Staří rybáři nás učili, že háček, respektive jeho špička, musí zůstat ukrytá v nástraze, protože jinak ryby háček odhalí a nezaberou. My jsme tomu samozřejmě věřili, avšak časem se ukázalo, že to tak vlastně vůbec není. Klidně můžete připevnit nástrahu mimo háček na vlasový přívěs a ryba stejně zabere. Z toho plyne, že si tedy nemusíme příliš lámat hlavu s tím, zda je háček v nástraze ukrytý, nebo ne. Proč se nám ale některé záběry podaří proměnit a jiné ne? A skutečně na to nemá ukrytí háčku žádný vliv?
Tohle je téma na dlouhou diskusi. Není však třeba diskutovat o ukrytí háčku do nástrahy, ale o jeho správné velikosti a spoustě dalších věcí. Podle mého názoru má na počet záběrů a jejich, řekněme, zřetelnost největší vliv to, jak jsou ryby právě aktivní, a ne to jestli špička vyčnívá, nebo ne.
Kdysi běžné nastražení: špička schovaná v nástraze
Velmi hrubý příklad je takový, že například i jakákoli drobotina se na nástrahy v létě vrhá dravě a s agresí, ovšem v zimě nástrahy jen tak oťukávají a pořádný záběr ne a ne přijít. Ale i v létě se stává, že jeden den berou třeba kapři tak, že vám ohýbají špičky feederových prutů přímo ukázkově, a den následující se špičky sotva zavrtí, i když používáte stále stejný způsob nastražení. Když včas zaseknete, kapr tam je, ale proč se s tím tak nimrá, když včera se stejnou nástrahou i koncovou sestavou žádný problém neměl? V každém případě mohu říct, že některé věci se objasnit a vyřešit vcelku dají, ovšem některé nám zůstanou vždy utajeny. A je to tak dobře.
Vrátím se teď zpět k velikosti háčku. Někteří rybáři používají skutečně velké háčky a jiní naopak háčky opravdu až přemrštěně malé. Tak jako v mnoha jiných věcech je pravda obyčejně někde uprostřed. Ovšem ač se to může zdát celkem nemožné, velikost háčků se dá definovat celkem přesně, když řeknu, že velikost háčku má odpovídat velikosti nástrahy. Myslím tím to, že pokud používám nástrahy malé, budu používat i malý háček. A naopak - když se rozhodnu pro nástrahu velkou, musím přiměřeně zvětšit i háček, a to tak, že mezi háčkem a nástrahou nebude evidentní nepoměr.
Dále musí nástraha na háčku vypadat přirozeně, ať už je to nástraha rostlinná, nebo živočišná. Samozřejmě tu mohu narazit na takovou věc, jako je jedno zrnko kukuřice, které se kdysi dávno nastražovalo na špičku pořádného háku, a kapří záběry přesto přicházely. Ovšem jen v dobu, kdy kapři skutečně jevili o potravu zájem a brali opravdu razantně. Když jim do braní nebylo, nástrahu jen popotahovali a zaseknout se to kvůli špičce ukryté v často tvrdém zrnku prakticky nedalo. Větší úspěch měli ti, kdo nastražili zrnko do obloučku velkého háčku. Opravdový zlom však přišel až při použití současného nastražení na vlasový přívěs, kdy se volný háček snáze zachytí v pysku ryby.
Ani toto nastražení se už dnes moc často nepoužívá
Nastražení jediného zrnka kukuřice do obloučku velkého háčku vypadá stejně bizarně jako například droboučký háček ukrytý v kuličce těsta, i když uznávám, že první varianta má nějakou logiku. Velký háček se snadněji někde zachytí a je daleko menší riziko, že se zaseknutá ryba z háčku dostane. Je to tvrdá sázka na jistotu, které dodnes podléhá mnoho rybářů.
Já například při lovu feederem používám vždy tak velký háček, jaký jen dokážu v nástraze ukrýt tak, aby na něm nástraha vypadala přirozeně. Mnoho nástrah raději nastražuji mimo háček než na něj a není to jen módní trend. Je totiž naprosto jisté, že když budu chytat s jedním zrnkem mimo háček a se zrnkem na jakémkoli háčku, úspěšných zaseknutí bude jednoznačně více při nastražení sice pracnějším, ale o to účinnějším. Je to tak, že způsob nastražení, na který byste kdysi nevsadili ani pěťák a ťukali si na čelo, válcuje naše tradice.
Dnešní klasika
Ovšem je to samozřejmě tak, že pouhé nastražení mimo háček nestačí. Důležitá je i správná velikost háčku, délka návazce, hmotnost zátěže… Skutečně nerozhoduje jen a jen velikost háčku.
A stejné je to při nastražení čehokoli jiného na háček. Síla návazce tady vždycky bude sehrávat svou dost důležitou roli a bude to především v tu chvíli, kdy jsou ryby málo aktivní. I když zvolíte vhodnou velikost nástrahy na přiměřeném háčku, ale ten bude připevněný na příliš silném návazci, záběrů bude méně. My rybáři akt zabrání vidíme většinou hodně zjednodušeně a mnoho rybářů vůbec ani nenapadne, že spoustu ne záběrů, ale pokusů o sebrání nástrahy, vůbec nevidíme. Když splávek, čihátko, elektronický signalizátor nebo feederová špička signalizuje záběr, to už ryba nástrahu pevně drží a je s ní v pohybu. Ale mnoho případů nasátí a opětného vyplivnutí nástrahy prakticky neregistrujeme.
Rybě stačí skutečně jen vteřinka k tomu, aby vyhodnotila situaci, zaregistrovala silný vlasec, jeho odpor a nástrahy se bleskově zbavila, což se někdy projeví jen krátkým cuknutím. Když tuto situaci rozebereme, dojdeme často k závěru, že problém nebyl v nástraze a její velikosti, ale jinde. Proto je třeba brát všechno v souvislostech a nesoustředit se pouze na jednu věc poměrně složité skládačky.
Nástraha musí vypadat přirozeně
Často mají i hodně zkušení rybáři problém všechno sladit, aby dosáhli alespoň nějakého výsledku, a ti, kdo s rybařinou teprve začínají, jsou docela ztracení, stejně jako ti, kdo nehodlají na svém způsobu lovu nic měnit.
Kdysi jsem si dal tu práci a na předem provnaděném místě jsem si vyzkoušel se dvěma pruty různé varianty nastražení, velikosti nástrah, síly návazců a spoustu dalších věcí. Popravdě musím říct, že i když chytám bezmála padesát let, ryby mě nepřestávají překvapovat, že výjimky skutečně potvrzují pravidlo a že při horším braní nemusí vždy fungovat celkem logické zmenšování nástrahy i háčku…
Viditelnost záběrů velmi ovlivňuje hmotnost zátěže
Parmy na Moravě byly při chuti a pěkně jsem se s nimi bavil. Jejich aktivita ale pomalu slábla. Uvažoval jsem tak, že do vody už padla spousta červů a jejich hlad se stává minulostí. Po delším výpadku záběrů se mi podařilo jednu chytit na malé soustíčko na dlouhém návazci pod krmeným místem a pak už zase nic. Řekl jsem si, že když nefunguje tohle, zkusím opak. Na háček jsem napíchl pořádný chumel červů a myslel si, že si na záběr hezky počkám, jestli tedy vůbec nějaký přijde. Netrvalo to ani pár minut a prásk, parma byla na háčku! A byla to zatím ta největší toho dne. Krátce nato jsem chytil dvě další! Dá se to vysvětlit? Určitě se tu nabízí hned dvě nějaké teorie, ale jsou to jen teorie, protože někdy to funguje, a někdy ne.
Z toho všeho plyne poučení, že i když víme, že špička háčku ukrytá v nástraze není podmínkou a že ryby se obecně loví na menší háčky než kdysi, protože háčky jsou kvalitnější, a že můžeme nástrahu umístit mimo háček a ještě spoustu dalších věcí, ryby se pořád mohou chovat dost nevypočitatelně. Takže je to stále na nás, jak budeme šikovní a dokážeme se přizpůsobit nastalým podmínkám, a o to vlastně při rybaření velmi často jde.
Malá změna a hned je všechno jinak…
Zkoušet, zkoušet a zkoušet! To se vždycky vyplácí a zejména tehdy, když jsou ryby málo aktivní. Já často chytám jen s jedním prutem, ale když ryby neberou, nastražím dva. Ne proto, abych měl větší šanci na záběr, ale používám dvě odlišné montáže. Často se velmi rychle ukáže, co je lepší a pak už mi zase stačí jen jeden prut…
GScarp.cz
