Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun

NLasskoun - Profil | St 15.8.2018 22:38:04

Calex >> Jj, vím že je za hubičku, ale:
- neb oxy čidlo, coby náhradní díl, bylo k okamžitě dispozici ve vedlejší firmě (náš zákazník, před časem jsme mu ho dodávali v rámci komplexní zakázky)
- zjistili jsme, že momentálně již dále měřit nutně nepotřebujeme, jelikož se nám díky nočnímu provzdušňování daří držet teplotu všech našich vod na víc jak přijatelné níži, tudíž navíc s vodu bohatě prosycenou vzduchem ":-)
- chci si postavit vlastní sofistikovanější oxymetry, co se mnou budou komunikovat na dálku a posílat mi SMSky, bude-li to potřeba,... dokonce by to mělo výrobně vyjít na menší peníze, než kolik stojí ty běžně dostupné ";-)

L.

    NLasskoun - Profil | St 15.8.2018 21:35:27

    RKČR >> Jo, pramice, proč ne. Ale i tu bych pro jistotu chránil GSM alarmem. A pokud by to byl autonomní systém, o kterém jsem se zmínil (popř. na dálku ovládaný, např. pomocí GSM, tam i zpátky), tak při přídavné velkokapacitní nádrži, by tam obsluha klidně nemusela jet týden.

    Velkokapacitní přídavná nádrž k plovoucímu čerpadlu, apod.: = jakákoliv vyhovující nádoba na PHM (např. nádrž z nějakého dospělého náklaďáku), vzduchotěsně uzavřená, s čerpadlem propojená pomocí dvou hadiček (princip atmosférické napáječky se zásobníkem) = jedna hadička (dávkovací) je ode dna přídavné nádrže vedena kamkoliv do nádrže čerpadla (do libovolné výše, vhodné však je, aby vyúsťovala níže, než je nejnižší možná hladina v přídavné nádrži) + druhá hadička (ovládací) je pevně zafixována např. v polovině nádrže čerpadla a druhým koncem přivedena na vrchol přídavné nádrže = pokud dojde k poklesu hladiny PHM v nádrži čerpadla, tak ovládací hadičkou se vyrovná tlak nad hladinou PHM v přídavné nádrži = dávkovací hadičkou se pak automaticky do nádrže čerpadla začne doplňovat další PHM z přídavné nádrže, dokud nedojde k zaplavení ústí ovládací hadičky... nebo dokud nedojde k vyčerpání veškerého PHM v přídavné nádrži ";-)

    Laškoun ":-)

      NLasskoun - Profil | St 15.8.2018 21:06:47

      zdevac >> I pokud by se v celém objemu dosáhlo koncentrace 100 mg/l (což by však asi nebylo potřeba, viz můj předchozí příspěvek), tak i při dalším odparu až na polovinu se dostáváme na 200 mg/l, což je pořád ještě doporučované množství rozpuštěných chloridů (viz http://ravz.cfme.net/ravz/water-chemistry.aspx , jenž bylo uvedeno v: Lasskoun - 14.8.2018 18:13:05 >> ). Přičemž, i pokud by odpar pokračoval stále dál (a docházelo by tak k dalšímu zahušťování), tak ani to by to rybám nejspíše nijak nevadilo, jelikož osádka cejnového pásma zvládá koncentrace brakických vod, tedy koncentraci i mnohem vyšší (některé druhy ryby dokonce víc jak v pohodě, jelikož [pokud žijí v ústí řek do moře] tyto vody samy vyhledávají, jinak viz stránky chovatelů Koi, kde už jim z jezírek dělají moře ";-).

      L.

        NLasskoun - Profil | St 15.8.2018 20:31:42

        splávkař >> Ach jo. :roll: Ale budiž.

        Byť se tu ohledně zvýšení chloridů ve vodě již dávno nebavíme o Nesytu (neb tam už není co zachraňovat, ale jinde by to mohlo pomoci), tak:
        - Nesyt má max. kapacitu 4,7 mil. kubíků vody + v reportáži (tuším) někde zaznělo, že" jim tam schází 3 miliony metru krychlových" = zbývá 1,7 milionu (přičemž mám pocit, že jednatel hovořil, že jim tam zbylo 1,2 mil. kubíků vody, ale možná, že se pletu, byť to není podstatné)
        - ale i kdyby to bylo těch tvých spočtených oněch 255 tun, tak při tomto množství se dá získat sůl v Polsku přímo v dolu za cca 3.000 CZK / t
        - a i když k tomu připočteš nějaké dopravné, tak pořád se pohybujeme lehce přes mega, což je "jenom" o cca šestinu víc, než kolik zaplatili za likvidaci v kafilerce + přičemž, pokud se do toho započítá i práce všech jejich lidí při odstraňování škod, několik dní 20 až 25 lidí (kterážto jistě také nebyla zadarmo), atd. + další náklady, které se jim nesníží (např. na podzimní výlov, na který budou náklady podobné jako při plném počtu ryb), tak se přibližně dostáváme na cenu té tebou spočítané soli.

        Nehledě na to, pokud jsou ryby schopny si najít místa s vyšší intenzitou kyslíku a shlukovat se tam, potom by nejspíše postačilo podstatně menší množství soli nasypané právě do oblasti aerátorů, nemyslíš?

        Takže:
        - pokud byl na Nesytu opravdu problém i s dusitany (což se dá předpokládat, vzhledem: k vysokému počtu nasazených kaprů + malému objemu vody + vysokým teplotám = přičemž rozbory vody na dusitany stojí pár desetikorun)
        + pokud platí údaj o zbytku množství vody (1,2 mil kubíků)
        + pokud platí to, že by možná stačilo solit pouze v oblasti čeření vody (kde by si ryby "načerpaly chloridy" do zásoby)
        = tak potom to celé i s bohatou rezervou mohlo stát maximálně čtvrt až půl mega (namísto až celkových šesti mega ztráty) a jednatelé tamního rybářství si mohli na konci roku vyplatit velmi tučné odměny (a ještě by je všichni přitom plácali po ramenou)

        Jinak to tvé zlehčování "že jpp" povídala, to nechávám bez komentářů, jelikož dokazuje, že tím úmyslně popíráš ověřené metody, běžně se používající ve velkochovu ryb (že sis o tom dokonce ani nic nenastudoval).

        Jo, mě se rozsvítilo..... ale ty bys už měl konečně "zhasnout";-)

        L.

        PS: Takže kdo z nás dvou je tu teď za "magora" (jak jsi mě nazval v diskuzi https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755124), co tu plácá "kokotiny na Ntou"?

        PSS: Jo, a připadá ti 255 tun soli jako velká hromada? Ta věz, že ta hromada tam pochcípanejch kaprů byla jenom o něco málo objemově menší (ceny však značně rozdílné).

          NRKČR - Profil | St 15.8.2018 20:30:39

          Lasskoun >> ta kombinace s nejakym fotovolaickym ostrovnim systemem me taky napadla, ale jedine umistit daleko od brehu z duvodu obavy zlodeju, coz je zase nevyhoda pro pripadnou obsluhu, ale treba velka zelezna vyplavovaci pramice uvazana za kul by to vyresila.

            Nzdevac - Profil | St 15.8.2018 19:21:11

            Lasskoun >> Já bych měl jen dotázek k tomu solení - samozřejmě funguje, v akvárkách se používá normálně, o tom netřeba diskuzí. Ale zajímala by mne jedna věc - jestliže na začátku předpokládaného sucha osolíte neprůtočnou vodu na nějakou slanost, které je sice funkční, ale ještě neškodná, co se stane v okamžiku, kdy se část vody odpaří a koncentrace solí začne stoupat?

              Nsplávkař - Profil | St 15.8.2018 18:40:49

              RKČR >> A to pak ty ryby z osolený vody budete prodávat jako mořský? Jak hodláte naložit s vodou při vypuštění- sami odsolíte či zaplatíte stočný a pošlete to přes ČOV? Co na to SVS, OŽP? Který rybníky vlastně obhospodařujete?

                Nsplávkař - Profil | St 15.8.2018 18:32:24

                Lasskoun >> Asi si připadáš děsně chytře a zajímavě ale to co tu rozvádíš je kokotina na Ntou. Jelikož jsme v otázce o Nesytu a u něho jsme s diskusí začali, tak ho použijeme jako demonstrativní příklad pro tu tvoji teoretickou akvaristiku. Nesyt má normálně 4500000kubíků vody , počítejme tedy se současnou +- polovinou. V takovém případě by ta tvá špetka soli co by dokázala možná zachránit (jpp) 100 tun ryb vážila 225 tun. Už se ti rozsvítilo?!?

                  NCalex - Profil | St 15.8.2018 18:11:52

                  Oxymetr stojí okolo 5000kč. Asi tolik co stojí 1q kaprů...Proč takováhle alchymie?

                    NLasskoun - Profil | St 15.8.2018 18:04:07

                    RKČR >> - ad "3x denně kontola": ...... pls, pokud měříte i množství rozpuštěných plynů ve vodě, jakých dosahujete hodnot (docela by mě to zajímalo, byť vlastní oxymetr pro kapaliny ještě nemáme a měření jsme prováděli pomocí vzduchového čidla [viz PS], ..... kdy pokud to nechceš dávat na sklo, pls, pošli SZ)
                    - ad "přes den jedou čerpadla na minimální výkon, navečer a v noci na max" ..... fakt, zkuste ten max. výkon přeštelovat do období noci (po půlnoci) + nad ráno, neb tehdy je opravdu teplota vzduchu nejnižší (princip je jasný) ...... Q: čím se ovládá výkon těch vámi používaných motorových čerpadel? I pokud to není elektronicky, ale pouze mechanicky (nějakým nastavovacím či přepínacím prvkem) určitě by to šlo i bez zásahu do čerpadla snadno zautomatizovat, neb stačí jednoduchý obvod + dvě teplotní čidla [voda/vzduch] + servo na přidávání/ubírání výkonu (suplující lidskou ruku, co by to nastavila) + nějaký akumulátor, ze kterého to celé bude napájeno, , stačí i docela malý, protože jediné, co bude mít větší odběr, bude ten výkonný prvek, tj. to servo, jelikož ono samotné měření teploty v podstatě bere nula-nula-nic (po většinu času při tom MCU beztak "chrápe";-) + klidně tam může být i solární minipanýlek pro dobíjení toho napájecího aku, aby to bylo zcela bezúdržbové (a dokonce se to dá vyšperkovat aj o GSM modul, přes který Ti pak na mobil nebo do majlu bude přicházet hlášení o nouzových stavech, jako je např. info o docházejících PHM [popř. "na vyžádání" info o jeho zbývajícím množství], o neočekávaném zastavení nebo přehřátí agregátu, popř. o jeho odcizení nebo o vypuštění rybníka";-)
                    - ad "kde je shluk ryb největší než u difuzních" ...... pls, co používáte za difuzér?
                    - ad Nesyt .... jj, bylo značně překvapující, že se nepokusili o víc (i přes tu značnou rozlohu), protože jim s ohledem na vývoj situace jim muselo být nad slunce jasné, že se pomalu (ale jistě) schyluje k průseru ":-(

                    Laškoun

                    PS: Měření plynů rozpuštěných ve vodě jsme několik dní monitorovali pomocí zapůjčeného I2C čidla pro vzduch, které však neumí měřit přímo ve vodě, takže:
                    - pomocí co největší třídílné injekční plastové stříkačky (tj. s gumovým pístem) se voda z rybníka natáhne cca do čtvrtiny až třetiny objemu stříkačky (přiměřeně dle nasycení vody a objemu stříkačky)
                    - poté se pomocí navlhčeného prstu zacpe výstup na jehlu a píst se násilím vytáhne, jak jen nejvíce to jde (ale samozřejmě tak, aby nedošlo k jeho vytažení z tělesa)
                    - vlivem velkého podtlaku dojde k poměrně rychlému vytěsňování rozpuštěného plynu, následně pak dojde k varu při sníženém tlaku, který vytěsní zbytek plynů z vody (popř. je možno ještě předtím ucpanou stříkačku chvíli prohřát v dlaních = čím vyšší teplota vody, potom je zapotřebí nižšího podtlaku/efekt je rychlejší)
                    - pak se o kousek zasune píst zpět a chvíli se počká, aby se vysrážely vzniklé vodní páry
                    - potom stříkačku otočit výstupem nahoru, prst se lehce uvolní a píst se pomalu ručně zasouvá, až začne docházet k úniku plynů ze stříkačky (což se pozná "bubláním" u navlhčeného prstu, v místě ucpání)
                    - uvolnit prst a tyto uvolněné plyny přefouknout do komůrky měřícího čidla plynového oxymetru.

                    Je to sice "takové to drbání levou rukou za pravým uchem", ale funguje to, navíc rovnou člověk vidí, jak voda vypadá, což je rovněž vypovídající údaj, umožňující též srovnání s předchozími stavy (kdy, oproti předchozímu by čirejší voda mohla znamenat nastávající průšvih, jelikož to indikuje, že ve vodě nejspíše dochází k úbytku fytoplanktonu,.... popř. že někdo z rybníka ukradl všechny kapry, kteří tím pádem nerejou ve dně a nekalí tak vodu ";-)

                      NLasskoun - Profil | St 15.8.2018 16:00:13

                      RKČR >> OOT (Out of topic)

                      Dík, proto jsem to sice nedělal, ale poděkování vždy potěší. ":-)
                      Až někdy pojedu do HK na sraz se spolužáky, tak se za Tebou zastavím a posedíme u vody. Ok?;-)

                      L.

                        NRKČR - Profil | St 15.8.2018 15:46:01

                        Lasskoun >> děkujeme za zajímavé poznatky, mám zkopírovaný tvoje příspěvky, zkusíme aplikovat v praxi, bohužel výhled počasí na další 2 týdny není vůbec dobrý.....Sv. Petr s rybími kamarády....

                          NRKČR - Profil | St 15.8.2018 15:41:18

                          I takto vypadá zoufalý boj o vodu, tentokrát to odnesly larvy mihulí na Zlatém potoce, ach joo
                          https://www.novinky.cz/domaci/480662-v-krkonosich-u​hynuly-vzacne-mihule.html

                            NLasskoun - Profil | St 15.8.2018 15:28:03

                            splávkař >> Pls, seš tak mdlého ducha nebo jsi opravdu tak jednoduchý tvor, že ti nedochází, o čem vlastně a proč to píši? Že mi vůbec nejde o to, aby se ještě víc zintenzivnil chov kaprů na Nesytu, že jen pouze hledám řešení pro možnou krizovou situaci, která díky tomu, co nastane v dalších 14-ti dnech, může lehce nastat na kterémkoliv stojaté vodě, včetně těch vod, kde se nedá nasadit technika ve velkém? A že Nesytu to sice už nepomůže, ale jinde by to mohlo pomoci, pokud se meteo-předpověď vyplní? Fakt ti to nedochází, ty zabedněnče?

                            Jinak, vzhledem k tomu, kolik teď na Nesytu momentálně schází vody, tak by té soli pro záchranu tamních ryb by stačilo mnohem menší množství. Mmch, v Nesytu nežil jenom kapř, ale spousta dalších druhů.

                            L.

                              Nu x a - Profil | St 15.8.2018 15:22:47

                              splávkař >> Jacobs?

                                Nsplávkař - Profil | St 15.8.2018 15:11:54

                                u x a >> A tuhle budoucnost slíbil zkorumpovaný prolhaný kandidát na předsedu ČRS, proslulý podvodník, pro každou kaluž a říčku s číslem revíru v téhle zemi.

                                  NLasskoun - Profil | St 15.8.2018 15:09:47

                                  u x a >> A další takovej podobnej přispěvatel jako "splávkař". :roll: :troll:

                                  Dopr*dele, tady přece nikdo z nás neobhajuje přerybnění Nesytu, neb všem je jasné, k čemu tam došlo, takže tvůj příspěvek je zcela naprosto marný. Kdy pokud sem nechceš přispět něčím, než tím, co je všeobecně známo, tak si dej pokoj od klávesnice a jdi raději dělat něco užitečnýho. Klidně aj udit ryby nebo je obalovat do trojobalu. Dík. ";-)

                                  L.

                                    Nsplávkař - Profil | St 15.8.2018 15:08:43

                                    Lasskoun >> sypat 450000000/rok lžiček soli/1 rybník v přírodní rezervaci aby se tam vešlo co nejvíc kaprů může chtít jen šílenec co krom kapra a peněz za kapra utržených nevidí snad ani na špičku svého nosu.

                                      Nu x a - Profil | St 15.8.2018 15:01:37

                                      splávkař >> přesně tak, přerybní se rybník s kapř a pak se rádoby hospodář diví že se obří a i malý slizký kapř vlastně udusí ve vlasních výkalech..