Ničení sinic elektřinou

NLudaT - Profil | Pá 15.8.2008 18:52:44

kakr: no kéž by to bylo zase tak. Ono asi víš na co jsem narážel, nemám strach že by rybáři dopustily aby se jim "přemnožily" dravci, "na 1 mírovýho (kterýho samozřejmě klepne) 5 malejch zprasí na cigárko, neboj "pán" tvorstva nedopustí aby mu "škodná" užírala ze stolu. Bohužel dobrej dravcovej revír nemůže vzniknout tak blízko tak velkýho města, alespoň ne za stavajících pravidel a stavající rybářské základně. Ale doufám že se pletu.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJKL - Profil | Pá 15.8.2008 16:23:30

Petr Koch : Záměr byl.- Jenže my byli už v etapě výběrového řízení a partnerská obec ještě nezačala s územkem. Takže jsme se trhli. Ono je to už hezkých pár roků - asi 7.Tenkrát byl limit tuším 5000. Ale něco z Kraje starostka vydolovala. :-) Možná by ses divil - ale tady většina obcí ČOV má. Anebo staví. Až se sám divím. :-) A jelikož berem vodu ze studně - vím že je to znát. :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nkakr - Profil | Pá 15.8.2008 15:57:03

LudaT:
Vírská přehrada bývala revírem ze zvláštním statutem. Pak z ní udělali vodárenskou nádrž a stal se s ní revír pro vyvolené.
Ještě k tomu pryglu. Vyhrabal jsem úlovky z r. 1954 a nebudeš tomu věřit.
Tehdá se lovilo víc candátů jak kaprů.
kapr......2 218ks ..........................candát........2 287ks

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Pá 15.8.2008 15:46:57

JKL - ®: pěkný. takových obcí je málo. A neměli jste možnost se spojit s nějakou vesnicí v blízkém okolí do svazku, aby jste tu hranici 2000EO přelezli? I tak se dá tuším dosáhnout na dotace a to až 80% uznatelných nákladů.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLudaT - Profil | Pá 15.8.2008 15:44:58

kakr: no ono Vírská přehrada není revír, pochybuji o jakémkoliv přemnožení jakékoliv dravé ryby na jakémkoliv revíru (na priglu zvlášť). :-))

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nkakr - Profil | Pá 15.8.2008 15:38:47

svadla58:
Dravé ryby je folklor dne. Vychází se ze skutečnosti, že kapr, cejn, lín a pod. ryjí do dna a tím ho vlastně obrací. No a usazeniny se dostávají do oběhu a sinice mají z čeho žít. Návrh přejít na tkzv. jezerní hospodaření (něco podobného se realizuje na Vírské přehradě) znamená preferovat rybu dravou , candáta štiku bolena a omezit nasazování kapra. Má to malý háček, ryba dravá chce papat, pokud nemá dostatek ryby nedravé tak se požírá navzájem, neb hlad je zlá věc. Navíc Prygl slouží jako rekreační nádrž, kde se na rozdíl od Víru dá koupat. A má taky vlivem nadmořské výšky teplejší vodu.Jak to vlastně bude, nikdo pořádně neví. Viz pokusy odlovit cejny ve tření agregátem. Pár metráků se odlovilo, je to ovšem jen kapka v moři.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJKL - Profil | Pá 15.8.2008 15:31:49

svadla58: Dík. :-) Ale není to tak strašné - zadlužení samozřejmě, dotace minimální - jsme pod 2000. A samozřejmě "pod" limitem. :-) Je to o schopné starostce a spoustě práce - ale zájem ze strany lidí kupodivu byl, a značný. Část financí byla i přes stavební spoření. Takže určité náznaky rozumu už se projevují.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Pá 15.8.2008 15:25:19

svadla58 - ® : dík, do Tovačova jedu v úterý na týden na ryby, kdyby se nudil, rád s ním pokecám a ne jen o tom. Dík

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsvadla58 - Profil | Pá 15.8.2008 15:15:07

Petr Koch: promiň, přehlíd jsem ten dotaz o vápnění pryglu.
V čisté vodě nemám zkušenosti. Měl jsem za to, že vápnění důvod je stejný, jak když se vápní vypuštěný rybník - zabíjí se ti co čekají v bahně až přijde jejich čas. Můžu se zeptat kamoša, co rybníkářství studoval nebo ho na Tebe zkontaktovat - je to tovačovan.
Trošku jasněji mám po přečtení http://azpravy.atlas.cz/domov/ostatni/161617-objevili-jsme-achillovu-patu-sinic-tvrdi-expert.aspx. Vypadá to, že je to interview s autorem myšlenky vápnění. Jeho odpověď na otázku "Budete nasazovat dravé ryby?" - tomu fakt nerozumím.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Pá 15.8.2008 15:05:13

svadla58 - ® : tohle je taky zajímavý, kašlem na sinice, beztak je to konkrétně na Prýglu jen lobby podnikatelů z okolí a nikomu o čistou přehradu nejde, jde o love a o platící povaleče.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Pá 15.8.2008 15:03:15

svadla58 - ® : moc pěkný :o))) smekám. Mě to hodně baví, ale jsem spíš stavař. Takový ty dáry, bednění, železo, beton. Nějaký ty trubky a potom kluci technologové, kterým prostě věřím. popisuješ to velice zjednodušeně a v podstatě stejně jako kluci z provozu co si mě na ČOVce v Tišnově vzali pod křídlo a polopaticky mi to vysvětlovali.
Sem to přiteče, tady zůstanou šutry, tohle je Hubber, to oddělí hadry na tomhle rošt občas připlave pes ( tak ho sežerem) potom to tady v tý bedně od Fontány oddělí písek ( nebo taky ne ). Když moc zachčije, tak to padne tady do toho velkýho bazénu, to je dešťová zdrž. V tom proplachovacím žlabu máme ryby :o) Pak tu hnusnou vodu to tlačíme z provozky čerpadlama na usazovačku, tohle jezdí dokola a stírá to plovoucí bordel, dole sajeme primární kaly, pak to teče do aktivace ( nitri a denitri,,,,,) tady ty vrtule to honí dokola, z těch roštů jde vzduch, potom to teče na dva dosazováky, zase se tam cosi točí na kolejničkách a stírá plovoucí kaly, dole to odsává zase kaly a tady z těch hřebenů jak je to porostlý tou řasou už odtýká vyčištěná voda wole a je to tak zasviněný, protože to franta dneska nečistil a vysr*al se na to. Hele tám ta bouda je na flotačku, tamhle máme pastery, který jsou dost vychytaný a jezděj sem na ně exkurze, támhle máme plynojem, páč si tady z těch sraček děláme bioplyn ( v létě musíme plyn spalovat, máme ho moc - tohle je mařič tepla) No a tám v tý boudě je odstředivka a na těch hromadách jsou odstředěný kaly a mají super sušinu. Spoustu jsem toho vynechal a něco možná domotal, ale tak to tenkrát nějak bylo a bylo to lepší, než se doma válet v PD a snažit se pochopit technickou zprávu :o)
V současný době uvádím do zkušebního provozu malou čistírničku tuším 2800EO, ale to je mazel, ta technologie se mi moc líbí.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsvadla58 - Profil | Pá 15.8.2008 14:52:35

JKL: smekám před vaším obecním zastupitelstvem - posháněli prachy, zadlužili obec na leta dopředu (i s dotací) a politicky se takřka odvařili. Ruku na srdce - setkala se investice do kan a ČOV se stejným pochopením jak ivestice do vodovodu, plynu, svozu odpadů? Nebyla potřebnější např. silnice?

Jo a pohybujete se asi s rezervou POD limitem :-)

Koukám, že jsem se pomalu zmocnil tématu a hodně od něj uhnul. Začli sme se sinicema ...

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsvadla58 - Profil | Pá 15.8.2008 14:41:55

LudvaBrno: už mě netýrej :-))))))))))) Stav se ve škole, maj tam pro tebe nějaké prachy :-))

Oxické, Anoxické, Anaerobní - to je odvozeno od el. potenciálu - odkaz na internetu nemohu najít, takže mými slovy, hodně zjednodušeně:

Oxická část - přítomen volný kyslík (dodává se tam - nádrž se provzdušňuje), amoniak se převádí na dusitany, násl. dusičnany, oxiduje se organická složka, biocenóza ji přetváří na oxid uhličitý a vodu.

Anoxické - bez kyslíku, jen dusičnany. Těm se dodá energie (odpadní voda) a ony za odměnu táhnou do hajzlu - plynný dusík odvětrá - viz přednáška 2. Chce to tu energii a nesmí tam být kyslík. Jináč dusík neodvětrá, páč si breberky k výstavbě své hmoty použijí kyslík volný a složitě ho dolovat z dusičnanů, na to se vyprdnou.

Anaerobní - není tam ani kyslík, ani dusičnany. Je to prostředí pro kultivaci poly-P-bakterií na akumulaci fosforu - ty až přijdou do oxického prostředí, nažerou se fosforu. V anoxickém a anaerobním prostřed ho zas vyblejou :-)

A tyhlety 3 základní prostředí různě prostorově a/nebo časově střídej, připouštěj k nim hovno, přečerpávej kal, odčerpávej kal, odebírej kal, foukej do teho, nech to usazovat odsazovat a dosazovat, všechno s potřebnou dobou kontaktu, nebo víckrát dokola, stírej to ... Celý kouzlo.

Flotace tam probíhá taky, ale podružně, spíš jako nežádoucí produkt - pokud něco plave na hladině, musí se to před vypuštěním oddělit a vrátit. Teď si vzpomínám na jednu technologii, která využívá flotaci před koncem aktivační nádrže, ale to si povíme radši někdy jindy :-))

Jenom oddělení vody z aktivační směsi je celá věda - Petr Koch Ti poví, jak se staví velký dosazovák a co je tam serepetiček, mostů, potrubí, stěrek, válců, plechů, všechno dokulata, nebo skosené, bez jediné rovné plochy - stavaři z toho šedivějí. I když nevím - Jemnici neznám a ve Znojmě dosazovák není, tam je tuším SBR. Jak kdybych nic neřek! Přitom dosazovák je principienlně obyčejný hrnek s kafem - lógr dole a voda nahoře.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJKL - Profil | Pá 15.8.2008 14:30:16

svadla58 : Budeš mít určitě pravdu - nic není dokonalé, nicméně jak píšeš - pokrok jde dopředu. Malou čistírnu provozujeme, soli železa používáme, parametry se vyhodnocují pravidelně, pohybujeme se vysoko nad limitem, kanalizace je oddělená. Vypouštíme do recipientu který je drtivou většinu roku bez vody - vsakujeme. V louži za čistírnou žije leccos. Pro mne rozhodně pokrok proti vyvážení jímek na pole. Co se týče používání fosfátů v zemědělství - v současnosti pouze zlomek toho co šlo do půdy dřív.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Pá 15.8.2008 14:02:03

svadla58 - ® :já jsem dělal mistra a potom stavoše na hodně stavbách počínaje Jemnicí, přes Znojmo, spoustu malých vesnic a městeček na JM a můžu s čistým srdcem říct, že technologie pokládky, postu, materiály a spousta dalších věcí je ve městě Brně nejdokonalejší. V Brně jsem dělal pro Brněnské vodárny a kanalizace jen pár ulic a to vodu a kanalizaci. Jejich standardy jsou ještě přísnější než normy. To co jsme si mohli jako stavebník dovolit na vesnici nebo i menším městě, to v Brně neexistuje.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsvadla58 - Profil | Pá 15.8.2008 13:56:02

SkulalukS: ja vím že jsem ukecaný, promiň, lepší to nebude - dobře děláš, že to nečteš :)
Petr Koch: díky
kakr: no jasně, díky - správně má být "... kanalizace, byť převážně jednotná." ... je to prostě blbě :-) převážně jednotná - to sem vymyslil pěknou ptákovinu! Je to smíšená kanalizace. Než se začnu zamotávat do procent - jen to potvrzuje že Brno je špička, obvzlášť na kanalizaci - jinde se budují oddílné kanalizace jen v nové zástavbě.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLudvaBrno - Profil | Pá 15.8.2008 13:52:48

Svadlo58: Smekám, byť su vlasatej. Úprava vody mě na škole celkem bavila, akorát už je to nějakej pátek, tak se toho dost vykouřilo a zbyly s bídou ty základy:o). Anoxický je samozřejmě správně, poněvadž je tam kyslík vázaný. Anaerobní by znamenalo víceméně pouze prostředí amoniaku, sirovodíku a metanu. No prostě, jak to člověk nedělá, tak z toho vypadne:o).

No a jinak mě napadá ještě flotace, ta by přece taky mohla nějakou tu práci odvést.

Na závěr - s tím tekutým hovnem jsem měl na mysli barvu a zápach.:-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Pá 15.8.2008 13:52:20

kakr - ® : ISPA byl tuším dotační program, ze kterého to bylo spolufinancováno a po té ulici jsem se nepohyboval :o))) Byla to tenkrát řehole, kanalizace se ukládala pod hladinu spodní vody, mnohdy v tekutých píscích a hloubek až kolem 5m a celkem blízko nemovitostí. Nic moc. Ale když si vzpomenu jak to tam vypadalo před stavbou a v současný době. myslím, že si Líšňáci celkem pomohli.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Pá 15.8.2008 13:48:32

svadla58 - ®: já bych rád využil toho, že se kolem OV motáš a to i v zaměstnání.
Jaký je tvůj názor na vápnění brněnské přehrady? Kamarád mi o tom vyprávěl a moc šancí tomu nedával. Údajně je cílem vytvořit jakýsi povlak, který sinice podrží ve dně a nedovolí jim rozbujet, ale ten povlak je prý hodně křehký a jakékoliv rozvíření dna ho poruší e je to k ničemu.
Mohl by jsi mi v tom udělat trochu jasno?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nkakr - Profil | Pá 15.8.2008 13:46:14

Petr Koch:
nevím co znamená ISPA, ale ulice ,kde se oddělená kanalizace realizovala je Krameriova.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Pá 15.8.2008 13:37:44

kakr - ®: jenže to jsou nové projekty kde se prostorově kanalizace dešťová, splašková, plyn, voda a ostatní sítě vejdou. Nemusí to být jen o prostoru, ale v Líšni jsem nějakou dobu dělal stavoše a některé ulice přímo stavěl. Jo a jestli se nepletu, tak to byla ISPA. Současně s tím jsem dělal i na Táborské nějakou atypšachtu, tam byla jednotná.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nkakr - Profil | Pá 15.8.2008 13:32:57

svadla58
Všechny Tvé příspěvky v otázce jsou skutečně špicové.Jen malá poznámečka i v Brně se začínají budovat odděleně kanalizaca dešťová a splašková. Vím to naprosto tutově, kolega bydlící v rod. domku v Líšni to tak musel v rámci rekonstrukce celé ulice předělat a dalo to dost hokny.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Pá 15.8.2008 13:30:57

svadla58 - ® : velice pěkně napsáno a zajímavé.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NSkulalukS - Profil | Pá 15.8.2008 13:23:46

kufa drát, to só ale dlóhy kecy... už se to někemu podařilo aji přečist?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsvadla58 - Profil | Pá 15.8.2008 13:20:29

LudvaBrno: díky za zájem - je vidět, že máš základy. Aktivovaný kal sice není tekuté hovno (mrkni zas do Wikipedie - máš pravdu a uznávám, že to není zdroj pro diplomku) a odstranění N se primárně neděje v anaerobních, nýbrž v oxických a poté v anoxických podmínkách. Může to být i jinak - uvádím dnes používanou, účinnou a ekonomicky přijatelnou variantu. To je muška, důležité je, že prostě za nějakých podmínek dusík nakonec odvětrá - správně.

A co ten fosfor? Speciální bacouši, jak jim tak hezky říkáš (my technici jim říkáme poly-P-bakterie:)) umí v anaerobních nebo anoxických podmínkách fosfor uvolnit a v oxických jej do sebe akumulovat. Páč přebývají ve vločce aktivovaného kalu, lze je s kalem ze systému odebrat. Musí se to udělat dřív, než zas fosfor v anox nebo anae podmínkách uvolní. To je biologický princip a opět vyžaduje speciální podmínky (kultivace v anaerobním prostředí se snadno rozložitelným substrátem a nějakou dobu kultivace). Málokdy, spíš nikdy, a rozhodně ne trvale se dosáhne limitní přípustné hodnoty vypouštěného fosforu pouze biologicky. Proto bývá doplňováno chemickou cestou - fosfor (přesněji jeho některé formy) se sráží železitými nebo hlinitými solemi (sírany nebo chloridy). U vás v Brně potkáš stříbrnou cisternu s nápisem Kemifloc 1x denně - to jede do vídeňské ČOV. Samože jezdí i do Brna, Blanska, Prahy, Ostravy, Přerova, Přelouče atd., ale už ne do Kotěhůlek na kotěhůlovskou obecní ČOV nebo dokonce k panu starostovi do domovní ČOV. Ne snad proto, že by nebyl zájem - prostě by to nefungovalo - to jsme si řekli už včera. Když 100x zmenšíš slona, nemáš slona velikosti krysy. Prostě ho nejde zmenšit, aniž by přestal býti slonem.

Vidím tvůj zájem, tak ti nahodím ku studiu : dnes jsme brali kapitoly Odstraňování dusíku, Odstraňování fosforu a nakousli jsme Fyzikálně chemické čištění odpadních vod - http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=64&idkapitola=131. To nás vrací k tématu - ničení sinic elektřinou - se děje fyzikální cestou, tzv. elektrokoagulací. Elekrokoagulace je u nás nová, tuším běží na pár ČOVkách provozní zkoušky. Včil to zkusili i na povrchové vodě, proti sinicím, proč ne? K hodnocením výsledků bych byl opatrný - stálo to půl mega a v zájmu firmy ani města není možný jiný závěr, než že to byly účelně vynaložené peníze :)

Malých ČOVek je jak máku - souhlas. Obcí bez ČOV je také stále dost. Malých sídel, resp. jednotlivých objektů bez ČOV a nenapojených na kanalizaci je mraky. Vývoj se neustále sune. V oblasti čištění OV bouřlivě, co dekáda, to nové technologie, rekonstrukce středních a velkých ČOV. Jde o ekonomicky udržitelnou hranici a možnosti - rozumněj - zda to vůbec může fungovat. Tvoje osobní voda a hovno jsou odvedeny a vyčištěny v souladu se všemi požadavky - Brno je v republice špička, zejména kannalizace, byť jednotná. Limity jsou jiné pro Brno, než pro např. Ochoz u Brna - tam jsou pochopitelně mírnější a div se - požadavky na odstranění fosforu tam nejsou žádné. Přijde ti sportovní chtít po ochozanech aby čistili jak brňané? Jistěže to možné je, budou-li ochozané platit stočné řádově několik set korun, páč si vybudují futuristickou ČOV. Naštěstí to po nich DNES nikdo nechce, ZÍTRA - to se ještě uvidí. Vývoj se neustále sune.

A propo - zde jsem původně zamýšlel nejakou jedovatost o ekoterorismu, škrtám.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLudvaBrno - Profil | Pá 15.8.2008 9:55:55

Svadla58: Za tu eutrofizaci se omlouvám, samozřejmě že sinice jsou důsledkem eutrofizace, to sem se nechal unést:-) (ačkoliv Wikipedii bych zrovna jako zdroj třeba do diplomky neuváděl) a trvám na tom, že v běžné malé až střední ČOV je aktivovaný kal (tekuté hovno) hlavním destruktorem znečištění. Dochází v něm k odstranění dusíku až na N2 (molekulární dusík) díky zařazeným anaerobním podmínkám, kdy berou bakterie kyslík z dusičnanů, čímž je redukují.

A o ty malý ČOVky jde podle mě hlavně, protože je jich jako máku a v součtu mají větší význam než třeba naše městská ČOV v Brně. A problém je právě s fosforem, kterej se jen tak nějak nezredukuje ani nevysráží a na to sou ti speciální bacouši. Nebo se vývoj posunul?

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsvadla58 - Profil | Čt 14.8.2008 17:50:48

Ještě maličkost - hledal jsem - říkám tomu fosfátová vyhláška. Vychází z EU, převzali jsme ji, nevím přesně číslo - bude-li zájem - dohledám. V podstatě jde o to, že tuším od loňského roku smějí být na trh uváděny jen bezfosfátové prací prášky (s obsahem fosforu max. 0 0 prd, zájemcům vyhledám přesně). To se zas roz kecávám ... Při tom hledání jsem narazil na článek http://ekolist.cz/zprava.shtml?x=1930393. Je z r. 2006, takže už jsme dál. Přečti poslední větu, a já do dávám: v zemědělství k žádnému výraznému omezení fosfátů nedojde, dokud člověk nesleví ze svých potravních nároků.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCarpkiller - Profil | Čt 14.8.2008 17:17:02

svalda58: hustěěě.......

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nsvadla58 - Profil | Čt 14.8.2008 17:05:22

antony, moc díky za tuto bleskovku. Chodím sem necelý měsíc a s pokorou vzhlížím ke zdejším kapacitách zmáhajíc se maximálně na povzdech typu ... jo, takle to tedy je? to zní až neuvěřitelně! no to je tedy věc, kdo byto byl řek ? atd. atp.

Posledních 10 let jsem se živil jako technolog odpadních vod, takže omlouvám se, některé níže uvedené příspěvky mi přijdou až směšné, bez urážky. Proč děkuji? Pokud se touto optikou podívám na ostatní články, nemusím si připadat méněcený a rádobyvědecké argumenty budu brát s patřičnou rezervou. Zkusím na pravou míru uvést pár omylů.

1. Sinice nepodporují eutrofizaci, nýbrž jsou jejím produktem - čučni do wikipedie, tam je to pěkně.
2. Oddílná kanalizace je popelkou. Oddílná k. = terminus technicus a jde o kanalizaci, kterou jsou splaškové a průmyslové vody jsou odvedeny z intravilánu odděleně od vod dešťových a balastních majících původ převážně v drénovaných podzemních vodách). Větší obce, města a velkoměsta mají v drtivé většině kanalizaci jednotnou - další termín - správně zde již uvedený jako kanalizace pro společné odvedení všech vod vznikajících na území obce. Jasněže existují kanalizace smíšené - pozorný čtenář si odvodí.
3. Ani oddílná kanalizace ukončená sebedokonalejší čistírnou nezabrání vnosu znečištění do recipientu. Ani kdyby tu člověk nenapáchal, co tu napáchal, nebudou dolní toky a stojáky "čisté". Přikalená voda po dešti je produktem převážně přírodním, mj. se zvedají dnové sedimenty. Nikdo snad nebude tvrdit, že Labe je po deštích kalné, poněvadž se v Přelouči vypláchly kanály :)
4. Tak jako existuje koloběh vody v přírodě, existuje koloběh dusíku, fosforu, draslíku, rtuti (sem si doplň skoro celou tabulku páně Mendělejeva). S tím dusíkem (N) a fosforem (P) (to jsou základní živiny, plus krapet draslíku (K) - NPK - oblíbené socialistické hnojivo) je to tak, že je rostliny využijí k výstavbě své hmoty - sice potřebujou ještě pár maličkostí jako je fotosyntéza, klima ... Rostliny sežerou zvířata, a použijou k výstavbě své hmoty, natráví, vytrousí - vrací zpět živiny do půdy. Tam netrpělivě číhají na živiny opět rostliny, vybudují hmotu ... Pak se do toho ještě zamíchá člověk, který je jak víme na vrcholu potravního řetězce a vnesl do toho jakýstakýs řád - pěstuje rostiny a zvířata cíleně a cíleně a vyváženě vrací živiny do půdy. Nebo by měl. Nepohnojíš - nevyroste.
Dostanou-li se nutrienty do vody ... Promiň, zas nějaké cizí slovo. Mrkni na
http://sweb.cz/ekotoxikologie/toxlab/knihovna/eutrofizace.htm. Už tomu rozumíš?
5. Kal z čištění odpadních vod nekončí na skládkách, ani ne na poli (tedy ne přímo). To platí o podstatných zdrojích, samozřejmě v menších lokalitách to asi bude jinak.
6. Soustava rybníků ani zemní filtr a takřka žádná domovní ČOV nutrienty dokonale neodstraní, ergo eutrofizaci nezabrání (výrobci a dodavatelé staveb budou leckdy tvrdit opak :). Záleží např. jak vodnatý je recipient, aby se to na něm projevilo. Citát ze článku ve výšeuvedeném odkazu - "Dodatečně odstraňovat fosfor a jiné nutrienty z odpadních vod je sice nutné, ale je reálné pouze na velkých ČOV. U lokálních zdrojů znečištění s ním lze jen těžko počítat."
7. Základním principem čištění nejsou jen "bakterie", je to mnohem složitější. Omlouvám se, ale při oznámení, že se dovážely bakterie mi cukají koutky.
8. Žádná, ani sebedokonalejší čistírna neumí vyčistit směs dešťových a splaškových vod, kde výrazně převažuje "čistá" voda - prostě protože na to nemá mj. dostatečnou dobu kontaktu a biomasa (nejen bakterie!) se vyplachuje, je to ještě složitější ... Celá vědecká disciplína. Prostě chtít odvádět za deštů veškeré vody na ČOV je prostě hloupost. To by bylo mnohem horší, než odlehčovat z kanalizace nebo před ČOV. V retencích se zachycuje jen první splach z kanalizace. Např. v Praze se odlehčuje za deště až 8 vteřinových kubíků, jestli se nepletu.
---------------
apropo: největší ČOV je pochopitelně v matičce Praze. Do r. 2010 musí splnit limity ES. Asitak před rokem, dvěma jsem v TV zaslechl, že někdo napadl stavební povolení - vzpomínám si, že VN kazily výhled na Trojský zámek. Neví někdo, jak je rekontrukce daleko? Začala, začne? Jináč si nachystejme cca 1 mil/den (nechytat za slovo, pls, mluvím řádově).

Moc hodin, jdu zkusit fousáče.

Bude-li zájem, rád odhalím ještě další taje odvádění a čištění OV, jak říkám, 10 let sem se tím živil a bavilo mne to.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCottus - Profil | Út 12.8.2008 17:25:45

Petr Koch: já bych tento problém tak nebagatelizoval...je zde hromada aspektů hodných aspoň k zamyšlení : např. zbytečný odběr srážkových vod do kanalizace....
u malého potůčku to znamená značnou změnu.
Večer asi zase napíšu otázku.....:-))

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Út 12.8.2008 11:13:00

LudvaBrno - ® : ano tak nějak, kolik odstraní bakterie % nevím, ale nakonec se fosfor zhromažďuje v odstředěných kalech a z nich se dělají hnojiva na pole :o)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLudvaBrno - Profil | Út 12.8.2008 11:00:32

Petr Koch: Aspoň co jsme se blahé paměti učili na škole je pro odstranění fosforu v ČOV potřeba zvláštní aktivační nádrž se zvláštním druhem aktivovaného kalu (bakterií), který je schopen tzv. luxury uptake (zjednodušeně navázání fosforu do bakteriálních buněk a následné odstranění těchto buněk spolu s kalem na skládku). Běžná ČOVka moc fosforu neodstraní, ačkoliv BSK a CHSK jsou v pořádku.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Út 12.8.2008 10:44:15

Salmo1 - ® : jo máš pravdu, ale tohle u nás zatím moc nehrozí, taková ty jezírka s průhledností do 20m :o)))

• Nelíbí 0
• Líbí0

NSalmo1 - Profil | Út 12.8.2008 10:41:23

http://www.mrk.cz/bleskovky.php?id=8883

• Nelíbí 0
• Líbí0

NSalmo1 - Profil | Út 12.8.2008 10:38:57

Také nezapomeňte na přirozené pozadí.Konkrétně u P budete mnohde hodně překvapeni.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Út 12.8.2008 10:35:21

kakr - ® : ano, souhlasím, máš pravdu. Ale s fosforem a dusíkem si ČOV celkem slušně poradí.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Út 12.8.2008 10:34:12

Salmo1 - ® : přeně jak píšeš, povolené hodnoty CHSK, BSK, NL jsou jasně dány rozhodnutím ŽP a pravidelně monitorovány odběry 24h vzorků. Zákon o vodách je celkem jasný. Není problém v ČOV, ale v lidech. Mnohdy se totiž na nově budované kanalizační systémy nedaří donutit lidi připojit. A já bych i tak ani tak moc neviděl problém v pár černých výtocích do řek a potoků, horší jsou velcí znečišťovatelé řek a havárie.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nkakr - Profil | Út 12.8.2008 10:33:54

Cottus:
To snad není možné, takový odborník na vše ,nezná princip ČOV?
O svazovém přístupu plácáš sám, zřejmě stále vzpomínáš na slastné chvíle kdy jsi se na svazové práci podílel. Inu vzpomínky se Ti asi budou dlouho vracet....

Petr Koch:
Naši dědové nebyli žádná ořezávátka, ale také neměli automatické pračky a myčky nádobí. A všechny sračky , co tak výborně myjí a perou jsou plné fosfátů, což je pro sinice ráj.
Já pamatuji prygl naprosto čistý a v neděli se tam vyvalovalo 100 000 brňáků.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NSalmo1 - Profil | Út 12.8.2008 10:31:49

http://www.pglbc.cz/iware/files/chv/COV/environment.html

• Nelíbí 0
• Líbí0

NSalmo1 - Profil | Út 12.8.2008 10:29:56

Osobně bych u ČOV problém nehledal.Nemusíte moc mudrovat,někdy stačí projít kousek vody pod čistírnou a budete překvapeni co všechno tam žije a je ve velmi dobré kondici.To celkem k analýze stačí.Výpusťová voda je mnohde nepřetržitě monitorována (PC aparáty,oximetry atp.)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCottus - Profil | Út 12.8.2008 10:23:36

kakře:neruš...tady se snažím pochopit systém ČOV, svazový přístup jsem již pochopil dávno...
(zbylé řešme v plkárně třeba)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Út 12.8.2008 10:21:40

Cottus - ® : no já ti asi moc nepomohu, ale nedávno jsem si samostudiem sázel do palice hydrobiologii a tam bylo těchto malých ČOV pro pár EO docela dost druhů. Mě třeba překvapil systém tří rybníků, který byl schopen odbourat zátěž z odpadních vod celé obec. Možná už jsou to přežité zastaralé systémy, ale proč by to nemohlo fungovat. Oni naši dědové nebyli žádní jelimani, ale je pravda, že nežili v dnešním blahobytu, na jehož úkor dostává životní prostředí dost velkou sadu.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nkakr - Profil | Út 12.8.2008 10:18:53

Cottus:
Kdo se demagogem narodil, demagogem zůstává. Velmi mně zajímá Tvá odpověď, co má společného ničení sinic elektřinou (kterému nerozumím) s MRS a plnohodnotným revírem.
Já pouze vyzvedl tvou odbornost a schopnost se postavit čelem ke všem problémům. To, že si při tom někdy čelo odřeš je riziko podnikání....
Konkrétně - kvalita vody se v našem revíru za posledních 15 let zvýšila hodně. Nová ČOV v Bílovicích n. Svitavou , uzavření fabrik na toku (kyanidy), omezené hnojení (kolchozníci) se velmi příznivě projevilo i na úrovni zarybnění. Sinice se naštěstí na tečáku nevyskytují....

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCottus - Profil | Út 12.8.2008 10:17:26

Petr Koch: Dané téma je natolik zásadní , že by neuškodilo popularizovat problém třeba formou otázky s patřičným výkladem odborníků s praxí...
Rád ,aspoň částečně ,něco zkusím pochopit, a event. přenést do praxe ...v současnosti hodlám totiž tvořit malou kořenovou čističku pro cca.20 osob.
dík za info.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Út 12.8.2008 10:16:25

JKL - ® : spoustu lidí by to nudilo, já jsem z toho taky nebyl přímo nadšenej, když jsem dostal na starosti první čistírnu, ale když do toho člověk trochu víc padne, tak je to docela zajímavý.Ono těch druhů čističek je víc druhů. Momentálně dostavěl zhotovitel jednu s technologií fyrmy xxx a to je opravdu lahůdka. Všechno v jednom objektu - aktivace, srážení fosforu, bakterie, nitrifikace denitrifikace, usazovačka, plovoucí kaly, ...... Povedená technologie.
A z ČOV vytéká voda s parametry, které jsou lepší než voda v řece a to už ve zkušebním provozu ČOV, kdy jsou limity z rozhodnutí ŽP podstatně benevolentnější než pro trvalý provoz :o)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJKL - Profil | Út 12.8.2008 10:08:23

Petr Koch : Přesně jak píšeš. Je to o přípustném naředění. Škoda že to nemám blíž - docela rád bych si omrknul podobnou stavbu. My jako obec provozujeme ČOV už pár let - a ty problémy s překročením ředění - třeba průsaky při povodních - to byla dost drahá záležitost. Naše čistírna je dost malá - kapacita na cca 1500 - 2000 - podrobnosti v hlavě nemám, ale z kraje jsme sváželi fekálem žrádlo pro bakterie z široka daleka - než se napojilo dost baráků. Nicméně výstupní voda má parametry bez kecání přímo fajnové.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Út 12.8.2008 10:07:38

Cottus - ® : taky se nopovažuji za odborníka na toto téma, dělal jsem pouze několik let stavoše a teď stavebního dozora hlavně na kanalizacích a ČOV. Můj osobní názor je takový, že mnohé systémy třeba nejsou nejdokonalejší, ale vše je bohužel o penězích, které se řeší vždy až na prvním místě. Ale i přes tento stav se daří vyzískávat miliardy z EU na podporu stavby čistících systémů. Stav je čím dál lepší a myslím si, že minimum splachů a občasné odpadní vody z odlehčovaček vodě neuškodí. Z hlediska úživnosti možná naopak.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Út 12.8.2008 10:02:35

JKL - ® : provozovatelé ČOV by byli samozřejmě raději, kdyby k naředění nedocházelo, ale někde tomu nejde zamezit a po rozumné dohodě s provozovatelem a Povodím se určí max. množství vypouštěných naředěných splaškových vod do toku. To je dáno rozhodnutím ŽP. Jednoduše to ošetří zaškrcovací odtoky z odlehčení.
Jestli je někdo z JM a měl by zájem, mohu zajistit exkurzi na ČOV s výkladem funkce systému. Je to celkem zajímavé. Já jsem zrovna dokončil dozor na jedné ČOV 2000EO, kde jede zkušební provoz a mohl bych zařídit i prohlídku větší ČOV pro 20 000OE

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCottus - Profil | Út 12.8.2008 10:02:34

Petr Koch: prostě mě vadí minimální průtok potokem a zurčící kanalice opodál, aby při první průtrži mračen zase vyplivla svoji zásobárnu těžkých kovů, jejihž množství se zvětšilo ve složení vody řádově několikanásobně ,a to i přes vybudovanou ČOV.
A co na to MRS?Nic , má přece hodnotný (papírově) revír- že jo kakře!
Odborníkem se v dané oblasti nepovažuji , spíš hledám alternativy.Nejhorší je sebeuspokojení nad mizerným stavem.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nkakr - Profil | Út 12.8.2008 9:56:42

Cottus:
Je radost sledovat jak jsi odborníkem pro cokoliv. Škoda, že zůstáváš sám, jako kůl v plotě.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NJKL - Profil | Út 12.8.2008 9:55:38

Petr Koch : Splachy s polí se zaplaťpánbůh výrazně omezily - pokud je mi známo problémy bývají v přívalových deštích s erozí, a v zimě při podmrzlé půdě s klasickým hnojením kejdou nebo močkou, případně špatným rozstřikem splašků.Pokud se někde hnojí klasicky - hnojem, je v zájmu zemědělce hnůj do 24 hodin zapodmítat. Hnojení se dneska provádí většinou až ve vegetaci - postřik, anebo práškování, a to v míře dost mírné oproti minulosti - ty přípravky jsou totiž dost drahé. Takže otravy má většinou na svědomí konkrétní blbec, který vypláchne cisternu do vody. Dusík a fosfor v nádržích jsou spíš důsledek absence čističek, a to jak píšeš mizí. Co se týká smíšené dešťové a splaškové kanalizace - pro dnešní typy čističek je to nesmysl. Naopak - provozovatelé ječí pokud se někdo do řádu s dešťovkou namíchá.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Út 12.8.2008 9:51:16

Cottus - ® : nemáš pravdu, v mnoha obcích jsou budovány oddílné kanalizace. Většinou je stará jednotná využita na dešťovku a nově jsou vybudovány splaškové stoky. Mnohdy je to boj, ale lidi mají revizní šachty, ve kterých se dá prokázat oddělení nebo neoddělení splaškových a dešťových vod z nemovitosti.
A tam kde není zbytí jsou třeba budovány jednotné kanalizace s odlehčovacíma komorama do řeky. Ale z těchto odlehčovaček jdou do řeky naředěné splaškové vody jen při větších deštích.
Na čistírnách jsou pro takový případ budovány dešťové zdrže, které zachytí naředěné splaškové vody a po opadnutí přítoku jdou do čistícího systému ČOV. Opravdu jen při extrémních deštích a povodních se dostane z ČOV ten bordel do řeky, ale tomu nejde zabránit.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCottus - Profil | Út 12.8.2008 9:43:07

Petr Koch: Kanalizační sítě odvádějící DEŚŤOVOU VODU SPOLEČNĚ SE SPLAŠKOVOU nejsou žádnou výjimkou ...
To je pak dílko téměř kontraproduktivní.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Út 12.8.2008 9:37:10

Cottus - ® : ale to už se děje a do roku 2010 musí mít všechny obce a města nad 2000EO ( lidí zdržujících se v místě) kanalizace a čistírny. Asi to všichni nestihnou, ale dotace jedou na plný obrátky už pár let. Konkrétně u nás na JM to je podle mne celkem znát. Momentálně se dělá projekt čistá Dyje - což jsou všechny přítoky Dyje.
Jak je to se splachy z polí, to netuším.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCottus - Profil | Út 12.8.2008 9:31:54

Petr Koch: třeba ,nějak se začít musí...
ve zdejším kraji jsem sinice zaregistroval jen jednou...a to když ochránci přírody(AOPK,aj.) revitalizovali VN a přivezli substrát neznámého (toxického) původu...(fy.Ekostavby)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPetr Koch - Profil | Út 12.8.2008 9:28:18

Cottus - ® : myslíš kanalizační systémy a čistírny odpadních vod plus rozumné hnojené polí? :o)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCottus - Profil | Út 12.8.2008 9:27:07

Zase elektřina....jakoby již dávno nespasila hospodaření v pramenných oblastech P toků...proč raději nezačít u prvotních důvodů,než něco řešit touto cestou?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLudvaBrno - Profil | Út 12.8.2008 9:24:25

Vítku: dobrý, akorát je průser v tom, že jich valná většina neuhyne nýbrž sporuluje a na jaře zase obživnou. Dále je problém jejich toxicita (organicky vázané kyanidy), která spoustě živočichů může významně rozhodit metabolismus. No a za třetí výrazně podporují eutrofizaci, jejímž konečným důsledkem je stoka bez života. Takže jsem zastáncem boje všemi (i nepovolenými) prostředky.:-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NVítek - Profil | Po 11.8.2008 21:32:20

mě to ničení sinic elektřinou připadá jako hloupost. jejich výskyt je daň za hnojení a používání fosfátů, je to přirozená reakce fytoplanktonu na zvýšený podíl živin. když na podzim sinice uhynou, vytváří se z jejich zbytků organický detrit a podílejí se tím na životním cyklu dalších vodních organismů.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NTom501 - Profil | Ne 10.8.2008 23:03:33

Jenom příprava ( vápnění) na brněnské přehradě stála miliony,tak kladu otázku proč by to nešlo elektřinou za podstatně levnější peníze daňových poplatníků?? Inu nabízí se odpověď, všichni zainteresovaní z úřadů asi chtějí tučné provize...čím více to bude stát tím lépe pro ně

• Nelíbí 0
• Líbí0

NsLiman - Profil | Pá 8.8.2008 23:50:01

a jablonecká přehrada má podle tebe 4 ha ??? xD

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nbombardák - Profil | Pá 8.8.2008 22:30:26

antony - připadám si jako pražští občané v roce 1948, když se rodák od vyškova/kléma/ vracel z hradu.já se vrátil z vranovské přehrady z ryb.stejná katastrofa , jak v roce 1948. u chaty ve vodě hrachovka, krásně zelená. jménem SINICE /Cyanophyta/ prognoza je tzv. infaustní - tedy nepříznivá, mající špatné vyhlídky na vyléčení..o ozdravení se pokouší jihomoravský kraj na brněnské přehradě. je to celý soubor opatření, vápnění, při snížení hladiny,výstavbou kanalizačního systému, předpokládám, že nového, vybudováním retenčních nádrží, z důvodu zachycení splachu např. z polí, ve kterém je to důležité pro život sinic, velké množství dusíku a fosforu. za tento děsný problém může naše generace. prací prášky plné fosfátů, dlouhodobé přehnojování polí, za účelem rekordních úrod,stavby údolních nádrží bez bez retenčních / zadržovacích/ nádrží..... zatím je to boj s větrnými mlýny. nechci být špatný prorok, možná i marný. jako jeden z mnoha způsobů boje proti sinicím je s využitím el. proudu. co jsem se dozvěděl, že tento způsob je omezen maximální velikostí vodní plochy do 4 hektarů.

• Nelíbí 0
• Líbí0