Kolik ryba utáhne ?

Docela by mne zajímalo, jakou sílu dokáže vyvinout např. trofejní kapr, sumec nebo jiná ryba. Nedavno jsem viděl na vodě chlápka v gumovém člunu a bylo mi divné, že jede po hladině docela svižně ale na opačnou stranu, než na kterou se snažil pádlovat ! Pak jsem si všimnul, že má na zádi v držáku prut ohnutý až k hladině !
Co asi taková dvacítka kapr utáhne ?
Autor diskuse: Carlos - Profil , 3.9.2004 kaprařina - ostatní

Véna - Profil | Ne 12.9.2004 16:48:44

já jednou vyděl borečka u vody.zapích si vydličky do kamenitého břehu,nahodil na těžko na kepra a chytal. Za chvilu se šel vymočit.Když nebyl u prutu přišel záběr a během śnad 5sec ohl vydličku ze železa a stahl prut do vody.Nikdo z okolo sedících rybářů prut nestihl chytit.Borec měl brzdu na krev.Co to bvylo za rybu netušim ale silu musela mět ohromnou

Martin M. - Profil | Pá 10.9.2004 20:19:32

fishky> to te ti amuri ale museli na brehu pekne propleskat ;-)

bbfh | Pá 10.9.2004 19:58:36

Podla mna amur vyvinie silu okolo 2 - 4 mili coulombov, kapor vyvinie silu aspon 4 ampere na centimeter kubicky a sumec mozno aj 10 luxov.

Lide, mel jsem vas rad - bdete !

Fishky - Profil | Pá 10.9.2004 12:09:59

Letos jsem se celkem venoval amurum, zejména kvůli adrenalinovym vypadum... pri lovu mezi ostrovy jsem nastavil brzdu takřka na maximum (Super Baitrunner XTE) aby mi pripadne nezajel pri vypadu za ostrov, ale soucasne byla brzda dotažena tak, aby to ani neutrhl - odhadem kolem 3-4 kg! Víc to určitě nebylo, amur do 7 kg s timhle ani nehnul a vypady tlumil pouze prut (Technium 2,5 lbs), /silon na nejakych 8-10 metru moc nepruzi... i kdyz.../ 8-12 kg vzal max. 6 metru, při prvnim výpadu, pak uz si neskrtnul, a kolem 15 kg to vzali tak na 10 metru, max. - ale teda je fakt, ze dost zalezi na tom, kde je ryba sekla => dle toho pak "divoci" a taky, jak ji zdolavate... /i patnactka amur jde zdolat bez proklouznutí brzdy - a radove trva souboj v sekundach!!! - a tohle mam z praxe:))
Tedy mou odpovedi je, ze konkretne amur vyvine ve vode silu cca jeho polovicni hmotnosti - a to pouze pri prvnim vypadu - tedy pouze nekolik malo metru.

šeptal - Profil | Čt 9.9.2004 7:02:28

Ondrej®: Jak jsem psal hóódně dole. Stačí pokus s 2 kilovým závažím na vlasci a na rukojeti prutu je to tah, jaký u vody asi sotva použiju. Jiný test mě nenapadá. Nakonec testovací křivka prutu se asi stanovuje podobně, ne?

OBr | St 8.9.2004 18:36:47

nebo " z " Plzně ? ....už nevím .... kde ty loňské vody jsou...

OBr | St 8.9.2004 18:35:49

kurňa, kdo máte doma siloměr a jste s Plzně, to není možný, já snad pudu k vodě s pérem a jakmile bude záběr, budu převazovat a měřit sílu, jinak to nerozlousknem!

JFK - Profil | St 8.9.2004 16:43:41

Lumír P.: "Stát ve vodopádu na místě"... to mi nějak hlava nebere.

Ondrej - Profil | St 8.9.2004 16:15:32

Hrouzek: me to bezne vozi, tak asi hodne....:-)))

Hrouzek - Profil | St 8.9.2004 16:05:51

A jakou sílu dokáže vyvinout trofejní auto Mercedes??? :-)

Ondrej - Profil | St 8.9.2004 15:52:34

Souhlas s panem Moomersem. Staci si dat na konec prutu vahu a zkusit ohybat prut. Budete si myslet ze to jde od extremu, ale cifra, ktera se ukaze na vaze bude zatracene mala.... . musite take prihlednout k tomu, ze se kapr neopira ploutvemi o pevny material, ale o vodu!!

Lumír P | St 8.9.2004 14:42:00

Myslím, že ryby dokážou vyvinout výrazně větší sílu než samy váží. Vezmětě si lososy při tahu, ti dokáží stát ve vodopádu na místě a ještě jez přejet v paprsku přepadající vody. To musí vyvinout minimálně sílu překonávající vlastní váhu a proud vody. Nějaký fyzik by to uměl určitě vyčíslit.

rick - Profil | Út 7.9.2004 15:57:29

Souhlasim s MM. Kapr možna tak do velky kapr tak do 3 kg tah. Při 1,5 kg už všichní máte kalhoty plní strachu že vám uplave a sumec tak do 5 krát více.

bbfh | Út 7.9.2004 13:21:41

Jirka, osprey> porovnavate hrusky s jablkami (silu s hmotnostou, resp. tiazou)

Ryba vyskoci nad hladinu vdaka tomu, ze pod hladinou plati AZ, takze ryba pod hladinou je nadlahcovana hydrostat. vztlak. silou, ktorej velkost je rovna tiazi vody s cca rovnakym objemom ako objem rybieho tela. Kedze navyse priemerna hustota rybieho tela je takmer rovnaka ako hustota vody, tak ryba sa takmer nemusi snazit o udrzanie sa vo vodnom stlpci, co o.i. znamena, ze pri plavani smerom od dna k hladine prekonava len odpor kt. kladie voda a nie zemsku pritazlivost (resp. zemska pritazlovost je zanedbatelna). Vdaka hydrodyn. tvaru tela je preto schopna pod vodou vyvinut velku rychlost, co, v spojeni so zotrvacnostou (ako uz spomenul MM) dava moznost vyskoku nad hladinu (kde uz zemska pritazlivost zacne hrat podstatnu ulohu).

Martin M. - Profil | Út 7.9.2004 12:05:28

osprey> tomu se rika setrvacnost a se silou ryby to nema moc spolecneho. Leda ze by ta ryba dokazala stat na hladine na ocase jako delfin.

osprey - Profil | Út 7.9.2004 11:38:15

Tahal jsem na voru 2 lidi na vlasci 0,15 mm. Ryba vyvine větší tah než je její tíha, protože dokáže vyskočit z vody.

Jirka | Út 7.9.2004 9:13:05

Já se domnívám, že ryba krátkodobě dokáže vyvinout tah větší, než je její hmotnost, příkladně kapřík 3kg dokáže zatáhnout silou odpovídající 5kg. Je to samozejmě odhad. Už jste někdo chytal s namontovaným siloměrem ??
:-))

Urbo - Profil | Po 6.9.2004 20:42:07

Kolega má pravdu na hmotnosti moc nezáleží je to jen svalová hmota ,mozna by se dala sestrojit umernostni tabulka váhy a druho ryby a síly jakou by vyvinula.To je , ale malo pravděpodobné, protože jedinou moznou metodou by bylo asi to odčitani na newtonmetru pri pouzití neprůtažné šnůry s předpokladem, že by byla šnůra upevnena presne se smerem stredové osy ryby totožně s osou, coz se me jeví jako nemozné, protože by ryba nemohla poradne plavat a nepodala by 100% výkon.Myslím tedy,že výslednou sílu nemůžeme téměř nikdy zmeřit přesně.Lze to jen přibližně.Ale chci videt člověka, který by realizoval,alespon přibližné měření a čekal u vody na záběr kapra s newtonmetrem na jednom konci a háčkem na druhém.Toto něření by taky zkresloval pohyb hlavy pri plavání ryby.

bbfh | Po 6.9.2004 19:16:29

"Lodka a ludia v nej sa tahaju lahsie na vode ako na brehu" - Hej, je to tak preto, ze vobec nezalezi na hmotnosti vleceneho (tahaneho) objektu, ale na vzaj. posobeni sil - dolezity je smer vysledneho vektora sil (ktory dostaneme scitanim vektorov sil posobiacich pri deji). Lodka na vode kladie ovela mensi odpor ako na brehu, preto na jej potiahnutie treba prekonat ovela mensiu odporovu silu a teda vyvinut ovela mensiu taznu silu.

Spekulacie o tom kolko pct svojej hmotnosti ryba utiahne su scestne, pretoze nie su presne vymedzene podmienky za akych sa to tahanie ma uskutocnit - a to hlavne prostredie v kt. sa nachadza vleceny objekt, tvar a struktura povrchu vleceneho objektu ... proste vlastnosti, kt. primarne urcuju sily posobiace na vleceny objekt.

Otazka je postavena dobre - " jakou sílu dokáže vyvinout např. trofejní kapr, sumec nebo jiná ryba" - a teda nie aku hmotnost dokaze utiahnut ...

Rasto | Po 6.9.2004 16:21:20

Len maly postreh.Lodka a ludia v nej sa tahaju lahsie na vode ako na brehu.Takze to nadlahcovanie tej rybe pomaha.Zrovna predvcerom som bol svedkom ako tahala ryba dvoch ludi v clne cez celu priehradu.Trvalo to tak hodinu.Potom im to upalila.Rovnaky scenar na tej vode bol od 21.00 do 5.00 rana.Takze ryba toho utiahne pomerne dost.Ostatne popisal bbfh.

bbfh | Po 6.9.2004 15:26:59

Dodatok: vyratat je to velmi tazke ak vobec mozne - zmerat sa to da tak, ze jeden koniec neprietaznej snury maleho prierezu ukotvite na tele ryby, druhy na newtonmeter, kt. zafixujete na brehu. vyplasite chuderu rybu a odcitavate hodnoty :).

A este k tej pake - vzhladom na ohybnost prutu a prietaznost silonu su vztahy zname pre paku z fyziky absolutne nepouzitelne - tie by sa dali vyuzit, keby sa pouzila namiesto silonu snura a namiesto pruta s naviakom napr. nasada od krompaca ...

Pan Pikesson | Po 6.9.2004 15:22:01

A co vzit v potaz to, co ma ona ryba tahnout. Jestli tahne neco na koleckach, neco na ledu nebo mekkem bahnu, jestli ono tahnouci brime reaguje nejakou protisilou atd. Podle je to naprosto divna a chaoticka otazka

bbfh | Po 6.9.2004 15:17:25

Pri pohybe telies v kvapalinach posobi hydrodynamicka odporova sila (posobi proti smeru pohybu), ktorej velkost ovplyvnuje sucinitel odporu (podla tvaru telesa), obsah prierezu telesa kolmeho na smer pohybu, hustota kvapaliny a rychlost pohybu (google). Pri vyssich rychlostiach navyse moze dochadzat k turbulenciam (o5 v zavislosti od tvaru) ktore vyrazne prispievaju k zvyseniu velkosti tejto sily (2. mocnina) (o5 google).

Vdaka tejto sile je mozny pohyb ryb vo vode, pretoze tato sila posobi nielen ako brza pri pohybe ryby (nazvime ju F1), ale zaroven je vyuzivana aj pri pohybe plutiev (hlavne chvostovej) na pohyb dopredu (sucet sil posobiacich proti pohybom plutiev je povedzme F2). Kedze ryby maju hydrodyn. tvar tela (kvapka), odporova sila posobiaca proti smeru ich pohybu (F1) je rel. mala oproti odporovej sile, ktora posobi proti pohybu plutiev (F2). Kedze F1 posobi viac-menej v opacnom smere (ono to nie je take jednoduche) ako F2 a zaroven F2 je vacsia ako F1 tak vyslednica posobi v smere pohybu ryby - ryba plava. Je to napisane dost zjednodusene - posobia tam totiz este ine sily, ale pre nazornost to staci.

A teraz k otazke - Ak budeme na rybu posobit silou vacsou ako je rozdiel F2 - F1 (proti smeru jej pohybu), moze aj dusu vyplut, ale dopredu sa nehne.

Podotykam, ze hmotnost ryby tu vstupuje do hry len nepriamo - a to tak, ze ovplyvnuje objem svalovej hmoty a teda aj silu, ktora pohana plutvy (a vyvolava posobenie F2) a potom tak, ze ovplyvnuje velkost ryby a teda aj obsah prierezu kolmeho na smer pohybu a teda aj F1.

A este upresnenie: ryba pod vodou nie je lahsia ako ryba na suchu - ma rovnaku hmotnost (teoriu relativity a real nechame bokom) len tu vstupuje do hry stary dobry Archimedes - ktory povedal, ze teleso ponorene do kvapaliny je nadlahcovane hydrostat. vztlak. silou ...

steve - Profil | Po 6.9.2004 12:03:23

jezisikrite !!!

pepe - Profil | Po 6.9.2004 10:56:17

Podle mě je to daleko víc, než kolik ryba váží. Když budou tahat tebe, chytneš se třeba větve a dá jim to moc velkou práci. Když taháš rybu, pracuje ploutvema proti směru pohybu a šprajcuje se o vodu. Nelze posuzovat jako břemeno volně se pohybující po dráze, ale jako nasranýho tvora kterej dělá psí kusy aby ti to znepříjemnil.

siro | Po 6.9.2004 6:51:21

Nejsiláčtější kousek zažil kamarád na Berounce se sumejšem.Zapřáhl asi v 23h pořádný hovádko a tak naskákali s dvěma klukama(jeden tak 80kg,druhej dobře 100kg) do plechové pramky.Sumec je zvládnul tahnout asi 300-400metru proti proudu.Nakonec ho po zalehnutí po tmě přepádlovali a sumejš je vzal zase dolu k chatě a napral to do šutrů kam už s lodí nemohli a uzazil se.Takže 400m proti proudu se skoro 400kg za prdelí tomu já řikam nej výkon:o)

BoBo - Profil | So 4.9.2004 21:27:26

kozel: Nemyslím si, že máš pravdu, od čeho má ryba ocasní ploutev? Kdyby se nemohla zapřít, tak nebude schopná ani plavat. Nehledě na další faktory, jako je např. proud.

kozel | So 4.9.2004 20:14:23

POkud zanedbáte tření a pružnost (v praxi nezanedbatelné) tak můžete počítat pro vztah pro páku. Pokud se nepletu, šlo by to vyjádřit nějak takto: Síla ryby*(délka rukojeť až špička)=síla rybáře*(konec prutu až rukojeť). Z toho bych odvodil, že ryba nemůže vyvinout tah větší než je její hmotnost protože prostě nemá, jak se v té vodě zapřít.

Carlos - Profil | So 4.9.2004 11:13:46

Noe : dost dobrý !!! ...... a ještě tu o červené Karkulce ... prosím, prosím ...

Noe | So 4.9.2004 10:17:41

no jednou jsem si takhle hezky sedel a cekal na kapra, v tom prisel zaber, zasekavam a citim ja ryba klade tuhy odpor a stale ujizdi, bal jsem se ztraty vlasce a zaroven jsem tu obludu nechtel ztratit, zapru se a drzim, nepomaha ujizdim i se stolickou do vody, rvu na babu, pojd me chytit, nebo me to tam stahne, baba me chytla a stale jsme ujizdeli, baba rve na syna a dceru chytili se taky a stale ujizdime, pribiha i vedle sedici soused, a stale nic, po 5 minutach nas je vrade cca 9-10 lidi vcetne psa, ja uz jsem po pas ve vode (jeste ze je zde melko) brzda kvici a stale nemuzeme rybu zabrzdit, v tom to polevuje, myslel jsem si ze jsem rybu ztratil, ale za chvilku opet tah, ale slabsi, v tom si vsimnu na hladine podivne se pohybujiciho motoroveho policejniho clunu, ktery se v jedne chvilce rozjizdi ke me, vlasec povoleny a tak navijim, no jasne chytil jsem policejni clun, i se dvemi policisty..............

Carlos - Profil | Pá 3.9.2004 19:12:33

Koukám, že jsem zase rozpoutal debatu. Až budete u vody s člunem, pokuste se přitáhnout prutem člun zpátky ke břehu například při vyvážení - jde to ale pomalu. Ten maník, o kterém v otázce píšu, jel ale po hladině fakt svižně a tak mě napadla tato otázka. Byl v malém gumovém člunu sám a veslováním zřejmě jen trochu brzdil aby to neupálil. Škoda, že jsem neměl u sebe foťák nebo kameru. Taky jsem neviděl, jak dopadnul souboj, zajel za stromy do vedlejší zátoky.

Martin M. - Profil | Pá 3.9.2004 18:31:59

Tohle je surfovy prut na 300g pod tahem odpovidajicim 1, 2 a 3kg (mereno mincirem). Jeste jsem u vody nevidel nikoho s podobnym nacinim v teto krivce, ani na ty 2 kg. Ryba vlasec upali nejcasteji proto, ze uz to prestalo pruzit. Cukne hlavou nebo prasti ocasem a hotovo. To jen k tomu, kolik utahne rybar... Co utahne ryba? Podle mne tak 1/3-1/2 sve hmotnosti a to jeste jen v prvni fazi boje, nebo jen narazove.

steve - Profil | Pá 3.9.2004 15:30:41

Jo jeste: tech pojmu se tady micha dohromady trochu vic - hmotnost, sila, zrychleni, treni, ... trochu jako jabka a hrusky dohromady.
Jeste me napadla jedna poznamka k veci co tu padla - kdyz uz mi ryba upalila vlasec pri prilis utazeny brzde, bylo to vzdycky v uzlu nebo na miste kde byl vlasec poskozenej, tzn. ze vlasec nemel zdaleka deklarovanou pevnost.

šeptal - Profil | Pá 3.9.2004 15:28:55

steve® : Jo. A teď nevím, jestli jsem tu škodovku neměl vykradenou. Ale debata dobrá, co? :o)

steve - Profil | Pá 3.9.2004 15:21:25

staci si uvedomit, ze prut v ruce je paka ve vas neprospech. Tzn. kdyz drzim v ruce cca 4.2 metry dlouhou matchku da to pomer cca 7:1. Kdyz vezmu do uvahy ze 3-kilovyho kapra bez problemu udrzim jednou rukou pochybuju ze vyvinul tah vetsi nez 5 kilo (coz odpovida 35 kilum pres paku - kdyz pominu praci prutu), spis bych rek o dost min, tak mezi 1-2 kilama, naporech ktery dlouho nevydrzi o trochu vic.
Septal: skodovka ma vic jak 600 kilo, s benzinem a vecma ma vic jak tunu. Neco jsem se ji natlacil.
Btw. na roztlaceni lodi po hladine staci celkem nepatrna sila, ale duvody jsem uz linej rozepisovat. Staci si precist stredoskolskou ucebnici fyziky.

Milan B. | Pá 3.9.2004 14:04:14

Tady nejde přece o to, kolik co váží ve vodě a na suchu nebo jaké síly je potřeba k pohnutí s tělesem ve vodě, to je přece o něčem jiném. Jde tu přece o tah ryby, který vyvolá svým únikem. Navrhuju dát rybě opatrně smyčku za ocas a druhý konec za váhu a pak uvidíme šecí :o))

šeptal - Profil | Pá 3.9.2004 13:56:21

Jirka K: No právě. Mícháš dohromady 2 pojmy. Testovací křivka a odhozová zátěž. 2,5 libry je asi tak 1,2 kilo. Tak do toho nemontuj odhozovou zátěž, která o zdolávacích schopnostech prutu sotva co napoví. A když na to příjde, tak tu vaši loďku včetně posádky na vodě kolem osy roztočím jednou rukou. A nejsem žádný těžký atlet. To se mi ta loďka bude točit, i když budu vláčet velký rotačky, nebo woblery a budu stát na přídi, nebo na zádi a nahazovat do boku. A je to v podstatě nepatrný protitah. Jak jsem psal dole, určitě k vyzvednutí ryby na prutu nad hladinu potřebuješ podstatně víc síly, než k jejímu udržení na místě během zdolávání. Nechcete mi snad namluvit, že jak dostanu kapříka na vlasci nad vodu, tak se prutu výrazně uleví. Zkuste sami, jestli to vlasec vydrží snáz, než zdolávání. Nebo ta moje poznámka o roztlačení auta kdesi dole. Taky nemusím zvednout několik metráků, abych dokázal odstrkat vrak ze silnice.

JohnGin - Profil | Pá 3.9.2004 13:54:00

Jirka K: jenom technická připomínka -2.5 libry je cca 1.1kilogramu, nikoliv 85 gramů...

OBr | Pá 3.9.2004 13:38:11

Nezapomeňte na to, že ve vodě je ryba lehčí než na suchu ....