: 1.45