Chomutovsko, Mostecko – Vlny letních veder odvedly vodu z řady toků po celém regionu. Povodí Ohře, Ústecký kraj a jednotlivé obce proto řeší, jak do nich přivést vodu i v období sucha. Vysychající říčku Srpinu, která protéká kolem Strupčic do mosteckého okresu, by měla napájet voda přímo z řeky Ohře.
Zdroj: https://mostecky.denik.cz/zpravy_region/srpina-nad-propasti-ricku-zachrani-vodovod-z-ohre-20190306.html
Tak dneska osobáček tloušťáka - rovná pajda :) Ryba v top kondici ale místo nepovím :-D, jinak stav vody ještě horší než pod hrozným normálem, místy i 5 cm vody!!! :(((
Musím říct že kvalita vody v Srpině je opravdu špatná, a ještě horší je průtok. Od bývalé obce stránce až k Patokryjím je průměrná hloubka 20-30cm. Na těch 20cm padá minimálně metr bahna, no prostě hnus... Za poslední 2 roky jsem na Srpinu začal chodit opravdu často, a musím říct, je v tomto úseku je posledních 5 "tůní", nebo spíš míst, kde je hlubší voda... Nejhlubší místo je hluboké 80cm- 120cm. v těchto tůních jsou kvanta ryb a dokonce i v pěkných velikostech. Minulý rok v létě jsem tam chytl i candáta (cca 30cm) Opravdu mě to překvapilo! Nejhojnější rybou tam je Hrouzek obecný a Jelec tloušť. Nejvíce mě překvapilo, že se tam ryba dokáže vytřít. Na jeden ponor čeřenu není problém chytit třeba 20 hrouzků 1-3cm, to samé platí o karasech, tlouštích, perlínech... a ojediněle i kaprech. Za ty 2 roky intenzivního lovu jsem tam zmapoval 16 druhů ryb, což si myslím že je hodně slušné. Největším problémem je samozřejmě nedostatek vody. Ten brání rybám v migrování po a proti proudu. Taková 55ka kapr sotva překoná 20cm vody, místy i 15... Jednou jsem tam vyprošťoval z bahna cejna cca 35cm z 20cm vody. Prostě neměl sílu se z toho lepivého bahna vyhrabat... Ryba tam je nucena přežívat převážně v tůních, kde je samozřejmě snadnou kořistí kormošů a volavek... Doufám že tomu Ohře pomůže a Srpina bude o5 super revír. :), Přihodím pár fotek jako důkaz, že tam stále život je...
martcv >> ... ono je to dáno právě tou minimální svažitostí Srpiny (zmíněnou v příspěvku níže = na 10 km asi 4 m + na dalších 7 km mezi Bečovem a Sedlcem pouhé 2 m), ale aj tím snížením průtoku vody, napomáhajícímu k sedimentaci ... když jsme tudma okolo na podzim jeli na kole, tak u Polerad (tedy o vesnici níže, pod soutokem Srpiny se Slatiňákem), i přes její zvýšený průtok, díky odtoku z chovných rybníků, šlo Srpinu v pohodě překročit ... což bylo hodně smutné ...
... kdysi (ještě v 19. století) byl dokonce vedle lišnického statku (1) na Srpině docela velký ostrov s oranžerií (4) + vodní nádrž (3), ze Srpiny napájená ... dnes již ani jedno neexistující ... viz příloha ...
Lasskoun >> já tam jezdil s kámošem na kole skoro před 30 lety...to tam bylo vše a hloubky u těch mostů i přes 2m ...chytali jsme tam běžně plotice kolem 40cm a velký tlouště 50+.....cejni 55cm...líni..okouni a v neposledním případě i krásný štiky
nechápu jak se to mohlo takhle zanést....v převážné většině tam všude vidíš dno
citace: ... Srpinské údolí dávalo předpoklady být obzvláště významnou komunikací od hraničního hvozdu do středu Čech. Západně odtud je totiž terén rozbrázděn hlubokými napříč vedenými údolími, východně pak velmi členitým kopcovitým terénem severního okolí Loun. Srpinské údolí jako zbytek prastarého říčního koryta pravěké Ohře představovalo téměř absolutní rovinu. Bylo však silně zabahněné. Bažiny byly vysušeny až na přelomu 19. a 20 století. Prověrkou bohatých archivních materiálů kolem roku 1959 uložených v okresním archívu v Mostě, pocházejících z 19. století, byla zjištěna velká zanášecí schopnost vod v údolí. Přibližně v pětiletých cyklech se opakovaly spory o udržování odvodňovacích příkopů. Již za několik let po pročistění tekla voda mimo odvodňovací strouhy. V katastrálních mapách z r. 1842 je tzv. potok Srpina (tehdy ještě jmenovaný Lumpenbach) označován jako Hauptgraben, tedy nikoli jako potok, ale jako odvodňovací příkop. Na starší speciální mapě z prvé republiky je potok jmenován Lumpengraben, kdežto Srpina je udána jako název údolí.
Z toho je patrno, že koryto tzv. potoka Srpiny je zde umělé. Ranně středověká situace v údolí byla patrně následující: na plochém, nepříliš svažitém dnu údolí (na 10 km asi 4 m, na 7 km mezi Bečovem a Sedlcem pouhé 2 m) voda v důsledku velké zanášecí schopnosti nevytvářela stabilní koryto. Tekla volně v bažinatém terénu v početných mělkých stružkách a jezírcích. Takto vzniklé bažiny byly důležitým residuem slanomilných společenstev. Na Srpinské údolí navazovalo u Počerad široké údolí potoka Jezeř, doleji pak široké údolí Hrádeckého potoka. Z lokalit slanomilné květeny je možno soudit, že obě měla obdobný charakter jako Srpina. V místech jejich napojení je obec Břvany. Původ jejího jména vysvětluje Profous (1949-1960) jako „ves lidí, bydlících u břví“ přičemž břví je podle něho „lávka, břevno, položené na lávku, kláda, trám“. Vzdálenost mezi řekou Bílinou a Počerady je necelých 10 km, od Počerad do Břvan 2,5 km a od Břvan k řece Ohři je 4 km, celkem tedy asi 16 km. Vzdálenost je tedy přibližně dvě raně středověké míle zabahněným terénem, což odpovídá délce mostu podle Ibrahima Ibn Jakuba. Jméno obce Břvany v tomto prostoru dokumentuje jakési klády, nejspíše klády, jimiž byla vydlážděna prastará komunikace, případně hatě. Hněvin most vedl tedy pravděpodobně těmito komunikačně velmi výhodnými místy. Vedl tudíž od řeky Bíliny Srpinským údolím, údolím potoka Jezeř a Hrádeckého potoka k řece Ohři.
fotojakes >> ... děkuji za vysvětlení ... ":-) ... jinak Slatiňák je asi nejvíce zásoben Lučním potokem, pramenícímu v nedalekých slatiništích (odtud údajně název dnes již neexistující - těžbě ustoupivší vesnice Slatinice [Německé Slatníky], ale i Slatinického potoka http://www.mesto-most.cz/puvod-nazvu-obci-mostecka-slatinice/d-15003 ... a jsme zpátky u soli ve vodě = proto se těm rybám ve vašem chovňáku tak dobře daří ";-)))) ...
martcv >> ... znal jsem pamětníky (dnes už žije pouze jeden), kteří Srpinu pamatovali jako vodu pravidelně rozvodňující se, velmi bohatou na ryby ... údajně v ní kdys dokonce žili i pstruzi ... (dnes, vzhledem k hloubce, by v některých jejích částech mohli přežít pouze "na plocho")
.. .jinak někde jsem před časem četl, že p͟o͟t͟o͟k͟ Srpina byl původně odvodňující kanál, umělého původu (zvaný Lumpenbach), zbudovaný pro vysušení bahnitého údolí se jménem Srpina ... ":-)) ...
Lasskoun >> V těch rybníkách máme přes sto tisíc kubíků a vypouští se od půlky září do konce října, takže v tomto období je jasné, že té vod jde hodně. Ale souhlasím, že slatinický potok je dnes i po snížení čerpání vodnatější.
Díky bohu... co jsem vypozoroval tak ta dotace z důlních vod byla je a bude klíčová... kolikrát se stalo že v parném suchém létě byl průtok daleko lepší než na jaře kdy většina ostatních toků byla na maximu. Obdobně to maji toky i na kladensku (Kačák) tam rovněž zabírá značnou čast povodi důlní dílo a po skončení dotace vody potok na suchu...
jinak dolní srpina by se snad ani bagrovat nemusela - vždy stačilo když padl strom do vody a postupem času se vymlela pěkná tůňka kde bylo plno ryb... srpina by si zasloužila jednoduchou revitalizaci formou prahů a kůlů do vody aby se v rámci striktní regulace trochu vlnila a kroutila a tím se čistila (když teda vůbec něco poteče)...
nicméně pro Havraňskou soustavu je tohle skvělá zpráva... loni ať bylo vedro jaký chtělo Havraň trojka byla v cajku a to protože se protáhl přítok a jako každé léto pustili vodu ze šachet...
fotojakes >> ... ahoj Jirko ... jak jsme se koncem prázdnin spolu bavili na téma Srpina, tak nebýt během podzimu přítoku vytékajícího z vašeho chovňáku, Sprpina by v místě jejich soutoku již zřejmě neexistovala (v těch místech voda Slatiňáku dokonce proti proudu dorovnávala velmi líně se vlekoucí hladinu Srpiny) ... už koncem léta (u netočícího se vodního kola) v Nemilkově byla její šíře něco kolem 30 cm s hloubkou cca 3 cm ... a to se už nedá nazývati ani říčkou ... (viz fotka, kterou již znáš https://www.mrk.cz/Data/Pics/2018/243/1721121_a2749.jpg )
... takže, pokud by se měl bráti ohled na poměr průtoku obou těchto toků (a nikoliv na délky od prameniště), po jejich soutoku by toto dílo jednoznačně mělo nésti pojmenování "Slatinský potok" ...
fotojakes >> aha aha...každopádně za nějakou dobu (zrejme za par let) by mohla byt teda Srpina trvale v "chytatelnem" stavu...jeste by to chtelo uvolnit par miliard na komplet vybagrovani a úpravou vytvorit nejake ty tune a doury..:)
urby fishing >> Loňský rok byl extrém, neteklo tam skoro nic kolem havraně až níže to trochu nasbíralo z přítoků. Jako dříve už to nebude, ta voda z průmyslového vodovodu není zadarmo, platí se každý kubík, ale už snad nebude na suchu jako loni. Každopádně voda bude "v ruce" a s povodím už se dá řešit případné nadlepšení průtoku v případě krizové situace. Na Srpinu nemá vliv jen sucho, ale také postupný útlum čerpání důlní vody, které se má zastavit úplně. Jedním z hlavních přítoků Srpiny byl Slatinický potok, který napájí Nemilkovské rybníky a ten je dnes také na zlomku své vodnatosti, protože stejně jako Srpina je to hlavně čerpaná důlní voda. Ke skokovému snížení průtoků došlo předloni, když na šachtě začali část vod čerpat jinam (pod jez na Bílině v dolním Jiřetíně).
fotojakes >> jakože Srpina by zase byla tou starou dobrou Srpinou? :-) tohle si přeju už dlouho...byla to top voda..nedávno jsem prošel celkem dlouhý úsek a fakt hrozný..kdyz někde bylo 20 cisel vody, bylo to hodně...uz nikde zadny doury, nic..ryby tam porad jeste nejaky jsou, ale vicemene je to nechytatelny...a volavky tu zkazu dodelavaj...chtělo by to hlavne vybagrovat, je to dost zaneseny..
to je normálně na šampus :-D Loni jsme museli vybagrovat náhon ze srpiny do Havraňské soustavy (4 revíry, dvě chovné vody), protože byl tak malý průtok, že do rybníků nedoteklo nic. Problém s nedostatkem vody se rok co rok prohluboval na celém povodí Srpiny
Jménem MO ČRS Hluboká nad Vltavou bych chtěl poděkovat firmě Chytil - Ludmila Šustrová za poskytnuté dary na rybářské závody pořádané naší organizací. Děkujeme a moc si toho vážíme👍
