Nsumec 1950 - Profil | Čt 11.8.2016 8:06:07
Když pominu všechny vaše důvody zda má či nemá rybář právo,tak si myslím,že tady zaspal především ČRS.Tohle si měl prostě ČRS ohlídat.Nebude dlouho trvat,a všechny pozemky podél řek či jezer a rybníků,budou asi soukromé.Jak bude rybář potom vykonávat své rybářské právo,je asi ve hvězdách.A potom už to ani nemusí být jenom o bivakování,ale i o přístupu k vodě.Věcné břemeno strácí jakýkoliv význam.
NPřemas - Profil | Čt 11.8.2016 8:02:11
Franc49 >> Když tam budeš přes noc, tak nocování :o) Jinak je to asi kempování a i to se řídí svými zákony a pravidly ...
NMichal1966 - Profil | Čt 11.8.2016 8:01:07
Možnosti táboření ve volné přírodě.
Tábořením ve smyslu § 16 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 1 písm. b) a § 29 písm. j) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se rozumí souhrn různých činností umožňujících pobyt v přírodě spojený s možností přenocování, a to obvykle ve stanech nebo jiných přístřešcích (stavění stanů a přístřešků, tj. včetně celt, stanů bez podlážky apod., příprava stravy, hygiena, likvidace odpadků atd.). Naproti tomu přespání „pod širákem“ se za táboření nepovažuje. Dále uvedený text se tedy týká pouze táboření – přespání pod stanem či přístřeškem.
Při hledání vhodného místa k táboření je nejprve třeba zjistit, zda se místo nenachází ve zvláště chráněném území. Ze zákona č. 114/1992 Sb. vyplývá, že je zakázáno tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, a to na celém území národních parků, chráněných krajinných oblastí a národních přírodních rezervací. Výjimku z tohoto zákazu by musela v každém jednotlivém případě udělit vláda podle § 43 cit. zákona. V ostatních zvláště chráněných územích táboření zakázáno není, avšak je třeba respektovat i jejich bližší ochranné podmínky, stanovené zřizovacím aktem daného zvláště chráněného území. Tam může být stanoveno, že se pro určité vymezené činnosti vyžaduje souhlas orgánu ochrany přírody, tedy může se jednat i o táboření. Dále zákon stanoví, že v přírodní rezervaci, národní přírodní památce i přírodní památce jsou zakázány změny nebo poškozování těchto území. Není vyloučeno, že by mezi takové rušivé činnosti mohlo patřit i táboření.
V lese je táboření mimo vyhrazená místa obecně zakázáno podle § 20 odst. 1 písm. k) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění. Podle stejného ustanovení je v lese zakázáno rozdělávat a udržovat otevřený oheň. Udělení výjimky z tohoto zákazu přísluší pouze vlastníkovi lesa. Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesa, náleží toto rozhodnutí příslušnému orgánu státní správy lesů. Smyslem zákazu je především ochrana lesa před vznikem požárů, navíc táboření spojené s rozděláváním ohně je potencionálním zdrojem ohrožení lesních ekosystémů v celé jejich podstatě.
Mimo uvedené případy náš právní řád táboření ve volné přírodě neupravuje, lze tedy vycházet ze zásady, že co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Jistá omezení však lze analogicky dovodit z ustanovení § 63 (přístup do krajiny) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Je zřejmé, že tábořit lze pouze na místech, na která lze i vstupovat. Klíčové jsou v tomto směru odstavce 2 a 3 cit. ustanovení, které vymezují možnost vstupu na pozemky jiných osob takto: „(2) Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti28) či sousedských práv.29) Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.30) (3) Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně.31)“ Z uvedeného ustanovení vyplývá, že nelze tábořit na pozemcích fyzických osob. Z táboření je vyloučena i orná půda, louky a pastviny v době, kdy by mohla být poškozena úroda, a dále pozemky, na nichž se pase dobytek, a vyloučeny jsou i pozemky vymezené v odst. 3. Obecně by táboření nemělo způsobit vlastníku nebo nájemci škodu (viz odst. 2).
Současně platí také obecné ustanovení § 415 občanského zákoníku, které stanoví, že „každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.“ Ustanovení § 420 téhož předpisu pak stanoví, že každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.
Zodpovídá: Ing. Bc. Petr Michna
NFranc49 - Profil | Čt 11.8.2016 7:57:05
A kdyz tam budu jen na lehatku to je take stanovani ? Neboli kempovani ?
NKovis - Profil | Čt 11.8.2016 7:55:05
Ja osobne bych se tady vyprdl na hadani se o zakonech... Je celkem jasne co tou ceduli chtel majitel pozemku rict. Proste nechce na svem pozemku nikoho kdo mu tam bude stanovat, bivakovat, parkovat karavan,... Slusny clovek tu ceduli pochopi a neleze tam. To staci. Netreba hledat zakony a klicky. Staci prosta lidska slusnost, neni to nic sloziteho. Bohuzel to nelze od nekterych kolegu cekat...
Nkakr - Profil | Čt 11.8.2016 7:54:30
Třímetrové ochranné pásmo příbřežního pozemku pro výkon rybolovu vyhlásila agentura JPP a informovalo o něm i radio Jerevan v roce 1991:-))
Ntomfisherman - Profil | Čt 11.8.2016 7:51:51
K samotnému rybaření neboli výkonu rybářského práva zákon umožňuje využívat příbřežní pozemky i soukromé, prostě majitel by měl rybáře na svém pozemku strpět.
Co se týká dalších věcí už je na jeho zvážení, pokud si nebude přát, abys se tam cokoliv stavělo, rozdělával oheň, parkovat autem...., tak se to musí respektovat a k tomu se přizpůsobit.
Za táboření odebrat povolenku nelze, jelikož se nejedná o rybářský přestupek.
Pokuta se za to může dostat, pokud je to prováděno v národním parku, v CHKO, národních přírodních rezervacích mimo zde vyhrazená místa orgánem ochrany přírody (možná ještě někde viz zákon ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.) anebo pokud to zakazuje obecní vyhláška.
I tak sankcionování tohoto je ovšem někdy problematické, jelikož nikde v příslušném právním předpise není přesně definováno, co vše je táboření nebo i to stanování (čili ty zde zmíněné rozdíly mezi stanem a bivakem...).
Nhraji - Profil | Čt 11.8.2016 7:46:42
Luger46 >> o který zákon opíráš své tvrzení, že má rybář právo používat pás pozemku o šířce 3 metry od vody?
NLuger46 - Profil | Čt 11.8.2016 7:38:33
Braun - >> jestli mluvíš o Bílovicích tak tam ty pozemky v soukromém vlastnictví jdou až do vody, bivak bez nebo s podlážkou nemůžeš na takovém pozemku pouze s povolením majitele. Dále, když bude chtít tak ti může znemožnit i lov, protože ty mu nesmíš znemožnit užívání jeho pozemku. Stačí, když vytáhle křovinák nebo sekačku a jdeš. Tohle platí ale pouze pokud má pozemek až k vodě nebo ještě do ní. Pokud ne tak máš právo na ty 3 m ale to ti on nepřizná. Musel by sis to najít na katastru kam až konkrétní pozemek sahá. Osobně si nedovedu ale představit na sebe celý víkend štěkat a hádat se. Je lepší se s majitelem slušně domluvit pokud to jde.
Nhraji - Profil | Čt 11.8.2016 7:24:20
fraja >> velmi kulantně řečeno píšeš o něčem, o čem nemáš ani páru a píšeš o tom nesmysly. Neexistuje žádné ochranné třímetrové pásmo, majitel může vlastnit pozemek dokonce i pod vodní plochou. Změnila se doba a změnily se zákony. Soukromé vlastnictví je víc než rybářské právo.
NxDanielS - Profil | Čt 11.8.2016 5:28:00
Braun - >> Zákon jasné říká, že pokud chceš někde tábořit, musíš mít svolení majitele pozemku. Bivak bez podlážky je pořád stan, pořád je to táboření. Odebírat povolenku ti nikdo nebude, ani blokovou pokutu nedostaneš, na výzvu majitele přijede policie a vykáže tě z pozemku. A pokud bude víc takových, zákaz nerespektujících jantarů, tak se majitel pozemku časem na.ere, pozemek oplotí, bude úplně po srandě. Ani svaz, ani ty, nezmůže nikdo nic.
Nsven - Profil | Čt 11.8.2016 1:13:44
Halen >> Koukám, že stejný názor :-)) Jsi prostě rychlejší :-)
Nsven - Profil | Čt 11.8.2016 1:11:16
fraja >> svazu nepatří vůbec nic. Než se pustíš do diskuse na podobné téma, měl bys nejprve něco nastudovat...Na ty 3 m jsi přišel kde ?
NHalen - Profil | Čt 11.8.2016 1:08:52
fraja >> Jaké tři metry? Jakému svazu? Na to jsi přišel jako kde? Výkon rybářského práva je věcné břemeno na příbřežním pozemku a zahrnuje právo lovit ryby. Nezahrnuje právo tam bivakovat, parkovat auta, stanovat či pořádat grilovačku s chytáním ryb.
Nfraja - Profil | Čt 11.8.2016 0:50:03
sven >> proč by chodil za majitelem a uplácel ? soukromý pozemky u vody - 3 metry patří vždy svazu, a majitel je může mít jen pronajatý. Takovejhle frajerů to už zkoušelo za ty roky, že tady má pozemek .... měštáci se jen zasmáli a jeli pryč ... do 3 metrů ti muze tak vlizt na zada majitel pozemku ...
NHalen - Profil | Čt 11.8.2016 0:48:56
Braun - >> Majitel tě může ze soukromého pozemku vykázat, tj. nejen že nemůžeš na jeho pozemku bivakovat, stanovat, ale v konečném efektu ani lovit ryby.
Nsven - Profil | Čt 11.8.2016 0:31:59
Můj názor je takový, že když si majitel pozemku nepřeje aby mu tam někdo stanoval, tak jako host, navíc nevítaný, jsi povinnen zákaz respektovat.
Jestli máš stan s podlážkou nebo nebo ne, na tom nic nemění.
Povolenka k lovu, Tě neopravňuje k užívání cizího pozemku.
Nevidím důvod, proč nemůžeš za majitelem ve vší slušnosti dojít a třeba za úplatu povolení získat.
Nviceroy - Profil | Čt 11.8.2016 0:29:58
Uau to tu bude zase masooooo !!!!! :-):-)
Nfraja - Profil | Čt 11.8.2016 0:27:44
podle rybářského práva, ti nikdo nemůže bránit být do 3 metrů od vody, a bivaku bez podlahy bych se vůbec nebál.
načítám...
