Nkiwi - Profil | Po 9.11.2009 17:14:05 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
miroB12 >> Já to řeším jednoduše podle návodu co byl k motoru, propláchnout sladkou vodou chladicí systém, při té příležitosti vyjedu všechen benzín z karburátoru. pak odšrouboju svíčky a nastříkám do válců olej , párkrát protočit a je to. Tady je nějaké psaní co a jak...
Příprava lodě na sezónu
* Karburátor
Jestliže plováková komora karburátoru zůstane po sezóně plná palivové směsi, benzin přes zimu vyprchá a komoru "zalepí" zbytky oleje a špíny. Abychom tomu předešli, je zapotřebí při připojené nádrži povolit odkalovací šroubek na spodku karburátoru a otevřením palivového kohoutku karburátor propláchnout čistým palivem z nádrže. Po uzavření přívodu paliva zůstane karburátor prázdný. Pokud jste tuto operaci opomenuli po skončení sezóny, propláchněte karburátor v rámci jarní přípravy. V případě, že tato jednoduchá procedura nepomáhá, nezbývá než karburátor demontovat, vyjmout plovák z komory a očistit špínu a eventuální korozi mechanicky.
* Olej v převodovce
Na spodní části nohy přívěsného motoru můžeme nalézt dvě (někdy tři) hlavy velkých šroubů. Jeden se nachází právě pod nálitkem převodovky, další o něco výše. Často bývají označeny "FILL" (plnění) a "LEVEL" (úroveň, hladina). Povolme nejnižší šroub a nechme odkápnout pár kapek. Pokud má převodovkový olej průhlednou zlatavě hnědou barvu, je v pořádku, pokud je ale černý nebo naopak bílý (do převodovky se dostala mořská voda), nezbývá než olejovou náplň vyměnit. Jestliže se barva změní po jedné sezóně nebo během sezóny, musíme zavolat odborníka ze servisu, neboť se jedná o symptom vážné závady. Převodovkový olej je velmi hustý, takže se nedá jen tak jednoduše nalít. Musí být tlačen dovnitř dolním plnícím otvorem "FILL", dokud nezačne vytékat z horního otvoru "LEVEL" (nebo v případě tříšroubového uspořádání z otvoru "VENT"). K vytlačování se hodí plastiková hadička natažená přes zátku nádobky s olejem. Musíme držet plnící hadičku stále v otvoru "FILL", dokud nezašroubujeme horní otvor "LEVEL", a teprve pak po vysunutí plnící hadičky rychle zašroubujeme i spodní otvor "FILL".
* Palivo
Staré zvětralé palivo je bezcenné a ten litr, co obvykle zůstane v nádrži motoru nebo v odděleném přenosném tanku, nemá po zimě cenu ani zlámané grešle. Neschovávejte proto žádný zbytek a neváhejte jej slít do nějaké lahve nebo jiné nádoby. Nejlepší způsob, jak zbývající dvoutaktní směs benzinu a oleje zavčas upotřebit, je rozmíchat ji ve větším množství benzinu a použít v osobním voze, třeba při cestě domů od zazimování lodě.
* Palivový filtr
Palivové filtry jsou velmi variabilní, liší se značně jak tvary tak rozměry. Většina malých přívěsných motorů používá trubičkový filtr, který je součástí palivového kohoutu. Po jeho demontáži je filtr přístupný a dá se vyčistit benzinem. O něco větší motory, převážně typy s oddělenými přenosnými tanky, používají výměnné průtokové filtry pod palivovým kohoutem. Nejlépe je vyměnit starý filtr za nový, avšak i ten starší se dá vyčistit tím, že jej profoukneme z opačné strany a poté propláchneme čistým benzinem.
* Zapalovací svíčky
Svíčky nevydrží navěky, takže vždy se vyplatí začít novou sezónu s novými. Přesvědčíme se ale, že nové svíčky jsou tytéž hodnoty jako staré, respektive odpovídají údajům, které předepisuje výrobce motoru. Nesmíme dát na to, že svíčky vyhlíží stejně a mají stejnou velikost, mohou se diametrálně lišit parametry (tepelnou hodnotou). Při výměně napřed stáhneme kabelovou botku (u víceválcových motorů pozor na přehození mezi svíčkami) a pečlivě očistíme okolí svíčky (přírubu na hlavě). Teprve pak ji můžeme vyšroubovat nástrčkovým klíčem, který se vždy k motoru dodává. U nové svíčky bychom měli zkontrolovat vzdálenost mezi kontakty, což se v praxi často obchází. Vzdálenost by měla činit 0,4 až 0,25 mm a kontroluje se měrkami, které by neměly chybět v naší jachtařské sadě nářadí. Pokud vzdálenost neodpovídá, dají se kontakty sklepnout nebo oddálit kleštěmi. Pak teprve novou svíčku zašroubujeme (pozor, aby nechyběl těsnící kroužek) a pomocí nástrčkového klíče pevně utáhneme. Zvykněme si i na to, abychom během sezóny vždy s sebou vozili náhradní svíčky.
* Vrtule a hřídel
Konstrukční spojení hřídele a vrtule existuje v mnoha variantách. Někdy je zajišťuje kolík dimenzovaný tak, aby se při nárazu přestřihl, někdy kolík chybí a při nárazu se vrtule protočí na hřídeli. U jiných motorů je vrtule dotažena centrální maticí se spoustou těsnění a podložek. V takovém případě je nejlepší si poznačit jejich pořadí, abychom je při zpětné montáži nepřehodili, neboť v rámci zimní údržby bychom měli šroub z hřídele demontovat. Přitom odstraníme namotané zbytky rybářských vlasců a igelitových sáčků a další nečistoty, neboť toto všechno snižuje životnost těsnění, které "drží" olejovou náplň převodovky. Jakmile jsme s tím hotovi, osadíme nový unášecí kolík (nejčastější způsob spojení) a lehce namázneme hřídel vazelínou, než vše zase složíme.
* Startovací šňůra
Startovací šňůra, která visí z motoru jako mrtvý had a po startování se nevrací, je skutečný nešvar znemožňující pohotové nastartování, a pokud se přetrhne, je to ještě horší. Všechny tyto nepříjemné problémy se dají jednoduše odstranit - rozebráním, vyčištěním a promazáním pružinového vratného mechanismu a výměnou staré šňůry za novou. Bohužel některé motory mají vratné systémy tak komplikované, že nezbývá než se obrátit na servis. V případě, že se jedná o klasickou verzi, nalezneme pod krytem startovacího mechanismu navíjecí plochou cívku, upevněnou maticí nebo sponou na roztáčecím trnu. Po uvolnění ji s velkou pečlivostí stáhneme, neboť si musíme dát pozor, aby nás nešvihla spirálová pružina, vložená do jejího dna. Vyjmeme ji a odřízneme starou šňůru. Pak očistíme pružinu a před tím, než ji natočíme zpět do dna cívky, ji namázneme jemně vazelínou. Pak protáhneme novou šňůru otvorem v krytu motoru a úchytným otvorem v cívce. Zde uděláme uzel a navineme šňůru na cívku v původní délce. Na druhý konec, který prochází krytem, navlečeme příčnou rukojeť a zajistíme ji opět uzlem. Je dobré šňůru nestříhat, abychom mohli její délku ještě doladit! Potom nasadíme cívku na roztáčecí trn a zaklesneme druhý konec pružiny za příslušný výstupek. Abychom získali nutné předpětí, pootočíme cívkou zpět proti tahu pružiny a volnou smyčku šňůry přidáme k závitům, které již v drážce cívky leží. Pokud není tah příliš silný a stočení pružiny umožňuje celé vytažení startovací šňůry, je uzel v rukojeti definitivní a můžeme zbytek odříznout, pokud je předpětí příliš silné nebo naopak slabé, uzel posuneme odpovídajícím směrem. Na cívce by mělo být asi šest závitů a ještě před uzavřením krytem zkontrolujeme, jestli se při otáčení závity v obvodové drážce cívky dobře kladou.
* Mazací body
V jejich počtu a rozmístění se také přívěsné motory různých výrobců od sebe velmi liší. Základně ale promazáváme podle podmínek i několikrát za sezónu následující místa: otočný čep a kolík sklápění, šrouby držáků, jimiž se motor upevňuje k zrcadlu člunu (opomenutí a následné "zamrznutí" znamená vyřazení celého motoru a uvolňování je velmi pracné), západku, která zabraňuje "vyplavání motoru" při zpětném chodu (pokud ji motor má) a všechna táhla a bovdeny. Druh vazelíny není podstatný, vazelína ale nesmí obsahovat grafit. Ten totiž funguje jako velmi dobrý vodič při galvanických spojeních a ve slaném prostředí rychle startuje elektrolytickou korozi.
* Propláchnutí chladící soustavy
Poslední bod našeho devatera přináší největší prospěch. Provozuschopný motor umístíme v sudu nebo v nouzi i přidržíme ve větším kbelíku se sladkou vodou a nastartujeme. Vzhledem k nízké hmotnosti motorů, které se obvykle na nafukovacích pomocných čluncích používají, se to ve dvou snadno zvládne. Pak necháme motor na nízkých otáčkách asi deset minut "brblat" a "odplivovat" chladící vodu, abychom měli jistotu, že sladká voda propláchla celý chladící systém. Ačkoli je tento bod zařazen až na konec, měla by jím posezónní údržba začínat. Proplachování přívěsného motoru sladkou vodou bychom měli brát jako železné pravidlo, které je automatickou součástí podzimního rituálu zazimování lodě. Ostatní body údržby mohou počkat třeba do jara, avšak abychom účinně chránili motor před korozí a nezkracovali jeho životnost, neměli bychom dát slané vodě, která se odpařuje a hlodá v jeho útrobách, ani den navíc.
načítám...
Rybářské centrum Olomouc
