N1Mara - Profil | Po 20.4.2020 7:24:51
hanyking >> Kapr se tady tře úplně normálně, jak na rybníkách tak třeba v Laby ! Stačí mu jen k tomu teplota a vodné tráva........
Nsindeji3 - Profil | Po 20.4.2020 1:05:51
hanyking >> Já teda vidím skoro všude, že se třou a vysvětluju si to tak, že jim to sežerou ostatní ryby. Znám několik revírů, kde záplava malých vytřených kapříků je, ale bílé ryby je tam málo.
Nhanyking - Profil | Po 20.4.2020 0:53:46
potočák 62 >> odbočím od pstruha ale zaujala mě ta genetická změna. Sleduji totiž, že kapr se téměř nikde nevytře. Třou se ale nikde jsem se nesetkal se záplavou malých kaprů. Přitom k tomu jsou podmínky. Tak to bude asi taky tím, že se už po desítky generací ryby vytírají uměle u už geneticky nejsou schopné se vytřít přirozeně. Co si o tom myslíš?
Nsindeji3 - Profil | Po 20.4.2020 0:38:06
potočák 62 >> Nejsem si jistej jestli v potoce ve skalách v Ádru nebyli mimo potočáků i siveni. Respektive vím, že jo, ale nejsem si jistej, zda tam někdo hodil 15-20cm rybky, nebo byli vytření tam.
NSoulfish - Profil | Ne 19.4.2020 23:58:16
Honza7 >> Efekt malého počtu matečných ryb, ještě k tomu příbuzných - ztratíš rozmanitost (minimálně se hodně zmenší), všechno potomstvo si bude podobnější. Ztráta genetické rozmanitosti = ztráta schopnosti populace v dalších generacích reagovat na změnu podmínek. Pokud by měly matečný ryby nějakej problémovej gen v heterozygotním stavu, tak takovýma kombinacema bys navíc podpořil vznik mnohem většího množství "chcípáčků a mrzáčků", než kolik by vycházelo přirozeně.
NHonza7 - Profil | Ne 19.4.2020 23:16:29
potočák 62 >> Ahoj, v zajetí by nemělo docházet při dostatečném počtu matečných ryb k genetickým změnám při umělém výtěru. Takto získání mladí jedinci ze stejného výtěru, odchovaní v přírodě, či uměle, budou mít stejný genetický kód po celý svůj život , ale pozměněný vzorec chování, který získají na základě toho v jakém prostředí byli odchováváni od plůdku.
Je otázkou z pohledu genů, jak umělý výtěr bude ovlivněn malým počtem matečných ryb, kdy generační ryba bude z drtivé většiny geneticky příbuzná?
NFockeWulf - Profil | Ne 19.4.2020 22:42:59
potočák 62 >> O tom se tu ale nikdo nepře:).
Npotočák 62 - Profil | Ne 19.4.2020 22:15:17
ledzep >> Potočák mění zbarvení během krátké doby a i třeba podle výtěru. Stačí,když nalovíš k umělému výtěru generační PO,kteří jsou pěkně vybarvení a po umístění na líhni v nádrži jsou za jeden-dva dny vybledlí. Na druhou stranu je to jiné s tečkami. Tečky jsou u PO jako otisky prstů u člověka a žádný PO nemá stejné tečky.Ovšem každá populace původního nebo málo překříženého PO má podobně uspořádané tečky a tím se liší od jiné populace z jiného povodí. Petrův Zdar
Npotočák 62 - Profil | Ne 19.4.2020 22:04:48
sliver >> Pokud´ naučíš plůdek divokého PO na granule,uděláš z něho lenivého PO. Pokud´ ho vytřeš a plůdek vysadíš do potoka,bude z něho opět divoký PO.Pokud´ ten plůdek místo do potoka odkrmíš granulema,tak se zase tolik neděje a jeho potomky opět bez problémů můžeš vysadit do potoka.Pokud´ to ale budeš dělat po několik generací,ten odkrm bez vysazení do přírody a budeš generační hejno točit v zajetí,dojde ke genetické změně a ten PO ztratí schopnost přežít v přírodě a reagovat na predátory,sucho,povodně a td.Ted´ o tom začaly vycházet články v Rybářství od Randáka.Je to stejné,co se stalo se sivenem. Původně dovezený siven americký byl schopen se udržovat samovýtěrem-ještě taková populace je v pramenech labe,snášel hodně kyselou vodu a td. ale růst měl podobný jako PO. Potom byl dovezený šlechtěný Si 64 který část vlastností ztratil,dorůstá větší velikosti ale hodí se k chovu v zajetí a v přírodě se neudrží ,o samovýtěru ani nemluvím.Petrův Zdar
Npotočák 62 - Profil | Ne 19.4.2020 21:50:50
FockeWulf >> Slovák je dlouhodobým chovem v zajetí, geneticky změněný potočák. Petrův Zdar
Nsliver - Profil | Ne 19.4.2020 21:30:21
FockeWulf >> je to brojler patrně i neschopný se v přírodě rozmnožovat, ale furt jenom zmršený PO.
NFockeWulf - Profil | Ne 19.4.2020 21:25:22
potočák 62 >> Přidal bych se k Sliverovi, kříženec to není, je to fakt ten slovák, jak se tu psalo, překrmený granulemi někde v korytě. Vysazuje se jich dost a myslím, že je už skoro každý chytil.
Nsliver - Profil | Ne 19.4.2020 21:19:53
potočák 62 >> to je jasné, ale je to ochočený lenivý PO. Pořád PO.
Nsliver - Profil | Ne 19.4.2020 21:17:37
potočák 62 >> na fotce není podle mě žádný kříženec. Je to nějaký potočák vyrostlý zřejmě na granulích asi v rybníce, sádkách. Proč si ho nazval křížencem ? Jako kříženec několika nejistých linií PO ?
To přece nemá smysl dneska nazývat křížencem.
Npotočák 62 - Profil | Ne 19.4.2020 21:16:19
sliver >> Ahoj,ten pstruh obecný-potoční se chovem v zajetí geneticky změní,v extrémním případě k tomu dojde i za 1-2 generace a potom to už není potočák ale domácí zvíře. Petrův Zdar
Npotočák 62 - Profil | Ne 19.4.2020 21:13:14
sliver >> Ne,ten kříženec je hodně barevná ryba. Ten na fotce bude kříženec-granulák už i podle odrbaných ploutvý a td. Petrův Zdar
Npotočák 62 - Profil | Ne 19.4.2020 21:10:41
rybomil >> Jsou linie duháka,které se vytírají v zimě a i v létě.Nedávno jsem ke svému zděšení narazil na informaci o tom,že začátkem dubna letos vytírali v této republice nějakou dovezenou linii pstruha obecného-potočáka. Petrův Zdar
Nsliver - Profil | Ne 19.4.2020 21:09:49
potočák 62 >> akorát, že to asi nebude diskutovaný pstruh z fotky, že ?
Npotočák 62 - Profil | Ne 19.4.2020 21:06:45
Jarda Š. >> Správně by křížit neměly jít-pstruh obecný (Salmo) a pstruh duhový (Oncorhynchus) ale ve francii a polsku se v laboratořích vytvářejí kříženci obou druhů,pochopitelně z komerčních důvodů jako barevně zajímavé ryby pro rybáře. To jen že jdu náhodou kolem.Petrův Zdar
načítám...
GScarp.cz
