Jak na pole vrátit zeleninu? Zemědělci chtějí prosadit předrevoluční nápad

Kategorie: Všeobecné

Zemědělci na jižní Moravě v boji se suchem usilují o závlahový systém, který obhospodaří okolo 10 tisíc hektarů půdy. Vodu vezme z Novomlýnských nádrží.

Má dodat vodu do 10 tisíc hektarů polí, sadů nebo vinic, a pomůže tak suchem nejvíce zasaženému kraji. Počítá se čtyřiceti kilometry závlahových řadů. V první fázi by pokryly zemědělskou plochu 2500 hektarů, v další fázi až čtyřnásobek,“ ...
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jak-na-pole-vratit-zeleninu-zemedelci-chteji-prosadit-predrevolucni-napad-115607

Lasskoun, 12.8.2020

Diskuse k bleskovce

Petr64 - Profil | Ne 23.8.2020 16:07:03

Lasskoun >> Řekl bych,že to nebude platit stát,ale my. Bude to podobnej tunel,jako ty meandry na Dyji, kvůli zadržení vody v krajině.......rakouské.

Bacha San - Profil | Čt 20.8.2020 21:36:17

splavek >> Všechno jsem se učil, ale nikdy jsem to neaplikoval. Dík, zase jsem chyřejší:-)

splavek - Profil | Čt 20.8.2020 21:11:42

marmyš >> Proč ne. Já nikdy ve foliáku rajčata neměl, vždy jen venku.

marmyš - Profil | Čt 20.8.2020 20:32:28

splavek >> Mám rajčata přes 10 let na jedné půlce foliačku(5x3.3m) a jedou jak z vody každý rok. Před chvilkou jsem zapl ponorku ve studni,pozalíval rovnou z hadice tou studenou vodou a to je vše.Táhnu je na dva výhony a už jsou vysoké přes dva metry. Žádné hnojení ani postřiky.

splavek - Profil | Čt 20.8.2020 20:10:08

Bacha San >> Jo na jaře před květem, v něm a těsně po něm se dává hnojivo s bórem, lepší opylení. Dává se hořečnaté hnojivo, nebo se přidává i hořká sůl do postřiku, kvůli zpevnění pletiv a větší odolnosti rostlin. Dává se vápenaté hnojivo, také odolnost rostlin a hlavně odolnost vůči hořké pihovitosti plodů. Dává se hnojivo s větším obsahem fosforu na červeně plodící odrůdy, aby hezky červenaly. Je toho víc , používají se podpůrné prostředky na bázi humidových kyselin pro odolnost a lepší růst rostlin, to jsou přírodní prostředky, ne vše je nějaká čistá chemie.
Jsou prostředky, které působí na stres rostlin v chladu, nebo když ti to poťukají kroupy(pokud nemáš sítě).
Je toho hodně, fundovaně ti moc nemůžu odpovědět, protože jsem jen obyčejná lopata, co dostane rozpis tohle tam dej a takovou dávkou stříkej.. Určitě najdeš někde metodiku, co ti řekne víc.

Bacha San - Profil | Čt 20.8.2020 18:11:46

Lasskoun >> Dovolím si připomenout, že co se týče UV záření, nedopadá v našich zeměpisných šířkách ve stejném množství v každé fázi roku. To je taky problém při tvorbě vit.D a celkové imunitě organismu.
Zrovna na jaře je toho UV záření velmi málo. Díky odklonu Země je většina UV odrážena a část též pohlcena plynným obalem Země. Proto taky ty "pandémie":-)
Záleží tedy i na tom, kdy ty rostlinky klíčí a co je to za rostlinky, potažmo za jak dlouhou dobu jsou schopné asimilovat.
V obecné rovině se rostliny proti UV záření nějakým způsobem chrání.
Jinak ale s těmi "různými patogeny" souhlas:-)

Bacha San - Profil | Čt 20.8.2020 17:48:03

splavek >> Na list dáváte včetně stopových?

splavek - Profil | St 19.8.2020 19:51:23

Bacha San >> Hnojení na list má jednu obrovskou výhodu, živiny jsou v rostlině téměř okamžitě. Takže léčba fyziologických poruch ze špatné výživy je rychlá a účinná. Na rozdíl od klasického hnojení.
U nás v práci většina hnojiv co jdou na jabloně a višně jsou ve formě tekutých. Něco se hnojí na jaře klasikou, ale to je oproti těm tekutým minimum. Ty hnojiva se přidávají do postřiků.

Lasskoun - Profil | Út 18.8.2020 11:03:32

splavek >> ... ad "Moje domácí zkušenost je taková, že když se foliák každý rok posune, tak je vše ok."
... nuo, ono to může být aj tím, že materiál skleníků nebo foliáků nepropouští téměř žádné UV záření (/propouští ho naprosté minimum), jenž je ale schopno eliminovat všemožné patogeny ... = viz např. naše zkušenosti nabyté při klíčení semen jisté rostliny uvnitř skleníku + mimo něj:
- pokud se mladým rostlinkám ve skleníku nepřisvěcovalo UVčkem, tak během klíčení docházelo k mohutnému "padání klíčních rostlin" ... (a to částečně i přes pozdější nasazení Previcuru apod.)
- pokud se však tato stejná rostlina nechá vyklíčit přímo na poli (tj. vše se ponechá pouze na přírodě), tak "padání klíčních rostlin" nebylo nikdy pozorováno ... ":o)

Bacha San - Profil | Po 17.8.2020 21:59:44

splavek >> Tak to je dobrá zkušenost s tím foliákem, budu si to pamatovat. Díky.
Někdy bych se pobavil o tom hnojení na list. Nemám s tím zkušenosti a nikdy jsem to nedělal:-)

RAJA - Profil | Po 17.8.2020 21:01:52

splavek >> Presne ako hovoríš, nejsom študovaný záhradník, ale fóliák posunem každý rok a vsjo ok. Ako príklad uvediem, švagrová sadí každý rok rajčata na to isté miesto. Vidím na tých rajčákoch, že melú z posledného, listy pokrútené, 1/2 vzrast aj zakrnatená úroda oproti mojim a pod. Nedá si povedať, tož ju serem :-!

splavek - Profil | Po 17.8.2020 19:07:29

Bacha San >> Tak vinohrad se nesází na jeden rok , tam je půdní rozbor na místě. Také, když zakládáme nové výsadby jabloní, tak se udělá půdní rozbor. Dělá se i rozbor na plodech a listech běhen vegetace a podle toho se ordinují třeba hnojiva na list.
Moje domácí zkušenost je taková, že když se foliák každý rok posune, tak je vše ok. Budu se toho držet do budoucnosti.

Bacha San - Profil | Ne 16.8.2020 22:32:27

splavek >> Jsem studovaný zemědělec s mnohaletou praxí, takže jsem to psal ze zkušenosti.
Než jsem založil vinohrad, nechal jsem si udělat půdní rozbor. To taky pomůže. Jinak nevím.

splavek - Profil | Ne 16.8.2020 21:09:43

Bacha San >> Tohle všechno vím, mám na tohle i výuční list-zahradník.Ale opravdu to chce posunovat. Hnojím, přihnojuji během vegetace na list, jako běžnými, tak i hořečnatými a vápenatými hnojivy,ošetřuji proti mšicím, molicím, každý ro zareju docela dost hnoje..atd...bohatá zálivka, ale opravdu to prostě není ono.

Bacha San - Profil | Ne 16.8.2020 17:55:24

splavek >> I v tom foliáku musíš hnojit a vápnit. Přesně to, co popisuješ je vada. Musí se jednou za 4 roky hnojit hnojem a jednou za 4 roky vápnit. Vždy ob dva roky. Mráz a déšť na to nemá celkem vliv.
Samozřejmě během vegetace hnojit hnojivy podle plodiny. Ty kytky prostě z ničeho nevyrostou:-)

splavek - Profil | Ne 16.8.2020 16:53:13

Lasskoun >> Hele já zase mám doma problém ve foliáku. Postavil jsem nový,dal na něj folii, která vydrží x let. První tři roky celkem pohoda oharky, papriky nádhera, ale pak rapidní sešup. Letos už propadák. Takže ten foliák ruším postavím něco jiného, menšího už toho tolik nespotřebujeme, ale hlavně se každý rok posune o jedno místo jinam. Protože to trpí vyčerpáním půdy a množí se fyziologické poruchy rostlin. A o škůdcích a chorobách nemluvě.
Prostě to chce aby to místo na foliák v přes zimu řádně promrzlo, propršelo,nasněžilo(když dá bůh sníh) a nebylo jednotvárně vyčerpané. Vede mně k tomu zkušenost z let předešlých, kdy jsem každý rok měl ten foliák na jiném místě a problémy nebyly, nebo byly zanedbatelné a lehce řešitelné.