- Otázky a diskuse
- Seznam
- Diskuse
Globální změny klimatu - co na to ryby?
Zajímalo by mě, jaké máte postřehy od vody v tomto extrémním počasí? Například tyto teplé zimy, obrovské povodně, nedostatek vody, nestálé počasí, nestálý tlak apod.
Jinak ale také můžete psát kladné působení k rybám, ale těch moc není ...
Díky za odpovědi.
Jinak ale také můžete psát kladné působení k rybám, ale těch moc není ...
Díky za odpovědi.
Autor diskuse: Luban - Profil , 25.2.2008 všeobecné - ostatní
- Zobrazit zápisy s fotkou.
- Zobrazit vybrané uživatele.
načítám... - Zobrazit jen s poděkováním.
- Zobrazit nejlépe hodnocené.
4x v oblíbených a 0x v ignorovaných.
NPetrson - Profil | St 14.5.2008 1:01:53
AKTUÁLNÍ INFORMACE K TÉMATU BIOPALIVA,
navazující na příspěvky z 24., resp. 28. 4. níže
V pořadu Oázky Václava Moravce, vysílaném na ČT 11. 5., rozvedl pan ministr Gandalovič podmínky, vyplívající z nového ekologického rámce EU.
Hlavním posunem v chápání problematiky, spojené s biopalivy destilovanými, je usnesení EU o ZÁKAZU dovozu těchto surovin z oblastí mimo Unii. Ministr zemědělství poukázal na již známé okolnosti výroby, které jsou v současnosti v kontraprodukci s globální ochranou ŽP. Podílet se na dalším prohlubování negativních ekologických jevů není v zájmu EU.
Opětovně také zaznělo, že podíl těchto typů paliv v celkovém energetickém mixu EU definitivně nepřesáhne hranici 10%. Připomínám, že Česká republika byla hlavním tahounem zdravého rozumu v této otázce. Jelikož se blíží naše předsednictví, uvedený limit nemusí být definitivní, což naznačuje nově napříkad i postoj Velké Británie: do budoucna lze předpokládat, že trend nalezne podporu dalších zemí, byť zatím některé tradiční státy EU zachovávají k opatřením vlažný postoj.
Podíl biopaliv v českém mixu energetických zdrojů se bude lišit a nepřesáhne 4,5%. Vyšší norma by vedla k náhradě (zakázaného) dovozu vlastní zemědělskou výrobou. To by ovšem vyžádalo osít ekoplodinami minimálně dvojnásobek současné výměry. Což by mohl provázet druhotný vzestup cen domácích potravin, ale zcela jistě také další zátěže ŽP.
Jako první země EU Česká republika odbourala dotace na výrobu destilovaných biopaliv. Tento postoj zatím ostatní členské státy neopětují. Je však dobré uvést, že naše republika v této problematice může nabídnout řadu zkušeností. Byla jednou z prvních zemí, která podíl bioproduktů v motorových palivech stanovila zákonně - většina čtenářů jistě pamatuje bionaftu a obohacený Natural. Sporné okolnosti výroby však ukázaly, že je na místě obezřetný přístup a jistá modifikace postojů.
Nebylo by věru špatné, kdyby tradiční tahouni EU projevily nejen snahu zabývat se odborností, které česká strana s biopalivy dosáhla, ale i ochotu omezit své ekonomické zájmy ve prospěch skutečné ochrany přírody.
(to be continued>> :)
navazující na příspěvky z 24., resp. 28. 4. níže
V pořadu Oázky Václava Moravce, vysílaném na ČT 11. 5., rozvedl pan ministr Gandalovič podmínky, vyplívající z nového ekologického rámce EU.
Hlavním posunem v chápání problematiky, spojené s biopalivy destilovanými, je usnesení EU o ZÁKAZU dovozu těchto surovin z oblastí mimo Unii. Ministr zemědělství poukázal na již známé okolnosti výroby, které jsou v současnosti v kontraprodukci s globální ochranou ŽP. Podílet se na dalším prohlubování negativních ekologických jevů není v zájmu EU.
Opětovně také zaznělo, že podíl těchto typů paliv v celkovém energetickém mixu EU definitivně nepřesáhne hranici 10%. Připomínám, že Česká republika byla hlavním tahounem zdravého rozumu v této otázce. Jelikož se blíží naše předsednictví, uvedený limit nemusí být definitivní, což naznačuje nově napříkad i postoj Velké Británie: do budoucna lze předpokládat, že trend nalezne podporu dalších zemí, byť zatím některé tradiční státy EU zachovávají k opatřením vlažný postoj.
Podíl biopaliv v českém mixu energetických zdrojů se bude lišit a nepřesáhne 4,5%. Vyšší norma by vedla k náhradě (zakázaného) dovozu vlastní zemědělskou výrobou. To by ovšem vyžádalo osít ekoplodinami minimálně dvojnásobek současné výměry. Což by mohl provázet druhotný vzestup cen domácích potravin, ale zcela jistě také další zátěže ŽP.
Jako první země EU Česká republika odbourala dotace na výrobu destilovaných biopaliv. Tento postoj zatím ostatní členské státy neopětují. Je však dobré uvést, že naše republika v této problematice může nabídnout řadu zkušeností. Byla jednou z prvních zemí, která podíl bioproduktů v motorových palivech stanovila zákonně - většina čtenářů jistě pamatuje bionaftu a obohacený Natural. Sporné okolnosti výroby však ukázaly, že je na místě obezřetný přístup a jistá modifikace postojů.
Nebylo by věru špatné, kdyby tradiční tahouni EU projevily nejen snahu zabývat se odborností, které česká strana s biopalivy dosáhla, ale i ochotu omezit své ekonomické zájmy ve prospěch skutečné ochrany přírody.
(to be continued>> :)
NSalmo1 - Profil | Ne 13.4.2008 21:28:50
Konečně trochu normální pořad o změnách klimatu.
http://tv.seznam.cz/?date=2008-4-16#
http://tv.seznam.cz/?date=2008-4-16#
NPetrson - Profil | Ne 6.4.2008 19:48:09
V roce 2001 jsem na téma klimatických změn do časopisu Sportovní Rybář pořídil kratičký rozhovor s jedním z klimatologů českého HMÚ.
Uvedené iformace je dobré vnímat se sedmiletým odstupem - jistě by bylo zajímavé, jakých odpovědí na stejné dotazy bychom se dočkali dnes.
Přesto nepovažuji změny za tolik překotné, aby během časového úseku 7 roků (z hlediska celkového klimatického vývoje naprosto zanedbatelného), vychýlily polaritu zásadních myšlenkových ukotvení exaktního vědce. I po letech myslím přináší zajímavý, v dnešním srovnání velmi střízlivý pohled, jde přitom o závěry odborníka na slovo vzatého.
--------------------------------------------
Vnímavější rybáři se nespokojují jen s pasivním čekáním na úlovek, ale od pradávna se snaží přijít na kloub chování ryb v různých situacích a jejich chuťovým rozmarům. Doslova "za pochodu“ podél vod se učí rozpoznat, kde rybu najít a kdy a na co ji poté úspěšně lovit. Jedním z faktorů, který přímo ovlivňuje návyky vodních živočichů, je
POČASÍ A JEHO VÝKYVY.
Není divu, že se po celá staletí vyvíjejí nejrůznější metody předvídání počasí, ať již založené na lidovém poznání, šarlatánství nebo vědeckém výzkumu. Do jaké míry jsme však v době raketového technického pokroku schopni seriózně určit, zda vysvitne sluníčko nebo bude pršet? Zeptal jsem se našeho spolupracovníka z hydrometeorologického ústavu v Praze-Komořanech, pana RNDr. MILANA KUBOŠE.
Letošní rok nás překvapil včasným příchodem nezvykle teplého a slunečného jara. Jaké jsou příčiny a četnost takových abnormalit?
"Rozhodně se to stává, nejedná se o nic mimořádného. Pamatuji si ledny, kdy bylo přes den 18 ˚C a seděli jsme na Václavském náměstí na lavičkách. Bouřky, na jaké jsme zvyklí v létě, nás mohou překvapit i v lednu. Proč se tak děje? Počasí je závislé na sluneční činnosti, která je základem všech povětrnostních jevů, zejména větrné cirkulace – tzn. odkud k nám ten vzduch přichází. Obrátí-li se proudění v zimě třeba tak, že tlaková výše nad Skandinávií k nám dodává studený vzduch ze severního Ruska, začnou kruté, dlouhodobě suché mrazy beze srážek. Naopak – pokud tlaková níže sestoupí nad Balkán či jihovýchodní oblast a začne k nám přinášet teplý vzduch až ze Sahary, tak můžeme očekávat obrovské teploty. Tyto extrémy vznikají, ale není to nic mimořádného. Přesto, že se v poslední době objevily nejvyšší teploty za posledních 250 let, nic závažného se neděje. Dvěstěpadesát let je totiž velmi krátká doba z hlediska délky života na Zeměkouli, který trvá několik miliard let. Ano, je to výchylka od normálu, ale nijak mimořádná."
Obdobný vývoj počasí nás však zastihl už v roce 2000 kdy horké jaro vyústilo v deštivý a chladný červenec. Dá se podobný vývoj očekávat i v letošním roce (2002 – nová pozn. aut.)?
"Nedá. Já jsem odpůrcem dlouhodobých předpovědí, protože nevznikají na seriozním základě. Dělají se sice určité pokusy, ale ty jsou spíše charakteru klimatického. To znamená, že na základě klimatických dat – průměrných teplot v jednotlivých měsících atd. - poměrně přesně zachytíme začátek dlouhodobé předpovědi, který porovnáme s údaji starými i několik desítek let. Pokud obdobný vývoj historie už zaznamenala, můžeme podle takového modelu určit dlouhodobou předpověď. Ovšem nastane-li nějaká odchylka, již nejsou k dispozici výchozí údaje pro další dny, tudíž taková předpověď nemůže vyjít. Kdo se zajímá o tyto prognózy, ví, že první dekáda obvykle vychází, druhá vyjde jen někdy, ale ta třetí se již musí velmi často korigovat. Dlouhodobá předpověď zatím zkrátka není zdaleka na takové úrovni, jako předpověď na 24 hod., která vychází na 90%, či na tři dny, jež se vyplní v 80 – 85%."
--------------------------------------------- (Kalendář Sportovního RYBÁŘE, léto 2001, (c) Petrson)
Uvedené iformace je dobré vnímat se sedmiletým odstupem - jistě by bylo zajímavé, jakých odpovědí na stejné dotazy bychom se dočkali dnes.
Přesto nepovažuji změny za tolik překotné, aby během časového úseku 7 roků (z hlediska celkového klimatického vývoje naprosto zanedbatelného), vychýlily polaritu zásadních myšlenkových ukotvení exaktního vědce. I po letech myslím přináší zajímavý, v dnešním srovnání velmi střízlivý pohled, jde přitom o závěry odborníka na slovo vzatého.
--------------------------------------------
Vnímavější rybáři se nespokojují jen s pasivním čekáním na úlovek, ale od pradávna se snaží přijít na kloub chování ryb v různých situacích a jejich chuťovým rozmarům. Doslova "za pochodu“ podél vod se učí rozpoznat, kde rybu najít a kdy a na co ji poté úspěšně lovit. Jedním z faktorů, který přímo ovlivňuje návyky vodních živočichů, je
POČASÍ A JEHO VÝKYVY.
Není divu, že se po celá staletí vyvíjejí nejrůznější metody předvídání počasí, ať již založené na lidovém poznání, šarlatánství nebo vědeckém výzkumu. Do jaké míry jsme však v době raketového technického pokroku schopni seriózně určit, zda vysvitne sluníčko nebo bude pršet? Zeptal jsem se našeho spolupracovníka z hydrometeorologického ústavu v Praze-Komořanech, pana RNDr. MILANA KUBOŠE.
Letošní rok nás překvapil včasným příchodem nezvykle teplého a slunečného jara. Jaké jsou příčiny a četnost takových abnormalit?
"Rozhodně se to stává, nejedná se o nic mimořádného. Pamatuji si ledny, kdy bylo přes den 18 ˚C a seděli jsme na Václavském náměstí na lavičkách. Bouřky, na jaké jsme zvyklí v létě, nás mohou překvapit i v lednu. Proč se tak děje? Počasí je závislé na sluneční činnosti, která je základem všech povětrnostních jevů, zejména větrné cirkulace – tzn. odkud k nám ten vzduch přichází. Obrátí-li se proudění v zimě třeba tak, že tlaková výše nad Skandinávií k nám dodává studený vzduch ze severního Ruska, začnou kruté, dlouhodobě suché mrazy beze srážek. Naopak – pokud tlaková níže sestoupí nad Balkán či jihovýchodní oblast a začne k nám přinášet teplý vzduch až ze Sahary, tak můžeme očekávat obrovské teploty. Tyto extrémy vznikají, ale není to nic mimořádného. Přesto, že se v poslední době objevily nejvyšší teploty za posledních 250 let, nic závažného se neděje. Dvěstěpadesát let je totiž velmi krátká doba z hlediska délky života na Zeměkouli, který trvá několik miliard let. Ano, je to výchylka od normálu, ale nijak mimořádná."
Obdobný vývoj počasí nás však zastihl už v roce 2000 kdy horké jaro vyústilo v deštivý a chladný červenec. Dá se podobný vývoj očekávat i v letošním roce (2002 – nová pozn. aut.)?
"Nedá. Já jsem odpůrcem dlouhodobých předpovědí, protože nevznikají na seriozním základě. Dělají se sice určité pokusy, ale ty jsou spíše charakteru klimatického. To znamená, že na základě klimatických dat – průměrných teplot v jednotlivých měsících atd. - poměrně přesně zachytíme začátek dlouhodobé předpovědi, který porovnáme s údaji starými i několik desítek let. Pokud obdobný vývoj historie už zaznamenala, můžeme podle takového modelu určit dlouhodobou předpověď. Ovšem nastane-li nějaká odchylka, již nejsou k dispozici výchozí údaje pro další dny, tudíž taková předpověď nemůže vyjít. Kdo se zajímá o tyto prognózy, ví, že první dekáda obvykle vychází, druhá vyjde jen někdy, ale ta třetí se již musí velmi často korigovat. Dlouhodobá předpověď zatím zkrátka není zdaleka na takové úrovni, jako předpověď na 24 hod., která vychází na 90%, či na tři dny, jež se vyplní v 80 – 85%."
--------------------------------------------- (Kalendář Sportovního RYBÁŘE, léto 2001, (c) Petrson)
NPetrson - Profil | Pá 4.4.2008 1:53:28
>> Bosanac > aha, takže když jsem to po Tobě blbě zopakoval (Bosanac - ® So 1.3.2008 1:25:51) a neprohlédl chyták, kterým jsi mi dal vybrat ze 2 stejných ekvivalentů, chytáš se slůvek :)). Byť jsem motivaci už vysvětlil. Ale, abys v tom měl naprosto jasno, ještě jednou česky: Žádný ekologický obchod, nebo možná lépe hrabání svého písečku, tímto psaním nesleduju.
Věcně k Tvému závěru ohledně počasí a klimatu: ano, jde o úhel pohledu. Zjevně jsi mé předchozí příspěvky vzhledem k jejich délce nečetl. Kdyby ano, věděl by jsi, že zastávám podobný postoj. Ekobusiness z ekologie víří a dojí právě lidé kolem Ala Goreho. V některých těchto intencích se opravdu dá mluvit o zeleném náboženství. Níž jsem to ostatně už rozvedl. Když si taky přečteš příspěvek, který jsem dřív uvedl v otázce ttp://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=153343&page=19 (Petrson - ® Út 5.2.2008 18:32:19, str. 3), budeš mít jasno, jaké postoje a teorie obhajuji.
Bohužel, v Tvých reakcí se asi projevuje pozůstatek tažení proti zelenému myšlení z minulých desetiletí, kdy se do jednoho pytle "ekoteroristů" házeli všichni, kdo dávali najevo, že příroda jim není lhostejná - bez ohledu na formu či odbornost jejich činnosti. Jedno, zda ten či onen zastánce jen protestuje a poutá se ke stromům, nebo vědecky pracuje. Je prostě a-priori "divnej", jako teď já, že :)
K této dehonestizaci docházelo nejčastěji právě ve jménu businessu. Jeho těžiště rozhodně neleží v ekologii, to jen pro pořádek.
Věcně k Tvému závěru ohledně počasí a klimatu: ano, jde o úhel pohledu. Zjevně jsi mé předchozí příspěvky vzhledem k jejich délce nečetl. Kdyby ano, věděl by jsi, že zastávám podobný postoj. Ekobusiness z ekologie víří a dojí právě lidé kolem Ala Goreho. V některých těchto intencích se opravdu dá mluvit o zeleném náboženství. Níž jsem to ostatně už rozvedl. Když si taky přečteš příspěvek, který jsem dřív uvedl v otázce ttp://www.mrk.cz/minidiskuse.php?id=153343&page=19 (Petrson - ® Út 5.2.2008 18:32:19, str. 3), budeš mít jasno, jaké postoje a teorie obhajuji.
Bohužel, v Tvých reakcí se asi projevuje pozůstatek tažení proti zelenému myšlení z minulých desetiletí, kdy se do jednoho pytle "ekoteroristů" házeli všichni, kdo dávali najevo, že příroda jim není lhostejná - bez ohledu na formu či odbornost jejich činnosti. Jedno, zda ten či onen zastánce jen protestuje a poutá se ke stromům, nebo vědecky pracuje. Je prostě a-priori "divnej", jako teď já, že :)
K této dehonestizaci docházelo nejčastěji právě ve jménu businessu. Jeho těžiště rozhodně neleží v ekologii, to jen pro pořádek.
NBosanac - Profil | Pá 4.4.2008 0:48:48
Petrson : Kdyz jsi uz tady jen poznamka . Slovo ekobussyness neexistuje , busyness je cesky pricinlivost a business je obchod nebo cesky psano byznys . To jen pro poradek .
K otazce : Extremni pocasi neni , klimat se menil a menit bude , kdo se prispusobi prezije , kdo ne , neprezije . Clovek/lidstvo tomu prispiva castecne a kazdopadne se zene ke sve vyhube .
A ruzny EKO z toho vsecho delaji byznys .
Tentokrat vyjimecene nakonec nezatocim navijakem .
K otazce : Extremni pocasi neni , klimat se menil a menit bude , kdo se prispusobi prezije , kdo ne , neprezije . Clovek/lidstvo tomu prispiva castecne a kazdopadne se zene ke sve vyhube .
A ruzny EKO z toho vsecho delaji byznys .
Tentokrat vyjimecene nakonec nezatocim navijakem .
NPetrson - Profil | Pá 4.4.2008 0:05:04
>> Luban > díky, téma mě zajímá, tak bych se mu rád věnoval jaksi dlouhodoběji.
Zpětně k předchozím 2 vkladům bych ještě podotkl, že jde sice o dílčí informaci, byť jsem jí prve kladl značnou váhu. Přesto je řeč o zásadním vytýčení ekologického proudu EU, a s poukazem k našemu předsednictví se dá očekávat, že exkluzivního významu nabyde a je dobře, že právě ČR zde významně přispívá střízlivému pohledu na věc. Takže mi hlava příliš nebere, proč se informace neobjevila řekněme ani jako noticka někde uprostřed mainstreamových deníků. Čili jen technická, že nejspíš bude trochu hlína ty informace odněkud tahat :)
Ale poradím si. Zatímco u Hliníka víme, že se už odstěhoval, o Vodíkovi ve zprávě není ani zmínka. Trošku bych se na něj ještě rád zaměřil - s vodou ostatně velmi souvisí, což není novinka :)
Zpětně k předchozím 2 vkladům bych ještě podotkl, že jde sice o dílčí informaci, byť jsem jí prve kladl značnou váhu. Přesto je řeč o zásadním vytýčení ekologického proudu EU, a s poukazem k našemu předsednictví se dá očekávat, že exkluzivního významu nabyde a je dobře, že právě ČR zde významně přispívá střízlivému pohledu na věc. Takže mi hlava příliš nebere, proč se informace neobjevila řekněme ani jako noticka někde uprostřed mainstreamových deníků. Čili jen technická, že nejspíš bude trochu hlína ty informace odněkud tahat :)
Ale poradím si. Zatímco u Hliníka víme, že se už odstěhoval, o Vodíkovi ve zprávě není ani zmínka. Trošku bych se na něj ještě rád zaměřil - s vodou ostatně velmi souvisí, což není novinka :)
NLuban - Profil | St 2.4.2008 18:00:33
Petrson-píšu pozdě ale hrozně dík za aktivitu, bude se to hodit....
NPetrson - Profil | Pá 28.3.2008 20:18:41
Úryvek ze zprávy, citované p. RNDr. Vondrou, zmíněné v předchozím příspěvku
"Další zajímavou otázkou, která byla Evropskou radou diskutována, jsou biopaliva. Evropská rada sice nezpochybnila třetí cíl z březnové Rady loni, tj. dosáhnout do roku 2020 desetiprocentní podíl biopaliv na pohonných hmotách, ovšem byla uznána nutnost revidovat evropskou politiku v této oblasti zejména s ohledem na udržitelnost jejich výroby. Již dnes je totiž jasné, že cíle deseti procent bude nemožné dosáhnout pouze z evropských zdrojů a zároveň zvyšování kultivačních ploch a s ním související odlesňování, které zvyšuje skleníkový efekt.
Posledním bodem Evropské rady v této tematické kapitole, ze kterého Česko bude muset vyvodit důsledky, je závěr, že legislativní proces ke klimatickému balíčku bude valen tak, že bude ukončován buď koncem letošního roku, nebo začátkem roku příštího. Čili to tak či onak, přinejmenším v poslední fázi, spadne do našeho předsednictví.
Z toho vyplývá, že velice záhy budeme muset vyřešit, čím budeme postupně nahrazovat alespoň část podílu fosilních paliv, jako je uhlí na našem energetickém mixu, zda plynem, který na oplátku zvýší naši závislost na Rusku, či jadernou energií. Tato otázka bude stále více a více na pořadu našich debat."
Jde o výseč, která se biopaliv dotýká bezprostředně, a vyúsťuje obecnější energetickou prognózou do budoucna. O nových směrech ekologické politiky EU je však v předchozích odstavcích zprávy uvedeno více - viz celé znění: http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=33034
"Další zajímavou otázkou, která byla Evropskou radou diskutována, jsou biopaliva. Evropská rada sice nezpochybnila třetí cíl z březnové Rady loni, tj. dosáhnout do roku 2020 desetiprocentní podíl biopaliv na pohonných hmotách, ovšem byla uznána nutnost revidovat evropskou politiku v této oblasti zejména s ohledem na udržitelnost jejich výroby. Již dnes je totiž jasné, že cíle deseti procent bude nemožné dosáhnout pouze z evropských zdrojů a zároveň zvyšování kultivačních ploch a s ním související odlesňování, které zvyšuje skleníkový efekt.
Posledním bodem Evropské rady v této tematické kapitole, ze kterého Česko bude muset vyvodit důsledky, je závěr, že legislativní proces ke klimatickému balíčku bude valen tak, že bude ukončován buď koncem letošního roku, nebo začátkem roku příštího. Čili to tak či onak, přinejmenším v poslední fázi, spadne do našeho předsednictví.
Z toho vyplývá, že velice záhy budeme muset vyřešit, čím budeme postupně nahrazovat alespoň část podílu fosilních paliv, jako je uhlí na našem energetickém mixu, zda plynem, který na oplátku zvýší naši závislost na Rusku, či jadernou energií. Tato otázka bude stále více a více na pořadu našich debat."
Jde o výseč, která se biopaliv dotýká bezprostředně, a vyúsťuje obecnější energetickou prognózou do budoucna. O nových směrech ekologické politiky EU je však v předchozích odstavcích zprávy uvedeno více - viz celé znění: http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=33034
NPetrson - Profil | Po 24.3.2008 22:06:53
ĆESKÁ VLÁDA: SNÍŽENÍ LIMITŮ DESTILOVANÝCH BIOPALIV v EU
V TV záznamu ze Senátu ČR, který vysílala 19. 3. ČT, mne pan vicepremiér, RNDr. Saša Vondra, potěšil zmínkou z jednání české vládní delegace na půdě EU. Zatím neznám datum, kdy toto jednání proběhlo - důležitější však je, co ústy pana Vondry zaznělo.
České delegaci se podařilo prosadit snížení evropských limitů pro užívání destilovaných biopaliv, do právě projednávaného, ekologického legislativního rámce EU. Jedná se o snížení v řádu několika procent. Doufám, že nepletu tvrzením, že celková hranice podílu těchto typů paliv klesne někam pod 10%. Vicempremiér pro evropské záležitosti poukázal na skutečnost, že při vyšší normě by bylo třeba destiláty dovážet, čímž by se EU podílela na nešťastných okolnostech výroby (v této diskuzi již uváděných).
Informace, zda k průlomu došlo v konsensu se zástupci jiných států či spíše příčně, bude doplněna, stejně jako další podrobnosti. Je totiž pozoruhodné, že média během následujících dvou dní nepřinesla žádnou informaci. Ovšem již nyní se myslím nespletu s hodnocením, že se naší vládě podařil kus skvělé práce. Tak nějak si představuji vystupování suverénního státu na platformě nadnárodního garanta, dobrá průprava k vedení Unie. Vnímám posun nejen jako velmi uvážené, ale také sebevědomé rozhodnutí. Vidím za ním kristalizaci v jakémsi kotli širší mediální diskuze, jejího posouvání liniemi per různých akademiků a komentátorů. Přímo cítím zpětnou vazbu, princip up-gradované demokracie, a je snad podružné, kdo kterým termínem v tom kterém čase přispěl. Důležité je, že vývodem vlády musela být skvělá argumentace, podepřená zásadními fakty. Jinak by se jí tento husarksý kousek sotva podařil.
(+ pokračování >>)
V TV záznamu ze Senátu ČR, který vysílala 19. 3. ČT, mne pan vicepremiér, RNDr. Saša Vondra, potěšil zmínkou z jednání české vládní delegace na půdě EU. Zatím neznám datum, kdy toto jednání proběhlo - důležitější však je, co ústy pana Vondry zaznělo.
České delegaci se podařilo prosadit snížení evropských limitů pro užívání destilovaných biopaliv, do právě projednávaného, ekologického legislativního rámce EU. Jedná se o snížení v řádu několika procent. Doufám, že nepletu tvrzením, že celková hranice podílu těchto typů paliv klesne někam pod 10%. Vicempremiér pro evropské záležitosti poukázal na skutečnost, že při vyšší normě by bylo třeba destiláty dovážet, čímž by se EU podílela na nešťastných okolnostech výroby (v této diskuzi již uváděných).
Informace, zda k průlomu došlo v konsensu se zástupci jiných států či spíše příčně, bude doplněna, stejně jako další podrobnosti. Je totiž pozoruhodné, že média během následujících dvou dní nepřinesla žádnou informaci. Ovšem již nyní se myslím nespletu s hodnocením, že se naší vládě podařil kus skvělé práce. Tak nějak si představuji vystupování suverénního státu na platformě nadnárodního garanta, dobrá průprava k vedení Unie. Vnímám posun nejen jako velmi uvážené, ale také sebevědomé rozhodnutí. Vidím za ním kristalizaci v jakémsi kotli širší mediální diskuze, jejího posouvání liniemi per různých akademiků a komentátorů. Přímo cítím zpětnou vazbu, princip up-gradované demokracie, a je snad podružné, kdo kterým termínem v tom kterém čase přispěl. Důležité je, že vývodem vlády musela být skvělá argumentace, podepřená zásadními fakty. Jinak by se jí tento husarksý kousek sotva podařil.
(+ pokračování >>)
NJKL - Profil | Út 4.3.2008 22:32:43
Petrson : S tou "kavárnou" to možná není tak úplná blbost, nech to projít hlavou.
NPetrson - Profil | Út 4.3.2008 22:26:26
>> dík za všechny ohlasy, ze všech si mohu něco vzít - mají cenu, nebudu ale zapírat, že nejvíc mě povzbudil od b.guna - aspoň jeden reprezentant, že někoho i delší příspěvek třeba zajímá. Přemýšlel jsem, zda takové elaboráty zde mají místo a odpověď mě vrací k začátku polemiky - k Pikemu, tedy že ne. Teď odhlédnu od Bosanacem kritizovaného. Působí zmateně, protože vlastně "jen" navazuje na předchozí (dlouhou) zprávu. Stručnost je k tomu navíc "můj" problém, někdy mě lapne jiná úvaha a vede po další haluzi (odstavec "o zimách", který souvisel jen nepřímo). Síto autocenzury by ji, třeba s odstupem dne, vyhodilo, ale i vlastně proto, že některé příspěvky jsou koncipované jako samostatné články a "zpětná kontrola" chybí, nemusí splnit nároky. Proto sem nepatří, je však otázka, zda by o články takto "okrajového" žánru (z pohledu ryb) byl zájem.
Otevřené zůstává, co s tématy, která bez hlubších dat nebo i analýz (čili delších příspěvků) ke smysluplným závěrům přivést nejdou? Uvažoval jsem, že bych k tomu založil nějakou otázku (něco jako kavárna, druhý program), ale tam by krachem hrozil monolog :) Přesto bych rád, kdyby kdo chce, se k tomu vyjádřil.
Toto tedy poslední dlouhý příspěvek zde a nejspíš i jinde, pokud bych tedy časem nenašel prostor na "dlouhé příspěvky, které nikdo nečte" :))
Otevřené zůstává, co s tématy, která bez hlubších dat nebo i analýz (čili delších příspěvků) ke smysluplným závěrům přivést nejdou? Uvažoval jsem, že bych k tomu založil nějakou otázku (něco jako kavárna, druhý program), ale tam by krachem hrozil monolog :) Přesto bych rád, kdyby kdo chce, se k tomu vyjádřil.
Toto tedy poslední dlouhý příspěvek zde a nejspíš i jinde, pokud bych tedy časem nenašel prostor na "dlouhé příspěvky, které nikdo nečte" :))
Ndrozďák - Profil | Po 3.3.2008 13:55:23
Pointa se u Petrsona neztrácí prakticky nikdy.
Souhlasím se Slamákem, kdo chce příspěvek číst, přečte si ho. Kdo ne, může klidně vynechat.
Ale troufám si říct, že konzumace příspěvků s náročností publika nemá až tolik co do činění.
Kotleta a půlstránkový ekoelaborát má ale na i-stránkách vcelku podobný osud. Půl hodiny po "konzumaci" naprostá většina dávno neví, že vlastně něco "sežrala".
Vcelku mrhání časem a prostředky v situaci, kdy velká část populace (nejen na netu) vlastně ani nechce náročnější témata číst a hlavně se jimi zabývat. Rozumný člověk si za takové situace myslí své.
Kydy posuzující náročnost či naopak omezenost nějakého publika či přímo populace nejsou v důsledku o nic přízemnější než kus připálené flákoty...
Souhlasím se Slamákem, kdo chce příspěvek číst, přečte si ho. Kdo ne, může klidně vynechat.
Ale troufám si říct, že konzumace příspěvků s náročností publika nemá až tolik co do činění.
Kotleta a půlstránkový ekoelaborát má ale na i-stránkách vcelku podobný osud. Půl hodiny po "konzumaci" naprostá většina dávno neví, že vlastně něco "sežrala".
Vcelku mrhání časem a prostředky v situaci, kdy velká část populace (nejen na netu) vlastně ani nechce náročnější témata číst a hlavně se jimi zabývat. Rozumný člověk si za takové situace myslí své.
Kydy posuzující náročnost či naopak omezenost nějakého publika či přímo populace nejsou v důsledku o nic přízemnější než kus připálené flákoty...
NG.Moolis - Profil | Po 3.3.2008 13:29:06
Píšeš pěkně, ale, jak už ti bylo mnohokrát vytknuto, moc dlouze. Zdejší náročné publikum musíš zaujmout stručností a hutností obsahu. Začni třeba večeří, co měl dobrého, samozřejmě přednost mají masa vepřová, no a pokračuj rozborem nápoje. Pokud jsi pil pivo, vyzvedni přednosti plzeňského. Pokud whisky, zásadně jednosladovou. Nakonec ještě zatoč navijákem a ideální příspěvek je na světě.
NPan Slamáček - Profil | Ne 2.3.2008 13:14:31
Lojziku> neminim se dohadovat o nesmyslech. prispej k tematu, nebo jdi do plkarny. je-li prispevek pro tebe dlouhy, necti jej. je na tom neco k nepochopeni?
Nb.gun - Profil | Ne 2.3.2008 12:46:52
Petrson: Vytrvej, nejsme na chatu, aby byly příspěvky co nejkratší a co nejrychleji odeslatelné. Jde o diskuzi a je jen dobře, že se tu objeví i příspěvky, které mají hlavu a patu. I za cenu toho, že jsou o něco delší. Kdo chce, rád si přečte. Kdo nechce, ať nečte. Nebo může vyhledávat co nejkratší příspěvky ve stylu ICQ - bez interpunkce, plné nesmyslných zkratek, nedávající smysl apod.
NBosanac - Profil | Ne 2.3.2008 0:46:38
Pan Slamacek : Nevsim jsem si ze by Pajka narizoval co kdo ma delat . Jen napsal svuj nazor tak jako ja svuj . Preber si to jak chces , traktat o tom nebudu psat . Ztraci se pointa jak jsem uz v predhozim prispevku napsal .
NPan Slamáček - Profil | Ne 2.3.2008 0:34:04
pike> ze by jsi neumel cist? kdo chce si to precte a kdo ne, tak preskoci. to je preci na vkusu kazdeho soudruha. nejsi v pozici kdy muzes druhym narizovat co maji delat
Živě na MRK.cz
Kde to žije - všechna témata
SoNZákaz olova se blíží: V obchodech už ho nekoupíme, u vody ale (zatím) zůstává (Bleskovka) 16
SoNPENN TIDAL XT Long Cast - Naviják 114
SoNVýběr nových prutů a navijáků 23
SoNAntares Fan Club 426
SoNRybáři a vinařství 898
SoNV Blansku vysadili krále řeky. Ve Svitavě pluje dvanáct set dvouletých lipanů. (Bleskovka) 41
SoNPstruhová sezóna 2026 240
SoNNepromokavá bunda na boat a brození 11
SoNVozík JRC Contact Barrow 22
SoNZabezpečení člunu proti krádeži 24
SoNEpoxid..kov..dřevo fan klub 693
SoNDva Češi zahynuli na rybářském zájezdu v Norsku (Bleskovka) 1
SoNKorda Zig Kit 7
PáNDo Moravy se vrátilo 3000 jeseterů malých (Bleskovka) 52
PáNFeeder videa - výběr MM 201
Co je nového - všeobecné
SoNBleskovka: Rybáři, plaťte alimenty, nebo přijdete o lístek!
SoNBleskovka: Zákaz olova se blíží: V obchodech už ho nekoupíme, u vody ale (zatím) zůstává
ÚtNBleskovka: Dva Češi zahynuli na rybářském zájezdu v Norsku
ÚtNBleskovka: V Blansku vysadili krále řeky. Ve Svitavě pluje dvanáct set dvouletých lipanů.
. . . NBleskovka: Z Nechranic odtéká minimum vody. Důvod potěší rybáře.
. . . NBleskovka: Do Moravy se vrátilo 3000 jeseterů malých
Oznámení - obecné
Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.
Kalendář akcí - obecné
16.5.XX. Březská vydra
16.5.první ročník rybářských závodů...
16.5.Tradiční rybářské závody...
16.5.8. ročník memoriálu Karla...
16.5.18. Ročník rybářských závodů v...
16.5.Rybářské závody v Horním...
16.5.Pozvánka na tradiční rybářské...
16.5.Tradiční rybářské závody -...
16.5.MO Protivín 10. ročník...
23.5.Rybářské závody Hradčany u...
Doporučujeme e-shop
www.chytil.cz
Firma Chytil byla založena v roce 2000 a od té doby vyrábí nejrůznější návnady a nástrahy pro lov nejen kaprovitých ryb....
