Spolek Zachraňme lipana a pstruha potočního

Npotočák 62 - Profil | Čt 4.11.2021 18:52:56

Pokud´ to někdo nezaregistroval. Schůze spolku Zachrańme lipana a pstruha potočního z.s se koná v sobotu 6.11 od 14 hodin v Penzionu Zvonička Jiří Hladík, Horní Maršov-Dolní Lysečiny č.p. 23. Schůze je tradičně přístupná veřejnosti, tedy všem, kteří se zajímají o ohrožené druhy ryb a ochranu vodních toků všeobecně. Schůze slouží především k výměně praktických zkušeností při ochraně přírody a ohrožených druhů ryb, obojživelníků, raků a mihulí potočních. Ubytování si lze zajistit u Jiřího Hladíka tel. 731 520 623 e-mail penzionzvonicka@seznam.cz nebo bližší informace u předsedy spolku na tel. 721 811 297.Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí1

Nb.gun - Profil | Čt 13.5.2021 22:55:34

potočák 62 >> Můžeš to nahrát třeba na Ulož.to - https://ulozto.cz/sem - a odkaz ke stažení pak vložit sem do diskuze.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Čt 13.5.2021 12:18:07

Pokud´ to budete chtít někdo poslat ,prosím o e-mail i přes sz. Přes MRK to poslat nejde. Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí1

Npotočák 62 - Profil | St 12.5.2021 22:12:50

Dnes předáno na MZ. Velké poděkování všem, kteří pomáhali s přípravou nebo poslali podklady. Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí12

NMarcel - Profil | Pá 19.2.2021 18:25:33

Stilet >> ja vim, bohužel :(
A nejen proto maji lidi co makají na chovu PO a Li můj obdiv, vážně. Moc jim fandím.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NStilet - Profil | Pá 19.2.2021 18:20:40

Marcel >> Dokud budou držet dekrety na kraji, tak se z toho srabu nedostaneme. Takto se prostě prohospodařujeme k nule. Nějaké omezení lovu ryb je sice hezké, ale proč tedy krajské hospodaření obrací každý rok miliony rybáři zaplacených korun v násadě ryb do vody, když tam ty ryby a život vodní nejsou a není. Takže budeme dál platit velké peníze kraji a pak si k tomu zahájíme vody?Je to složitější a na delší debatu o souvislostech.

• Nelíbí 0
• Líbí3

NMarcel - Profil | Pá 19.2.2021 16:40:56

Stilet >> no sadit PD v listopadu “pro muškaře” je stejně dobré jako nasadit v dubnu do MP řeky tunu PD aby si zatrenovali vlackari... Ja tohle moc nechápu, dlouhodobě. MO která se o vodu stará nemůže odmítnout nasadu kterou tam přiveze US. Ze “svých” kapilár tam pipla puvodni PO a pak jim tam sypnou toto.
K hajeni Li, pomohlo to, ryby se ukázaly po cele řece i tam, kde dlouho nebyly. Vůbec nechci polemizovat jestli je to dlouhodobě schůdné a udržitelné (všichni vime ze ne), ale proc to nezkusit na nějaké části reky(revíru) i s potocakem? Nejsem odborník, ale tak nějak mi přijde prirozene, kdyz dělam ve slozitych podminakch puvodni (často na hraně sucha, vydra, lidi...) reofilní ryby, které tady pomalu mizi, chtěl bych je nějakou dobu ochránit.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NStilet - Profil | Pá 19.2.2021 16:10:04

Marcel >> Ostravice se už dost let sadí PO z farmového chovu na Slovensku, jsou to dvouleté, tedy ještě nedospělé ryby o velikostech cca 30+. Někdy jsou už na zahájení, a někdy o měsíc později, jak se farmám na Slovensku daří odchov. V naprosté většině jsou odloveny, nebo pojdou hlady ještě v roce vysazení, ale zaručit, že se jich několik nestane účastníky přírodního tření za dva roky nelze. Mimochodem, "pokusy!" se zapojením PO ze Slovenského komerčního chovu do umělého tření vlastních PO si vyzkoušela MO Vsetín v letech kolem 2010. Komentovat to snad ani nebudu...!
K Lipanovi a jeho celoročnímu hájení jen tolik, že to bohužel není ta hlavní cesta, pro jeho návrat do našich P vod. A pokud se (jako v roce 2019) koncem října vysadí do toků ještě opožděný PD ("aby si muškaři zachytali", či, "dříve nebyl PD na trhu"), je skoro jisté, že na mikronymfách často končí Lipan, který už v této době tak vybíravý není a do podběráků se prostě podívá.
Nicméně musím k Ostravici dát i kladné info, v době, kdy se opravovala přehrada Šance a voda z nízké vody ve výpusti byla teplotně i jakostně příznivější, podstatně se rozrostly populace střevlí až skoro po Novou dědinu.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMarcel - Profil | Pá 19.2.2021 15:49:24

Willow >> ja PO a Li u nás neberu, ale mne se nechce drbat ani s PD nebo Si, jsem takový 99,9 % poustec. Treba loni jsem odnesl 3 duhaky :) nejsem v tomhle směru zaraditelny v běžné mase rybářů.
Ale k tomu tlaku, ten je obecně všude při zahájení sezóny, jak tady tak i jinde v Evropě. Tady je to spojeno (zahájení) s nasazením a proto je prvni tyden masakr. Pak tam jsem většinou sam, kromě nekolika míst kde se sadi PD pravidelně.
Jasně že je lepší sadit jen naše PO, ja bych byl taky pro, ale kde je ches brát aby si pokryl spotřebu? Proto si myslím, ze kdyz nebudeš mít náhradu ve formě PD nebo Si tak bys ani nemohl PO celoročně hájit. Taky jen můj názor.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NStilet - Profil | Pá 19.2.2021 15:43:37

Tomáš - Tom >> Cíl spolku je daný, viz. stanovy. Vyjmenované nepůvodní ryby jsou v ČR již desetiletí a své místo si našly. Takže cílem spolku rozhodně není dostat je z naší přírody všechny pryč, ale využít je a umístit tam, kde by mohly být k úžitku všech a i přírody. A naopak, bránit v jejich rozmachu tam, kde opravdu poškozují relativně příznivé základní přírodní prostředí ČR.
Nechci to obšírně rozvádět, protože aspektů je mnoho. Takže krátce, například PD, jako lovný druh v tekoucích vodách již urbanizovaných je dle mého názoru kompromisní ale ne zlé řešení. U Sivena je to už daleko horší, jeho umístění v menších nádržích na hraně P vod je sice zajímavé z hlediska hospodářství a lovu, absolutně nevhodné však k možnosti míchání s populacemi PO. Několik míst v republice, kde si ho dokáži představit jako nosnou rybu v P vodě, znám, ale opravdu jen několik. Na druhé straně, "krev" sivena se (chovatelé jistě nezamlčí) dnes lehce nadlepšuje geny PD pro lepší odolnost a o takto vytvořeném kříženci zatím nemám informace, že by se účastnil tření. K sivenovi ještě dodatek, že je to lovně velmi atraktivní ryba a pokud se najde uzavřené místo (či oblast), kde nehrozí škody na populaci PO, je velmi vhodný, ale opakuji, že píši o sivenovi, ne o komerčních křížencích.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NWillow - Profil | Pá 19.2.2021 15:33:30

Marcel >> Jenže sazení PD a Si zvyšuje rybářský tlak na revír (revíry).
A najde se dost jedinců,co kvůli tomu koupí Pstruhovku.
Ale zároveň u masení PD a Si občas spálí i nějakého PO z původní populace.Nejsem svatoušek,ale PO nad 40cm vezmu, protože se chová více jako kanibal k mladším ročníkům PO.A tím spíše řeku odrybňuje.Jen můj názor.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NMarcel - Profil | Pá 19.2.2021 15:20:32

Tomáš - Tom >> to je těžké. Když nebude duhák a siven, ti co chodí pro maso sežerou potočáky. Tak je alespoň šance, že jich (PO) odnesou méně. Ale treba tady na Ostravici kromě normálního PO sadil jakousi formu (Ital, kolowrat?). Kdyz jsem se pídil po důvodu, proc , tak prý protože je to přece PO. To mi přijde opravdu škoda, moc se neví jak to zprzni (možná se nevytrou?) puvodni genofond PO který se tam ještě drzi. Z jiných lokalit mimo ČR se poměrně osvědčilo omezení úlovků PO, nekde dokonce celoroční hájení. Tady na SM se to(celoroční hájení) u Li taky projevilo.
Jinak vám všem co makáte okolo PO držím pěsti, ma to smysl a klobouk dolu.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NStilet - Profil | Pá 19.2.2021 15:11:20

Bachy >> Opravdu "Velmi kvituji práci odborníků", jen to na té práci musí být vidět i jinak, než otitulováním autorů. Tebou uvedená "odborná" studie mi nijak nevadí, ale jen obyčejný selský (netitulovaný) rozum mi říká, že 2 nějaké neupřesněné odlovy v Moravici a cosi informací z ČRS nebude až tak solídní informace pro diskusi o stavu našich vod. To zas nepochopíš ty, ale možná časem k větší rozlišovací schopnosti dospěješ. Až přestaneš leštit své ego tvářit se jako ministr.

• Nelíbí 0
• Líbí3

NBachy - Profil | Pá 19.2.2021 13:36:09

Stilet >> Sám tu píšeš bláboly. Já píšu o tématu a ty píšeš o vykonstruovaných domněnkách o mně, to je dost zásadní rozdíl. Jsi takový klasický mrkař všeználek. Nejdřív 9.2. napíšeš : "Velmi kvituji práci odborníků, dotýkající se pstruhových vod. Jejich přínos je v tom, že dokáží odborně a fundovaně vložit do mozaiky mnoha problémů fakta o jedné části souvislostí. Výstupy z výzkumů vod dávají mnoha teoriím faktické hranice." A když se ti odborná studie nehodí, začneš se chovat jak malé děcko. :-)

• Nelíbí 1
• Líbí0

NTomáš - Tom - Profil | Pá 19.2.2021 13:24:09

Co říkáte na toto. Podle mě je to přesně krok opačným směrem než je cíl tohoto spolku. Co vy na to ?https://www.rybsvaz.cz/beta/index.php/735-crs-dosahl-ve-spolupraci-se-skupinou-hospodaru-v-krajine-100-historickeho-uspechu-nase-hospodarsky-cenne-druhy-byly-zachraneny

• Nelíbí 0
• Líbí0

NStilet - Profil | Pá 19.2.2021 12:37:37

Bachy >> Vidím, že jsi opět tady a opět teoretizuješ se znalostmi z internetu.
Takže ti, na které se odvoláváš "dělali 2 odlovy na 3 úsecích, v létě, oni nechodí po vysazení". A čímpak lovili? Bateriákem ze školního kabinetu, co vydrží 2 hodiny a dosáhne cca 1,5m v lovné Moravici o šířce 15 m? Začni psát věci co se alespoň blíží faktům a ne vycucané bláboly.

• Nelíbí 0
• Líbí3

NBachy - Profil | St 17.2.2021 17:13:49

Prsk15 >> jsou lidi, co by nad deskami v potoce nejásali, ale určitě lepší než nic. Jaké máte zkušenosti se zanášením toho prostoru pod deskama a jak je to s přístupem pod kulatinu? Jaké ryby se v tomto prostoru udrží?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPrsk15 - Profil | St 17.2.2021 15:16:19

Bachy >> holt jak už to bývá vše má své plusy a mínusy a my je nevidíme… stejné místo v srpnu o dva roky dříve… a jak by asi vypadalo bez té stavby?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | St 17.2.2021 6:39:03

Prsk15 >> holt bublinky nejsou úkryt, .... asi to dělají ty líhně, že si někteří začali myslet, že to stačí...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NFockeWulf - Profil | St 17.2.2021 6:36:00

Bachy >> Kolega se ptal jestli tomu číslu věříš, ne kolik dělali odlovů. Oni sami toto číslo udávají jako empirické a získané z úlovkáčů.Podle mě je to taky hloupost.To že je to zpracovány školními zaměstananci neznamená, že je to správně.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPrsk15 - Profil | Út 16.2.2021 19:49:17

Stilet >> Ahoj Miro, díky za povzbuzení. POG lovíme v revíru v intravilánu. V pokusném úseku, který je v extravilánu, necháváme od začátku pokusu všechny jikernačky větší než PO2, přesto ani po šesti letech jsme neodlovili těch kýžených třicet jikernaček. Potok patří u nás k nejlepším viz fota z podzimu. Podobných jízků tam máme více než sedmdesát. Poslední foto je z přitékající kapiláry.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | Út 16.2.2021 18:38:06

eskymak Mrakomor >> dělali 2 odlovy na 3 úsecích, v létě, oni nechodí po vysazení

• Nelíbí 0
• Líbí0

Neskymak Mrakomor - Profil | Út 16.2.2021 18:29:44

Bachy >> tož mi je to uplně jedno kdo ten udaj vycucal z prstu......ale řekni mi - ty tomu číslu (522ks/18ha) fakt věříš? :-)))

• Nelíbí 0
• Líbí1

NBachy - Profil | Út 16.2.2021 18:25:29

eskymak Mrakomor >> píšou to odborníci, oni tam byli v létě, ne po vysazení

• Nelíbí 0
• Líbí0

Neskymak Mrakomor - Profil | Út 16.2.2021 18:13:19

Bachy >> ....cože? "4ks 23+ na 100m řeky" ? :-)))) chytal jsi tam vůbec někdy? Ne ten údaj není vůbec nadhodnocený...ten údaj cos uvedl je ale uplná pičovina.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NPrsk15 - Profil | Út 16.2.2021 18:12:35

potočák 62 >> Ahoj Honzo, v blízké malé líhni nám to vytírá zkušený líhňař a je to bez problémů. Problémy máme s generačkou. S ní nám ta líheň nemůže pomoci, neboť nemá prostor a v létě dostatek vody na chov hejna.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | Út 16.2.2021 17:34:16

potočák 62 >> V tom roce 2010 jste tam měli velké povodně, nemohly mít větší podíl na tom stavu?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | Út 16.2.2021 13:27:10

potočák 62 >> Výborně, no a teď si ( jen pro představu o příčině některých našich názorových postojů) srovnej populaci vašich 5630 až 5800 ks (2007/2009) pstruha 23+ na 10ha potoce, s naší řekou Moravicí v nejkvalitnějším dolním úseku, kde máme podle odborné studie z roku 2019 celých 522 ks pstruha 23+ na 12km/18ha úseku řeky. A to ještě považuju těch 522 za nadhodnocený údaj. U vás to vychází na 29ks (23+) na 100m a u nás 4ks na 100m řeky. A to jim ještě nepřijde blbé psát tady o starých 24cm rybách a stabilní samoudržitelné populaci. A pak mi ještě hospodář řekne, že úkrytů tu máme dostatek, hmm. Samo rozdíl vašeho horního úseku proti naší řece netřeba řešit. Vašich 20km/10ha – to je papírově skoro jako u nás Moravice 8, taky mě zajímají hodnoty na tomto úseku, no papír toho snese. Je to místy moc hezký úsek s velkými možnostmi. Kdysi na tom byl se pstruhy podobně jako váš revír, teď je tam na většině míst smutno. No ale vraťme se k Tvé otázce. Jaký bych očekával výsledek při zvýšení míry? No přece podle kvality biotopu, kvality úkrytové kapacity, tam musí předcházet vhodné podmínky. Nehonil bych počty míráků, ale kvalitu populace a kvalitu biotopu jako celku. Dal bych těm pstruhům víc času k životu a přizpůsobení. Pro lepší pochopení si můžeš představit co už jsem psal kdysi - myslíš, že by bylo správné, kdyby se lidi dožívali jen 20 let? U vás máte na čem stavět, ale je potřeba si uvědomit, že Spolek by neměl být jen o vašem potoce a počtech míráků. O tom zvýšení míry na běžných revírech a nutnosti dostatku úkrytů i pro větší ryby mluví i Randák kousek níž a spousta jiných odborníků z ČRS už dlouhé roky. Není to jen můj názor. Mluví se, píše se a přitom jinde to jde pořád od pěti k nule… Je fajn, že aspoň vám se daří. Jinač ten masový výskyt vyder je úsměvné heslo :-), vydry spíš jen masově přizpůsobili populaci podmínkám a od běžného stavu jako píšeš v 80 letech se tedy moc neodchýlili.
Jinde se to netočí kolem dostatku potravy a 70% „úhyn“ umíš ovlivnit, není to důvod k obhajobě cesty mladých ryb. Potočákům zdar.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Npotočák 62 - Profil | Po 15.2.2021 23:56:23

Bachy >> Navíc se velice málo lidí zabývá věkovým a velikostním složením populací PO v revírech. Tak pár údajů z mého oblíbeného revíru 20km-10 ha před nástupem vyder. V 80 letech tam dělal rozbor Poupě a v revíru bylo přibližně 20-25 000 PO o větší průměrné velikosti než v součastnosti.ZP-2100 a průměrně se vykazoval úlovek 600-700 PO.V součastnosti se vykazuje 5 až 20PO. Stav v roce 2007 bez tohoročního plůdku--60 000 v revíru a 10 000 v chovných přítocích. Velikostní struktura v revíru:200 PO nad 30 cm,600 PO 27-30 cm,5 000 23-27 cm. Přirozeného výtěru se z účastnilo nejméně 9 000 matek a to 7 000 v revíru a 2 000 v chovných přítocích. Položeno bylo nejméně 3 500 000 jiker, to při 10% líhnivosti bylo 350 000 kusů plůdku.
Stav v roce 2009--70 000 v revíru a 10 000 v chovných přítocích. Velikostní struktura v revíru:150 PO nad 30 cm,480 PO 27-30cm,5 000 23-27 cm. Přirozeného výtěru se z účastnilo nejméně 10 000 matek a to 8 500 v revíru a 1 500 v chovných přítocích pro nízký stav vody .I přes vyšší počet matek byl položen přibližně stejný počet jiker jako v roce 2007 a to z důvodu snížení průměrné velikosti matek. V roce 2010 masový výskyt vyder. Stav v roce 2011--15 000 v revíru a 5 000 v chovných přítocích. Velikostní struktura v revíru: do 10 PO nad 30 cm, do 20 PO 27-30 cm ,300 PO 23-27 cm. Většina PO byla ve velikosti 12-16 cm. Přirozeného výtěru se z účastnilo několik set především tříletých matek, položeno bylo kolem 300 000 jiker a to je 30 000 plůdku. V součastnosti se populace pohybuje v početnosti mezi roky 2007-2009. Je to i vidět na videu Kontrolní odlov na revíru Líčná1. Protože těch PO bylo moc a měly pomalý růst ,tak jsme na podzim 2017 zkušebně naředili populaci na 3 km úseku. Generačku, ročky a část PO2-3 jsme nechali a něco přes 2 000 PO2-3 jsme odlovili a převezli na jiný revír na nastartování populace. To naředení ,jak jsme kontrolovali po roce nemělo vliv na početnost-doplnil to ve zvýšené míře roček ze samovýtěru ale zvětšila se významně průměrná velikost PO a zvýšil se podstatně počet vranek a raků říčních. Zajímalo by mě, jaký výsledek by jsi očekával u takového revíru, kdyby jsi tam zvýšil míru PO?? Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí2

Npotočák 62 - Profil | Po 15.2.2021 23:14:51

Bachy >> Většina revírů jsou menší toky a tam ti generačka jde do tření jako tříletá ve velikosti 20-25 cm a potom má zhruba 70% úhyn. Všechno se točí kolem dostatku vhodné potravy. Jeden čas jsem si hrál i s tím, že jsem počítal jikry jednotlivě od matek, vážil je i měřil. Tříletá matka ve velikosti 23-24 cm může mít při dostatku potravy o dost více kvalitních jiker při lepší oplozenosti a menších ztrátách než 4-5 letá matka ve velikosti 27-30 cm, která nemá dostatek vhodné potravy. Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí0

NStilet - Profil | Po 15.2.2021 20:29:07

Bachy >> Rád bych doufal, že alespoň přemýšlíš, proč je ta Černá Ostravice nyní ve stejných sr...ách, jako většina potoků. A nepomohlo jí ani zrušení lovného toku ani přímluvy prof. Lojkáska ani tvé točení.
Že diskutovat nechceš chápu...

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | Po 15.2.2021 20:19:18

Stilet >> nemám chuť s tebou diskutovat, promiň. Už vás tu nebudu rušit, své jsem napsal. Je to Černá Ostravice, ale o to nejde, nečekám že bys pochopil proč jsem použil zrovna tuhle.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | Po 15.2.2021 20:12:00

potočák 62 >> hmm, tak neosvědčilo, jasně že ne, jak by mohlo. Argumentovat "zjednodušeným pohledem že není potřeba dělat nic jiného" , to je pro mne fakt mimo. Asi stejně mimo jako vykonstruovaným "Se stoupající mírou klesá zájem a počet lidí, kteří jsou ochotni něco dělat." Ono platí stará pravda, že když se chce, tak jde všechno a když se nechce... S devastujícími granuláči samo souhlas.
Smutný příběh. Potočákům zdar.

• Nelíbí 1
• Líbí1

NStilet - Profil | Po 15.2.2021 19:45:48

Prsk15 >> Asi desetiletí se tady dařilo "odchovávat" divoké POG v lovném toku, který tekl přes velmi zastavěné části vesnic. (intravilán) Ještě i dnes v době kanalizací je v tomto toku dost černých výpustí z domácích kanalizací, které dodávají tomu toku za jedno úživnost a za druhé odrazují rybáře od braní ryby. Zastavěnost, zahrady a psi ruší vydry a volavky. Odlovená POG ale i tak musí někde dozrát a to místo by se nemělo moc vodou lišit od běžného toku. Měli jsme nádrž z betonu, před odlovem generačky desinfikovanou s průtokem potoční vody. Je nutno být stále ve střehu, kontrolovat rybku denně, nejvíc je náchylná k plísni. Vytíralo se na dvakrát po cca deseti dnech, po vytření ihned kyslíková lázeň a obratem zpět do původní vody. Jinak jestli jste měli 11 tis plůdku, tak jste vytírali do třiceti jikernaček (tak tomu rozumím). To by Vám mohl dát i ten Váš úsek, prostě tam na dobrých místech s hlubšími ukryty, kde bude mít vydra problém nechte PO2 a starší, nedávejte plůdek a choďte si tam pro generačku. Dnes už je málo míst, kde je původní PO linie (pokud vůbec někde), ale plůdek od generačky, která žila v místě může mít výtěžnost na PO2 10-15%. To co se doveze odjinud ani polovinu tohoto. Nicméně se v Rožnově (když se podařilo zlikvidovat nedbalostí generační hejno) pár let sadil plůdek z Jilemnice a podle kusých informací šel na 8-10%, tedy velmi životaschopná rybka. Občas se povede najít nějaký soukromý rybníček s průtočnou a dobrou vodou, blízký volné vodě. To je pak výhra. V jedné nedaleké MO se generačky chovaly v nádržích u přehrady, jen tam ve finále zvítězilo zarybnění "slovákem" a v nádržích nyní krmí PD. Nevzdávejte.

• Nelíbí 0
• Líbí2

Npotočák 62 - Profil | Po 15.2.2021 19:41:04

Bachy >> Zvyšování míry zkoušel VČUS z 25 na 27 a potom 30 cm. Neosvědčilo se to, tak to vrátil na 27 cm .V Cestě ke zvýšení populací divokého pstruha obecného a lipana podhorního v naších tocích jsme navrhovali u revírů kde je rychlí růst PO a dochází k samovýtěru míru 30 cm-jsou to zejména větší toky. U ostatních míru 27 cm a 25 cm podle místních podmínek. Pokud´ nemáš fungující populaci, tak ti žádné zvyšování míry nepomůže-je naopak škodlivé, protože zjednodušuje pohled-není potřeba něco dělat ,stačí vysoká míra PO a vody nám budou oplývat potočákem. Pochopitelně takový pohled je nesmysl. Navíc příliš vysoká míra PO je kontraproduktivní. Se stoupající mírou klesá zájem a počet lidí, kteří jsou ochotni něco dělat. Než nízká míra je pro populace PO v menších tocích daleko více devastující masové vysazování PD,SI a farmového PO, kdy dochází k masovým náporům rybářů na takové revíry s následným úhynem i puštěných PO na následky zranění po ulovení. Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí3

Npotočák 62 - Profil | Po 15.2.2021 19:24:53

Prsk15 >> Ahoj. Uvidíš, kdy se dostanete k nám. Ukážu vám tu domácí líheń, to by pro vás mohlo být řešením .Když přijedete, tak to probereme. Petrův Zdar Honza

• Nelíbí 0
• Líbí1

NTomáš - Tom - Profil | Po 15.2.2021 19:09:52

Prsk15 >> Můj názor na zachovaní přirozených populací je takový, že nejlepší a v podstatě jediný způsob je do těchto populací na vybraných tocích vůbec nezasahovat, nevysazovat, nelovit, pouze pokud je to možné zvýšit množství úkrytu a monitorovat. Pak můžeme po určité době mluvit o nějaké místní populaci adaptované na dané podmínky. Vše ostatní, od umělého výtěru inkubace rozkrmování už vytváří populace možná místní , ale ne přirozené. Takové bych již preferoval do toků kde probíhá lov. Nechat ryby se v těchto úsecích rozmnožovat a generačku z těch vyčleněných toků rozhodně neodlovovat. Toto je z mé zkušenosti po 27 letech chovu potočáka, zpočátku jsem měl představy, že čím víc budem vytírat, vysazovat tím to bude lepší, bohužel nebylo.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NPrsk15 - Profil | Po 15.2.2021 18:17:35 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Prsk15 >> Se zpožděním informuji o protipredátorovém chovu v 6.roce tj v r. 2020. Začátkem října jsme odlovili část pokusného úseku v délce 2,3km, v závorce jsou výsledky z r. 2019: 220(278)ks PO2+ jsme vysadili do sportovního, 732(428)ks PO1 a 213(373)ks PO2+ jsme ponechali. Celkový počet PO2+ se ve srovnání s předchozím rokem zmenšil. Potěšil nás však nárůst podílu větších ryb. Stále však nedochází k dostatečnému nárůstu počtu POG. Jak odklonit návštěvy vydry?
Odlov POG v Moravské Sázavě se nám z různých důvodů nepodařilo uskutečnit. Stojí před námi otázka, kde vzít na jaře plůdek divokých ryb. Už v r. 2019 jsme museli projít asi 3,5km revíru, abychom nalovili plánovaný počet generačky. Většina však ještě nebyla připravena k vytření a čekání v líhni nesnášela bez potíží. Část jsme vrátili do revíru před vytřením. Po inkubaci jiker, která proběhla téměř bez ztrát, jsme k zarybnění celého pokusného úseku v délce 3,5km měli asi 11tis. ks váčkového plůdku.
V posledních letech se stále prodlužuje úsek, kde lovíme plánovaný počet POG. Proto vidím jako vhodné řešení chov POG v líhni, které popisoval T. Randák v přednášce pro MO Sušice (odkaz je níže). Podrobnější popis je také v publikaci Rybářství ve volných vodách řady autorů na
http://ryby.agrobiologie.cz/wp-content/uploads/rybarstvi_ve_volnych_vodach_book.pdf
Jen najít v blízké budoucnosti a blízkosti takovou líheň. A doufat, že zbývající generačka v revíru nebude italy a kolowraty zcela zprzněna.

• Nelíbí 0
• Líbí5

NHonza7 - Profil | Po 15.2.2021 18:02:24

Bachy >> Spolek Zachraňme lipana a pstruha vznikl především díky neschopnosti ČRS se postarat o lososovité ryby v našich tocích.
Ty tady střílíš do lidí, kteří ve svém osobním volnu a za své peníze se věnují těmto rybám a mají výsledky. Místo kritiky by jsi měl jim poděkovat a tlačit ve své organizaci, aby se zaběhlý přístup posledních cca 15 let změnil k tomu co dělali předešlé generace rybářů.
Problém není ve spolku Zachraňme lipana a pstruha, ale ČRS, pokud to nevidíš, tak moc lidí asi nebude chápat jak pracují tvoje myšlenkové pochody.

• Nelíbí 0
• Líbí3

NStilet - Profil | Po 15.2.2021 16:43:30

Bachy >> Pokus se mi připomenout, proč se zde prezentuješ. Možná jsi někdy v minulosti zaujal nějakým zajímavým názorem. Ten zajímavý názor se ti nyní už delší dobu nedaří. Měl bys na sobě zapracovat. Nehodlám tě blokovat, jsi vítaný exemplář schizofrenního přístupu utajených ochranářů řízlých panvičkovým lovcem. Sečtělý elaborátů ze sociálních sítí, ze kterých vytváříš závěry, které sa navzájem negují. Zbytečně útočíš na lidi, co opravdu něco dělají. Sice se to dnes velmi nosí, ale tady nejsme na seznam zprávy, či jiných platformách nemakačenků.
Vysvětli své teze:
1, Jak (to) zvýšení míry pstruha omezí rybářský tlak?
2, Kde je aktuálně "nevhodný" rybářský tlak?
3, Jakým způsobem či z jakého důvodu jsou "logicky" ohroženější pstruzi v potocích, než v úživných řekách?
4, Potoků, kde bylo běžně plno pstruhů 30cm+ zas až tolik nebylo (ale dřív byla jistě tráva zelenější), občas, když se vydařil rok a ročník. (Nebo, když jsi vyrazil pytlačit do vlásečnic při tření ). Já takových pár znám a jsou tam ryby 30+ i nyní. Mají ty potoky ale něco o čem netušíš ( a vyšší míra to rozhodně není).
5, Jaká je podle tebe kvalitní úkrytová kapacita na 1 km2 P toku?
5, Jak to myslíš s tím tlakem člověka?
7, Máš nějaké relevantní informace o čistotě potoků dnes a řekněme před 30-ti léty?
8, Kolik se podle tebe dožívají dospělí PO?
9," Dorostenec" PO v průměrně úživné a členité vodě má při míře 25cm+ věk 4-5 let a je minimálně po jednom přírodním výtěru. Když najde dostatečně dobré místo tak se dožije 8-mi let a míry i kolem 40+. Je to cca 5 ks z 1 tisíc kusů přeživšího plůdku (optimistický údaj).
10, Jakou konkrétní snahu bys "očekával" od Spolku?
11, Víš proč už staletí existuje rybářské právo a státy jej podporují? (a snad neodpovíš, že proto, aby měli lidé u vody co do úst).
12, Je nějaký důvod, proč zde píšeš, že Spolek chce s živočichy zacházet jako s brojlery?
13, Které konkrétní texty přispívají k další degradaci našich krásných pstruhů?
14, Na co nejčastěji používali lidé dřevo, které odnesli z hlubších tůní?
15, Opravdu si myslíš, že všichni lidé kolem vody mají rádi lov tak jako ty?
16, Víč co se říká na Ostravsku (kromě jiného). SNAHA NENÍ KOKSOVATELNÁ.

PS. ta fotka, co prezentuješ je fotka velmi poškozeného toku, víš proč?

• Nelíbí 0
• Líbí7

NBachy - Profil | Po 15.2.2021 12:15:25

potočák 62 >> Zvyšování míry na menších tocích význam má, omezí to rybářský tlak tam, kde je aktuálně nevhodný. Navíc pstruzi v potocích jsou logicky ohroženější než v těch "úživných řekách".
Pamatuju si potoky plné ryb a pstruzi 30cm + tam byli naprosto běžně. To co tam je dneska není fungující populace, ale živořící populace. Tomu odpovídá i to, co se dá dneska přečíst o velikosti pstruha, ostuda.
Dnes je to především o nedostatečné kvalitní úkrytové kapacitě a tlaku predátorů, člověka. Pominu-li znečištění vody aj..
Od předsedy spolku Zachraňme lipana a pstruha bych očekával snahu těmto populacím skutečně pomoct a ne si obhajovat lov dorostu za každou cenu. Je potřeba si připomenout, že ty potoky i ten život v nich nepatří rybářům. Je to přírodní bohatství celé naší společnosti, včetně budoucích generací, a nemáme právo s těmi ohroženými živočichy zacházet jako s chovanými brojlery. Takovéto texty jen přispívají k další degradaci našich krásných pstruhů.
Měli bychom se snažit vytvořit vhodnější podmínky, obnovit zaniklé hlubší tůně, ručně. Zaniklé kvůli lidem, odnášením dřeva. A v těch tůních se snažme obnovit zaniklé bohaté úkryty, pro ryby a lov který máme tak rádi.
Potočákům zdar.

• Nelíbí 3
• Líbí0

NTom - Tuk - Profil | Čt 11.2.2021 14:25:17

potočák 62 - >>

Parádní to tu máte! Škoda jen, že už vám nepomohu jak jsem si původně maloval. Po druhé "páteři" mě zchromla i druhá noha = jsem namydlenej. A prachy teď také nemám po roce a půl bez příjmů. Až budu mít ozvu se.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NHonzaŠ - Profil | St 10.2.2021 20:31:00

Stilet >> Tím co píšeš jsi plně v souladu s tím, co ve své prezentaci říká pan Randák, který neobhajuje centralizaci dekretů, jen ČRS posuzuje z různých pohledů. ČRS je jednou s posledních složek socialistické a komunistické Národní Fronty, a management ČRS tomu odpovídá. Je to prostě jako všude jinde kde má prioritu politikaření a ekonomické zájmy určitých skupin lidí pod záminkou demokratické volby. Politici nemají zájem řešit ve sněmovně změny zákona o rybářství, ke kterým by muselo dojít, ČRS je fungující zemědělský podnik, který kopíruje konzumní zájmy většiny voličů současné vlády a není zájem dělat v něm systémové změny, které by vedly k upřednostnění ochrany přírody. Takže jedině mladí profesionálové vpřed :-)

• Nelíbí 0
• Líbí2

NStilet - Profil | St 10.2.2021 15:35:07

HonzaŠ >> No právě, od takovéto publikované studie budu vždy očekávat relevantní informace, něčím podložené. Tím nesnižuji přínos pana Randáka. Jeho práce má snahu posunout věci správným směrem. Situace na P revírech s PO a Lipanem je velmi podobná na celém území ČR. Liší se jen ve kvalitě toků, jak moc či málo stále vyhovují lososovitým na základní, přírodní bázi. Návrhy řešení od stolu se kolem nás už 20 let stále opakují. Proč od stolu? Protože už nejsou u vody znalí hospodáři. Ti bývalí hospodáři, co hospodařili na jednotlivých revírech P vod do roku 1990 sice nebyli všichni bez chyb, ale docela věděli co mají za vodu a co a jak s ní mají dělat. Jenže oni už tu nejsou... Pak v roce 1991 nastoupila "revoluce kádrů" co si vypracovali velmi slušné živobytí takzvaným "Statutem hospodaření Územních svazů ". Tyto uzemní či krajské organizace převzaly většinu Dekretů od malých, místně příslušných organizací a do dnešní doby jsou v naprosté většině vodní toky pod tzv.společným hospodařením (kromě jednoho kraje). Co v řeči faktů znamená, že místo například 50 malých hospodářských jednotek, které se do roku 1990 staraly o jednotlivé (svoje) místní úseky vod, se nyní o celou rozlohu těchto vod stará dle zákona jeden hospodářský odbor územního (krajského) výboru rybářského svazu.
Tedy fakticky jen několik málo lidí na celý kraj, kteří o místních podmínkách jednotlivých revírů a toků vědí daleko méně (nechci napsat, že vůbec nic), než „domácí“ rybáři a jejich místní organizace. Možná už nastal čas, aby dekrety na místně příslušné vodní plochy a toky obdržely ve všech krajích opět místní rybářské organizace. Rozhodně bude přínos místních hospodářů větší než vzdálená zpráva z center krajských výborů.
Námitku, že centralizace dekretů rybářské organizaci vyhovuje, popírá obecně známý fakt, kdy v ČR za posledních dvacet let v podstatě zmizel extenzivní chov ryb. Ten zaručoval alespoň přiměřené udržení genetické stálosti místních druhů ryb. Nyní se nové násady ryb v naprosté většině pouze nakupují z intenzivních, nebo dokonce komerčních chovů, nejen z různých povodí ale i různých států. Genetický přínos takto chovaných ryb pro přírodu ČR je více než diskutabilní. Panu Randákovi extenzivní chov PO moc nevyhovuje, přestože byl praktikován a úspěšně od 50-tých let minulého století a nic lepšího tady ani nikde jinde pro vodní toky, které jsou součástí "sportovního" rybolovu, ale přitom pevnou součástí naší přírody!!! nikdo nevymyslel. Ne extenzivní chov PO se stal problémem, ale jeho "úpravy" pro zjednodušení v rámci celokrajského hospodaření.

• Nelíbí 0
• Líbí3

NHonzaŠ - Profil | St 10.2.2021 13:16:53

Stilet >> To co pan Randák popisuje v tzv. šedých místech, přesně sedí na pstruhové revíry Otavy, Volyňku, Teplou Vltavu, Blanici. Ideální situace už nikdy nebude díky devastaci pstruhových revírů a nadměrnému rybářskému tlaku. Takže možné řešení je takové, jak bylo zmíněno v přednášce.

• Nelíbí 0
• Líbí1

Npotočák 62 - Profil | Út 9.2.2021 13:27:06

Stilet >> Zatím jsem neměl čas si to celé poslechnout, tak uvidím. Nějaké zvyšování míry nemá nějaký význam,zvláště u menších toků a stejně velká část rybářů PO pouští. 30 cm může mít význam jenom u velkých úživných řek,u menších 27 cm stačí a někde i 25,pokud´ ti ovšem populace funguje.Právě u fungující populace může mít zvýšení míry negativní důsledek v tom, že tok bude přepstruhovaný a PO ani míry nedoroste.Petrův Zdar

• Nelíbí 1
• Líbí1

NStilet - Profil | Út 9.2.2021 12:26:52 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

HonzaŠ >> Pokusy o shrnutí perspektiv a hospodaření na pstruhových vodách v České Republice jsou vždy vítané. Rozsah souvislostí však daleko přesahuje možnosti výzkumu jednoho člověka. Velmi kvituji práci odborníků, dotýkající se pstruhových vod. Jejich přínos je v tom, že dokáží odborně a fundovaně vložit do mozaiky mnoha problémů fakta o jedné části souvislostí. Výstupy z výzkumů vod dávají mnoha teoriím faktické hranice. Například práce M. Kubína a jeho dlouhodobé pozorování určitých úseků vod, včetně čipovaných živočichů a ryb. Přednáška prof. Randáka má několik světlých bodů, při konkretizování odborných studií. Taky má ale šedá místa, kdy jeho tvrzení připomíná nekonečné rozmluvy a teorie nás běžných rybářů o tom "kdo za to může". Například věc "management P vod" v době, kdy dekrety (kromě jednoho kraje) vlastní kancelář územního svazu a tam jeden hospodář s rybářským technikem rozhodují o tom, CO a JAK se bude vysazovat do P revírů v celém kraji vůbec neexistuje. Měřítkem není znalost konkrétní vody, ale fiskální výsledek celého úz. výboru. Nebo vyslovený "požadavek" na zvýšení lovné míry PO. Znalost průběhu a délky života PO, jeho požadavků, teritoriálních jistot spolu se souvisejícími podmínkami dnešních P vod, jejich úživnosti, členitosti - to je základ pro rozmluvu o "MÍŘE Pstuha Obecného". Každý jeden jediný centimetr nahoru znamená změnu v obsádce toku. Jestli považujeme za špatné odnášet od konkrétní vody 100 ks ryb po jednom vytření (cca 4 roky a 25cm+), a zvedneme míru na 30+cm, bude možno odnésti od vody už jenom 35ks takové (6-ti leté) ryby. Víc ji v konkrétní vodě už prostě nebude. Na toto téma není žádná studie, jen se teoretizuje a háže centimetry. Zvedne se míra a ryby se neodnáší - v pohodě, prostě tam ty nově požadované velikosti jsou zastoupeny málo. Ale loví (z vody vytahuje) se stále stejný počet, či vlastně víc, jen s tím, že se po omatlání Pustí. Teorie, že v roce xxxx se lovilo 1000 ks PO 25+ a po zvýšení míry se bude v roce xxxx+2 roky lovit 1000ks PO 30+ už byla mnohokrát vyvrácena jak u nás tak i na Slovensku.

• Nelíbí 0
• Líbí5

NHonzaŠ - Profil | Po 8.2.2021 16:52:42 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Záznam z on-line přednášky prof. Ing.Tomáše Randáka Ph.D. na téma perspektivy a hospodaření na pstruhových vodách v České Republice. Přednáška byla součástí akce Muškaření na Otavě, konané 19.9.2020 v Sušici.
https://youtu.be/fgVphVSOwqI

• Nelíbí 0
• Líbí3

Npotočák 62 - Profil | Ne 7.2.2021 16:20:58

Děkuji všem ,kteří nám zatím poslali podklady pro projekt MZE na prahování. Většina fotek a nákresů je součástí komplexně zpracovaných materiálů a zatím jsem je z toho nestáhl, tak jenom takovou malou ochutnávku z jednotlivých fotek. Petrův Zdar

• Nelíbí 0
• Líbí11

NStilet - Profil | So 23.1.2021 19:11:08

Tak zase něco k věci. MZe oslovilo i náš spolek s tím, že připravuje dotační a motivační program ve věci "prahování toků", který by měl sloužit pro potřeby místních organizací rybářských svazů ,spolků a jednotlivců, zabývajících se ochranou přírody a krajiny .Měl by řešit i financování a podporu této činnosti za strany ministerstva zemědělství včetně nutných legislativních změn, které tomu brání. Pro začátek je to spíše takový pokusný balonek za nemnoho peněz, ale Spolek k němu přistoupil velmi vážně a připravil a ještě připravuje dokumentaci dle požadavků. Já vím, malinké (po)kroky, ale i za ně díky.

• Nelíbí 0
• Líbí5

NStilet - Profil | So 23.1.2021 18:59:36

Bacha San >> Tvůj nesouhlas beru na vědomí tečka

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBacha San - Profil | So 23.1.2021 13:33:48

Stilet >> Vyjadřuji nesouhlas s tím, že i v odborné debatě má přednost vzdělání před slušností. Ve zkratce. Ale je to na delší debatu a asi to sem nepatří.
Založ na toto téma vlákno a nebudeš mít pečlivějšího sledovatele a přispěvatele :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | So 23.1.2021 12:17:09

Honza7 >> co já na to? Podíval jsem se na své příspěvky a na tvé a usmál jsem se. :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NStilet - Profil | So 23.1.2021 11:34:22

Bacha San >> Nechci to tady moderovat, protože v tom balastu je občas ukrytá souvislost. A dle mého názoru občasné invektivní odbočení tolik nevadí, když se poté vrátíme k tématu. K tvým větám však připomínku mám. V odborných debatách slušnost a morálka nic odborného nepřinese, zato inteligence, vzdělání a životní zkušenosti rozhodně ano. Slušnost a morálka, to jsou silná slova, mám z nich respekt. Myslím ale, že vyplývají u každého právě z životních zkušeností, inteligence a často i vzdělání.

• Nelíbí 0
• Líbí3

NBacha San - Profil | So 23.1.2021 11:15:14

Tomáš - Tom >> V tomto případě nemáš pravdu. Ukaž mi konkrétně, kde tady někdo někoho osočil či urazil.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBacha San - Profil | So 23.1.2021 11:12:11

Chlapi, nikoliv inteligence, vzdělání či míra životních zkušeností, ale slušnost a morálka by měly být měřítkem hodnocení člověka. A zvláště v odborných debatách.
Děkuji.

• Nelíbí 0
• Líbí1

N1Mara - Profil | So 23.1.2021 10:53:46

ještě že mám Bachyho v ignoru, mám klid :-))

• Nelíbí 0
• Líbí0

NTomáš - Tom - Profil | So 23.1.2021 10:51:35

Už je to tady jako na jiných diskusích, osočování , nevraživost, hádky. ACH JO.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NFockeWulf - Profil | So 23.1.2021 8:47:20

Bachy >> No to je veledílo.... Opravdu vkusné, graficky i jazykově originální. Přesně podle hesla vzdělání netřeba!
Promiň nedalo mi to.

• Nelíbí 0
• Líbí4

NHonza7 - Profil | So 23.1.2021 7:06:11

Bachy >> Pokud je tohle čeho jsi schopen - citace " Podstatné je, co jsem schopen udělat pro naši zem a společnost, na tom makám skoro furt ". Nechci se Tě dotknout, ale takovou prezentaci zvládne i schopnější dítě ve třetí třídě základní školy.
Taková prezentace tady asi nepatří - co ty na to?

• Nelíbí 0
• Líbí3

NBachy - Profil | So 23.1.2021 0:21:02

Stilet >> to je fajn. A díky že ses rozepsal o mé charakteristice, to se jen tak nevidí. :-)) Každopádně to souhlasí. Co se týče dokumentů, zrovna jsem dodělal další díl. Tady máš jednu fotku z toho videa. To že něco zatím nevidíš, neznamená, že to neexistuje. Přiučit se můžeš v přírodě.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NStilet - Profil | Pá 22.1.2021 11:29:13

Bachy >> Neberu si tvoje psaní osobně (viz. Prostě všude jsou lidé jako například Stilet (nebrat osobně), kteří se budou stále bít do prsou jako velcí hrdinové hrdí na svou práci, kterou považují za nejlepší a pojedou si pořád to své.).
Pár tvých vět tě charakterizuje :
- vize nepotřebuje ověřovat ani obhajovat
- vzdělání - to je pro naše téma asi nejmíň důležitá věc
- kritéria na udržení vody v krajině mám celkem ujasněny
- kolem podhorských a horských toků chodím velmi často už mnoho let
- mám přečteno, nafoceno a natočeno mnoho materiálu
- bude to jedno z témat mých dokumentů

Tak až jednou budeš konečně mít, po letech slibování, hotovy ty své "dokumenty" dej mi prosím vědět, kde se můžu přiučit, abych konečně prohlédl a přestal se cítit jako velký hrdina ...

• Nelíbí 0
• Líbí3

NBachy - Profil | Čt 21.1.2021 17:19:08

Bacha San >> vzdělávání důležité je, ale ne vystudování. Také Ti přeji ať se daří dílo. I všem zdejším.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBacha San - Profil | Čt 21.1.2021 17:16:25

Bachy >> Když pro tebe není vzdělání důležité, pak nezbývá, než tobě a lipanům popřát, aby to nebyla zbytečná práce.

• Nelíbí 0
• Líbí1

NBachy - Profil | Čt 21.1.2021 17:09:17

Bacha San >> :-)), to je pro naše téma asi nejmíň důležitá věc. Podstatné je, co jsem schopen udělat pro naši zem a společnost, na tom makám skoro furt.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBacha San - Profil | Čt 21.1.2021 16:56:37

Bachy >> Co jsi vystudoval?

• Nelíbí 0
• Líbí1

NBachy - Profil | Čt 21.1.2021 16:19:30

Bacha San >> vize nepotřebuje ověřovat ani obhajovat, je to jedna z možných realit, navíc nikde není řečeno, že se její reality dožiješ ty nebo já. Každopádně lipani tady žili mnoho tisíc let a dvěma generacím lidí se ji povedlo v podstatě zničit za pár desetiletí, což samo o sobě hovoří vcelku jasně. Smutné akorát je, že i vrcholní představitelé ČRS už dlouhé roky na konferencích mluví a píší o nutnosti razantní změny hospodaření a zbytek svazu to v podstatě nezajímá. Prostě všude jsou lidé jako například Stilet (nebrat osobně), kteří se budou stále bít do prsou jako velcí hrdinové hrdí na svou práci, kterou považují za nejlepší a pojedou si pořád to své. Co na tom, že jim pod rukama evidentně mizí přírodní bohatství nás všech, našich dětí a jejich dětí. Ovšem stejné to je v zemědělství, lesnictví, potravinářství, zdravotnictví, školství, asi zřejmě v úplně celé společnosti.
Ale zakončím to s úsměvem, páč už jsem se takovými věcmi přestal trápit a pochopil souvislosti, všechno nakonec dobře dopadne. :-)

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBacha San - Profil | Čt 21.1.2021 14:27:49

Bachy >> OK. Vize se dají ověřit pouze jejich naplněním a nikoliv obhajovat jakousi historií.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NFockeWulf - Profil | Čt 21.1.2021 13:35:49

Stilet >> Máš kolego naprostou pravdu, ČRS je impotentní organizace a neplní jedno z základních - dohled nad ochranou krajiny a rozvojem rybářských revírů. programově se neúčastní žádných stavebních řízení, nepodávají proaktivní podání proti zvěrstvům které se v revírech dějí atd...
MO se soustředí na výdej povolenek, v lepším případě na sypání tržní ryby, pro rozvoj až na výjimky nedělají nic. Je to velká škoda.

• Nelíbí 0
• Líbí2

NStilet - Profil | Čt 21.1.2021 12:15:56

Honza7 >> Honzo díky, ale je to zbytečné, já si toho člověka ani nepamatuji (píšu tu málo, jen když mi přijde, že to může být pro někoho důležité). Ty víš, že nejsem teoretik s kamerou, ale kolem těch vod se doopravdy motám vidím a cítím souvislosti, kterých je mnoho, s lidma co v potocích pracují mluvím. I ruce od bláta mám často. Někdy je to doopravdy na mašli, třeba minulý rok se na závěrečných kontrolních dnech jedné vodní stavby na Valašsku neobjevoval nikdo ze svazu ani ochránců přírody. Kde kruci byli? Co je platné, když si čteme pamflety a sledujeme videa, jak se to má dělat, když to jediné důležité a to NA MÍSTĚ STAVBY ŘEŠIT možné důležité detaily, které z impotentní stavby udělají živý prvek krajinný jaksi nemá kdo! Mně stačilo pár vět na místě jako RS (jinou funkcí jsem se ohánět nemohl :-)) a odpověď stavebníků byla "žádný problém"! Samozřejmě se nepovedlo za pár minut změnit stavbu, ale někteří zainteresovaní (Povodí, ČIŽP) se mnou dál komunikovali a něco pro život vody udělali. Co z toho plyne? Ne hrozní úředníci, ne zlé Povodí, MY rybáři na to kašleme, ty kontrolní dny bývají 1 hodinů týdně, vždy, když jsem se jako tehdy člen výboru MO zůčastnil, byl jsem brán vážně. NĚCO dělat...Tak se měj a zas někdy. Petrův zdar

• Nelíbí 0
• Líbí1

NBachy - Profil | Čt 21.1.2021 9:03:46

starecek >> je to reálné, jen zdánlivě složité.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NBachy - Profil | Čt 21.1.2021 9:02:31

Bacha San >> umím, proto jsem napsal ty první dvě věty.

• Nelíbí 0
• Líbí0