S patentkou při ultralehké přívlači

4.2.2013 - Rendy

Umělé patentky od nejmenované americké firmy zná asi každý milovník ultralehké přívlače. Je to velice dobrá umělá nástraha jak na marmyšku, tak i na malé jigové háčky s wolframovou hlavičkou. S trochou fantazie dokonce trochu připomíná hnojní žížalu. Vyrábí se ve dvou velikostech. Malé jsou velmi realisticky provedené a ve vodě na nástraze pěkně pracují. Větší je lepší netrhat po jedné, ale nastražit na háček dvě spojené. Jejich pohyb je tak při vedení nástrahy pro ryby zajímavější a lákavější. Nástraha je sice delší, ale i menší okoun ji dokáže zhltnout během chvilky.

Patentky jsou pro ryby přirozenou potravou a tam, kde si je ryby oblíbily, velice dobře fungují. V mírně tekoucích a stojatých vodách, kde se larvy pakomárů vyskytují, je patentka na háčku dobrou volbou. Divím se, že jsem ještě rybáře lovícího přívlačí s patentkou na háčku u vody nepotkal. Bude to ale tím, že se většinou toulám s prutem v ruce sám a společné výpravy moc nevyhledávám. Muškaři patentky dobře znají a samotné larvy pakomárů vážou jako umělé mušky a v době, kdy se líhnou, je používají.

Při ultralehké přívlači má patentka také své využití. Problém je ale, jak ji k rybě dostat. Při lovu na umělou mušku je to snadné. Tam svoji funkci hraje muškařská šňůra, která slouží k tomu, aby mušku dopravila do patřičné vzdálenosti. Patentka nic neváží a nelze ji nastražit třeba na dvougramovou jigovou hlavičku. Nevím, jestli by taková kombinace fungovala. Hlavička by byla oproti nástraze neúměrně veliká. Rozhodně by nevypadala přirozeně a ve vodě by se pohybovala příliš rychle a podezřele. Patentku je třeba nastražit na malý háček.

K lovu používám jigové háčky Knápek č. 12 nebo 14 s navlečenou wolframovou kuličkou o průměru 2,5–3 mm. Kuličku je třeba na háčku zajistit nití, aby se po raménku nepohybovala. Když omotáme nití i raménko háčku, zajistíme tím, že patentka bude na háčku dobře držet a nebude sjíždět. S barvou kuličky by také bylo možné experimentovat, ale mám velkou zásobu zlacených wolframových kuliček s drážkou, a proto používám ty. Dobře funguje ovšem červená, oranžová a jasně zelená. Ty už ale nemám, a tak musí sloužit i zlacené. Fungují dobře. Takto připravenou nástrahu dokáže rybář odhodit jen několik málo metrů od břehu, a pokud fouká vítr, je s chytáním v koncích. Proti větru nástrahu nenahodí. Při bočním větru nezíská ani kontakt s nástrahou a vítr nástrahu nenechá ani propadnout vodním sloupcem. Přesto možnost použití patentky na ultralehkém proutku i za silného větru existuje.

Pro tyto případy nosím s sebou k vodě v krabičce několik 5g kapkovitých koncových olov se zalitým obratlíkem. Na vlasci o síle 0,10 mm nebo 0,12 mm dokáže pětigramová kapka nástrahu stáhnout ke dnu a zajistit kontakt s nástrahou na napnutém vlasci. Když máte pětigramovou olověnou zátěž na konci vlasce, žádný vítr nevadí. Můžete pak nahazovat na slušnou vzdálenost i proti větru a vést nástrahu i při bočním větru. A kam s patentkou? Stačí zhruba jeden metr nad koncovou zátěží vytvořit boční přívěs dlouhý deset centimetrů a na něj háček s patentkou přivázat. Vznikne vlastně sestava, které se říká drop shot. Tyto cizí názvy mi k srdci moc nepřirostly, já říkám tomuto způsobu „přívlač s bočním přívěsem“. To je ale jen moje vlastní označení, které určitě není správné. Někteří rybáři při drop shotu přivazují háček přímo na kmenový vlasec bez vytvoření bočního návazce. V některých článcích se to přímo doporučuje. Prý nástraha lépe pracuje. Nechci nějak vybočovat z řady, ale moje zkušenost je právě opačná. Lépe mi funguje, pokud mám nástrahu na bočním přívěsu, a dokonce bych si dovolil tvrdit, že by délka neměla klesnout pod deset centimetrů.

Tento rozdíl v názorech je ale dán použitím nástrahy. Něco jiného je, pokud je na háčku smáček, a něco jiného zase, když je tam miniaturní patentka. Každou nástrahu je třeba vést trochu odlišným způsobem. Smáčka můžeme nastražit stejným způsobem. Při lovu s patentkou je to obzvláště pomalé vedení, ale právě způsob vedení je při tomto způsobu lovu klíčovým prvkem. Nahodit do třiceti metrů a být s nástrahou na břehu do minuty je nesmysl. Patentku lze nastražit i na samotný háček bez kuličky, ale samotná nástraha ve vodě nepropadá ke dnu, a nebo jen velice pomalu. Pokud tedy chceme rybu zaujmout pohybem, má wolframová kulička na háčku své opodstatnění. Nástrahu je třeba přizvedávat ode dna a zase ji nechat propadávat. O vše se postará špička prutu, která při vedení směřuje vzhůru. Záleží ovšem na lokalitě a hloubce vody.

V mělčích partiích by se nástraha při zvednuté špičce pohybovala spíš u hladiny. Někdy to může být ku prospěchu věci, ale lépe je zkoušet vést nástrahu u dna. Nejde tedy jednoznačně napsat, že při vedení se zvednutou špičkou prutu docílíme více záběrů. To je třeba zkoušet a podle situace u vody se zaměřit na takový způsob vedení, jaký nám přináší úspěchy. Drobnější pohyby a někdy i ponechání patentky v klidu přináší lepší výsledky. Lov v kalné vodě s patentkou nebývá příliš efektivní, ani chytání za rozednění nebo za setmění. Tehdy je lepší vláčet s větší nástrahou, která rybu lépe zaujme. Na revírech s čistou vodou je ale patentka velice dobrou volbou. Obzvláště na okouny. Větší patentka jim zřejmě připomíná žížalu. Ve větru lze záběry také pozorovat na prověšeném vlasci. Je třeba být stále ve střehu a i na nepatrné záběry reagovat mírným přiseknutím.

Občas se stává, že okouni nástrahu nedoberou a odtrhnou jednu patentku. Pak je třeba zbylou sundat z háčku a nahradit ji znovu dvěma. Zkoušel jsem tímto způsobem stražit i umělé vosí larvy, ale bez většího úspěchu. Ani umělí bílí červi moc nefungují. Zato několik živých červů nebo hnojáček zvýší úspěšnost hned o pěknou řádku procent. Pohyb živé nástrahy a samozřejmě i pachová stopa dělají své. Pak už ale nejde o přívlač s umělou nástrahou, kterou preferují třeba ti, kteří jezdí na závody. Při srovnávání umělé a živé nástrahy jednoznačně vyhrála živá. Na tom kdokoli z nás těžko něco změní. Dobrou alternativou umělé patentky jsou i mikronymfy. Dokážou odvést stejnou práci. Záleží ale na barvě – na okouny platí jasně oranžová nebo zelená.

Doufám, že se mi aspoň částečně podařilo nastínit způsob lovu s patentkou při ultralehké přívlači. K mému „prozření“ přispěl den u vody, kdy žádné jiné způsoby lovu nefungovaly a použití této sestavy bylo jediné východisko, jak vůbec nahodit v silném větru. Na revíru, kde se při běžné přívlači dá občas zavadit o nějakého okouna, se mi podařilo chytit jich během dvou hodin přes třicet kusů a mezi nimi i několik pěkných jedinců. Mít skleničku patentek ve vestě se prostě může vyplatit a ze všedního dne se může rázem stát výjimečný. Nastínil jsem jednu z možností, která může být východiskem, když ryby neberou, i když třeba ne na všech revírech. Mně ale patentky už několikrát pomohly u vody k tomu, že jsem odjížděl z ryb spokojený. Když se to povede i vám, bude to fajn.