Vystačím si i s málem

- Milan Tychler

Jsou rybáři, kteří zcela spoléhají na sílu vnadění a mají za to, že stačí pořádně nakrmit a ryby se prostě sjedou jak slepice. Jenže ono to tak vždycky být nemusí. Často stačí jen zlomek toho, co se obvykle nahází do vody, abyste si dobře zachytali. Samozřejmě, je to různé voda od vody a také záleží na roční době, ale abych byl konkrétnější, můžu hovořit o vodě stojaté s rozlohou zhruba dva hektary, jakých je u nás spousta. Malé rybníky, důlní propadliny, pískovny místního významu, slepá ramena a všechny podobné malé vody navštěvuje denně spousta rybářů. Každý tam něco nasype a doufá…


Takových vod je spousta

Také chodím k takovým vodám, a i když rozhodně nečekám žádnou gigantickou rybu, bavím se tam dobře, protože většina těchto vod je celkem slušně zarybněná. Je tam spousta drobných ryb, ale i pěkných kaprů, ačkoli skoro o všech těchto vodách se říká, že v nich nic není a že co se do nich vysadí, to se vychytá. Ono se ale nikdy nechytí všechno. Pravda je taková, že nějakou dobu po vysazení se rybáři mohou namlsat, protože hloupé ryby se chytají snadno, a v tu dobu se jich také nejvíc odnese. Později už to ale tak snadné není. Popíchané ryby si dávají větší pozor a také je jich méně. Rozjedou se a začnou hledat přirozenou potravu. Pak už musí přijít na řadu rybářské umění, a ať si každý myslí co chce, toho se každému nedostává. Tak to prostě je. A já říkám: zaplať pánbůh, že to tak je, protože jinak už by v našich vodách ryby nebyly.

Já také spoléhám na krmení, ale roky strávené u vody mě naučily, že jsou dny a vody, kde má smysl hrát si s chutěmi, vůněmi a barvou nástrah i krmení, a jsou dny a vody, kde musím s krmením hodně opatrně a jen se držet klasiky. Baví mě „matlat“ na krmítka různé vůně a chutě a krmítko na method feeder je k tomu jako stvořené. Ovšem na některých vodách bych s tím vyhořel jako papírový čert. Nejde o to, že bych nic nechytil, ale o větších rybách bych si rozhodně mohl nechat jen zdát. I těmto malým vodám vládne kapr a o něj samozřejmě rybářům jde, a to o co největšího.


Mám připraveno na vnadění

Možnosti malých vod jsou pochopitelně velmi omezené, ale i tak jsem přesvědčený o tom, že v každé z nich plave pár slušných ryb. Spousta rybářů uvažuje asi tak, že když chytí hodně menších, nebo řekněme běžných kaprů třeba s krmítkem, je jen otázkou času, kdy mezi tím množstvím zabere i nějaký větší. Netvrdím, že se to stát nemůže, ale já už tuto cestu dávno opustil. Lov s krmítkem na malých vodách zarybněných malými kapry a se spoustou další drobotiny s cílem chytit lepší rybu je prostě slepá ulička a příliš při tom nepomůže ani selektivní nástraha.

Mnoho začínajících rybářů se mě ptá, jakou vnadicí směs si mají koupit na kapry, jaká nejlépe funguje a kdy a co by do ní měli přidat, aby fungovala ještě lépe. Přitom by chtěli chytat velké kapry. Jsou dost rozčarovaní, když jim řeknu, že při chytání větších kaprů žádnou směs nepoužívám, a jaksi se zdráhají pochopit, že i když je na pytlíku s krmením vyobrazený kapr a je tam napsáno kapr, že to krmení budou žrát úplně všechny kaprovité ryby. A čím víc ho do vody nahází, tím více drobotiny se jim sjede, i když bude krmení hrubé. Nechápou, že ani to nejdražší krmení s kaprem na obrázku není určené k lovu větších kaprů a že bude fungovat jen na nějakém kaprodromu, kde kromě kaprů skoro nic jiného není. V podstatě tohle krmení nepotřebujete ani tam.


Tohle bude stačit

Chcete-li chytat „násaďáky“, bude krmení označené jako kapr fungovat, ale bude fungovat i mnoho jiných směsí včetně směsi, kterou si vyrobíte sami. Často mě překvapuje, jak tvrdošíjně někteří lpí na krmítku a vnadicí směsi. Chápu. Je to zábava, ryby berou, na některých vodách a při některých příležitostech je to to nejlepší. Já však po většinu roku chytám i s feederovým prutem trochu jinak, přestože mi jde o kapry, a to ne o kapry malé…

V kbelíku už mám pár dnů namočenou pšenici s řepkou. Zrnka jsou pěkně měkká a připravená k použití, je čas vyrazit k nedalekému rybníčku. Beru cedník a z kbelíku nabírám půllitrovou nádobu těchto dobrot. Uzavřu, do batohu přihodím prak, další malou nádobku s troškou pelet a několika kuličkami boilie, popadám pruty a vyrážím. Žádné směsi, žádný kbelík. Pohodička… Za pár minut jsem u vody. Příliš se nerozmýšlím, kam si sednout. Mám místečko, kde se kousek od břehu dno láme, ale i tak tam není příliš velká hloubka. Za zlomem je tak metr třicet. I to je však dost na to, aby se tam ryby objevily.


Prak mi pomůže

Stavím si křeslo, zapichuji vidličky, a než navážu pruty, střílím před sebe čtyři košíčky namočeného partiklu. Na hladině je to jako drobné krupobití. Střílím do vzdálenosti asi osm metrů, trochu do široka, abych pokryl zrnky větší plochu. Hrst pelet s několika kuličkami soustředím na jedno místo. Není to tady moc pohodlné. Šikmý břeh jen s malou plošinkou na postavení křesla a docela nízko nade mnou jsou větve, ketré brání v nahazování. Proto si sem nikdo nesedá. Je to tu dost nepohodlné a pro pruty také nebezpečné. Já tu však nejsem kvůli pohodlí, ale kvůli rybám. Pruty mám krátké, jen třímetrové, a i tak musím házet spodem.

Koncové sestavy mám navázané během chvilky. Nic zvláštního nevymýšlím - na hlavní vlasec závěsku na olovo a pod něj kratší návazec do třiceti centimetrů s háčkem velikosti 8 a vlasovým přívěsem na nástrahu mimo háček. Klasická průběžka. Zátěž má hmotnost 40 g, i když chytám takto nakrátko. Je to prostě taková jemná kaprařina s feederovými pruty. K jednomu háčku nastražím kukuřici a k druhému malou kuličku plovoucího boilie tak, aby se vznášela těsně nade dnem. Mám nahozeno a okolo se rozhostí absolutní klid. Na protější straně se mezi tím usadili dva rybáři. I když je to přes celou vodu, slyším zřetelně každé slovo, hrkání krabic s bižuterií a nástrahami i to, jak kbelík rachtá na štěrkovitém břehu, když míchají krmení. Tak tihle by u břehu nechytili nic. Ale oni se ani u břehu lovit nechystají. Za chvíli jejich krmítka jako bomby dopadají doprostřed rybníka. O mně zřejmě nevědí. Auto mám za stromy na opačné straně a mě za keřem nevidí. Sedím a pozoruji okolí.


Nasazuji do boje jednoduchou průběžku

Po nějakých dvaceti minutách se objevují první bublinky na okraji krmeného místa. Jsou to jen drobné perličky. Takové dělají malé ryby. Kousek dál se však najednou objeví velký shluk pořádných bublin a já už mohu sledovat, jak tato ryba, která opravdu prorývá dno, pomalu postupuje. Netrvá dlouho a bublin se objevuje víc. Některé jsou drobné, jiné větší a pomalu se pohybují. Je úžasné, jak to umožňuje ryby sledovat. Můžete si představovat, jak jsou velké a co tam dole dělají. Pak se pomalu napíná vlasec vlevo. Jen nepatrně a hned povolí. Také pomalu. To se jen nějaká ryba dotkla vlasce. A najednou bác! Špička prutu vlevo se prudce ukloní a ryba hned jede. Nechám ji vzdálit se od břehu. Špičku mám skloněnou k hladině, když rybu táhnu k sobě. Nechci ji zvedat k hladině, aby nešplouchala a nevyváděla. Jednak nechci poplašit ryby na lovišti a také nechci prozradit své místo. Povedlo se a já tiše podebírám prvního kapra. Je mírový, ale ne takový, jakého chci. I rybáři naproti jsou úspěšní. Oba už si zasekli nějakého pionýrka. Nevím, na co chytají, ale můj kapr sebral plovku.

Tiše přistřelím další dávku partiklu - tři košíky. Tentokrát ne tak naširoko. Do deseti minut mám záběr. Tato ryba je větší. Odjíždí hodně do strany a v podstatě s ní zpočátku nemohu nic moc dělat. K sobě ji táhnu podél břehu a okolo větví. Naštěstí se nikde nezachytí a také skončí v podběráku. Tento kousek už má k šedesáti centimetrům. No vida, a pak prý že tu nic není. Než nahodím, opět krmím. Teď čekám na záběr o trochu déle, ale dočkám se a mám záběr na obou prutech skoro současně. Jedna z ryb je malá, druhá opět atakuje hranici šedesáti centimetrů. Za další dvě hodiny se dostanu k počtu pěti chycených ryb. To není tak špatné na louži, ve které údajně nic není. Chlapi naproti chytili kaprů dohromady určitě víc, ale stejně jako já si žádného neodnesli. Oni však proto, že mezi svými neměli jediného, který by byl mírový. Kromě toho pochytali spoustu karasů a malých cejnů. Čím usilovněji a častěji nahazovali svá krmítka na jedno místo, tím více drobotiny tam měli. Myslím, že chytit tímto způsobem lepšího kapra musí být pěkná dřina. Já se spokojil s trochu krmení i s menším počtem ryb, ale asi jsem odcházel od vody mnohem spokojenější než ti dva naproti…


Ryba, kvůli které jsem přišel

Při lovu kaprů hraje krmení důležitou roli, ne vždy a všude však vyhrává pytlík s kaprem. Často stačí pro kýžený výsledek krmit rozumněji a méně a je rozhodně lepší zapojit hlavu než peněženku.

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (20 reakcí)

Přečteno: 7 518x
Průměrná známka: 1.15