Jistě se už každému z vás stalo, že na rybách trhal jednu montáž za druhou. Já osobně jsem to zažil mnohokrát, a když jsem chytal blízko vázek, nebyl problém utrhnout i několik olov za den. Jednoho zimního večera jsem seděl u PC a projížděl rybářské stránky, když mi padl do očí článek o výrobě formy na olůvka ze sádry. Hned mě napadlo, že se o to pokusím.
Druhý den jsem si obstaral sádru a pustil se do práce. Výroba dopadla dobře, ale po odlití několika olov se forma začala drolit. Cítil jsem, že to není to pravé. Jak jsem tak stál v garáži, začal jsem přemýšlet a zároveň se rozhlížet, z čeho bych formu mohl vyrobit lépe. Můj pohled padl na kousky trubek a jeklů různých velikostí. Tak jsem zapřemýšlel a pustil se do výroby. Formu na olůvka si takto může zhotovit každý, i méně zručný rybář. Nářadí, které budeme potřebovat, má většina z nás doma.
POSTUP č. 1
Budeme potřebovat pilku na železo, pilník, vrtačku, trubky různých průměrů a velikostí (místo trubek můžeme použít jekl), silnější plech nebo pásovinu. Průměr a šířku uříznuté trubky či jeklu si zvolíme tak, aby nám olovo, které v této formě odlijeme, vyhovovalo velikostí i gramáží. Chce to trošku zkoušet a experimentovat s průměrem a šířkou trubky, abychom docílili toho, že odlité olovo má parametry, jaké potřebujeme.
Začneme tím, že trubku nebo jekl upneme do svěráku a pilkou na železo uřízneme proužek široký asi 5-10 mm. Pilníkem opilujeme otřepy a případné nerovnosti. Uříznutý proužek uchytíme naležato do svěráku a pilkou nebo úzkým pilníčkem do něj uděláme dva zářezy, vzdálené od sebe asi 3-5 mm. Do těchto zářezů budeme později vkládat ohnutý drátek – budoucí očko olůvka. Kroužek vyndáme ze svěráku a znovu ho upneme, tentokrát nastojato. Vezmeme důlčík a označíme si, kde budeme posléze vrtat vrtačkou otvor. Průměr vrtáku zvolíme podle toho, jak široký proužek jsme si uřízli. Jestliže máme proužek trubky široký cca 8 mm, zvolíme vrták o průměru 6 mm (čím větší je šířka uříznuté trubky, tím větší vrták můžeme použít ). Tento otvor nám bude sloužit k nalévání roztaveného olova do formy. Teď už nám zbývá jen vzít dva stejně velké silnější plechy, o malinko větší, než je průměr trubky, a forma je hotová.
Samotné odlévání je jednoduché. Jeden čtvereček plechu položíme na stůl, na něj položíme náš uříznutý proužek trubky (drážkami nahoru). Ustřihneme si asi 3-4 cm drátku a ohneme ho do tvaru písmene U. Já nejčastěji používám drát z CO svářečky, ale dá se použít prakticky jakýkoli. Ustřižený a ohnutý drátek vložíme do zářezů, a to buď samotný, nebo na něj můžeme navléknout obratlík. Druhým plechem to celé zakryjeme a upneme do svěráku (nalévací dírkou nahoru). Roztavíme olovo a nalijeme do formy. Necháme minutku vychladnout, vyklepneme, opilujeme případné ostré hranky a olůvko je hotové. Gramáž olova zjistíme pomocí přesné váhy. Je-li o něco větší, než potřebujeme, můžeme si pomoci tím, že kroužek formy snížíme pilníkem.
Postupem času jsem začal formy trošičku vylepšovat a zdokonalovat.
POSTUP č. 2
K výrobě budeme potřebovat stejné nářadí jako u postupu č. 1, ale navíc si nachystáme svářečku a kulatinku průměru 6 mm. Postupovat budeme prakticky stejně jako u předešlé formy, až na pár změn.
Vezmeme trubku nebo jekl a ve svěráku odřízneme asi 1-2 cm široký plátek. U této formy je výhodnější řezat plátek min. 1 cm široký nebo raději o něco více (z důvodu lepšího přístupu při pozdějším sváření). Dále si připravíme dva stejné kousky pásoviny nebo silného plechu. Měly by být zase o něco větší než průměr našeho kroužku. Položíme je na sebe a v rohu vyvrtáme díru vrtákem o průměru 6 mm. Druhou díru vyvrtáme v protilehlém rohu. Kroužek vložíme mezi ně, a celek stáhneme šroubky (6 mm) a upneme do svěráku. Svářečkou přivaříme kroužek k oběma kusům pásoviny (stačí nabodovat). Pilkou rozřízneme kroužek v prostředku, čímž nám vzniknou dvě stejné poloviny. Srazíme ostré hrany.
Vezmeme kulatinku průměru 6 mm a uřízneme dva stejné kousky, dlouhé tak, aby dosáhly z jednoho kusu pásoviny do druhého. Tyto kolíky slouží k přesnému zaaretování obou polovin formy. Můžeme je upevnit v jednom kusu pásoviny tak, že je přivaříme nebo důlčíkem rozklepeme z horní strany pásoviny.
Teď už jen vyvrtáme nalévací otvor a vypilujeme dvě drážky na nasazení drátěného očka. Díru na nalévání vyvrtáme přesně tam, kde k sobě obě půlky formy (kroužky) dosedají. Formu rozpůlíme a do jednoho z kroužků vypilujeme dvě drážky na drát, který nám bude sloužit jako očko. Drážky u této formy dělám hluboké jen tak, jaký budu používat průměr drátu. A je hotovo.
Na výrobu forem se dají použít trubky různých průměrů podle toho, jak velké olovo budeme asi chtít. Trubky malinkých průměrů se dají použít např. na feeder, větší průměry jsou vhodné na kaprařinu. To samé platí o velikosti používaných jeklů. S tvarem olova (formy) se taky můžeme„vyřádit“. Například když uříznutý kroužek trubky v jedné třetině ve svěráku zmáčknu, dostanu tvar hrušky. Zmáčknu-li vyšší kroužek ve svěráku celý naležato, vznikne ovál, který je dobrý na náhozy do dálky. Nebo můžu uříznutý kousek jeklu zmáčknout tak, že vznikne kosočtverec, který lze použít např. na řeku. Do obou dílů formy (pásovin) z vnitřní strany můžeme ještě navrtat dírky. Olovo z takto upravené formy bude mít na sobě výstupky (hroty), které nám pomohou udržet je v proudu nebo na svahu.
BARVENÍ OLOVA
Olova si můžeme obarvit např. práškovou barvou. Já nejčastěji barvím olůvka tak, že vezmu černý, hnědý nebo zelený matný sprej a olůvka navlečená na provázku nebo drátu jednoduše nastříkám. Olova se časem částečně oloupou, ale to vůbec nevadí. Chytám i na nebarvená olova a musím říct, že jsem nezaznamenal nějaký úbytek záběrů.
TAVENÍ OLOVA
Olovo tavím na kempingovém propanbutanovém vařiči v malé železné mističce. Použít můžeme také např. plechovku se zobáčkem pro jednoduší nalévání, vyrobeným kleštěmi. Při odlévání používejte ochranné brýle (věřte, že vím, o čem mluvím) a hlavně větrejte, protože ten zápach není nic příjemného a hlavně zdravého.
Trošku problém je sehnat olovo. Já to řeším tak, že jednou za čas obejdu známé instalatéry a vyškemrám olověné trubky (dobré a poctivé olovo), které mají ze starých baráků a různých bouraček.
Moje formy jistě nejsou nejdokonalejší ani nemají ambice být nejhezčí na světě, ale myslím, že účel na sto procent plní. Mnoho z vás možná namítne, že se to nevyplatí (práce, čas atd.). Já si přesto myslím, že při dnešních cenách naopak ano. Ale nejde jenom o finanční stránku věci, jde i o ten pěkný pocit a radost z toho, že jsem si něco vlastnoručně vyrobil a že to funguje.Věřím, že podle přiložených fotografií postup každý pochopí. Doufám, že jsem alespoň někoho z vás inspiroval a do výroby formy se pustí. Je opravdu jednoduchá a nenáročná na nářadí. Určitě přijdete na řadu fíglů a zlepšováků. A když nic jiného, tak si alespoň v zimních měsících můžete zkrátit to dlouhé čekání na to, až budete moci vyrazit na ryby. Zdravím všechny sportovní rybáře a přeji hodně krásných úlovků.
Saccon Carp
