Hromadný úhyn ryb v Kolíně a okolí, aneb kdo je na vině?

Kategorie: Všeobecné
Zhruba před týdnem jsem se šel projít podél Labe ve směru od Kolína na Tři Dvory, když jsem procházel kolem Legerova ramena tak jsem se zděsil při pohledu na ležící mrtvé ryby na březích. Nejednalo se pouze o jeden druh, ale například o Tolstolobika bílého, Amura bílého, nebo Kapra obecného, dokonce i o velmi houževnatého Sumečka amerického mezi nimiž byli jedinci různých věkových a velikostních kategorií, od 20 cm do 110 cm a někteří jedinci o váze kolem 25 kg.
Vzhledem k tomu, že bylo Legerovo rameno zamrzlé a ryby na březích měli vyžrané vnitřní orgány, usuzoval jsem nejprve na působení známého „škůdce“ Vydru říční, která občas v zimních měsících navštíví rybí obsádku pod ledem, kterou u dna vyplaší (zvedne) a posléze se pustí do hodování, přičemž se zajímá pouze o vnitřní orgány ryb a rybářům tak působí veliké škody. Bylo mi jich líto, jak ryb tak i hospodářů, kterým v některých částech republiky dovede vydra způsobit škody za desetitisíce korun na jediném rybníku.
Během následujících dnů jsem se však prošel i kolem rybníku ve Třech Dvorech, a na opačné straně od Kolína na Velké Spálence, a byl jsem opět zděšen při pohledu na ještě masivnější úhyn ryb.
Na Velké Spálence již však byli mezi uhynulými jedinci i Štika obecná o délce 80 cm, všechny věkové kategorie kapra a ostatní bílé ryby a nejvíce mě překvapil uhynulý Úhoř říční.
V tu chvíli mi bylo jasné, že na vině nebude přírodní predátor, ale pouze lehkomyslnost rybářských hospodářů daných lokalit, kteří mají dané zarybněné revíry na starost a mají takovýmto důsledkům předcházet a zabránit jim.
Poté jsem si přečetl článek o identickém úhynu ryb na soukromém rybníku v nedaleké Kutné Hoře a rozhodl jsem se napsat tento nepříliš optimistický, ale pravdivý článek.
Jako nejpravděpodobnější varianta tak velkého hromadného úhynu více druhů ryb je autointoxikace ryb amoniakálním dusíkem (NH3), který se ve vodě sice vyskytuje po celý rok, ale v určité míře je pro ryby smrtelně jedovatý. Ano k podobným úhynům ryb může dojít i následkem pouhého dušení při nedostatku kyslíku (O2) ve vodě, ovšem tomu podléhají zpravidla jen ryby s většími nároky na kyslík, jako ryby dravé a to rozhodně ne úhoř, který je schopen nouzovým dýcháním při nedostatku kyslíku ve vodě dýchat i 60 procent svou kůží.
Vzhledem k tomu, že zima začala brzy a dlouhodobě nepolevovala na intenzitě, tak rybářští hospodáři měli vědět, že bude zapotřebí hlídat daleko více chemické vlastnosti vody v každé lokalitě, provádět chemické rozbory vody, které jsem například na Třeboňsku během studií rybářské školy prováděl i několikrát týdně. Rybářští hospodáři to jistě věděli, hádal bych že je ke špatnému přístupu vedl děravý rozpočet a nejspíš si jako v některých rybničních soustavách říkali, že to nějak dopadne a že zima se snad umoudří.
Hospodáři prostě zaspali tuhle zimu a má to vůči nim, ale i vůči sportovním rybářům neblahé následky.
Když je zima takto dlouhá a ledová, pokrývka ledu zavírá hladinu rybníka příliš dlouhou dobu, vodohospodáři na provzdušnění vody mají udělat dostatečný počet děr o dostatečné velikosti, což se zřejmě nestalo a tak se do vody nedostal ani dostatek slunečního světla a kyslíku, který by podporoval eutrofizaci a následnou fotosyntetickou asimilaci, která by rybám zajistila dostatek kyslíku a odvod jedovatých plynů.
Každá ryba do vody ze svého těla vylučuje určité množství amoniaku a ostatních škodlivých látek, ovšem v důsledku poklesu pH se voda stala velmi kyselou. Při poklesu pH poklesne i obsah kyslíku (O2) pod 1.5 – 2 mg/, nastává tím zvýšení hodnoty toxického amoniaku (NH3) ve vodě, např. důsledkem rozkladu listí ve vodě aj. organické hmoty. Vliv na to má též náhlé snížení teploty vody, přičemž dochází k poškození žaberních aparátů ryb a poruch vylučování odpadních produktů z těl ryb do vody. Ryba je již natolik škodlivinami nasycena, že je prostě nemá kam vylučovat. Následně dochází k sebe otrávení (autointoxikaci). Čemuž podléhají téměř všechny druhy ryb v lokalitě.
Zima byla sice krutá a dlouhá, ale chyba je na straně hospodářů, kteří mají provádět pravidelné rozbory chemismu vody a zajišťovat vytvářením dostatečných prohlubní v ledu přístup kyslíku, popř. mají do děr umisťovat prokysličovací elektrické agregáty (kesenery aj.) a nemají-li elektřinu tak větrné provzdušňovače. Neučiní-li tak, ryby se budou v lepším případě dusit, v horším případě se otráví, což se stalo právě v tomto případě v Kolíně a jeho okolí, a zřejmě i v jiných lokalitách.
Nemůžu říci, že se to nemůže stát, ale nemělo by se to stávat na sportovních revírech Českého rybářského svazu, který má své místní organizace, jež inkasují nemalé peníze za členství, za povolenky a brigády svých členů, nás sportovních rybářů.
Tento článek jsem napsal jako rádoby vzkaz rybářským hospodářům, kteří dané revíry obhospodařují.
Letos bude povolenka pro sportovního rybáře chytajícího na uvedených lokalitách, velmi drahou srandou, protože je jasné že na výše uvedených revírech nebudeme mít moc co chytat a bude to mít i logický dopad pro rybí obsádku následujících let.
Hospodářům vznikla zajisté též velká škoda. Snad se z toho pro příští zimy zde ve Středočeském kraji, zejména v okolí Kolína poučí a mrtvé ryby z rybníků odklidí, aby tak zabránili masivnímu rozšíření daleko horších nemocí, které jsou v rozkvětu zejména začátkem jara při prvních kyselých deštích.
S pozdravem a Petru zdar,
J.K.
 
Krouzič - 30.3.2010

Diskuse k miničlánku

Krouzič - Profil | So 3.4.2010 15:15:01

re Jarda.Š. děkuji....no jo, tak to tedy lituji něktré MO a jejich rybáře, jeslti v Kolíně na Legerově rameni aj. letos rozhodoval člověk mající kurs z chovu ryb o tom co v zimě udělat pro to aby mu neuhynula obsádka, tak bych řekl, že se máme na přístí rok na co těšit :-), připadá mi to tu podobně jako se silničáři :-)

Krouzič - Profil | So 3.4.2010 15:09:02

re...R:P.....a nepochopil jsem tvé předešlé tvrzení "plést eutrofizaci s rozvojem živočišstva a rostlistva je trochu nešťastné" když eutrofizace v podstatě je název pro tento rozvoj, proto také dělíme z tohoto hlediska vody na eutrofní vody - dostatek rostlinstva a živ. a oligotroní vody - nedostetk, že.
...názory máme odlišné, co umím se mi v praxi osvědčilo, a nebudu se tady stebou přít, proto jsem sem nešel. Radši mi napiš jak bys řešil ze svého pohledu dopady této zimi na příští roky a co by jsi poradil hospodářům, které tato zima buď zasáhla nečekaně, nebo těm kteří ji podcenili. Myslím si že by se jednalo o přínosný příspěvěk.

Krouzič - Profil | So 3.4.2010 14:45:37

re: R.P., pokud je ryba nakrmená v teplých měsících, třeba při uvedených odlovech na plné vodě, a dojde k náhlým změnám teplot, tak ano metabolismus ryby to zpomalí ovšem, není to hlavní činitel autoitoxikace amoniakem, k té dochází v první řadě je-li jím voda nasycena tak, že již do vody ryba tento plyn nemůže vylučovat, protože prostě nemá kam.....čili jde o přesycení vody tímto plynem NH3 a následné jak dobře píšeš sebeotrávení ryb.
Autoitoxikace amoniakálním dusíkem tedy není způsobena náhlým polesem teploty při příjmu potravy, což přichází v úvahu někde na sádkách nebo opravdu jen při odlovech na plné vodě, ale je důsledkem přesycené vody tímto plynem, též proto se v zimě dávají aerátory a hloubí díry, aj. protože se tak zabezpečuje nejen přísun kyslíku, a světla do vody, ale dochází k bezproblémovému odchodu jedovatých plynů z vody. Proto s tvým vysvětlením autointoxikace amoniakem nesouhlasím,ale za reakci děkuji.

Jarda Š. - Profil | So 3.4.2010 14:22:57 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Krouzič >> Projít kursem chovu ryb musí z každé MO, která má revír, nejméně dva - rybářský hospodář a jeho zástupce (nejsou-li to vystudovaní rybáři).

Krouzič - Profil | So 3.4.2010 14:16:17

re PAIA: Ano to vím, je dobré že jsi to podotknul, Většinou to dělají lidé které to baví, mají i další práci, a netvrdím že všude podceňují situaci, rozhodně pokud mají své postupy které jim fungují po desetiletí, tak je dobré je přebírat a řídit se tím....ovšem myslím že v každém MO by měl vedoucí pracovník projít základním kursem ohledně rybářství/rybnikářství a stejně tak si myslím, že u některých MO jsou brigády vykonávány pouze v tom nejlepším počasí a v zimě se na to prostě pr....:-)

R.P. - Profil | Pá 2.4.2010 20:20:25

Krouzič >> k té teplotě pro trávení, pokud je ryba nakrmená tak při náhlém poklesu teploty nebo obsahu kyslíku (často při letních odlovech a přesazení do sádek) dojde ke zpomalení metabolismu a tím omezení vylučování amoniaku z těla, tím dojde k "autointoxikaci amoniakem " kdy se ryba v podstatě otráví vlastními zplodinami

TWIN 69 - Profil | Pá 2.4.2010 20:04:01 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Krouzič >> u nás se odehrálo něco podobného co u kolína a to co zde píšeš má rozhodně hlavu i patu.navíc nám bylo řečeno,že ukončením těžby plynu se tento plyn začal tlačit dnem do vody a to rovněž přispělo k úhynu ryb.Do kafilerie bylo vyvezeno 3,5 metráku a něco ještě určitě zůstalo ve vodě.díky za vysvětlení,je vidět že jsi odborník.

R.P. - Profil | Pá 2.4.2010 19:59:06

Krouzič >> o O2 sem mluvil pouze v souvislosti a amoniakem, o dušení se nebavím, plést eutrofizaci s rozvojem rostlinstva a živočichů mi přijde trochu nešťastné, s pH sem reagoval na tuto větu z článku "Při poklesu pH poklesne i obsah kyslíku (O2) pod 1.5 – 2 mg/, nastává tím zvýšení hodnoty toxického amoniaku (NH3) ve vodě" která se mě nezdála zrovna přesná

Krouzič - Profil | Pá 2.4.2010 15:20:15

re...R.P. nedostatečná eutrofizace, myšleno jako nedostatčený rozvoj rostlinstva a živočišstva,(v zimním období především rostlistva, které provádí fotosyntetickou asimilaci = tvorba O2)
....nedostatečná teplota pro trávení???...tak tomu zase nerozumím já, možná že autor chtěl říci, že při nižších teplotách a náhlém poklesu ryba tráví pomaleji a méně přijímá potravu.
....samozřejmě že spotřeba kyslíku s poklesem tepolty klesá, to je pravda a dosti to též souvisí s prvním bodem této reakce a z praktického hlediska s aerátory( v zimním obodbí)
....v zimním období se pH vody mění, právě důsledkem rizikových faktorů, náhlé poklesy teploty, nedostatek O2, ledová pkrývka pod kterou dochází k rozkladu buněčiny a špatnému odchodu jedovatých plynů( pokles pH = kyselá voda)...stejně tak pH své hodnoty zvyšujě nad 7 během zimního období a ano při silně zásaditém pH se zvyšuje obsah NH3, který regauje zásaditě....neříkal jsem že ne........zkrátka v zimně voda své vlastnosti razantně mění, hodnota pH pod 7 a nad 7 je během zimi snad nejnestálejší....s nedostatkem O2 v zimní vodě se pro ryby "POUZE" zvyšuje citlivost na NH3?---to nemyslíte vážně, ...nedostatek O2 ve vodě mimo citlivost na NH3 též zaručuje dušení, nadměrný pohyb ryb v zamrzlých rybnících, a opět nedostatek řas, protože řasy jej sice přes den produkují, ale v noci spíše potřebují....z mého pohledu, a nejen z mého je zima nejrizikovější etapou roku co se týče chemismu vody, a právě v tomto období jsou na sobě všechny tady v té diskuzi uvedené věci více než-li závislé a mění se....vše o čem se tady mi dva spolu bavíme jsou dogmata, která už někdo napsal, ale osobně se snažím na ně dívat z širšího úhlu pohledu, a nehodlám je sem vepisovat, nemá to žádný význam, netvrdím že vámi uvedená tvrzení nejsou pravdivá, ale vidím to zřejmě jinak, za vaše příspěvky děkuji.

paia - Profil | Pá 2.4.2010 14:46:36

Krouzič >> jen pro informaci, víš o tom, že v MO jsou funkce většinou vykonávány dobrovolně těmi, kdo mají zájem a čas se tomu věnovat? nezřídka se jedná o běžně pracující lidi, kteří nemají podrobné znalosti chemie, znají spíše běžné postupy, které po někom zdědili a kterými se řídí po desetiletí. jen zřídka je v nějaké MO hospodářem opravdový odborník na vodohospodářství a rybníkářství. toto není obhajoba, to je fakt.

R.P. - Profil | Pá 2.4.2010 14:29:37

Krouzič >> jen ve zkratce
pojem nedostatečná eutrofizace?? eutrofizace je zatížení vody organickými látkami, jaký má vliv nedostatečná eutrofizace??
náhlé poklesy teplot určitě nezpůsobí nedostatek kyslíku, jeho spotřeba s poklesem teploty klesá, spíše způsobí teplotní šok nebo úhyn v důsledku nedostatečné teploty pro trávení
pokles pH, pokles O2, zvýšení obsahu toxického amoniaku - je to přesně naopak, obsah toxického amoniaku roste se zvyšujícím se pH, s poklesem o2 se pouze zvyšuje citlivost ryb na obsah toxického amoniaku ale ten se při pH pod 7 nevyskytuje

Krouzič - Profil | Pá 2.4.2010 14:13:27

re.....R.P...Vážený R.P. opradu se mi nezdá že to motam, jelikož píši to čím jsem si jist, o tom co mě živilo, co jsem studoval a co je mým životním koníčkem, ..samozřejmě že mnou uvedená fakta nejsou mnou zjištěná, ale všeobecně známá pravidla pro hospodáře...a je jasné že každá vlastnost vody funguje na různých místech , za různých podmínek, různými způsoby...pokud se to zdá Vám, tak s tím já nic neudělám, pokud jsem se nevyjádřil v příspěvcích zcela jasně tak je možná chyba na mé straně...ale nic s tím neudělám....s pozdravem.

re......Rick.......Samozřejmě že tma má špatný vliv na asimilaci rostlin a tvorbu plynů atd..když jsem vyjádřil nechápavou reakci nad tvrzením toho hospodáře, nesmál jsem se tmě, ale jeho zřejmým odborným znalostem.....je to asi tak jako když mi jeden člověk kdysi řekl, že kapr žere hnůj :-) a proto se do vody hází.. :-) Ricku jinak s vašim tvrzením souhlasím a rozhodně Vámi uvedená fakta jsou dostatečná aby člověk pochopil že nepatříte mezi hospodáře kteří prožijí zimu v teple svého domova, s myšlenkou že na jaře je bude zase čekat ten hrozný sběr mrtvých ryb...:-)...

R.P. - Profil | Čt 1.4.2010 11:51:35

Krouzič >> nezdá se ti že to trochu motáš??
jinak to tvrzení o té tmě není zas taková kravina

Rick - Profil | Čt 1.4.2010 9:26:20 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Krouzič >> S vetšinou souhlasim, jsem jeden z poskození a necitim se nejak vinen, snažil jsem se jak jsem mohl ale pár faktu tady uvedu jako jakysi obhajoba alespon mne (kolinsky hospodaře nekomentuju). S tim snih má pravdu, nejde o tmu pro ryby ale o řasy ktery mužou vytvorit kyslik a součastne odbourat jedovaty složky vytvoření rozkladu. Letos nebyl mimoradné dhlouha doba led ale cely 2 mesice byl na led snih, tim zabranil fotosynthese. K sekání ledu jen tolik že jsem se první 4 tydnu vubec nemohl dostat na led, vodni hladina s mne hybe s labe. Snih napadl hned na zacatku a síla ledu bylo velice nepravidlní a nedostacující pro sekání děr. Poté sice pry vetší mrazu byl led dostaující tlusty abych tam sekal ale pry minus 25 takový otvor se moc dlouhou nedrží, vitr nebyl a vyměna kyslik a methanu je minimalní. Pry první sekání už jsem spatřil první uhýn candáta, tzn že ten první mesic už byla kraje, druhy už je doděla zkaza.

Krouzič - Profil | St 31.3.2010 7:52:19

:-) jistě nemyslel jsem 110 cm jedince američanů, ale těch dříve uvedených ryb...moje chyba ve slovosledu.
.......k té další otázce.....na vysvětlenou snad blíže řeknu jen, že při rozkladu listí pod ledem, nedeostatečné eutrofizaci, nemožnosti dostatečného unikání jedovatých plynů, náhlých poklesů teplot =
nedostatek kyslíku tvořeného rostlinami, okysličení vody, hromadění jedovatých látek....tyhle věci spolu velmi úzce souvisí a vedou v takovém případě k tomu co se letos po zimě nachází na hladinách a březích vod, ....ovšem dalo se tomu předejít.......dokonce jsem dnes četl reakci jednoho nejmenovaného hospodáře z Kolína, který řekl novinářům na otázku proč mu uhynula velká část obsádek, že ryby letos "zabila tma , protože sníh se na ledě držel moc dlouho!"......:-)))

devro - Profil | Út 30.3.2010 17:42:21 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

To s těma američanama myslíš vážně 110cm?

DEPRESS - Profil | Út 30.3.2010 14:51:20 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Byla krutá zima..myslím,že ryba vychcípala všude ..(nejen u Vás) a s tím hold nic neuděláš..Taky tu na přilehlých ramenech tůních a rybníkách kolem Orlice jsem viděl xx ks kaprů,amurů od 45-90cm asi 15 candošů a mraky okounů a bílé ryby nafouknutých..Ještě,že tu je ted povodeň a veškeré uhynuté ryby vzala voda a trochu ty ramena pročistila..jinak by to byl zase u vody nehoráznej smrad...tu je to skoro každou zimu...:( Kdyby hospodář neházel ryby při podzimním vysazování do tzv.sraček bez vody..kde za normálního stavu v létě je močál..a raději je hodil do řeky ..ušetřil by hodně rybám život..jenže to někomu vysvětluj....zarybnovací plán je....

R.P. - Profil | Út 30.3.2010 13:52:36 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Při poklesu pH poklesne i obsah kyslíku (O2) pod 1.5 – 2 mg/, nastává tím zvýšení hodnoty toxického amoniaku (NH3) ve vodě, např. důsledkem rozkladu listí ve vodě aj. organické hmoty. Vliv na to má též náhlé snížení teploty vody, přičemž dochází k poškození žaberních aparátů ryb a poruch vylučování odpadních produktů z těl ryb do vody.

nějak mě to nedává smysl. můžeš to blíže vysvětlit

Turňa - Profil | Út 30.3.2010 13:49:46 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Krouzič - >> Děkuji, každý "hospodář" se vymlouvá na zimu a že nic nemohli dělat. Tady jsi jim dal krásnou odpověď - ještě by se rybářskéby orgány (státní správa) jim měly podívat na zoubek.