NRK - Profil | Čt 24.8.2017 10:52:30
Ono to celé není tak jednoduché.
Velmi kvalifikovaně to popsal kolega pod nickem Pařezz.
Stejně jako on si myslím, že řízené kvašení(nic jednoduchého) nemá mnoho společného s tím, o co se tady někteří pokouší. Co to pak dělá s rybami, těžko říct......
Coppy:Tak nakonec popíši jen velmi obecně. Není to návod, ale text k zamyšlení. Jak to funguje? Na jednom zrnu se nachází nespočet mikroorganizmů mnoha druhů, od baktérií, plísní až po kvasinky. Tyto mikroorganizmy mezi sebou soutěží o dostupný zdroj energie. Po namočení zrna do vody počet mikroorganizmů vzroste o několik řádů a začne boj, kdo z koho. Zrno je složeno z polysacharidů, které udržují zrno pohromadě a je obtížně degradovatelné. Některé druhy baktérií a plísní začínají proces degradace. Vznikají meziprodukty, které slouží jako potrava pro další druhy. Mikroorganizmy umírají a obsah jejich buněk jsou živiny pro další. Záleží na okolních podmínkách, které procesy budou převažovat. Vznikají jednodušší produkty, o které soupeří další. Proces je ovlivněn i dostupností vzduchu. Z aerobního procesu se obvykle stane anaerobní spojený se zvyšující se kyselostí. Oxid uhličitý chrání výsledný produkt před oxidací a mikroorganizmy, které potřebují kyslík.
Pro mléčné anebo alkoholové kvašení jsou nutné jednoduché cukry, které však zrno nemá k dispozici. Pokud zrno naklíčí, vzniknou v něm cukry a ty lze fermentovat. Otázkou je, které mikroorganizmy převažují a který proces převáží. Při alkoholovém kvašení vzniká z cukru alkohol za pomocí kvasinek. Vinaři to mají jednoduché, protože bobule hroznů mají na svém povrchu spoustu těch správných kvasinek. Koncentrace alkoholu produkt konzervuje, ale ne na věky. Některé přítomné baktérie jsou schopné vyrábět z alkoholu další produkty, jako acetaldehyd, octovou kyselinu a další organické kyseliny. Kyseliny opět produkt na nějakou dobu konzervují. Při mléčném kvašení vzniká kyselina mléčná a další kyseliny, které sníží pH (zvýší kyselost) a výsledný produkt konzervují. Na silážování se používá kukuřice v mléčné zralosti stále ještě obsahující jednoduché cukry včetně zelených částí obsahující na povrchu mléčné baktérie.
Protože zralé zno obsahuje na povrchu mnoho druhů mikroorganizmů, vzniká mnoho druhů produktů, často zapáchajících. Záleží na okolních podmínkách a postupu. Pozor, plísně mohou tvořit aflatoxiny, některé baktérie mohou vyrábět nitrosoaminy (těžký karcinogen) atd.
Aby jakákoliv obilovina byla pro ryby stravitelná, musí být škrob rozštěpen. Amur bude asi výjimka. V každém případě je nutné zrno namočit, aby škrob uvnitř nabobtnal. Buď zrno uvařím anebo naklíčím. Na klíčení potřebuji zrno s dobrou klíčivostí, žádné zlomky a nepokoušet se klíčit zrno v době jeho dormancie. Když zrno naklíčím, tak jej buď spotřebuji anebo konzervuji (usušit v troubě za tepla - zabít živé zrno, zamrazit, naložit do kyselého roztoku). Ten buď dodám (koupím kyselinu mléčnou anebo nějakou jinou) anebo se pokusím zrno fermentovat. K tomu ale potřebuji mít mléčné baktérie, které to umí. Tyto baktérie jsou docela choulostivé. K tomu je nutná určitá zkušenost a vhodné podmínky. Otázkou je, jak zajistit, jak zajistit, aby mléčné kvašení převažovalo před octovatěním. Nechť poradí Ti, co mají dlouholeté zkušenosti.
Fermentace kukuřice v podstatě není nic jiného, než její konzervování. Utopit zralou kukuřici v sudu z vodou a čekat, že z toho bude mléčné kvašení nebude ta správná cesta. Teoreticky lepší cestou bude pokusit se fermentovat kukuřici v mléčné zralosti, jak se to dělá při siláži.
Chápu motivací těch, kteří chtějí do vody házet desítky kilogramů kukuřice a nechce se jim ztrácet čas jejím vařením anebo správným naklíčením. Nejsem specialista na kapří výživu, ale otázkou je, zda má pro ně výživnou hodnotu. Škrob není lehce stravitelný. Dovedu si představit, že takové zrno kapr vyprdí a následně v příštích dnech projde zažívacím traktem ještě několika jiných kaprů. Možná z tohoto mega krmení zůstane jen "hnojení vody", což rybníku neublíží. Otázkou je, proč v dnešní době ztrácet čas konzervováním s nejistým výsledkem.
Raději si koupím kilo krmení, krabičku červů, vezmu feeder a o zábavu je postaráno.
NROMIČEK - Profil | Pá 18.8.2017 21:59:08
Autor trochu opomenul ešte možnosť fermentácie ( kvasenia ) partiklu ale inak článok ok. Mám jednu staršiu knihu myslím že od Kena Townleyho - Návnady a nástrahy na kapry, kde pri postupe ktorý uvádza autor článku pri konope odporúča uvarenú zmes ešte nechať začať fermentovať. Ja používam už len fermentovaný partikel.
NCloud - Profil | Pá 18.8.2017 21:36:17
Použití Hrachu,jako Partiklu,mi přijde na vnazení ryb, jako totální Rybíčovina!
Hrách i po pořádném,namáčením,a nasledném uvaření,stejně,bude trávicí ústrojí,rybu plnit plynama,a tím ji,znemožní.k chuti na přloženou Nástrahu!
Jinak,kdo to bude chtít,krmit vařeným hrachem (luštěninama),vařte co nejvíc to jde,a do vody přidejte lžičku Jedlé Sody!Lépe a rycleji se uvaří.
načítám...
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
