Sháním tip na pořízení vhodného materiálu - bambusu na štípané pruty

NRoyal Wulff - Profil | St 22.4.2009 22:17:42

Vase zprava

• Nelíbí 0
• Líbí0

NRoyal Wulff - Profil | St 22.4.2009 22:16:47

Cardinal >> Vsetky taketo pruty su stiepane a lepene, hlavne zo 6 kusov, vyrabaju sa aj repliky najstarsich 4-hrannych prutov.
Neklame to viazanie, ale hruba vrstva nekvalitneho laku, pod ktorym zanikaju detaily.
BTW, tie ocka nie su achatove, ale bud technicky korund, alebo farebne sklo. Pravy achat ma viac-menej mliecnu farbu a cisto cerveny je velmi vzacny. Taky sa nedava na pruty tejto kategorie. Myslim ten tvoj.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCardinal - Profil | St 22.4.2009 21:00:09

..tak som nafotil môj bambusák ala 60 roky. Prvé a koncové očko z achátu - nakoľko som nezohnal ďalšie, chýbajúce boli nahradené hadovité zo zubárskeho drôtu. Vyviazaný ako pôvodne, inak nejde o štiepaný prút - plný bambus.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCardinal - Profil | Út 21.4.2009 19:47:54

Pekný podvečer: spomenuli sa tu achátové očká a tak som si dovolil nejaké nafotiť zo starších bambusákov. Ako vidieť boli rôzno farebné. Úplne v ľavo je z Tokozu, používali sa aj na duralových prútoch: Sada bledočervených pochádza z z obdobia cca 40 rokov minulého storočia a boli nahradené hadovitými očkami. Je tam i jedno koncové - čierne, čo bude asi nie z muškárekého prúta.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLSD - Profil | Út 21.4.2009 19:24:04

a detail

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLSD - Profil | Út 21.4.2009 19:21:54

Takhle tam bude

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLSD - Profil | Út 21.4.2009 18:09:47

iwanhoe >>
dávám tuto rohož jako zábradlí do pergoly, aby vnučka nepropadla.
Pár tyček zbude,
NECHCEŠ ???

:-)))))))))

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nimagicien - Profil | Po 16.2.2009 14:28:28 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

iwanhoe >> nazdar. tyč od demaresta nás stála před 4 roky přibližně 40 us$, minulý rok od royera přib. 22 švýcarských franků a letošní plánovaná dodávka royera do evropy bude přibližně 30 švýcků, všecky ceny s dopravou a clem. průměr tyče by měl být tak 2-2.5 inch (palců), což je kolem 5-6 cm. ale daleko důležitější je síla vrstvy "tažných vláken" v průřezu stěny tyče, který jsou čím dál hustější čím blíže k vnějšímu obvodu tyče. obyčejně se tyče dodávají v balících po 10-25 kusech, což je míchanice z číny.
hoblovat proti srsti je blbost (pardon za ten výraz), ale občas se tomu nevyhneš. vlákna někdy, hlavně v kolínkách, si dělají co chtějí a pak to nejde jinak. čím rovnější tyč, tím lépe. ale záleží taky na dělení/štípání a jakou v tom máš zručnost. na začátku bych tomu nevěnoval takovou pozornost.
z jedné tyče určitě uděláš 1 prut bez problému, a když ti to jde od ruky, tak 2 a někdy i se 2 špičkama – ale to už budeš borec!!!
bambus se peče – my to tak děláme – kolem 150-160 °c, přibližně 30 minut. zaprvé tím vyženeš zbytkovou vlhkost, za druhé se tím částečně mění vlastnosti ligninu, t.j. pojidla mezi vlákny. tím za třetí taky ovlivňuješ akci nebo "rychlost" výsledného výrobku. když je teplota vysoká a nebo bambus pečeš delší dobu, tak bambus ztmavne – přepálí se – zkřehne a můžeš ho vyhodit. na toto téma existuje celá filozofie, názory na to jsou hodně rozchodné, literatura americká.
hoblík, to je téma samo o sobě. všeobecně se používají kovové od firem: clifton, lie nielsen, rekord, anant, veritas, stanley atd. na začátku to můžeš brát vcelku hrubě – pozor na ruce, bambus je svinstvo!!! nejlepší na levou ruku, která tu štěpinu přidržuje ve formě, je gumová rukavice na stříhání růží –, jak to materiál a tvůj cit dovolí a na konec, když se přibližuješ k cílové dimenzi a jedná se o 1 desetinu nebo o několik setin, tak co nejjemněji. na to je ovšem nejlepší hoblík, který se dá co nejprecizněji nastavit. ty jsou číslované většinou jako 9 1/2, nebo 60 1/2. podívej se do katalogu http://www.dick.biz/dick/category/dickcatalog/Hobel-4_68/detail.jsf a další http://www.feinewerkzeuge.de/hobel.htm.
naplánuj si ten náš sjezd v září 25.-27.09.2009 http://www.gespliesste.ch/veranstaltung.html, tam se bude stavět tzv. "gathering rod", ve formě workshopů se bude ukazovat celý postup od štípání až po konečné lakování. a tam uvidíš všecko nářadí, na všecko a ještě víc se můžeš zeptat. napít a něco na zub taky snad dostaneš – když budeš mít čas!!! :–))))
zdravím
ps: když hledáš v čechách adresu, telefonní číslo atd., přes jakou hledací mašinu jdeš?

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLSD - Profil | Pá 13.2.2009 5:58:47

čolkař,zloch >> čolkař >>

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nimagicien - Profil | St 7.1.2009 15:32:24 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

> iwanhoe – štěpinu z bambusové tyče, co možná nejlépe vyrovnanou, kolínka teplem, svěrákem, šmirglem nebo jakýmkoli jiným a spravným způsobem srovnané do roviny s okolním bambusem, vložíš tou hladkou, vnější hranou – emajlovou – na bok ke 30° a srovnáš hoblíkem nebo frézou do roviny. potom ji otočíš a srovnáš tu druhou stranu. ta lesklá, vnější strana musí zůstat až do konce celého stavěcího procesu netknutá. samozřejmě to jde taky tvarovou frézou, která ti ten úhel 60° udělá na jeden zátah. my jsme si na to pozměnili ruční frézu, na jejíž ose sedí dva hliníkové kotouče s hrubým šmirglem (40), který ti ten úhel taky sjedou. ale základem je, že štěpina musí být co možná nejlépe vyrovnaná.

zdravím

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCardinal - Profil | Út 6.1.2009 8:55:49

Dobrý deň: prihadzujem foto vhodné na pozadie PC. Je to pre niekoho fakt paráda.

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nimagicien - Profil | Ne 4.1.2009 16:54:59 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Bjarne Fries, Dánsko, vysvětluje jeho způsob konstrukce bambusových spojek (2006)

Vážení,
navazuji tímto na slíbenou informaci o sjezdu stavěčů štípaných bambusových prutů:

2. Evropský sjezd stavěčů štípaných bambusových prutů

»gespliesste.ch« organizuje od 25. do 27. září 2009 2. Evropský sjezd stavěčů štípaných bambusových prutů v městě Sarnen, kanton Obwalden, ve Švýcarsku.

Po velice úspěšných italských, švýcarských a německých soustředěních v posledních letech uspořádali naši italští kolegové z IBRA (Italian Bamboo Rodmakers Association) v květnu
2008 v Sansepolcru v Toskánsku 1. Evropský sjezd. Poprvé se mohli účastníci z téměř celé Evropy setkat při volné výměně názorů a zkušeností, v diskusích, při přednáškách a při vyzkoušení nepřeberného množství štípaných bambusových prutů.

2. Evropský sjezd se bude pořádat v Haus des Schweizer Rudersports (Dům švýcarského veslování) v městě Sarnen v kantonu Obwalden, na březích jezera Sarnersee. Celý komplex má perfektní infrastrukturu: dvou- a čtyřlůžkové pokoje, tréninkové prostory, stadion a rozsáhlé travnaté plochy. Samozřejmě nesmíme opomenout nádhernou přírodu středního Švýcarska a okolní překrásné horské panorama.

Celkem disponujeme 50 lůžky ve zmíněném komplexu. Jelikož očekáváme kolem 120 účastníků, další lůžka budou k dispozici za nepatrně vyšší cenu v nedalekém hotelu. Lůžka nebo pokoje budou přidělovány dle pořadí přihlášek.

Do programu připravujeme různé přednášky a prezentace zaměřené například na taper-design, bambusové spojky nebo výpočetní systémy používané při stavbě prutů. Vedle suché teorie klademe zvláštní důraz na ukázky praktické – workshopy – věnované různým tématům stavby štípaných prutů: například vázacím systémům, způsobům laminování a lepení, broušení nástrojů – zejména hoblíkových nožů, práci na soustruhu nebo se speciálním hoblíkem Morgan Hand Mill, a dalším.

Zájemci o účast obdrží podrobné informace na e-mailu info@gespliesste.ch (D, E, I, F) nebo telefonem od 19:00 hodin, Jaroslav Vecko, +41 56 426 97 00 (CZ, D, E). Naše nová internetová stránka www.gespliesste.ch, na které jsou dostupné další, aktualizované informace, byla uvedena do provozu.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NLSD - Profil | Pá 28.11.2008 16:14:14

imagicien >>
jeden mám tento
ostatní se pokusím nafotit a postupně je sem když tak dám

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nimagicien - Profil | Pá 28.11.2008 10:38:12

ukazka z dilny italskeho kolegy massimo giuliani

@lsd >> kdo ty tvoje bambusacky postavil? mam zajem o jakoukoli informaci o stavitelich stipanych prutu, o sberatelych a o rybarich v ceske a slovenske republice, kteri s nimi chytaji atd.

@vsichni >> hledam take informace o panu tronickovi nebo firme tronicek – ten stavel stipane pruty, videl jsem jeden lipanak u jednoho staryho kamarada a taky jsem od neho dostal nejake nevyvazane dily, mam je jeste nekde dole v dilne.

zdravim

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nimagicien - Profil | Út 25.11.2008 16:41:45

sjezd v sarnen 2006, svycarsko – philipp sicher, svycarsko, vysvetluje gabriele gori, italie, pouziti morgan mill – specialniho hobliku na hoblovani trojbokych bambusovych stepin.

@royal wulff >> nazdar, tyto jmena a jeste daleko vic jich je mi znamo. mas o t. dorsey neco podrobnejsiho ohledne jeho puvodu? je to zajimave. osobni kontakt mam nebo mame v usa s william harms, tom smithwik, hoagy carmichael, tim anderson, jeff wagner – jehoz manzelka je puvodem z polska, stejne jako vyrobce svetoznamych navyjaku bogdan. v nemecku rolf baginski, robert stroh, günter henseler, christian strixner, hans jürgen schlecht. v holandsku leen huismann, v rakousku harald langer, ve svedsku mats öberg, ulf löfdal. v dansku bjarne fries. v italii marco giardina, alberto poratelli atd. atd. atd. a to jsem se zminil jen o profesionalech nebo poloproficich. dalsich amateru je nespocet, na nase soustredeni 2009 ocekavame pres 100 ucastniku z cele evropy, i nekolik z ameriky. oproti usa mame ovsem velkou nevyhodu – babylon reci. za louzi to maji jednoduchy, vsichni v usa mluvi v podstate stejne.
zatim zdravim

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nimagicien - Profil | Út 25.11.2008 0:31:07

sjezd v sansepolcro/toskana 2008

@mildas >> dole na zacatku diskuze pises o nejakem petrovi pavlu, ze stavi a byl v coloradu. mohl by jsi mi nejakym zpusobem poskytnout kontakt? dekuji

@iwanhoe >> my pouzivame vetsinou pec podle franka neunemanna. jinak velice dobry cteni, ale v anglictine je "best of the planing form 1 + 2" http://www.aldercreekpublishing.com/best_of.htm. navody jak a co z celeho sveta.
pozdrav

• Nelíbí 0
• Líbí0

Nimagicien - Profil | Po 24.11.2008 19:33:50 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

vazeni,
nahodou jsem prisel k teto diskuzi – od roku 1968 ziji ve svycarsku, budte shovyvavi uz sem tam udelam chybu a nase pocitace nemaji ceskou diakritiku.

tonkin je jenom obchodni pojmenovani a nema nic spolecneho, jak pise royal wulff, se severovietnamskou provincii ani s tonkinskym zalivem. pestuje se v cinske provincii kwangtung v okoli mesta nebo mista waitsap (huaiji) na rece sui, priblizne 220 km severozapadne od mesta canton. pokusy o pestovani teto odrudy – pseudosasa amabilis (starsi arundinaria ambilis) v jinych koncinach nebyly zatim uspesne.
bambus, ktery je prodavan v baumax, bauhaus, zahradnictvich atd. neni z 99,9% pseudosasa amabilis. ale i z techto a jinych bambusu se daji postavit stipane pruty, napriklad v japonsku staveji tamni remeslnici z odrudy madake – phylostachys bambusoides – jak stipane pruty, tak i luky na kyudo. v argentine pouziva marcelo calviello jemu dostupny bambus z jizni ameriky.

jestlze se nekdo zajima o podrobnejsi informace o stavbe a historii stipanych prutu, muzu vrele doporucit velice peknou knihu meho pritele rolfa baginskeho, predniho stavitele stipanych prutu z brem v nemecku – da se objednat pres internetovy obchod amazon: http://www.amazon.de/gp/offer-listing/3905678306/ref=sr_1_olp_1?ie=UTF8&s=gateway&qid=1227548061&sr=8-1, nebo primo u rolfa baginskeho. kniha vysla v nemcine a anglictine.

my, t.j. ja a moji kolegove ve svycarsku, nemecku, italii atd. kupujeme ten "spravny" bambus u firmy demarest nebo jako posledni objednavku u firmy bamboo broker, http://www.bamboobroker.com/.
mame tady volne sdruzeni nebo jakysi klub gespliesste.ch, ktere se zabyva vyvojem, zlepsovanim stavby stipanych prutu. mame uzke kontakty do italie – http://www.rodmakers.it/, francie, nemecka, anglie, holandska, skandinavie, ameriky atd. od roku 2005 se pravidelne poradaji celoevropske sjezdy za ucelem vymeny informaci, testovani nove postavenych prutu, obdivovani historickeho naradi, zkratka stravit prodlouzeny weekend v kruhu pratel se stejnym zamerenim. tento rok jsme byli v kvetnu v toskane a pristi rok je sjezd od 25. do 27. zari u nas ve svycarsku v meste sarnen, kanton obwalden. budu informovat vice pri nejblizsi prilezitosti.


byl bych velice rad, kdyby se mi touto cestou podarilo navazat nejake kontakty do ceske i slovenske republiky na kolegy, kteri vyrabeji, restauruji, sbiraji nebo i jen se zajimaji o stipane pruty, ne jenom muskarske.

zdravim

• Nelíbí 0
• Líbí0

NCardinal - Profil | Út 11.3.2008 13:45:56

iwanhoe> to je ten moj po rocnej oprave, vek si 60 r.

• Nelíbí 0
• Líbí0

NFly_SKM - Profil | Út 11.3.2008 7:07:24

Dedičstvo po dedovi, všetky robil osobne. Na niektoré som ešte chytal. Heh

• Nelíbí 0
• Líbí0

Niwanhoe - Profil | Po 10.3.2008 13:48:22

Hora - chce to určitou minimální sílu stěny

• Nelíbí 0
• Líbí0