Nfrutys - Profil | Po 8.3.2010 20:46:43 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
Táboření je v některých případech zakázáno, a to bez ohledu na to, kdo je vlastníkem dotčených pozemků. Jde o tyto případy:
1.V národních parcích - § 16 odst. 1. písm. c), v chráněných krajinných oblastech - § 26 odst. 1 písm. b) a v národních přírodních rezervacích - § 29 písm. j), vše zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody“), je zakázáno tábořit mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody – jde o zákazy plynoucí přímo ze zákona. Výjimky ze zákazu povoluje v každém jednotlivém případě vláda svým rozhodnutím.
2.V přírodních rezervacích, v národních přírodních památkách a v přírodních památkách je táboření zakázáno, pokud to stanoví bližší ochranné podmínky, vymezené v jejich zřizovacích předpisech. K tomuto uvádíme, že např. Vyhláška ONV Písek ze dne 4.12.1985 o chráněných přírodních výtvorech v okrese Písek, kterou byla vyhlášena PR Výří skály u Oslova, a která stále platí, striktně zakazuje mimo jiné táboření a rozdělávání ohně a zřizování trvalých táborů či dočasných tábořišť. Pokud je táboření takto zakázáno, lze tuto činnost vykonávat jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody (v tomto případě opět vláda).
3.V lesích je podle ust. § 20 odst. 1 písm. k) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) zakázáno tábořit mimo vyhrazená místa.
4.V ochranném pásmu 1. stupně přírodních léčivých zdrojů je zakázáno tábořit (ve stanech, obytných přívěsech apod.) mimo vyhrazená místa podle nař. vl. č. 152/1992 Sb., o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně a podle vyhl. Ministerstva zdravotnictví č. 175/1999 Sb., o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova Studánka.
5.Ve vyhláškách obcí mohou být také obsaženy zákazy táboření. Obec tak může chránit veřejný pořádek v režimu § 10 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), např. zákazem neoprávněného (ve smyslu nedostatku svolení vlastníka pozemku) stanování a táboření na vymezených veřejných prostranstvích, případně území obce, a to bez ohledu na charakter vlastnictví konkrétního pozemku.
Naopak zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) problematiku táboření neřeší a táboření ani striktně nezakazuje. Zákon připouští užívání pobřežních pozemků v nezbytném rozsahu, tzn. v takovém rozsahu, který je nezbytný k výkonu rybářského práva. Je otázka, zda je nezbytné k výkonu rybářského práva stanovat. Navíc ve vyhl. č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) jsou vymezeny denní doby lovu ryb v pstruhovém rybářském revíru, kdy maximální jsou v měsících červnu a červenci od 5 do 22 hodin a v mimopstruhovém rybářském revíru jsou maximální v měsících květnu, červnu, červenci a srpnu od 4 do 24 hodin. V případě některých revírů však byly na základě rozhodnutí MZe ČR uděleny výjimka ze stanovené denní doby lovu na vybraných mimopstruhových rybářských revírech, a to od 00:00 hod. do 04:00 hod. v období od 16. června do 31. srpna.
Podle čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod může každý činit, co není zákonem zakázáno, takže v případech, kdy to zakázáno není, je možné ve volné přírodě tábořit. Je ovšem třeba dbát ochrany vlastnického práva. Pokud jde o pozemky ve vlastnictví soukromých osob, je při výkonu rybářského práva vstup na pozemek povolen. Na cizí pozemek se vstupuje za účelem lovu ryb a po jeho skončení je třeba tento pozemek opustit. Pokud na něm chceme zůstat a přenocovat, je to vždy otázka dohody s majitelem pozemku. Na pozemcích ve vlastnictví státu nebo obcí (pokud nejde o výše uvedené případy) není táboření zakázáno.
Co se týče využívání přístřešku (nemá podlážku, jedna stěna je otevřená), který má sloužit k ochraně před nepřízní počasí, na místech, kde je zakázáno tábořit, nelze mít proti jeho používání námitky. Přístřešek musí evidentně sloužit k ochraně rybáře (tzn. nemůže se nacházet metry od břehu, neslouží k ukládání věcí ani k nocování). Co se týče stanu, který má podlážku a je určen k přespávání, lze ho stavět jen za výše uvedených podmínek.
Výše maximální sankce, kterou lze za porušení zákazu táboření uložit, se odvíjí dle místa, kde k spáchání přestupku došlo. Pokud se jedná např. o lesní pozemek, je postupování dle lesního zákona, kde je stanovena max. sankce 5. 000,- Kč. Pokud však byl porušen zákaz táboření ve zvláště chráněném území, lze dle ust. § 87 odst. 3 písm n) zákona o ochraně přírody uložit sankci až do výše 100 000,- Kč.
Mgr. Irena Berecová
Česká inspekce životního prostředí
Oblastní inspektorát České Budějovice
Dr. Stejskala 6, 370 21
tel. 386 109 146
načítám...
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
