Švestkoví tloušti aneb rybaření ze zahrádky

Švestkoví tloušti aneb rybaření ze zahrádky

- Milan Tychler

Čas třešní už dávno pominul, prázdniny už jsou také téměř pryč, ale blíží se krásný podzim a s ním zahrady plné dozrávajícího ovoce. A mezi všemi těmi jablky a hruškami dozrávají také švestky. To je mezi muži snad nejoblíbenější ovoce ze všech, protože když se taková švestička dá do bečky, ona tam pak kvasí, kvasí a to je potom slivovička…

Když se řekne tloušť, všichni si jistě vybaví jejich lov na třešně. Tloušť a třešně, to je prostě taková čítanková klasika, ale mnoho rybářů neví, že stejně úspěšně jako na třešně se dají tloušti lovit i na slaďoučké švestky. Od půlky září je ten správný čas, ve výše položených oblastech o něco později. Švestka je zralá, když zatřesete stromem a plod sám spadne. Ty, co pevně drží, mají ještě čas. A když takové zralé švestky máte, byl by rybářský hřích nejít s nimi na tlouště.


Dozrávají švestky

Lov tloušťů na švestky se od chytání na třešně nijak, tedy kromě nástrahy, neliší, ale přece jen je jiný. Nechci říct, že se rybářská sezóna chýlí ke konci, protože já, ale nejen já, chytám ryby po celý rok, ale přece jen jsou mnohé dny za námi. Vody jsou prochytané, hodně pěkných ryb zmizelo a jiné, kterým se podařilo nějakým způsobem uniknout nebo byly uloveny rybářem, který ryby pouští, se poučily. A velký tloušť, to je mazaná ryba.

Velcí tloušti, jsou mimo jiné velcí i proto, že jsou opatrní a dovedou se rybářům a jejich úkladům a nástrahám úspěšně vyhýbat. Neopatrné chování na břehu nebo při brodění ve vodě je varuje a to, že mnohdy tyto ryby v čisté vodě vidíte, ještě neznamená, že je chytíte. V mělčích úsecích, kde nemají ryby žádný úkryt, se často stáhnou jen trochu dál od břehu, takže je stále vidíte, ale prostě nezaberou. Můžete se snažit, jak chcete. Spíše rybu ještě více odradíte od záběru. Menší rybu možná vyprovokujete, ale s velkým tlouštěm je to někdy absolutně nemožné. Na druhou stranu je to zase hezká výzva. Dostat velkého tlouště, o kterém víte, kde postává, může být pořádná fuška. Ale teď zpět k podzimu.


Občas trošku přikrmím

Tloušti, kteří ve vodě zůstali (dorostence nepočítám), mají něco za sebou a jsou skutečně opatrní. Neútočí bezhlavě na každou nástrahu, což si můžeme jasně ověřit hlavně při přívlači. Jezdí za nástrahami, okukují je, ale to je vše. Občas do nástrahy jen drcnou a tím to končí. S ostatními nástrahami je to podobné. Dlouho, dlouho je okukují, berou je opatrně na krajíček tlamy a prostě je nezaseknete. Samozřejmě, že se občas najde nějaký ten hltoun, který nástrahu popadne a hotovo. Ovšem velmi často se stává, že s nástrahou prostě rychle škubnou, ale zaseknutí se nedaří. Často se stane, že rybu na konci vlasce na vteřinku pocítíte, a to je všechno. Dostat většího tlouště na konci léta není snadné.

Švestka je pro tlouště obrovské lákadlo. Je slaďoučká a tloušťům opravdu chutná. Asi je pro ně těžké odolat, ale na druhou stranu cítí po všech těch úkladech obavy. Proto je lov na švestku jiný než lov na třešně. Jsou to opatrné záběry, je jich mnohem méně a celý lov vyžaduje zvýšenou pozornost.


Větší nástraha přináší větší ryby

Lov se švestkou pro mě znamená lov se splávkem a lov feederovým prutem. V mělčích a menších vodách obvykle volím splávek, v hlubších a rozsáhlejších vodách lovím na feeder.

Při plavané používám o něco menší splávky než v létě při lovu na třešni a v čisté vodě nepoužívám žádné křiklavé barvy. Spíše než soustředěnou zátěž použiji méně nápadnou a citlivější zátěž dělenou a háček do nástrahy raději schovám. Dělená zátěž z několika broků je sice náchylnější na zamotání, ale umožňuje lepší prezentaci nástrahy a hlavně, tloušť zátěž tak snadno neodhalí. Tím získáme trošku víc času na to, aby tloušť nástrahu lépe uchopil a my mohli zaseknout…

Kdysi jsem chytal v mírném proudu s hloubkou asi 1,5 metru a s čistým dnem tak, že kousek švestky proplouval asi 20 cm nade dnem.


Beztvaré kousky jsou lepší než úhledně nakrájené kostky

Občas splávek přidržím, aby se nástraha trošku zvedla ode dna, a pak hned povolím a nechám celou sestavu splouvat dál. Splávek je zatížený několika menšími broky v jednom místě zhruba 30 cm nad háčkem. Během čtvrt hodiny se mi dvakrát stalo, že se splávek po přidržení a povolení maličko přitopil, ale vzápětí zase plul nerušeně dál. Nebyl jsem si jistý, jestli to byl záběr, protože nástraha se zdála být neporušená. Abych měl stoprocentní jistotu, rozdělil jsem broky na vlasci tak, že jsem mezi nimi udělal rozestupy 30, 60 a 100 cm, a znovu jsem nahodil. Zátěž je převážně v dolní části sestavy, dostane tedy nástrahu rychle dolů, ale bude citlivější.

Po třetím proplavání se splávek opět přitopil. Tentokrát o maličko víc a na vteřinku déle. To stačilo k tomu, abych zasekl, a první ryba byla na háčku. Byl to hezký kousek okolo 45 cm. Na zdejší vodu spíše lepší než běžná ryba. Další dva kousky už byly menší. Na jiném místě kousek po proudu jsem zátěž zase srazil do jednoho bodu a v podstatě se opakovalo to co před tím s tím rozdílem, že jsem zkusil zaseknout a ryba z háčku po vteřince spadla. Další záběr už nepřišel. Do třetice, opět o kousek dál, jsem zátěž rozdělil a hned první zaseknutí bylo úspěšné a zase měla ryba +/- 45 cm.


Pěkná podzimní ryba

Podobnou zkušenost mám i při lovu s feederem. V první řadě používám zátěž jen takovou, aby držela nástrahu jen tak tak na jednom místě, a nahazuji s největší opatrností, abych zbytečně nepůsobil hluk. Raději tedy volím hlubší vodu, která leccos promine, a delší návazec, který dovolí, aby proud s nástrahou sem tam alespoň maličko pohnul. Z tohoto důvodu také používám páternoster, který se chová v proudu jinak než klasická „průběžka“. Větší háček musí být hezky ostrý. Vyzkoušel jsem spousty háčků. Snažil se používat malé i pořádně velké a zkoušel jsem různé tvary. Závěr byl nakonec takový, že háček nemusí být nijak obrovský, ale hlavně musí být dokonale ostrý, aby se snadno zachytil v tlouští tlamě.

Při lovu na plavanou i feederem občas kousek ovoce hodím do vody, abych tlouště alespoň částečně zbavil ostražitosti. Zkoušel jsem nastražovat čtvrtky, půlky i celé švestky, abych zlákal větší ryby, a výsledek byl zajímavý. Tloušť má skutečně pořádnou hubu a celá švestka pro něj nic není. Přesto však přichází více záběrů na menší kousek než na celou švestku. Při jednom z dávných lovů jsem zkoušel celou švestku i trochu pomačkat, aby z ní tekla šťáva a nahodil jsem ji do silnějšího proudu. Na záběry jsem sice čekal déle, ale právě na tuhle nástrahu přicházely ty nejpěknější ryby. Dělám to dodnes a nic se na tom nemění. Větší nástraha skutečně přináší větší ryby, ale musí se déle čekat. K velikosti a tvaru nástrahy bych ještě dodal, že všelijaké beztvaré a natrhané kousky bývají často účinnější než úhledně nakrájené kostičky. To ale platí u mnoha nástrah.


Poučený tloušť byl vrácený řece…

Při lovu na feeder se stává, že se špička prutu jen pomaloučku ohne a zase se pomalu vrátí do původní polohy. Jsou to jen nepatrné pohyby, a pokud nejste pozorní, snadno je přehlédnete. Co s tím? To je celkem oříšek. V takovém případě se snažím najít tu nejvhodnější polohu prutu, aby špička signalizovala co nejlépe, a jakmile se dá špička do pohybu, okamžitě sekám. To mi přinese tak jednu rybu ze tří, ale v drtivé většině případů jsou to ryby skutečně pěkné. Na druhou stranu pak přichází rány do prutu, jaké se v podstatě nedají zaseknout, ale ty někdy dělají i menší ryby. V každém případě si každý, kdo rád loví tlouště na třešně, může se švestkami trošku prodloužit léto a možná se dočká takové ryby, jaká mu nebyla na třešně přána. A pokud se vám na tlouště se švestkami nechce, jistě najdete jiný způsob, jak je dobře zužitkovat…

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (15 reakcí)

Přečteno: 3 522x
Průměrná známka: 1