Dříve je likvidovali, teď do obnovy potoků a tůní dají miliardu

Kategorie: Všeobecné

Vysychající lesy v Česku mají pomoct udržet při životě i malá vodní díla, mokřady, tůně či meandrující potoky, které v nich lidé v minulosti zlikvidovali, protože vody bylo příliš. Náprava škod nebude zadarmo.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/drive-je-likvidovali-ted-do-jejich-obnovy-daji-miliardu-108191

MAXXSKATER, 4.6.2020

Diskuse k bleskovce

sven - Profil | Pá 5.6.2020 18:23:32

venca1 >> nojo ale ty nemůžeš počítat, to jsou ti hodní, co se za nás obětovali a do partaje vstoupili jen proto aby mohli bolševikovi sypat písek do ložisek, žejo :-/
Z netu:
.."Představte si, že máme stroj času.
A posuneme se o 30 let zpět - do roku 1989: U pomníku maršála Koněva se schází vedení Komunistické strany Československa a její členové: Pavel Telička, člen KSČ, budoucí europoslanec a eurocokoli, Petr Pavel, člen KSČ, přísahající nejen věrnost KSČ, ale také věrnost čs.armádě a vojskům Varšavské smlouvy, kádrová rezerva, budoucí generál a dnes zuřivý antikomunista, Tomáš Zima, člen KSČ, budoucí rektor Univerzity Karlovy, tu stojí vedle soudruha Mikuláše Beka, člena KSČ, budoucího rektora Masarykovy univerzity a senátora za ODS, Petr Dvořák, člen KSČ, budoucí ředitel dezinformační České televize, na kterou nesmí ani Finanční úřad, Vladimír Dlouhý, člen KSČ, si odskočil ze studií na univerzitě v Lovani (tam přece mohl studovat každý, ne?), ale moc se nezdržel, přemýšlel o rozdílu mezi naftou a oleji.
Soudruzi zatruchlí, zavzpomínají, zarecitují báseň, položí květy a slíbí věrnost SSSR navždy. Za rohem je pozoruje člen KSČ a agent StB s krycím jménem Plavec, jistý Jaromír Štětina - budoucí agent ukrajinské SBU, europoslanec, dnes antikomunista a rusobijec.
A tak by se dalo pokračovat. A diví se někdo? Kdyby přilítli Marťani, tak mají jako první na kebuli anténky či co.
Soudruh Telička využil ANO až na europoslance a dnes je proti ANO.
Jsme zpět v roce 2020 - a titíž lidé, dál řídí tenhle cirkus..."

venca1 - Profil | Pá 5.6.2020 17:16:56

sven >> No komunisti tu u moci zase zrovna pár let jsou.:-(

sven - Profil | Pá 5.6.2020 16:50:00 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Miraryb >> Sákryš, Ty si vzal ale zkrátka.. :-)

Melioruje se i v současnosti a to jsou komunisti, více jak třicet let mimo hru ..

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
Činnost ústavu
...."údržby, rekonstrukce, transformace a exploatace melioračních soustav,
rekultivace devastovaných půd a asanace znečištěných půd, agromeliorace půd...
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDzkumn%C3%BD_%C​3%BAstav_meliorac%C3%AD_a_ochrany_p%C5%AFdy

např.
Výzkumný ústav meliorací vysušil mokřad na Břeclavsku
https://www.nase-voda.cz/vyzkumny-ustav-melioraci-v​ysusil-mokrad-na-breclavsku/

Historické způsoby podzemního odvodnění
..."O širokém rozšíření různých typů podzemního odvodnění na našem území svědčí mimo jiné i velice pestré lidové názvosloví pro tato hydrotechnická zařízení: podzemní rýhy, podzemní struhy, kryté rýhy (Jungmann, 1836, 1838), kryté odtoky (Šwippl, 1840), zavřené svodotoky (Kodym, 1857), hejcuky, hejcochy (Jungmann, 1835), hejcuchy (Fídler, 1987), klusy, klůsy (Jungmann, 1836), kluzy (Šantrůček, 1906), trativody (Jungmann, 1838), průlivy (Ronovský, 1863), vastržeje (Manuskript z r. 1484), vastrže (Jungmann, 1839), vostrže (Spirhanzl – Ďuriš, 1938), vostrřejže, nonstržeje (Fídler, 1987), stoky (Jungmann, 1838), štěky (Jůva, 1957), splavy (Assenbaum, 1860), štůly (Jungmann, 1838), platice (Lambl, 1860), járky (Kott, 1884), prolivy, kamence, kamenice, lasy, lázy, štůlky ap.

Nejstarší trubková drenáž v mocnářství a ve střední Evropě
Dnes nejčastější způsob odvodnění zemědělských pozemků – trubková drenáž – se u nás poprvé začal používat až na konci čtyřicátých let 19. století.
Nesporné technologické, ekonomické a agrotechnické přednosti odvodnění drenáží z keramických trubek způsobily, že pod vlivem Reedova objevu se obdobné stroje (tzv. drenážní lisy) záhy začaly používat i jinde: již v roce 1846 v Německu, roku 1848 v USA a k roku 1850 nalézáme v technické literatuře informaci o postavení a používání drenážního lisu i v Rakousku. To když lisovací stroj na výrobu drenážních trubek v Třeboni postavil schwarzenberský konstruktér Jan Spiess. Tento lis, který si dal mimochodem J. Spiess patentovat, vyrobil již v roce 1851, od 1. dubna do 15. října, 183 000 trubek 14 palců dlouhých (= 36,9 cm), o světlosti 5/4 palce (= 3,3 cm) a 155 930 (tehdy používaných) drenážních spojovacích prstenců.

K pokusnému odvodňování zemědělských pozemků trubkovou drenáží došlo v Českých zemích (čili v tehdejším Rakousku, jak se lze dočíst v západoevropské odborné literatuře) vůbec poprvé v roce 1847 v jižních Čechách a pravděpodobně téměř současně nebo jen o něco málo později i na západočeských panstvích hraběte Erwina Nostice, držitele Sokolova, Jindřichovic, Řehlovic, Kraslic a Pakoměřic, c. k. tajného rady a předsedy Jednoty přátel umění v Praze.

V jižních Čechách se tak stalo zásluhou knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu (1799–1888), spravujícího rozsáhlé majetky nejenom v Čechách, ale i v Dolních Rakousích, Horních Rakousích, ve Štýrsku a v Solnohradsku, který na svých panstvích soustřeďoval přední hospodářské odborníky své doby, jakými byli např. Antonín Widtmann, František Horský, Emanuel Hanuš, Jan Heyrovský, Karel Heyrovský, Theodor Heinrich Rehder, Jan Spiess, Jan Bártl, Josef Šusta, Jan Šlechta a další, což mělo mimořádný význam pro zavádění nejnovějších osvědčených progresivních hospodářských opatření na celém našem území jak v polním hospodářství, tak v lesnictví, rybníkářství, v rozvíjejícím se průmyslu, ale např. i v zavádění důmyslných krajinářských kompozic podle anglických předloh.

Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu se s trubkovou drenáží seznámil na svých opakovaných, někdy i déletrvajících studijních cestách v průmyslově a zemědělsky vyspělé Velké Británii, především v Anglii a ve Skotsku. Tímto způsobem odvodnění zemědělských pozemků byl tehdy doslova nadšen. To, že pokusy s drenážováním na schwarzenberském panství vstoupily ve větší známost nežli experimenty financované E. Nosticem v západních Čechách, ovlivnilo hlavně to, že všichni tehdejší hlavní aktéři třeboňských drenážních experimentů (např. J. Bártl a E. Hanuš) byli činnými členy Vlastenecko-hospodářské společnosti v Království českém, že ústřední tajemník této společnosti F. X. Assenbaum byl jako třeboňský rodák s prováděnými pokusy zevrubně seznámen (viz např. publikaci Františka Xavera Assenbauma Umělé vzdělávání luk a vysušování půdy – drenáže z r. 1859) a v neposlední řadě, že kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu byl předsedou pražské c. k. Vlastenské hospodářské společnosti pro Čechy a zároveň i prezidentem vídeňské Hospodářské společnosti.

Proto již osm let po zahájení třeboňských, ve střední Evropě vůbec prvých úspěšných a do důsledku dovedených pokusů s drenážemi mohlo být již 24. ledna 1855 na valné hromadě c. k. Hospodářské společnosti ve Vídni konstatováno, že provádění trativodů z pálené hlíny u nás lze již přijmout a uznat jako opatření ve své převeliké užitečnosti ověřené, podobně jako tomu je v Anglii a Belgii…

Třeboňské pokusy s odvodněním pomocí „anglické drenáže“ (tak byl ve své době nový způsob podzemního odvodnění nazýván) doznaly významu a dosáhly úspěchu především, když se na nich odborně začali bezprostředně podílet vedle Jana Spiesse i Emanuel Hanuš (v roce 1852 vydal v Českých Budějovicích významnou publikaci Poučení pro rolníka, na jaký způsob své hospodářství zvelebiti a z něj větší a trvanlivý užitek dosáhnouti může..
Drenáže prováděné na Třeboňsku sloužily za vzor pro celé tehdejší Rakousko.
Např. na pozemcích dvora Švamberk, které byly odvodněny drenáží v roce 1851, bylo dosaženo na tehdejší dobu mimořádně vysokého zvýšení výnosů obilí v zrně – o 4 až 5 hektolitrů na jitro (to je o 0,49 až 0,61 t/ha). Na tyto zdařilé pokusy velikého národohospodářského významu reagoval i tehdejší rakouský ministr orby Ferdinand Thienfeld, který zaslal do Třeboně své písemné uznání.

Při naší výzkumné diagnostice funkční schopnosti drenáže byly např. dokumentovány drenážní systémy s dobrou odvodňovací schopností, které byly staré až 155 let.
Se starými neevidovanými funkčními trativody a trubkovými drény se lze nejčastěji setkávat v podobě domnělých „přirozených“ pramenů a vývěrů nebo se projevují jako půdy polních a lučních depresí, úlehů a úžlabin s nápadně vysokou tzv. vnitřní drenáží půdy, kontrastující s reliéfově obdobnými okolními, ale intenzivně zamokřenými polohami...
V současnosti je v České republice evidováno 1 084 800 ha pozemků odvodněných trubkovou drenáží
(z toho plných 1 065 000 ha připadá na plošné odvodnění trubkovou drenáží),
14 166,555 km upravených malých vodních toků
a 11 712,403 km odvodňovacích kanálů (z toho je 7203,541 km kanálů otevřených a 4508,862 km kanálů krytých – to je zatrubněných).
V tomto úředním seznamu jsou však z velké části přesněji zahrnuty jen výsledky stavební činnosti z let 1959 až 1989.

Hydromeliorační odborníci se shodují, že vedle výše evidenčně vykazovaného rozsahu odvodnění trubkovou drenáží u nás existuje nejméně dalších 450 000 ha drenážovaných zemědělských pozemků, které se do evidence z nějakých příčin nedostaly
(viz např. histogram ročních rozsahů plochy odvodněné trubkovou drenáží na území Československa od roku 1851.
Je např. známou skutečností, že v žádném případě se projektovaný rozsah jednotlivých odvodňovacích staveb neshodoval s rozsahem jejich skutečného provedení, to je s tzv. kolaudačním paré.
Současná evidence ale především zdaleka neobsahuje výměry ploch zemědělských pozemků, které byly drénované před rokem 1955 a přirozeně zcela postrádá zejména výměry tzv. sporadického odvodnění trubkovou drenáží (odvodnění jednotlivými drény a drobnějších zamokřených lokalit), které doznalo mimořádného rozšíření zejména v prvé polovině minulého století.
...Tak např. od roku 1948 do konce osmdesátých let bylo v ČR rozoráno 270 000 ha luk a pastvin, 145 000 ha mezí, 120 000 km polních cest, 35 000 ha hájků, lesíku a remízků ve volné krajině a došlo k odstranění 30 000 km liniové zeleně.

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2011/c​islo-7/zlo-zvane-meliorace.html

Miraryb - Profil | Pá 5.6.2020 15:17:05

Komunistické hospodaření, kdy se prováděli meliorace i na kopcích, kde žádné mokro nebylo.