Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun
Diskuse k bleskovce Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun
- Zobrazit zápisy s fotkou.
- Zobrazit vybrané uživatele.
načítám... - Zobrazit jen s poděkováním.
- Zobrazit nejlépe hodnocené.
7x v oblíbených a 6x v ignorovaných.
NLasskoun - Profil | St 15.8.2018 14:56:52
splávkař >> Víš co, vezmi desetilitrovej kýbl s vodou a nasyp do něj 1 gram soli (cca zarovnaná malá kávová lžička). Protože to je totiž přesně ta koncentrace, která může rybám nejen zlepšit život, ale dokonce jim ho v nynější teplotní krizi může zachránit - 100 mg/l. A tomu ty říkáš solení? Ty, voe, probuď se!!!
(mmch, stejná koncentrace chloridů je např. jezeru Tikikaka, kde se to rybama a dalšími vodními živočichy jen hemží)
On tvůj přístup k rybám (jak moc ti na nich záleží, jak rád bys jim pomohl) je dostatečně jasný i z toho, co jsi k tématu napsal v ostatních vláknech, a je jedno, že je to "jenom kapř", tedy stejně jako ses vodkopal např. v https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755124. Ničím přínosným jsi k tématu nepřispěl, jen tu dokola prudíš. Klasickej netovej troll.
V chuj s tebou!!
L.
(mmch, stejná koncentrace chloridů je např. jezeru Tikikaka, kde se to rybama a dalšími vodními živočichy jen hemží)
On tvůj přístup k rybám (jak moc ti na nich záleží, jak rád bys jim pomohl) je dostatečně jasný i z toho, co jsi k tématu napsal v ostatních vláknech, a je jedno, že je to "jenom kapř", tedy stejně jako ses vodkopal např. v https://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=755124. Ničím přínosným jsi k tématu nepřispěl, jen tu dokola prudíš. Klasickej netovej troll.
V chuj s tebou!!
L.
Nsplávkař - Profil | St 15.8.2018 14:14:22
Fishky >> S živými si příroda neporadila, ale věřím, že za měsíc tam bude o řád čistčí voda a čilý zvířecí ruch jako by se nechumelilo. Bez soli, hasičů, řevu čerpadel, kilotun kaprů........, tak jak by to mělo v rezervaci být.
Nsven - Profil | St 15.8.2018 12:41:00
RKČR >> .... mimo jsou Tvé hraběcí rady ...
O rybníku Blatiny v CHKO Žďárské vrchy, v příspěvku zmínka nepadla ...
Opak je pravdou... příspěvek je formulován ve smyslu:,
"Jedná se o rybníky do 4 ha, s průměrnou hloubkou 0,5 m, bez přítoku, takže podmínky pro ryby a chovatele jsou extrémní"...
Víc než nevyžádaná reklama na Tvou živnost, by p.t. čtenáře nejspíš zajímalo,
kolikpak členů, že to vlastně ten Rybářský Klub České Republiky čítá, že..
Případně, kde je možno si tohoto stáhnout či podat přihlášku.....
O rybníku Blatiny v CHKO Žďárské vrchy, v příspěvku zmínka nepadla ...
Opak je pravdou... příspěvek je formulován ve smyslu:,
"Jedná se o rybníky do 4 ha, s průměrnou hloubkou 0,5 m, bez přítoku, takže podmínky pro ryby a chovatele jsou extrémní"...
Víc než nevyžádaná reklama na Tvou živnost, by p.t. čtenáře nejspíš zajímalo,
kolikpak členů, že to vlastně ten Rybářský Klub České Republiky čítá, že..
Případně, kde je možno si tohoto stáhnout či podat přihlášku.....
NRKČR - Profil | St 15.8.2018 12:40:33
sven >> :-))), jinak doporučuji pupíky...
http://www.rybnikarstvipohorelice.cz/sportovni-rybolov/
http://www.rybarstvi-litomysl.cz/sportovni-rybolov/
http://www.trebon.rybarstvi.cz/sportovni-rybolov/
http://www.rybychlumec.cz/sportovni-rybolov
http://www.rybnikarstvipohorelice.cz/sportovni-rybolov/
http://www.rybarstvi-litomysl.cz/sportovni-rybolov/
http://www.trebon.rybarstvi.cz/sportovni-rybolov/
http://www.rybychlumec.cz/sportovni-rybolov
NRKČR - Profil | St 15.8.2018 12:30:29
sven >> sorry, ale jsi totálně mimo, pokud nerozlišuješ mezi produkčním chovem a sportovním rybolovem a ještě k tomu neumíš pořádně ani číst:-)), jinak těch 150 kg/ha je požadavek AOPK na náš chovný rybník Blatiny v CHKO Žďárské vrchy, jo a šupinaté pupíky v půjčovně mají i všechny produkční podniky akvakultury v ČR jako doplněk k vlastnímu chovu ryb.
Nsven - Profil | St 15.8.2018 12:19:55
RKČR >> ..."např. my od AOPK máme max. 150 kg/ha, prostě je to celé "....
On bude také nejspíš diametrální rozdíl, mezi intenzivním produkčním chovem a půjčovnou, několika kousků cvičených pupíků,...žejo...
http://www.rybarskyklubcr.cz/sportovni-rybolov/rybnik-parez-u-obce-zamosti-blata-jicin
On bude také nejspíš diametrální rozdíl, mezi intenzivním produkčním chovem a půjčovnou, několika kousků cvičených pupíků,...žejo...
http://www.rybarskyklubcr.cz/sportovni-rybolov/rybnik-parez-u-obce-zamosti-blata-jicin
NFishky - Profil | St 15.8.2018 10:23:31
RKČR >> jste nepoučitelní, nic denně nekontrolovat, navíc 3x, žádná prevence, žádné provzdušňování, žádný dovoz vody... už několikrát tu padlo, že rybám nejde pomoci, tak se toho prosím držte a netrhejte partu.
NRKČR - Profil | St 15.8.2018 10:09:20
NFishky - Profil | St 15.8.2018 7:43:13
splávkař >> máš pravdu, jenže on prvopočátek problému není v solení vody v národní kulturní památce Lednicko-Valtického areálu, ale v tom, že někdo v jedné z nejvýznamnějších ornitologických lokalit u nás povolil extenzivní chov ryb navíc monokulturního typu. Samozřejmě že se nelze podivovat nad tím, že to kluci vzali po svém a nakydali tam desítky tun kaprů a jedou bomby. Jenže tohle měl prozíravě předvídat ten, kdo jim ty rybníky dal do pronájmu (a také za to nést spoluvinu).Teď jim ty desítky tun ryb pochcípaly a ta přírodní rezervace páchne tekutými kapry. Otázkou tedy v této situaci je, co je lepší - 150 tun pochcípaných kaprů nebo sůl.
PS: výpověď z nájmu za hrubé porušení smlouvy by mělo být nejspíš už jen maličkostí v celém kontextu věci.
PS: výpověď z nájmu za hrubé porušení smlouvy by mělo být nejspíš už jen maličkostí v celém kontextu věci.
Nsplávkař - Profil | St 15.8.2018 7:26:03
Fishky >> Solit vodu v národní přírodní rezervaci proto, aby se tam vyrobilo co nejvíc kaprovepřů je vrchol zrůdnosti co může někoho napadnout!!
NFishky - Profil | St 15.8.2018 7:23:52
Lasskoun >> Čau, velmi zajímavé čtení. No a teď budou take zajímavé reakce těch, kteří tvrdili, že se nic nedalo dělat...
PS: tak to vypadá, že sůl dokáže zamezit přemnožení breberek nejen v boiliesu, ale i rybníce. Měl bys dostat rad zlaté varečky... ;-)
PS: tak to vypadá, že sůl dokáže zamezit přemnožení breberek nejen v boiliesu, ale i rybníce. Měl bys dostat rad zlaté varečky... ;-)
NLasskoun - Profil | St 15.8.2018 0:30:38
Lasskoun >> Ad / upřesnění: ..... "Že do vody máme po celé ploše preventivně "rozprášit" obyčejnou kuchyňskou sůl (popř. ji postupně během několika dnů sypat do přítoku rybníka)"
Z překladu nakonec vyšlo:
- že ideální by bylo sůl do vody dodávat v rozpuštěném stavu formou solného roztoku, což je ale příliš náročné, především u velkých vodních rozloh
- že aplikace NaCl do přítoku je vhodná především u průtočných rybníků, aby docházelo k jejímu průběžnému doplňování, na což je vhodná hrubozrnná sůl nebo ještě lépe kusová sůl (asi nejlépe ze "Solnogradu", když jsou to rakušáci ";-D), kdy dochází k jejímu postupnému rozpouštění (vhodné je proto ji umístit zabalenou do látky někam na mělčinu, mimo hlavní proud, tak, aby se co nejpomaleji rozpouštěla)
Mmch, to je správně shizoidní, reagovat sám na sebe. ";-) L.
Z překladu nakonec vyšlo:
- že ideální by bylo sůl do vody dodávat v rozpuštěném stavu formou solného roztoku, což je ale příliš náročné, především u velkých vodních rozloh
- že aplikace NaCl do přítoku je vhodná především u průtočných rybníků, aby docházelo k jejímu průběžnému doplňování, na což je vhodná hrubozrnná sůl nebo ještě lépe kusová sůl (asi nejlépe ze "Solnogradu", když jsou to rakušáci ";-D), kdy dochází k jejímu postupnému rozpouštění (vhodné je proto ji umístit zabalenou do látky někam na mělčinu, mimo hlavní proud, tak, aby se co nejpomaleji rozpouštěla)
Mmch, to je správně shizoidní, reagovat sám na sebe. ";-) L.
NLasskoun - Profil | St 15.8.2018 0:05:36
Fishky >> Ano, ta sůl by zřejmě mohla do budoucnosti dosti pomoci, jen by to asi chtělo nějakou koordinaci, aby teď každý nezačal rybám do vody sypat NaCl po tunách a z těch zdejších sladkovodních vod jsme postupně neudělali moře. ";-D
(ale nějaký ten "liz" by se jim určitě hodil ";-)
Viz: Dusitany v recirkulačním systému rybí farmy Pravíkov (http://www.rybarstvi.eu/pub%20rybari/017%20Kopp.pdf)
citace: ... "Problémy s dusitany ve sladké vodě spočívají v tom, že mají určitou afinitu k iontové výměně chloridových a hydrogenuhličitanových iontů. Pokud jsou dusitany přítomny ve vyšších koncentracích ve vodě, pak ryba přijímá dusitany na úkor chloridů. Zvýšení koncentrace chloridů ve vodě tak chrání ryby před příjmem dusitanů a jejich toxickými účinky (Jensen, 2003). Dusitany pronikají do krevní plazmy, dále do červených krvinek, kde se vážou na barvivo hemoglobin za vzniku methemoglobinu. Zvýšená koncentrace methemoglobinu v krvi se projevuje hnědým zbarvením krve a žaber. Methemoglobin nemá schopnost přenášet kyslík, a tím se snižuje kapacita krve pro transport kyslíku (Cameron, 1971)"
popř. "Modulace fyzikálně-chemických parametrů v akvakulturních chovech lososovitých ryb" (https://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?zalozka=13;id=3233;studium=47219;zp=26866;download_prace=1)
citace (pdf str. 22): ..... "Mezi faktory ovlivňující nitrifikaci patří pH, teplota, koncentrace O2, počet nitrifikačních bakterií nebo látky nitrifikaci inhibující, jako methylenová modř, antibiotika a některé organické látky (anilín, dodecylamin, p-nitrobenzaldehyd) (Russo a Thurson, 1991). Za nejdůležitější
faktory ovlivňující toxicitu dusitanů jsou považovány kvalita vody (pH, teplota, koncentrace kyslíku, kationtů a aniontů, z nichž jsou nejdůležitější chloridy), délka, expozice, druh, věk a velikost ryb a individuální citlivost ryb (Kroupová a kol. 2005).
Kroupová a kol. (2005) uvádí, že NO2 má určitou afinitu k iontové výměně Cl- za HCO3 a pokud jsou ve vodě přítomny dusitany, část příjmu Cl- je nahrazena NO2 (ryba přijímá dusitany na úkor chloridů). Sladkovodní ryby jsou vůči svému prostředí hyperosmotickými organismy. Ztrátu iontů močí a pasivním transportem ve směru osmotického gradientu vyrovnávají aktivním příjmem iontů z prostředí pomocí chloridových buněk umístěných v epitelu žaber (Maetz, 1971). Chloridové buňky aktivně vyměňují vodíkové ionty za stejný počet sodných iontů a hydrogenuhličitanové ionty za stejný počet chloridových iontů z vodního prostředí (Love, 1980). Problém s dusitany ve sladké vodě spočívá v afinitě NO2 k výměně Cl- za HCO3, takže pokud jsou v okolní vodě NO2, ryby je aktivně přijímají na úkor části přijímaných Cl-"
citace (pdf str. 23) ..... Dusitany také ovlivňují kardiovaskulární systém. Např. pstruh duhový (O. mykiss) vystavený zvýšeným koncentracím dusitanů v okolní vodě (1 mM NO2-) reaguje prudkým trvalým zvýšením srdečního rytmu. Srdeční rytmus dále vykazuje velice malou variabilitu, což svědčí o tom, že dochází k fyziologickému poškození kardiovaskulárního systému (Aggergaard a Jensen, 2001). Crawford a Allen (1977) zjistili, že toxicita dusitanů je silně závislá na salinitě vody. V mořské vodě zaznamenali 50 až 100 krát nižší úmrtnost ryb než ve sladké při stejné koncentraci dusitanů."
.... jinak tohle je taky dost dobrý (vyloženě "libový") ......
citace (pfd str. 24): ...... " Osobně jsem byl přítomen přiotrávení ryb dusitany na intenzivním recirkulačním systému Dánského typu po usmrcení bakterií druhé fáze nitrifikace po aplikaci antibiotických látek rybám. Antibiotika byla rybám podávána ve vodném nástřiku na granulích před jeho zaschnutím, a proto se jich většina uvolnila do prostředí a usmrtila většinu nitratačních
bakterií v biologickém filtru. Do dvou dnů po aplikaci antibiotik vzrostl obsah dusitanů na 0,650 mg.l-1, což není mnoho, ale při obsahu chloridů na úrovni 5,95 mg.l-1 (chloridové číslo 9,15) ryby vykazovaly příznaky dušení i při 11,3°C teploty vody (!!!!!!!!!!!) a více než 70% nasycení vody kyslíkem na odtoku z odchovných žlabů.
Do systému byla okamžitě aplikována sůl a obsah chloridů byl zvýšen na úroveň kolem100 mg.l-1. Druhý den byla rybám odebrána krev a i 24 hodin po aplikaci soli byl obsah methemoglobinu v krvi ryb kolem 25 % celkového obsahu hemoglobinu."
Což je naprosto úděsný, že při pohodové teplotě vody a běžných hodnotách kyslíku přesto docházelo k masivnímu úhynu i při takto nízkých koncentracích dusitanů, jenom díky nízkému obsahu chloridů!!!!!
Mno, Už mám docela jasno, od zítřka začínáme preventivně postupně zvyšovat úroveň chloridu ve vodě na doporučenou úroveň (100 mg/l) .
Přeji všem hezký den. Laškoun ":-)
PS: docela zajímavé je aj pojednání o předávkování plynným dusíkem, kdy v krajních případech může u ryb docházet k až embolii (coby "trombofilik" s nimi docela soucítím)
citace (pdf str. 26) ... "Samostatnou kapitolou týkající se dusíku je přesycení vody jeho molekulární formou, která je pro většinu vodních organismů formou inertní, kterou neumí metabolizovat. Inertní chování dusíku ve vodním prostředí a ve tkáních vodních organismů, spolu s dalšími inertními plyny, jejichž přesycení nebývá v přírodních podmínkách běžné (Argon, Neon, Helium), při jeho přesycení způsobuje u ryb embolie (Gas Bubble Disease - GBD). Odolnost ryb vůči emboliím způsobeným přesycením vody dusíkem je druhově specifická a je výrazně ovlivněna velikostí ryb a jejich zdravotním stavem (Gültepe a kol. 2011, Johnson a kol. 2010, Roberts 2001, Batzios a kol. 1998, Denson a kol. 1986). Míru přesycení vody molekulárním dusíkem, právě díky jeho inertnímu chování v prostředí, je v terénu téměř nemožné měřit. Pro lososovité ryby je kritická hodnota přesycení vody dusíkem od 102 % výše. Při této hodnotě přesycení vody dusíkem se však neobjevují viditelné embolie (Elston a kol. 1997), ryby jsou pouze podrážděné, mohou mít tmavé zbarvení, neklidné chování a snažit se z prostředí uniknout. Při přesycení kolem 115% se objevují viditelné embolie na žábrách, očích (El-Deen a kol. 2013, Speare 1990; 1991) a ploutvích a uvnitř těla (mozek, cévy, . . .), při 120% přesycení ryby rychle hynou při snaze opustit prostředí přesycené dusíkem před vytvořením viditelných embolií (Desbarats online 1, Unknown online 2, FAO online 3)"
Kdy je otázkou, zda se i atmosférický dusík může vlivem čeření rovněž podílet na zhoršení zdravotního stavu ryb (jelikož při normální "přírodním stavu" se do vody dusík ze vzduchu nedostává v menším množství [neb ve vodě je mnohem hůře rozpustný než kyslík, poměr O2/N2 je ve vodě 1:2 oproti 1:5 ve vzduchu http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/anionty.pdf], kdežto při intenzivním čeření se ho tak do vody dostane pravděpodobně mnohem více, než je běžné).
(ale nějaký ten "liz" by se jim určitě hodil ";-)
Viz: Dusitany v recirkulačním systému rybí farmy Pravíkov (http://www.rybarstvi.eu/pub%20rybari/017%20Kopp.pdf)
citace: ... "Problémy s dusitany ve sladké vodě spočívají v tom, že mají určitou afinitu k iontové výměně chloridových a hydrogenuhličitanových iontů. Pokud jsou dusitany přítomny ve vyšších koncentracích ve vodě, pak ryba přijímá dusitany na úkor chloridů. Zvýšení koncentrace chloridů ve vodě tak chrání ryby před příjmem dusitanů a jejich toxickými účinky (Jensen, 2003). Dusitany pronikají do krevní plazmy, dále do červených krvinek, kde se vážou na barvivo hemoglobin za vzniku methemoglobinu. Zvýšená koncentrace methemoglobinu v krvi se projevuje hnědým zbarvením krve a žaber. Methemoglobin nemá schopnost přenášet kyslík, a tím se snižuje kapacita krve pro transport kyslíku (Cameron, 1971)"
popř. "Modulace fyzikálně-chemických parametrů v akvakulturních chovech lososovitých ryb" (https://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?zalozka=13;id=3233;studium=47219;zp=26866;download_prace=1)
citace (pdf str. 22): ..... "Mezi faktory ovlivňující nitrifikaci patří pH, teplota, koncentrace O2, počet nitrifikačních bakterií nebo látky nitrifikaci inhibující, jako methylenová modř, antibiotika a některé organické látky (anilín, dodecylamin, p-nitrobenzaldehyd) (Russo a Thurson, 1991). Za nejdůležitější
faktory ovlivňující toxicitu dusitanů jsou považovány kvalita vody (pH, teplota, koncentrace kyslíku, kationtů a aniontů, z nichž jsou nejdůležitější chloridy), délka, expozice, druh, věk a velikost ryb a individuální citlivost ryb (Kroupová a kol. 2005).
Kroupová a kol. (2005) uvádí, že NO2 má určitou afinitu k iontové výměně Cl- za HCO3 a pokud jsou ve vodě přítomny dusitany, část příjmu Cl- je nahrazena NO2 (ryba přijímá dusitany na úkor chloridů). Sladkovodní ryby jsou vůči svému prostředí hyperosmotickými organismy. Ztrátu iontů močí a pasivním transportem ve směru osmotického gradientu vyrovnávají aktivním příjmem iontů z prostředí pomocí chloridových buněk umístěných v epitelu žaber (Maetz, 1971). Chloridové buňky aktivně vyměňují vodíkové ionty za stejný počet sodných iontů a hydrogenuhličitanové ionty za stejný počet chloridových iontů z vodního prostředí (Love, 1980). Problém s dusitany ve sladké vodě spočívá v afinitě NO2 k výměně Cl- za HCO3, takže pokud jsou v okolní vodě NO2, ryby je aktivně přijímají na úkor části přijímaných Cl-"
citace (pdf str. 23) ..... Dusitany také ovlivňují kardiovaskulární systém. Např. pstruh duhový (O. mykiss) vystavený zvýšeným koncentracím dusitanů v okolní vodě (1 mM NO2-) reaguje prudkým trvalým zvýšením srdečního rytmu. Srdeční rytmus dále vykazuje velice malou variabilitu, což svědčí o tom, že dochází k fyziologickému poškození kardiovaskulárního systému (Aggergaard a Jensen, 2001). Crawford a Allen (1977) zjistili, že toxicita dusitanů je silně závislá na salinitě vody. V mořské vodě zaznamenali 50 až 100 krát nižší úmrtnost ryb než ve sladké při stejné koncentraci dusitanů."
.... jinak tohle je taky dost dobrý (vyloženě "libový") ......
citace (pfd str. 24): ...... " Osobně jsem byl přítomen přiotrávení ryb dusitany na intenzivním recirkulačním systému Dánského typu po usmrcení bakterií druhé fáze nitrifikace po aplikaci antibiotických látek rybám. Antibiotika byla rybám podávána ve vodném nástřiku na granulích před jeho zaschnutím, a proto se jich většina uvolnila do prostředí a usmrtila většinu nitratačních
bakterií v biologickém filtru. Do dvou dnů po aplikaci antibiotik vzrostl obsah dusitanů na 0,650 mg.l-1, což není mnoho, ale při obsahu chloridů na úrovni 5,95 mg.l-1 (chloridové číslo 9,15) ryby vykazovaly příznaky dušení i při 11,3°C teploty vody (!!!!!!!!!!!) a více než 70% nasycení vody kyslíkem na odtoku z odchovných žlabů.
Do systému byla okamžitě aplikována sůl a obsah chloridů byl zvýšen na úroveň kolem100 mg.l-1. Druhý den byla rybám odebrána krev a i 24 hodin po aplikaci soli byl obsah methemoglobinu v krvi ryb kolem 25 % celkového obsahu hemoglobinu."
Což je naprosto úděsný, že při pohodové teplotě vody a běžných hodnotách kyslíku přesto docházelo k masivnímu úhynu i při takto nízkých koncentracích dusitanů, jenom díky nízkému obsahu chloridů!!!!!
Mno, Už mám docela jasno, od zítřka začínáme preventivně postupně zvyšovat úroveň chloridu ve vodě na doporučenou úroveň (100 mg/l) .
Přeji všem hezký den. Laškoun ":-)
PS: docela zajímavé je aj pojednání o předávkování plynným dusíkem, kdy v krajních případech může u ryb docházet k až embolii (coby "trombofilik" s nimi docela soucítím)
citace (pdf str. 26) ... "Samostatnou kapitolou týkající se dusíku je přesycení vody jeho molekulární formou, která je pro většinu vodních organismů formou inertní, kterou neumí metabolizovat. Inertní chování dusíku ve vodním prostředí a ve tkáních vodních organismů, spolu s dalšími inertními plyny, jejichž přesycení nebývá v přírodních podmínkách běžné (Argon, Neon, Helium), při jeho přesycení způsobuje u ryb embolie (Gas Bubble Disease - GBD). Odolnost ryb vůči emboliím způsobeným přesycením vody dusíkem je druhově specifická a je výrazně ovlivněna velikostí ryb a jejich zdravotním stavem (Gültepe a kol. 2011, Johnson a kol. 2010, Roberts 2001, Batzios a kol. 1998, Denson a kol. 1986). Míru přesycení vody molekulárním dusíkem, právě díky jeho inertnímu chování v prostředí, je v terénu téměř nemožné měřit. Pro lososovité ryby je kritická hodnota přesycení vody dusíkem od 102 % výše. Při této hodnotě přesycení vody dusíkem se však neobjevují viditelné embolie (Elston a kol. 1997), ryby jsou pouze podrážděné, mohou mít tmavé zbarvení, neklidné chování a snažit se z prostředí uniknout. Při přesycení kolem 115% se objevují viditelné embolie na žábrách, očích (El-Deen a kol. 2013, Speare 1990; 1991) a ploutvích a uvnitř těla (mozek, cévy, . . .), při 120% přesycení ryby rychle hynou při snaze opustit prostředí přesycené dusíkem před vytvořením viditelných embolií (Desbarats online 1, Unknown online 2, FAO online 3)"
Kdy je otázkou, zda se i atmosférický dusík může vlivem čeření rovněž podílet na zhoršení zdravotního stavu ryb (jelikož při normální "přírodním stavu" se do vody dusík ze vzduchu nedostává v menším množství [neb ve vodě je mnohem hůře rozpustný než kyslík, poměr O2/N2 je ve vodě 1:2 oproti 1:5 ve vzduchu http://www.rybarstvi.eu/dok%20rybari/anionty.pdf], kdežto při intenzivním čeření se ho tak do vody dostane pravděpodobně mnohem více, než je běžné).
NFishky - Profil | Út 14.8.2018 21:04:28
Když si to tu jeden čte, tak má pocit, že jsme se nadobro pomatli. Udusi se desetitisíce ryb a místo hledání moznych řešení se dohadujeme a hadame. Ta sůl se jeví jako velmi dobrá alternativa. V akvaristice se používá k léčbě infekcí /zaplisneni/ a rybám nijak neskodi. Co by napáchala v rybníce těžko říci, stalo by to za pár pokusů... a možná by to v budoucnu zachránilo mnoho vod...
Nzdevac - Profil | Út 14.8.2018 19:43:43
splávkař >> No, to jsem celý já, teď jsi mne vystihl :-) Jen je škoda, drsný vesničane, že nevidíš rozdíl mezi tím, když je zvíře zabito s nějakým účelem, a když se nechá chcípnout zbytečně jen proto, že by náprava podmínek byla drahá nebo stála moc peněz.
Nsplávkař - Profil | Út 14.8.2018 19:09:13
zdevac >> Však se část zachánila, sama, díky tomu, že si příroda zregulovala stav.
Ti tví hasiči by sic třeba udělali pár bublin, ničemu by nepomohli a dnes by mohli mít celý úhyn na triku.
Jelikož jsi asi útlocitnej měšťák co o produkčním zemědělství ví asi to co vidí na pultech obchodu tak ti prozradím, že v téhle zemi ročně skončí mnohonásobné množství hospodářských zvířat přes plyn či injekcí na kafilerii aby se dostálo standardům daných smlouvami a předpisy tak s tím zkus něco dělat, až se ti to povede tak se nám pochlub.
Ti tví hasiči by sic třeba udělali pár bublin, ničemu by nepomohli a dnes by mohli mít celý úhyn na triku.
Jelikož jsi asi útlocitnej měšťák co o produkčním zemědělství ví asi to co vidí na pultech obchodu tak ti prozradím, že v téhle zemi ročně skončí mnohonásobné množství hospodářských zvířat přes plyn či injekcí na kafilerii aby se dostálo standardům daných smlouvami a předpisy tak s tím zkus něco dělat, až se ti to povede tak se nám pochlub.
Nsplávkař - Profil | Út 14.8.2018 18:56:59
Bacha >> První den po úhynu jsem sledoval několik vyjádření zainteresovaných a odpověď na to kolik toho v rybníce mají z nich nikdo nedostal neb dobře vědí, která bije.
Když se koukneš na skladbu toho co plave na hladině tak převládají ryby který by v extenzivním hospodaření rostly myslím tak 7 let, ne 3-4.
Když se koukneš na skladbu toho co plave na hladině tak převládají ryby který by v extenzivním hospodaření rostly myslím tak 7 let, ne 3-4.
NLasskoun - Profil | Út 14.8.2018 18:13:05
Dnes po poledni jsem skoro čtvrthodinu pohovořil s jedním rakouským rybníkářem, co se tomuto věnuje už skoro 60 let (pochází z dlouhého rodu chovatelů ryb, jejich rodokmen sahá až od středověku), kterýžto mi doporučil:
- abychom si především hlídali teplotu vody (kdy nás pochválil za to čeření vody pouze v noci, že je to velmi dobrý trik, který neznal, což potěšilo ":-)
- protože při vyšších teplotách vody dochází jako prvnímu k odumírání fytoplanktonu
- díky čemuž pak při jeho rozkladu dochází k deficitu kyslíku ve vodě
- což pak nastartuje řetězec na sebe dalších navazujících událostí, ze kterých potom už většinou není úniku
- a že do vody máme po celé ploše preventivně "rozprášit" obyčejnou kuchyňskou sůl (popř. ji postupně během několika dnů sypat do přítoku rybníka), v množství 1 kilo na každých 10 kubíků vody, že to rybám pomůže přežít tuhle dobu, přitom jim to nemůže nikterak ublížit, ale naopak jim to může zachránit život!! - ta sůl by sice měla být čistá, bez příměsí, ale v podstatě prý stačí jakákoliv, klidně i technická, že ji také používají, protože je levnější
(teda, on toho říkal mnohem mnohem více, díky úrovni mé němčiny jsem mu však ne vše zcela rozuměl, ale mám ten telefonát nahraný a večer mi to sestra přeloží, takže potom snad budu "ještě chytřejší";-DD).
Nicméně ten rozhovor, především ta část ohledně soli, mě nasměrovalo a dovedlo až k článku http://ravz.cfme.net/ravz/water-chemistry.aspx , kde je velmi hezky v kostce vysvětleno, proč a jak k čemu vlastně dochází. A ejhle, mimo mnohého jiného, už jsme zase zpátky methemoglobinu, který zde byl již uživatelem "Bacha" před pár dny zmíněn. ":-)
Jinak zvýšená koncentrace chloridů ve vodě se používá i coby prevence proti zaplísnění ryb a ve vyšších koncentracích i jejich léčbě (viz např. http://www.dobryakvarista.cz/pridavani-soli-do-akvaria/), takže to může pomoci i tomto ohledu.
Takže solením a nočním čeření za životy našich rybích kamarádů! Laškoun ":-)
Q: Pls, abychom se náhodou nedopustili nějaké neodpustitelné chyby, má s tím solením již někdo z vás nějakou osobní zkušenost?
- abychom si především hlídali teplotu vody (kdy nás pochválil za to čeření vody pouze v noci, že je to velmi dobrý trik, který neznal, což potěšilo ":-)
- protože při vyšších teplotách vody dochází jako prvnímu k odumírání fytoplanktonu
- díky čemuž pak při jeho rozkladu dochází k deficitu kyslíku ve vodě
- což pak nastartuje řetězec na sebe dalších navazujících událostí, ze kterých potom už většinou není úniku
- a že do vody máme po celé ploše preventivně "rozprášit" obyčejnou kuchyňskou sůl (popř. ji postupně během několika dnů sypat do přítoku rybníka), v množství 1 kilo na každých 10 kubíků vody, že to rybám pomůže přežít tuhle dobu, přitom jim to nemůže nikterak ublížit, ale naopak jim to může zachránit život!! - ta sůl by sice měla být čistá, bez příměsí, ale v podstatě prý stačí jakákoliv, klidně i technická, že ji také používají, protože je levnější
(teda, on toho říkal mnohem mnohem více, díky úrovni mé němčiny jsem mu však ne vše zcela rozuměl, ale mám ten telefonát nahraný a večer mi to sestra přeloží, takže potom snad budu "ještě chytřejší";-DD).
Nicméně ten rozhovor, především ta část ohledně soli, mě nasměrovalo a dovedlo až k článku http://ravz.cfme.net/ravz/water-chemistry.aspx , kde je velmi hezky v kostce vysvětleno, proč a jak k čemu vlastně dochází. A ejhle, mimo mnohého jiného, už jsme zase zpátky methemoglobinu, který zde byl již uživatelem "Bacha" před pár dny zmíněn. ":-)
Jinak zvýšená koncentrace chloridů ve vodě se používá i coby prevence proti zaplísnění ryb a ve vyšších koncentracích i jejich léčbě (viz např. http://www.dobryakvarista.cz/pridavani-soli-do-akvaria/), takže to může pomoci i tomto ohledu.
Takže solením a nočním čeření za životy našich rybích kamarádů! Laškoun ":-)
Q: Pls, abychom se náhodou nedopustili nějaké neodpustitelné chyby, má s tím solením již někdo z vás nějakou osobní zkušenost?
Živě na MRK.cz
Kde to žije - všechna témata
7:04NJe to čistokrevnej jesen nebo kříženec s bolenem? 13
6:16NMuška splávek - Dry dropper rig 8
5:57NZákaz olova se blíží: V obchodech už ho nekoupíme, u vody ale (zatím) zůstává (Bleskovka) 48
ČtNStég nástrahy a krmení 81
ČtNPrut na pstruhy 1-5g kolem 2m akce fast, super fast 5
ČtNRybožraví predátoři všech zemí spojte se (Video) 146
ČtNKde hledat rybářské závody - seznam zdrojů 1
ČtNRybáři, plaťte alimenty, nebo přijdete o lístek! (Bleskovka) 14
ČtNPřeprava člunu na káře. 23
ČtN🔥 Grill a grilování 🔥 567
ČtNPoradna: Kaprařina 8616
ČtNKdo více škodí pstruhové vodě?? Muškaří nebo Vláčkaří?? 149
ČtNNepromokavá bunda na boat a brození 47
StNPruty Hearty Rise 498
StNZabezpečení člunu proti krádeži 30
Co je nového - všeobecné
StNBleskovka: Vypuštěná Labská přehrada - takový pohled se naskytne jen výjimečně
NeNBleskovka: Drsný sever Čech: candát schovaný v tašce a lov v zákazu
SoNBleskovka: Rybáři, plaťte alimenty, nebo přijdete o lístek!
SoNBleskovka: Zákaz olova se blíží: V obchodech už ho nekoupíme, u vody ale (zatím) zůstává
. . . NBleskovka: Dva Češi zahynuli na rybářském zájezdu v Norsku
. . . NBleskovka: V Blansku vysadili krále řeky. Ve Svitavě pluje dvanáct set dvouletých lipanů.
Oznámení - obecné
Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.
Kalendář akcí - obecné
23.5.Rybářské závody Hradčany u...
23.5.78mé rybářské závody na rybníce...
23.5.Rybářské závody v Nové Pace...
23.5.rybařské závody bagr náchod
23.5.Rybářské závody Ctidružický...
23.5.Zrušeno Rybářské závody na...
23.5.Kolovratské rybářské závody...
23.5.Jarní rybářské závody na Vojtově...
24.5.Dětské rybářské závody
24.5.Jarní rybářské závody dětí na...
Doporučujeme e-shop
Saccon Carp
Rybářský e-shop se zaměřením na moderní kaprařinu. Máme dlouholeté zkušenosti, na trhu úspěšně působíme přes 10 let....
