Velká ryba jménem cejnek malý

- Milan Tychler

Cejni a cejnci jsou skvělé ryby na lov feederem i na plavanou. Najdeme je v tekoucích i stojatých vodách a samozřejmě se setkáme i s všelijakými kříženci těchto ryb. Jsou rybáři, kteří cejnka od cejna nerozlišují. Je to pro ně prostě plevel a hotovo. Bohužel se tak k těmto rybám někteří i chovají. Já mám cejny i cejnky rád. Oba druhy jsou zajímavé a je s nimi zábava. Cejn velký dorůstá na některých revírech pozoruhodných velikostí, a i když to není nijak bojovná ryba, dovede vám při použití jemného náčiní připravit docela horké chvilky…

Kdysi jsem si vyšel jen tak s bičem na poměrně malou říčku za trochou zábavy s ploticemi. V tu dobu se v jednom klidnějším místě daly chytit skutečně pěkné kousky, ale chtělo to hodně jemné náčiní. Pečlivě vyvažuji třičtvrtěgramový splávek tak, aby z vody vyčníval jen vrcholek anténky, a návazec s malým háčkem mám z vlasce o průměru 0,10 mm, což na zhruba třiceti– až čtyřicetidekové ryby stačí. Mám několik čtyřmetrových bičů, ale pro tento lov plotic volím jednu ze starších a měkčích variant, i když trošku těžších do ruky. Občas mi tu zabere i větší ryba a měkký prut mi pak pomůže při zdolávání.


Tohle je jen malé zrcátko

Lov s bičem nakrátko je úžasný v tom, jak přesně můžete krmit a lovit, a také v tom, jak citlivě a kreativně se dá předkládat nástraha rybám na lovišti. Ač se zdá být tato technika jednoduchá – a ona je - můžete si s ní vyhrát do nekonečna.

No, plotičky hezky braly a byly mezi nimi i pěkné kousky. Při jednom proplavání se splávek maličko otřásl a začal se pomalu vynořovat z vody. Na nic jsem nečekal a lehce, zápěstím přisekl. Okamžitě cítím, že tohle nebude plotička, protože s rybou u dna to ani nehne. Občas tu seknu kapříka, ale ti okamžitě startují z místa jako torpéda. Tato ryba se moc ochotně nehýbe, ale o to větší mám obavy z toho, co bude následovat. Tohle obyčejně dělají větší kapři. Rozjedou se pomalu, ale tak důrazně, že se s nimi nedá dělat vůbec nic. Až si vynutí sklonění špičky co nejníže, pak praskne návazec.


Hezky baculatá ryba

Tahle ryba se chvíli zmateně motá na místě a pak se rozjíždí směrem ke středu říčky. Vlasec se napíná, proutek ohýbá, a pokud to bude takto pokračovat, budu muset sklonit prut a návazec praskne. Jenže ryba se na konci vlasce zhoupne jako na houpačce a mění směr doleva. Navíc mám pocit, že se odlepila ode dna. Má sice sílu, respektive vypadá to, že je těžká, ale krouží pořád jen dokola ve vzdálenosti, jakou jí bič a vlasec dovolí. Přitom ji pomalu zvedám k hladině. Ještě je tu možnost, že ryba nebude velká, ale že jsem prostě něco podsekl. Když se na hladinu vyvalí velká stříbrná placka, je rázem všechno jasné. Na dva masné červy se dal zlákat velký cejn. Je to ryba, jaká se tu chytí vzácně, a proti ploticím, které tu chytám, je to opravdový obr…

Tento typ boje je cejnům daný. Prostě se moc nebrání. I velké kusy se nechají celkem snadno zvednout k hladině, na kterou se pak položí a nechají se přitáhnout zcela pasivně k podběráku. To cejnek malý, to je jiná třída. Cejnek malý dovede skutečně zabojovat a já si vždycky říkám, jak by to bylo krásné, kdyby byli stejně bojovní i cejni velcí.

S pěknými cejnky malými se obvykle setkávám na větších tekoucích vodách. Nejpěknější kusy sem chytil na dolním toku Moravy, Svratky, Dyje a také na Labi. Velcí cejnci jsou samozřejmě i na větších přehradách. Jedny z největších cejnků hostí Mušovská jezera. Nemyslím si, že by se na cejnka malého dalo nějak specializovat. Spíše je to druh, který se chytá jako vedlejší ryba při lovu cejna velkého nebo podouství či plotic. Asi je to tím, že má z každé této ryby něco. Tvarem připomíná nejvíce cejna velkého, ale způsobem života se blíží spíše plotici či podoustvi.


Hnojáček je top v chladné vodě

Zatímco cejn vyhledává potravu především na dně a zabírá na klidně ležící nebo velmi pomalu se pohybující nástrahy, cejnek je schopný brát i nástrahy, které jsou výše ve sloupci nebo poměrně rychle splavávají s proudem. Nejpěknější cejnky jsem nachytal asi s feederovým prutem a ti největší byli vždycky náhodné ryby…

Chytám si tak na řece cejny a podoustve, špička mého prutu se ani nezastaví. Sotva dopadne krmítko na dno a napnu vlasec, už se vrtí, poskakuje a já zasekávám cejny a podoustve jako na běžícím páse. Podoustve nejsou moc velké, zhruba okolo třiceti centimetrů, a cejni lehce přes čtyřicet. Docela zábava… Teď jsem zasekl nějaký zřejmě větší a bojovnější kousek. Cejn to nebude, protože tato ryba má energii a bojovnost. V prutu zřetelně cítím, jak „kope“. Trhá hlavou, zpomaluje a zase zrychluje. Prostě bojuje a snaží se všemožně uniknout. Asi to bude větší podoustev. Ty jsou takto temperamentní. Určitě nebudu spěchat, protože mám jen slaboučký návazec. Držím trpělivě proutek a čekám, až se ryba unaví. Netrvá to dlouho. Jakmile cítím, že tah polevuje, víc se do proutku opřu a už táhnu svůj úlovek k hladině. Velká placka, ale s oranžovými prsními a břišními ploutvemi, takže ne cejn, ale cejnek malý. O této rybě bych netvrdil, že je malá, protože patří k těm největším, jakou jsem kdy chytil. Ač se to nezdá, i cejnek malý se může dorůstat až padesáti centimetrů délky a jednoho a půl kilogramu váhy. Takových rekordních exemplářů není mnoho, ale jsou tu a občas se i podaří některý z nich chytit.


Pěkná, i když trošku potlučená ryba

Když berou cejnci malí skutečně dobře, jsou to obvykle menší ryby a můžete jich nachytat doslova pytel, ovšem větší kus se mezi nimi obyčejně nechytí. Když chytám v místech, kde větší cejnci jsou, chytím většinou dva tři kousky a to je všechno. A co se týká těch skutečně velkých, je to často jen jeden mezi úplně jinými rybami, jako kdyby už tyto exempláře nežily s ostatními cejnky v hejnu.

I cejnek malý se podobně jako cejn drží spíše v hlubší vodě a nevadí mu ani silnější proud. Nevzpomínám si, že bych kdy chytil většího cejnka na mělčině. Chytám je po celý rok včetně zimy, ovšem největší kusy dostávám spíše v teplých měsících, tedy od konce května do konce září. Záleží na tom, o jakou vodu jde. Během doby jsem vypozoroval, že velcí cejnci sice dobře reagují na vnadicí směsi pro cejny a plotice, ale větší kousky často chytám tehdy, když použiji vnadicí směs doplněnou menším množstvím rybí moučky nebo když přidám do krmení trochu lososového oleje. Zřejmě jsou evidentně více posedlí masovými chutěmi a vůněmi než cejni velcí, což mi potvrzují jejich časté úlovky při lovu parem, kde požívám občas tyto směsi.


Tohle už je výstavní kousek

Jako nástraha zcela vyhovuje masný červ. Cejnci preferují spíše menší než velká sousta, takže dva tři kousky na menším háčku jsou nástrahou tak akorát. Když narazím na hejno cejnků, kteří jsou právě při chuti, zkouším i jiné nástrahy. Výborné jsou velké patentky, ale to není běžná nástraha. Ovšem dostupní jsou hnojáčci a ti fungují také skvěle, zvláště v chladnější vodě. Podzim, zima i časné jaro, to je doba pro malé hnojáčky. V tu dobu jsou mnohem lepší než masní červi a zvláště účinní jsou při lovu na plavanou. Řekl bych, že na ně mám o polovinu záběrů více než na masné červy. V zimě dobře boduje i kousek napařeného bílého pečiva.

Lov cejnků malých asi každého rybáře nenadchne, avšak ti, kdo rádi chytají plavačku a feeder, mají k této rybě celkem blízko. Zvlášť pokud berou kousky, které váží přes půl kila, nebo když se chytí ryba, která má téměř kilo. To už bývají starší exempláře, které pouštím zpět s největší opatrností a přeji jim ještě nějaký ten rok života…

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (2 reakce)

Přečteno: 3 493x
Průměrná známka: 1.12