Spolek Zachraňme lipana a pstruha potočního

Spolek pro podporu původních reofilních druhů ryb, zejména lipana podhorního a pstruha potočního.
Kontaktní adresa:Jan Knap Bernartice čp 244 Bernartice u Trutnova 542 04 tel.721 811 297 E-mail Jan.Knap62@seznam.cz
Účet-Fio banka 2200750710/2010
Schůze spolku 28-29 března v penzionu Diana Žacléř - ubytování zajištěno. Schůze přístupná i pro nečleny spolku. Přihlášení k účasti na výše uvedené adrese.
Spolek nově i na facebooku-https://www.facebook.com/groups/774405082629203/?ref=bookmark​s
Autor diskuse: potočák 62 - Profil , 11.11.2014 muškaření - druhy ryb, rekordy
Dále moderuje: Stilet Profil

Nb.gun - Profil | Čt 13.5.2021 22:55:34

potočák 62 >> Můžeš to nahrát třeba na Ulož.to - https://ulozto.cz/sem - a odkaz ke stažení pak vložit sem do diskuze.

Npotočák 62 - Profil | Čt 13.5.2021 12:18:07

Pokud´ to budete chtít někdo poslat ,prosím o e-mail i přes sz. Přes MRK to poslat nejde. Petrův Zdar

Npotočák 62 - Profil | St 12.5.2021 22:12:50

Dnes předáno na MZ. Velké poděkování všem, kteří pomáhali s přípravou nebo poslali podklady. Petrův Zdar

NMarcel - Profil | Pá 19.2.2021 18:25:33

Stilet >> ja vim, bohužel :(
A nejen proto maji lidi co makají na chovu PO a Li můj obdiv, vážně. Moc jim fandím.

NStilet - Profil | Pá 19.2.2021 18:20:40

Marcel >> Dokud budou držet dekrety na kraji, tak se z toho srabu nedostaneme. Takto se prostě prohospodařujeme k nule. Nějaké omezení lovu ryb je sice hezké, ale proč tedy krajské hospodaření obrací každý rok miliony rybáři zaplacených korun v násadě ryb do vody, když tam ty ryby a život vodní nejsou a není. Takže budeme dál platit velké peníze kraji a pak si k tomu zahájíme vody?Je to složitější a na delší debatu o souvislostech.

NMarcel - Profil | Pá 19.2.2021 16:40:56

Stilet >> no sadit PD v listopadu “pro muškaře” je stejně dobré jako nasadit v dubnu do MP řeky tunu PD aby si zatrenovali vlackari... Ja tohle moc nechápu, dlouhodobě. MO která se o vodu stará nemůže odmítnout nasadu kterou tam přiveze US. Ze “svých” kapilár tam pipla puvodni PO a pak jim tam sypnou toto.
K hajeni Li, pomohlo to, ryby se ukázaly po cele řece i tam, kde dlouho nebyly. Vůbec nechci polemizovat jestli je to dlouhodobě schůdné a udržitelné (všichni vime ze ne), ale proc to nezkusit na nějaké části reky(revíru) i s potocakem? Nejsem odborník, ale tak nějak mi přijde prirozene, kdyz dělam ve slozitych podminakch puvodni (často na hraně sucha, vydra, lidi...) reofilní ryby, které tady pomalu mizi, chtěl bych je nějakou dobu ochránit.

NStilet - Profil | Pá 19.2.2021 16:10:04

Marcel >> Ostravice se už dost let sadí PO z farmového chovu na Slovensku, jsou to dvouleté, tedy ještě nedospělé ryby o velikostech cca 30+. Někdy jsou už na zahájení, a někdy o měsíc později, jak se farmám na Slovensku daří odchov. V naprosté většině jsou odloveny, nebo pojdou hlady ještě v roce vysazení, ale zaručit, že se jich několik nestane účastníky přírodního tření za dva roky nelze. Mimochodem, "pokusy!" se zapojením PO ze Slovenského komerčního chovu do umělého tření vlastních PO si vyzkoušela MO Vsetín v letech kolem 2010. Komentovat to snad ani nebudu...!
K Lipanovi a jeho celoročnímu hájení jen tolik, že to bohužel není ta hlavní cesta, pro jeho návrat do našich P vod. A pokud se (jako v roce 2019) koncem října vysadí do toků ještě opožděný PD ("aby si muškaři zachytali", či, "dříve nebyl PD na trhu"), je skoro jisté, že na mikronymfách často končí Lipan, který už v této době tak vybíravý není a do podběráků se prostě podívá.
Nicméně musím k Ostravici dát i kladné info, v době, kdy se opravovala přehrada Šance a voda z nízké vody ve výpusti byla teplotně i jakostně příznivější, podstatně se rozrostly populace střevlí až skoro po Novou dědinu.

NMarcel - Profil | Pá 19.2.2021 15:49:24

Willow >> ja PO a Li u nás neberu, ale mne se nechce drbat ani s PD nebo Si, jsem takový 99,9 % poustec. Treba loni jsem odnesl 3 duhaky :) nejsem v tomhle směru zaraditelny v běžné mase rybářů.
Ale k tomu tlaku, ten je obecně všude při zahájení sezóny, jak tady tak i jinde v Evropě. Tady je to spojeno (zahájení) s nasazením a proto je prvni tyden masakr. Pak tam jsem většinou sam, kromě nekolika míst kde se sadi PD pravidelně.
Jasně že je lepší sadit jen naše PO, ja bych byl taky pro, ale kde je ches brát aby si pokryl spotřebu? Proto si myslím, ze kdyz nebudeš mít náhradu ve formě PD nebo Si tak bys ani nemohl PO celoročně hájit. Taky jen můj názor.

NStilet - Profil | Pá 19.2.2021 15:43:37

Tomáš - Tom >> Cíl spolku je daný, viz. stanovy. Vyjmenované nepůvodní ryby jsou v ČR již desetiletí a své místo si našly. Takže cílem spolku rozhodně není dostat je z naší přírody všechny pryč, ale využít je a umístit tam, kde by mohly být k úžitku všech a i přírody. A naopak, bránit v jejich rozmachu tam, kde opravdu poškozují relativně příznivé základní přírodní prostředí ČR.
Nechci to obšírně rozvádět, protože aspektů je mnoho. Takže krátce, například PD, jako lovný druh v tekoucích vodách již urbanizovaných je dle mého názoru kompromisní ale ne zlé řešení. U Sivena je to už daleko horší, jeho umístění v menších nádržích na hraně P vod je sice zajímavé z hlediska hospodářství a lovu, absolutně nevhodné však k možnosti míchání s populacemi PO. Několik míst v republice, kde si ho dokáži představit jako nosnou rybu v P vodě, znám, ale opravdu jen několik. Na druhé straně, "krev" sivena se (chovatelé jistě nezamlčí) dnes lehce nadlepšuje geny PD pro lepší odolnost a o takto vytvořeném kříženci zatím nemám informace, že by se účastnil tření. K sivenovi ještě dodatek, že je to lovně velmi atraktivní ryba a pokud se najde uzavřené místo (či oblast), kde nehrozí škody na populaci PO, je velmi vhodný, ale opakuji, že píši o sivenovi, ne o komerčních křížencích.

NWillow - Profil | Pá 19.2.2021 15:33:30

Marcel >> Jenže sazení PD a Si zvyšuje rybářský tlak na revír (revíry).
A najde se dost jedinců,co kvůli tomu koupí Pstruhovku.
Ale zároveň u masení PD a Si občas spálí i nějakého PO z původní populace.Nejsem svatoušek,ale PO nad 40cm vezmu, protože se chová více jako kanibal k mladším ročníkům PO.A tím spíše řeku odrybňuje.Jen můj názor.

NMarcel - Profil | Pá 19.2.2021 15:20:32

Tomáš - Tom >> to je těžké. Když nebude duhák a siven, ti co chodí pro maso sežerou potočáky. Tak je alespoň šance, že jich (PO) odnesou méně. Ale treba tady na Ostravici kromě normálního PO sadil jakousi formu (Ital, kolowrat?). Kdyz jsem se pídil po důvodu, proc , tak prý protože je to přece PO. To mi přijde opravdu škoda, moc se neví jak to zprzni (možná se nevytrou?) puvodni genofond PO který se tam ještě drzi. Z jiných lokalit mimo ČR se poměrně osvědčilo omezení úlovků PO, nekde dokonce celoroční hájení. Tady na SM se to(celoroční hájení) u Li taky projevilo.
Jinak vám všem co makáte okolo PO držím pěsti, ma to smysl a klobouk dolu.

NStilet - Profil | Pá 19.2.2021 15:11:20

Bachy >> Opravdu "Velmi kvituji práci odborníků", jen to na té práci musí být vidět i jinak, než otitulováním autorů. Tebou uvedená "odborná" studie mi nijak nevadí, ale jen obyčejný selský (netitulovaný) rozum mi říká, že 2 nějaké neupřesněné odlovy v Moravici a cosi informací z ČRS nebude až tak solídní informace pro diskusi o stavu našich vod. To zas nepochopíš ty, ale možná časem k větší rozlišovací schopnosti dospěješ. Až přestaneš leštit své ego tvářit se jako ministr.

NBachy - Profil | Pá 19.2.2021 13:36:09

Stilet >> Sám tu píšeš bláboly. Já píšu o tématu a ty píšeš o vykonstruovaných domněnkách o mně, to je dost zásadní rozdíl. Jsi takový klasický mrkař všeználek. Nejdřív 9.2. napíšeš : "Velmi kvituji práci odborníků, dotýkající se pstruhových vod. Jejich přínos je v tom, že dokáží odborně a fundovaně vložit do mozaiky mnoha problémů fakta o jedné části souvislostí. Výstupy z výzkumů vod dávají mnoha teoriím faktické hranice." A když se ti odborná studie nehodí, začneš se chovat jak malé děcko. :-)

NTomáš - Tom - Profil | Pá 19.2.2021 13:24:09

Co říkáte na toto. Podle mě je to přesně krok opačným směrem než je cíl tohoto spolku. Co vy na to ?https://www.rybsvaz.cz/beta/index.php/735-crs-dosahl-ve-spolupraci-se-skupinou-hospodaru-v-krajine-100-historickeho-uspechu-nase-hospodarsky-cenne-druhy-byly-zachraneny

NStilet - Profil | Pá 19.2.2021 12:37:37

Bachy >> Vidím, že jsi opět tady a opět teoretizuješ se znalostmi z internetu.
Takže ti, na které se odvoláváš "dělali 2 odlovy na 3 úsecích, v létě, oni nechodí po vysazení". A čímpak lovili? Bateriákem ze školního kabinetu, co vydrží 2 hodiny a dosáhne cca 1,5m v lovné Moravici o šířce 15 m? Začni psát věci co se alespoň blíží faktům a ne vycucané bláboly.

NBachy - Profil | St 17.2.2021 17:13:49

Prsk15 >> jsou lidi, co by nad deskami v potoce nejásali, ale určitě lepší než nic. Jaké máte zkušenosti se zanášením toho prostoru pod deskama a jak je to s přístupem pod kulatinu? Jaké ryby se v tomto prostoru udrží?

NPrsk15 - Profil | St 17.2.2021 15:16:19

Bachy >> holt jak už to bývá vše má své plusy a mínusy a my je nevidíme… stejné místo v srpnu o dva roky dříve… a jak by asi vypadalo bez té stavby?

NBachy - Profil | St 17.2.2021 6:39:03

Prsk15 >> holt bublinky nejsou úkryt, .... asi to dělají ty líhně, že si někteří začali myslet, že to stačí...

NFockeWulf - Profil | St 17.2.2021 6:36:00

Bachy >> Kolega se ptal jestli tomu číslu věříš, ne kolik dělali odlovů. Oni sami toto číslo udávají jako empirické a získané z úlovkáčů.Podle mě je to taky hloupost.To že je to zpracovány školními zaměstananci neznamená, že je to správně.

NPrsk15 - Profil | Út 16.2.2021 19:49:17

Stilet >> Ahoj Miro, díky za povzbuzení. POG lovíme v revíru v intravilánu. V pokusném úseku, který je v extravilánu, necháváme od začátku pokusu všechny jikernačky větší než PO2, přesto ani po šesti letech jsme neodlovili těch kýžených třicet jikernaček. Potok patří u nás k nejlepším viz fota z podzimu. Podobných jízků tam máme více než sedmdesát. Poslední foto je z přitékající kapiláry.

NBachy - Profil | Út 16.2.2021 18:38:06

eskymak Mrakomor >> dělali 2 odlovy na 3 úsecích, v létě, oni nechodí po vysazení

Neskymak Mrakomor - Profil | Út 16.2.2021 18:29:44

Bachy >> tož mi je to uplně jedno kdo ten udaj vycucal z prstu......ale řekni mi - ty tomu číslu (522ks/18ha) fakt věříš? :-)))

NBachy - Profil | Út 16.2.2021 18:25:29

eskymak Mrakomor >> píšou to odborníci, oni tam byli v létě, ne po vysazení

Neskymak Mrakomor - Profil | Út 16.2.2021 18:13:19

Bachy >> ....cože? "4ks 23+ na 100m řeky" ? :-)))) chytal jsi tam vůbec někdy? Ne ten údaj není vůbec nadhodnocený...ten údaj cos uvedl je ale uplná pičovina.

NPrsk15 - Profil | Út 16.2.2021 18:12:35

potočák 62 >> Ahoj Honzo, v blízké malé líhni nám to vytírá zkušený líhňař a je to bez problémů. Problémy máme s generačkou. S ní nám ta líheň nemůže pomoci, neboť nemá prostor a v létě dostatek vody na chov hejna.

NBachy - Profil | Út 16.2.2021 17:34:16

potočák 62 >> V tom roce 2010 jste tam měli velké povodně, nemohly mít větší podíl na tom stavu?

NBachy - Profil | Út 16.2.2021 13:27:10

potočák 62 >> Výborně, no a teď si ( jen pro představu o příčině některých našich názorových postojů) srovnej populaci vašich 5630 až 5800 ks (2007/2009) pstruha 23+ na 10ha potoce, s naší řekou Moravicí v nejkvalitnějším dolním úseku, kde máme podle odborné studie z roku 2019 celých 522 ks pstruha 23+ na 12km/18ha úseku řeky. A to ještě považuju těch 522 za nadhodnocený údaj. U vás to vychází na 29ks (23+) na 100m a u nás 4ks na 100m řeky. A to jim ještě nepřijde blbé psát tady o starých 24cm rybách a stabilní samoudržitelné populaci. A pak mi ještě hospodář řekne, že úkrytů tu máme dostatek, hmm. Samo rozdíl vašeho horního úseku proti naší řece netřeba řešit. Vašich 20km/10ha – to je papírově skoro jako u nás Moravice 8, taky mě zajímají hodnoty na tomto úseku, no papír toho snese. Je to místy moc hezký úsek s velkými možnostmi. Kdysi na tom byl se pstruhy podobně jako váš revír, teď je tam na většině míst smutno. No ale vraťme se k Tvé otázce. Jaký bych očekával výsledek při zvýšení míry? No přece podle kvality biotopu, kvality úkrytové kapacity, tam musí předcházet vhodné podmínky. Nehonil bych počty míráků, ale kvalitu populace a kvalitu biotopu jako celku. Dal bych těm pstruhům víc času k životu a přizpůsobení. Pro lepší pochopení si můžeš představit co už jsem psal kdysi - myslíš, že by bylo správné, kdyby se lidi dožívali jen 20 let? U vás máte na čem stavět, ale je potřeba si uvědomit, že Spolek by neměl být jen o vašem potoce a počtech míráků. O tom zvýšení míry na běžných revírech a nutnosti dostatku úkrytů i pro větší ryby mluví i Randák kousek níž a spousta jiných odborníků z ČRS už dlouhé roky. Není to jen můj názor. Mluví se, píše se a přitom jinde to jde pořád od pěti k nule… Je fajn, že aspoň vám se daří. Jinač ten masový výskyt vyder je úsměvné heslo :-), vydry spíš jen masově přizpůsobili populaci podmínkám a od běžného stavu jako píšeš v 80 letech se tedy moc neodchýlili.
Jinde se to netočí kolem dostatku potravy a 70% „úhyn“ umíš ovlivnit, není to důvod k obhajobě cesty mladých ryb. Potočákům zdar.

Npotočák 62 - Profil | Po 15.2.2021 23:56:23

Bachy >> Navíc se velice málo lidí zabývá věkovým a velikostním složením populací PO v revírech. Tak pár údajů z mého oblíbeného revíru 20km-10 ha před nástupem vyder. V 80 letech tam dělal rozbor Poupě a v revíru bylo přibližně 20-25 000 PO o větší průměrné velikosti než v součastnosti.ZP-2100 a průměrně se vykazoval úlovek 600-700 PO.V součastnosti se vykazuje 5 až 20PO. Stav v roce 2007 bez tohoročního plůdku--60 000 v revíru a 10 000 v chovných přítocích. Velikostní struktura v revíru:200 PO nad 30 cm,600 PO 27-30 cm,5 000 23-27 cm. Přirozeného výtěru se z účastnilo nejméně 9 000 matek a to 7 000 v revíru a 2 000 v chovných přítocích. Položeno bylo nejméně 3 500 000 jiker, to při 10% líhnivosti bylo 350 000 kusů plůdku.
Stav v roce 2009--70 000 v revíru a 10 000 v chovných přítocích. Velikostní struktura v revíru:150 PO nad 30 cm,480 PO 27-30cm,5 000 23-27 cm. Přirozeného výtěru se z účastnilo nejméně 10 000 matek a to 8 500 v revíru a 1 500 v chovných přítocích pro nízký stav vody .I přes vyšší počet matek byl položen přibližně stejný počet jiker jako v roce 2007 a to z důvodu snížení průměrné velikosti matek. V roce 2010 masový výskyt vyder. Stav v roce 2011--15 000 v revíru a 5 000 v chovných přítocích. Velikostní struktura v revíru: do 10 PO nad 30 cm, do 20 PO 27-30 cm ,300 PO 23-27 cm. Většina PO byla ve velikosti 12-16 cm. Přirozeného výtěru se z účastnilo několik set především tříletých matek, položeno bylo kolem 300 000 jiker a to je 30 000 plůdku. V součastnosti se populace pohybuje v početnosti mezi roky 2007-2009. Je to i vidět na videu Kontrolní odlov na revíru Líčná1. Protože těch PO bylo moc a měly pomalý růst ,tak jsme na podzim 2017 zkušebně naředili populaci na 3 km úseku. Generačku, ročky a část PO2-3 jsme nechali a něco přes 2 000 PO2-3 jsme odlovili a převezli na jiný revír na nastartování populace. To naředení ,jak jsme kontrolovali po roce nemělo vliv na početnost-doplnil to ve zvýšené míře roček ze samovýtěru ale zvětšila se významně průměrná velikost PO a zvýšil se podstatně počet vranek a raků říčních. Zajímalo by mě, jaký výsledek by jsi očekával u takového revíru, kdyby jsi tam zvýšil míru PO?? Petrův Zdar

Npotočák 62 - Profil | Po 15.2.2021 23:14:51

Bachy >> Většina revírů jsou menší toky a tam ti generačka jde do tření jako tříletá ve velikosti 20-25 cm a potom má zhruba 70% úhyn. Všechno se točí kolem dostatku vhodné potravy. Jeden čas jsem si hrál i s tím, že jsem počítal jikry jednotlivě od matek, vážil je i měřil. Tříletá matka ve velikosti 23-24 cm může mít při dostatku potravy o dost více kvalitních jiker při lepší oplozenosti a menších ztrátách než 4-5 letá matka ve velikosti 27-30 cm, která nemá dostatek vhodné potravy. Petrův Zdar

NStilet - Profil | Po 15.2.2021 20:29:07

Bachy >> Rád bych doufal, že alespoň přemýšlíš, proč je ta Černá Ostravice nyní ve stejných sr...ách, jako většina potoků. A nepomohlo jí ani zrušení lovného toku ani přímluvy prof. Lojkáska ani tvé točení.
Že diskutovat nechceš chápu...

NBachy - Profil | Po 15.2.2021 20:19:18

Stilet >> nemám chuť s tebou diskutovat, promiň. Už vás tu nebudu rušit, své jsem napsal. Je to Černá Ostravice, ale o to nejde, nečekám že bys pochopil proč jsem použil zrovna tuhle.