Zlatý Šumperk

Kategorie: Feeder
Závod na nádrži Krásné u Šumperku se chytal už loni. Takže jsme šli do známého prostředí a navíc se nám zde minulý rok dařilo, kdy náš Preston feeder team MRK.cz skončil druhý. Nic jsme nenechali náhodě a týden před samotným závodem jsme vyrazili na trénink pro zjištění všech okolností. V týmu přes zimní přestávku došlo ke změně. Místo Papina (Martin Bruckner) bude letos naše barvy hájit Radek Pečta. Radek je další odchovanec třebíčského feederu, takže se dobře známe a navíc jsme spolu hodně v kontaktu.


Celý týden jsme nejen my, ale i ostatní, sledovali, jak se vyvíjí počasí na víkend samotného závodu. V pondělí napadl v Šumperku dokonce i sníh a vyhlídky na víkend nebyly zrovna růžové. Když jsme se v pátek blížili k Šumperku, vrcholky kopců byly ještě bíle zahaleny. To působilo dosti depresivně. Na nádrž jsme s Pečťákem dorazili po poledni a podle plánu jsme měli hlavně vyzkoušet nový sektor pod hospodou. Letos se oproti loňsku sektory rozdělily na tři samostatné. Áčko bude na hrázi, Béčko v lese a Céčko právě pod již zmiňovanou hospodou. S Radkem bylo v plánu vyzkoušet hlavně vzdálenosti, kde nejlépe berou ryby a udělat porovnání nachystaného krmení. Martin tentokráte dorazil později. Ryby braly celkem pěkně, hlavně cejni, plotičky a kříženci a sem tam zabral i perlín. Byly to ryby od úplně malých prcků, až po kusy, které vážily přes 200 gramů. Ryba, která se musela podebírat a nešla zvednout na vlasci, se počítala mezi ty lepší, bonusovky. Ale oproti loňsku byla aktivita ryb menší. Potvrdili jsme náš plán, že kombinace našeho oblíbeného“slaňáka“ od Sensasu a to Dark Salee Bremes a Dark Salee Riviére je ta správná volba. Opět musíme podotknout, že tyto dvě složky krmení nebyly ničím doplněny. Krmení jsme si navlhčili hned po tréninku a prohnali sítem.


Ubytování bylo domluveno v Šumperku, protože v dubnu riskovat spaní pod stanem rozhodně nebudeme. Další důležitá věc v takovémto špatném počasí bylo nepodcenit oblečení. Zateplené kalhoty, několik vrstev oblečení, beranice a teplé boty byly samozřejmostí. Po večeři všichni dolaďovali pruty, vázali háčky a také jsme se postarali o živou. Jako živou složku jsme měli nachystané kukly, pinky, červy, malou a velkou patentku a hnojáky.


V sobotu ráno byla prezentace až na devátou hodinu, a tak se spěchat moc nemuselo. Vše proběhlo v klidu. Ranní čaj, buchta od Pečťákovy mámy a doladění živé. Poklidný odjezd z ubytování změnil Radek, když zabouchl za sebou hlavní dveře. Bohužel klíček v zámku zůstal zevnitř budovy a ještě byl otočen v zámku. Naštěstí jsme měli všechny věci už v autě. Drama kolem otevření dveří nás tak čekalo až večer. Jak bývá zvykem, za náš tým losoval Martin. Pečťák šel na C1, což je forhont, já na A6, takže zhruba půlka sektoru na hrázi a Martin na B11, mělčí část sektoru v lese. Radek měl místo lovu parádní, my s Martinem průměrné. Všechny věci jsme si přenesli na svoje místa. Na závod jsme měli nachystaný půl litr malé patenky, odměrku velké na háček, ¼ litru kukel, ¼ litru pinek, ¼ litru mrtvých červů a pár živých na háček, půl litru hnojek a 8 litrů našeho oblíbeného „slaňáka“. Na tento závod jsme měli domluvenou podporu na břehu, Veroniku.

Příprava proběhla u mě standardně. Rozdělal jsem tentokráte šest prutů, z toho dva s pletenkou. Na jednom prutu byl nachystán páter, na ostatních různě připravené průběžky. Hodně času mi trvalo „prošahání dna“. Místům, kde byly na dně kameny, jsem se vyhnul a nakonec moje vzdálenost byla stanovena na 16 metrů. Na zakrmení jsem použil 6 menších krmítek s pinkou, kuklou a malou patentkou. První pohyb špičky byl až na třetí nadhození. Další hod znamenal první rybu, menší plotičku. Ze začátku braly menší ryby a celkem se mi dařilo proměňovat záběry. Za chvíli začalo pršet, a tak jsem skoro půl závodu chytal s deštníkem. Podle zpráv od Veroniky Radek chytal ve svém sektoru hodně a hlavně velké ryby. Martin si též nevedl zle, taky byl pasován mezi první tři. Já jsem se snažil soustředit na chytání a zbytečně jsem po sousedech nekoukal. Veronika mi hlásila, že si ale nevedu špatně. V půlce závodu jsem se musel zvednout, jít na malou a pořádně se protáhnout. Úplně jsem na pořád zesilujícím větru ztuhl. Ještě proběhla tatranka, pití, domíchání krmení a zpět na bednu. Trošku mě to probralo a začal jsem chytat znovu. Dobře mi fungovala pletenka, 0,11 mm krátký návazec a háček č. 16. Chvílemi bylo proměňování záběrů perfektní a pak bylo zase pět záseků do prázdna za sebou. Zkoušel jsem měnit nachystané udice, ale nejlepší byl stejně prut s pletenkou a krátkým asi 40 cm forpasem. Dařilo se mi chytat větší – podběrákové cejny. Na háčku mi nejlépe fungovala patentka zajištěná jednou pinkou. Ve vezírku skončili i dva „hadi“.


Vážilo se od krajního místa A1, kde Milan Štěpnička měl 7. 390 g. Po zvednutí vezírku z vody jsem tušil, že by to mohlo vyjít. Váha ukázala 8.350 g, super! Hodně jsem byl zvědav na Tomáše Viktorina, který měl i pěkného kapra a prý chytal i větší cejny. Jeho ryby měly 7.300g, což byla trojka. Super, jednička! Po chvíli jsem se dozvěděl, že Radek má taky za jedna a Martin trojku. 1+1+3 – to je nádherných pět. To se nám dlouho nepodařilo. Později zjišťuji, že druhý tým má součet 12. Po večeři v penzionu konečně dorazil zámečník, začal řešit naše zabouchlé dveře. Martin díky svým kontaktů vytelefonoval dokonce pána, který před dvěma měsíci dveře do domu instaloval. Asi po půl hodině jsme byli uvnitř budovy, všichni si nahlas oddychli. Začala příprava na další den: domíchat krmení, připravit živou, navázat pruty a dovázat chybějící forpasy. Po sprše jsem padal do postele jako zabitý. Ráno nás čekal budíček o půl páté.


Druhý den se nikomu z teplých postelí moc nechtělo, ale museli jsme. Po doladění a rozdělení živé a krmení jsme si raději pohlídali uzamčení budovy. Po příjezdu k nádrži Krásné jsme zjistili, že je oproti sobotě o dost chladněji a fouká studený vítr. Martin nalosoval hráz, místo A11,hlubší část sektoru. Já šel na do lesa na B11, mělčí část sektoru a Radek na C13. Mým levým sousedem byl Petr Broumovský a napravo nebyl nikdo, protože Browning tým přijel chytat jen ve dvou lidech. Avšak hned vedle napravo, na forhontu, seděl Čabi. Podle informací od Martina se v sobotu na Céčku chytali cejni, tedy větší bonusové ryby, dál od břehu. A tak jsem zvolil vzdálenost lovu 24m. Oproti sobotě bylo o dost chladněji a situaci ještě více zhoršoval vítr. Zakrmení bylo stejné jako v sobotu, šest menších krmítek. Kvůli větru jsem musel použít krmítka 40g, aby padala tam, kam jsem chtěl já a vítr je nestrhával. Začátek kola byl o dost horší jako v sobotu. Záběry byly opatrné, špatně se trefovaly. Asi v polovičce případů se špička nepohnula, nebo jen nepatrně a na háčku vysela ryba. Ani zmenšení krmítek, ani přidání nebo ubrání živé nevedlo ke změně k lepšímu. Podle zpráv od Veroniky si Martin vedl dobře. Radek chytal taky pěkně, ale neměl tak větší ryby, jako v sobotu na forhontu. Pletenka s krátkým návazcem mi nefungovala tak dobře, jako v sobotu.


K dost velké změně došlo, až jsem vyměnil průběžku za pátera. Záběry byly pěkně čitelné, proměňování bylo o dost lepší. Nechával jsem nahozeno maximálně minutu a půl a zmenšil krmítko. Na háčku mi opět fungovala patentka zajištěná pinkou. Podle zpráv chytal v mém sektoru hodně Čabi. V našem sektoru se vážilo z druhé strany, od hráze. Váha mých ryb ukázala 6,920 g. Těsně jsem překonal Jirku Denemarka a Radka Štěpničky. Jen Čabi na forhontu měl výrazně více, 12.520 g. Tak za dva! To byla velká úleva. Bral bych jakékoliv umístění do pětky. Při balení věcí začalo sněžit a přišly zprávy, že Martin na hrázi vybojoval sektorové vítězství a Radek skončil v Céčku těsně druhý. Od vítězství v sektoru jej dělilo 70g. V neděli jsme měli součet opět 5, 2+2+1. Takže výsledný součet umístění 10 nás určuje jako vítěze prvního kola. Takový výborný vstup do sezóny jsme si určitě nepředstavovali. Navíc Radek byl druhý 1+2, váha 19,240g, já třetí 1+2, 15.270g a Martin čtvrtý 3+1, 19.290g. Závod vyhrál Čabi za 1+2, díky vyšší váze ulovených ryb, 22.900 g. Mezi družstvy jsme byli nejlepší, součet umístění 10, váha 53.800g, druzí byli Matrix Feeder MO Český Šternberk – 25, 42.300g a třetí SPRO Feeder Team MO Litoměřice, 34, 41.650g.


Víkendový závod se nám povedl. I když počasí bylo kruté a sedět v takové zimě na větru nebylo zrovna příjemné. Ale přežili jsme. Oproti loňsku se chytlo i méně ryb. Další závod nás čeká první květnový víkend na soutoku Lužnice a Vltavy, na Novém Dvoře. Tento závod bývá každý rok jiný, tak se necháme překvapit. Hlavně doufám, že bude tepleji než na prvním kole, v Šumperku.


Feederu zdar.
 
Radynek - 5.5.2017

Diskuse k miničlánku

Žádné zápisy.