NSalmo1 - Profil | So 11.12.2010 0:05:34 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Mrknato >> Vidíš a jsme zase u toho.Napsal jsi a to velice dobře" kde některé ročníky chybí, nebo jsou oslabeny a do věku pro přirozené rozmnožování doroste jen zlomek takto odchovaných jedinců"
Ono jenom zvednou lovnou míru nestačí, není ryba jako ryba, ryba musí mít a to především, předpoklady pro vývoj a rozmnožování.Dneska se lipan nedožívá 5 let, ale pouze 3-4 roky, kdy vlastně teprve atakuje hranici rozmnožování.Můžeš mu dát ochrannou míru třebas sedmdesát centimetrů, pokud se toho nedožije, pak není co řešit.Já ti mohu napsat kde je ten hlavní důvod.Hlavním důvodem je právě ta berlička v podobě průmyslové ryby.Dneska se vysazují genetický mrzáci u kterých je jasné že nedorostou a nerozmnoží se.Kdo by se s tím crcal že, vyrobíme tisíc kusů na splnění zarybňovacích plánů a nakoupíme si duháky, vyřízeno.V podstatě je to tak, že pokud toho mrzáka vyhodíš oknem, nebo nasadíš do revíru tak ti to vyjde nastejno.Dříve musel hospodář myslet a sledovat co se v revíru děje, proč se mu ryby nerozmnožují, nebo neprospívají pokud to pochopitelně chtěl dělat dál.Dneska mu stačí duhák a to je chyba, protože musí platit zpětná vazba.Nerostou nám ryby, nejsou ryby, dobrá musíme to tedy dělat jinak, lépe a pokud možno i jiní lidé.
Jenom drobnou otázku, kolik myslíte že plave hoven z hor na N.Z. v Chile, nebo v Kanadě:-)
NKáceč - Profil | Pá 10.12.2010 11:57:41 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
hraji >> Jsem vůl.Kakr to psal zcela jasně a já to blbě pochopil.
NMrknato - Profil | Pá 10.12.2010 11:14:20 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Salmo1 >> Já si myslím, že to je k ničemu, ne nic proti ničemu. Fakt a měřitelný fakt, že původních druhů ryb ubývá je faktem i přes to, že svaz zarybňuje podle plánů, které si sám stanovil. Proto odlov agregátem nejen že ničemu nepomůže, jen statistikám, které předávají hospodáři na KÚ, ale navíc škodí revírům, kam elektrolovci velmi často "zabrousí". V osmdesátých letech minulého století byla míra pstruhů 23 a pak 25 cm a pstruzi se lovili hojně a nic nenasvědčovalo, že by jim lov škodil, možná asi i proto, že neexistoval CaR lov. Dnes máme míru 27, 30 cm a nic nenasvědčuje, že by to mělo nějaké pozitivum, pstruhů se loví minimum, do míry téměř nedorostou, pokud to jsou původní pstruzi. V době, kdy EU dává peníze na kdejaké ptákoviny mě zaráží, že se nezkoumá příčina úbytku původních druhů v souvislosti s regulacemi, v návaznosti na zanášející se koryta, MVE, oteplené řeky bez kyslíku a živin s úpytkem průtoků vody korytem. V takové vodě se asi žádná ryba nebude sama rozmnožovat a proto vidím za tohoto stavu cestu přes průmyslovou rybu, stejně jako je tomu i u kapra. Plnění "plánů" pomocí agregátů je lhaní si do vlastní kapsy a přesvědčování se, že se nic moc neděje.
Nkakr - Profil | Po 6.12.2010 18:04:28 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Rambich >> Rambo006 - 6.12.2010 17:56:43 >>
Napsal jsem to v jiné otázce asi před dvěma roky.
nejen pro Tebe ale , pro všechny které zajímá elektrolov.
Je založen na zákonitých přírodních jevech -
1) na jevu fyzikálním (zavedením el- proudu do vody vzniká el. pole)
2) na jevu fyziologickém( el. proud působí na nervovou soustavu ryb)
Stejnosměrný proud stálý i přerušovaný- pro elektrolov se používá přerušovaný vyvolává při malém napětí u ryb neklid , který se projevuje trhavými pohyby těla ryby. Rychlejší (pulsní) přerušování způsobuje, že nervová soustava ryb nestačí reagovat na tyto impulsy.Zvyšuje-li se el. napětí staví se ryby ve směru kladného pólu a vyrážejí tímto směrem ( elektropismus). V praxi to znamená, že pohybem lovné destičky(anody) ve vodě dokážeme ryby "vytáhnout" z pod břehů a zábran směrem k ní. Další zvyšování el. napětí působí ochabnutí svalové činnosti a životních projevů ryb. Ryby klesají ke dnu a dostavuje se u nich narkóza (galvanonarkóza). Po přerušení el. proudu vypinačem na lovné tyči se ryby rychle zotaví a reagují. Je velmi důležité a zde záleží na šikovnosti a zkušenosti lovícího včas proud vypnout. Pokud se ryba dotkne destičky která je pod napětím, může uhynout. Omráčené ryby odebírají do kesírků členové lovné čety, předávají dalším, kteří je odnášejí do haltýřů, kde se s galvanonarkozy rychle vzpamatují.
Měřítkem pro fyziologický účinek el. proudu na ryby je velikost napětí. Jednotlivé druhy ryb nejsou na el.proud stejně citlivé, takže je nutné rozdílné napětí k vyvolání určitého stupně reakce. K vyvolání dráždivé reakce u ryb lososovitých, hlavbě u PO je zapotřebí napětí mezi hlavou a ocasem 0,3 - 0,6. Napětí 0,8 - 1 V vyvolá u pstruha elektropismus. Při napětí 1,9 - 2,6 V upadají pstruzi do narkózy.
U velké většiny bílých ryb stačí pro podobné reakce zhruba poloviční napětí.
Z výše uvedeného vyplývá, že čím je ryba větší -to znamená vzdálenost mezi hlavou a ocasem, tím lépe reaguje na elektrolov a obráceně. Na zoobentos a zooplankton nemá elektrolov vliv.
Ve vodách ,kde je dobrá vodivost je třeba napětí snížit, aby ryby nebyly uváděny do narkózy předčasně, než se přiblíží k elektrodě. Jen tak zabráníme aby nezůstaly omráčené pod převislými břehy, kořeny a pod.
Při lovu je třeba si uvědomit, že pracujeme s vysokým napětím, které je životu nebezpečné. Lovit mohou jen řádně proškolené osoby s platným průkazem oprávnění k elektrolovu. Bezpodmínečně nutné, je dodržování patřičných bezpečnostních předpisů.
Lov el. proudem je ze zákona zakázán, vyjímky uděluje patřičný rybářský orgán Mze , Kú.
načítám...
RS Fish rybářské potřeby s.r.o
