MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Zakrmování prakem

9.1.2007 - Lubo

     K využívání praku pro zakrmování lovného místa jsem dospěl před pár lety současně s přechodem od plavané k feederu a objevením nového revíru, kdy jsem hned při první návštěvě měl velmi slušný úspěch. Ten spočíval ve šťastně (proč to nepřiznat, zcela náhodou) zvoleném místě lovu, kde kapři pravidelně proplouvali při vyhledávání potravy. Dvě hodiny byl vždy klid a následujících dvacet minut jsem se prakticky nezastavil, když i záběry na oba mé feedery současně nebyly výjimkou. Bohužel vždy jen těch dvacet minut, než kapříci „vyzobali“ ty zbytky návnady vysypané z krmítka, které nezlikvidovala drobotina. Pak plynule pokračovali dál a já musel počkat na jejich druhé „kolečko“ kolem revíru.

     Za tohoto stavu se samozřejmě ihned nabízí řešení postavit jim do cesty „zarážku“ v podobě návnady a tím je prakticky donutit zdržet se déle. O možnosti použít na takovouto vzdálenost prak jsem samozřejmě věděl již dříve, ale o schopnosti dopravit návnadu do prostoru menšího než tělocvična jsem velmi pochyboval. A přesnost, zvláště v tomto případě, byla více než žádoucí, abych se trefil do kapří dráhy. Shodou okolností jsem byl druhý den jako divák na jedněch místních závodech, kde jeden závodník prakem krmil. Na dobrých 40 m nasázel koule krmení do čtverce cca 2 x 2 m, aniž mrknul okem. To rozhodlo a má následující výprava za rybami už byla poznamenána prvními, dost nepřesnými pokusy zakrmování prakem vlastním. Dnes se dá říct, že prak je jedna z nejdůležitější součástí mé výbavy.

     Při pořizování praku mému výběru předcházela hlavně úvaha čím, co a jak budu střílet.

Čím budu střílet

     Na trhu jsou dnes k dostání praky rozmanitých typů, konstrukcí a výkonnosti. Pro krmení do cca 20 m např. na menších řekách, nebo u lovu na plavanou lze celkem pohodlně vystačit s prakem menším a méně výkonným, třeba plastové konstrukce. S prodlužující se vzdáleností jsem byl nucen pořídit si prak větší a daleko výkonnější. Ty jsou dnes vesměs kovové (slitiny oceli nebo hliníku) nebo v kombinaci s plastem. Výhodou je jednak jejich vysoká odolnost a praktická univerzálnost. S výkonným prakem mohu střílet návnadu dle momentální potřeby klidně jen pár metrů od břehu nebo i 60 m, což s méně výkonným prakem nelze.

     Výkon praku nejvíce samozřejmě ovlivňuje použitá guma. A protože je zároveň i jeho nejslabším článkem, zaměřil jsem se při výběru nejvíce na tuto část. Pokud se má totiž na praku něco pokazit, je to v drtivé většině právě guma. Postupně jsem vyzkoušel několik typů. Dutou, plnou s profilem kulatým, nebo s profilem čtvercovým (tzv. „leteckou“ gumu používanou v leteckém modelářství).

obrazek-1 obrazek-2

     Požadavku dostřelu koulí krmení cca do 20 - 30 m vyhovovaly prakticky všechny tři vyjmenované druhy. Na větší vzdálenosti ovšem byl rozdíl v dostřelu již znát. Při srovnání uvedených typů z hlediska výkonu nejlépe z mého hodnocení jasně vyšla guma dutá. Osobně používám gumy duté od Stonfa, které jsou k dostání od průměru 2,8 mm do 8 mm a rozměry jsou barevně odlišeny. Z důvodů již zmíněné univerzálnosti dostřelu používám výhradně gumy „dalekonosné“, tj. zelenou 7 mm, nebo černou 8 mm. Zvláště u té poslední mám pocit, že dokáže metnout i dlažební kostku. U některých praků reklamy uvádějí dostřel i 100 m, ale mně se to dosud s žádným nepodařilo.

obrazek-3      Pokud jsem se zmiňoval o gumě jako nejslabším článku, měl jsem na mysli hlavně její uchycení k vidlici praku. Zde totiž dochází nejvíce k opotřebování. I proto dávám přednost spíše gumám dutým před plnými. Plné gumy bývají uchyceny k vidlici a košíku tak, že je konec prostrčen otvorem vidlice nebo přídavným kroužkem a pomocí smyčky zajištěn např. plastovou stahovací páskou. A právě v tomto místě guma nejvíce praská.

     Daleko výhodnější jsou vidlice a košíky, které jsou svou konstrukcí přímo uzpůsobené pro gumy duté. U vidlice se navlékají buď přímo na její samotný zahnutý konec nebo na plastový konektor. Výhodou je, že guma tak tvoří s prakem pevný spoj a po výstřelu se tolik nepřekrucuje, nemotá a neopotřebovává jako u předchozího způsobu uchycení.

obrazek-4 obrazek-5

obrazek-6      Pokud prak toto uzpůsobení nemá a přesto chceme dutou gumu použít, je možno přidat adaptér, který se používá k upevnění košíku a zajistit ji plastovou stahovací páskou. Toto řešení ale považuji pouze za nouzové. Stejně jako u uchycení plné gumy, i zde dochází ve většině případů po výstřelu k překroucení adaptéru s gumou a je nutno celou sestavu vracet zpět do původní polohy.
obrazek-13

     V případě prasknutí je výměna gumy jednoduchou záležitostí pouze s pomocí nože. Pokud tedy máte gumu náhradní. Není nic příjemného, když člověk přijde k vodě, vše rozbalí, připraví, rozmíchá, vyrobí koule, vytáhne prak a při prvním výstřelu guma praskne. Proto mám v batohu vždy náhradní sadu. Tyto sady lze dokoupit jako komplet (guma přímo spojená už s košíkem + konektory čí adaptéry dle typu uchycení) nebo jako samostatné díly.

     Délku gumy určuji podle rozpětí rukou. Za nejvýhodnější považuji takovou délku, aby při největším rozpětí rukou při natahování šla guma tzv. „nadoraz“. Zároveň ale volím vždy takovou délku, aby košík sahal až pod rukojeť praku. Po výstřelu s kratší gumou mně košík někdy pěkně praštil do ruky držící prak, což zvláště u tvrdších typů není nic příjemného.

obrazek-7      Taktéž košíky se vyrábějí z různých typů pryže, plastů, textilu, pogumovaného textilu, síťoviny nebo kombinací několika těchto materiálů. Jejich spojení s dutou gumou bývá většinou pomocí již zmíněného adaptéru a stahovací pásky jaké se používá i u spojení s vidlicí praku.

Co budu střílet ?

obrazek-9      Výběr vhodného košíku volím podle nejčastěji používaného krmení, ale i zde dávám přednost univerzálnosti. Pokud krmím koulemi ze sypkých směsí, osvědčil se mi košík mělkého tvaru z měkčího materiálu. Při natahování gumy se přizpůsobí velikosti koule, ale přitom ji nedeformuje.

obrazek-10      Pro krmení partiklem se mi osvědčil košík pevnější konstrukce a z tvrdšího materiálu, ale spíše hlubší. Při natahování gumy před výstřelem se deformuje jen minimálně a krmení se proto nevysype.

     Partikl se dá celkem solidně střílet s již uvedeným košíkem pro koule. Je ale nutno jej dát právě kvůli vysypání do takovéhoto košíku méně.

     Pro krmení červy stačí zvolit košík podobný tomu pro partikl.

     Nejjednodušší je asi volba košíku pro střílení boilies. Zde stačí jakýkoliv hlubší košík, ať už z měkčího nebo tvrdšího materiálu. Výhodou boilies je, že se nelepí a je tvrdé, takže nic nebrání jeho hladkému opuštění košíku a tím i dlouhému doletu.

obrazek-8      Ať už používám košík jakýkoliv, vždy dbám, aby část, za kterou ho při natahování uchopím měla nějakou smyčku nebo kroužek na prostrčení prstu. Některé mají pouze kousek provázku s uzlem a držet při natahování gumu pouze za tento uzlík je po takovém třicátém výstřelu pěkná dřina. Obrázek 8

     Chci-li místo lovu zakrmit partiklovou směsí složenou například z kukuřice, pšenice a konopí, střílím každý druh zvlášť. Různá zrna různých velikostí mají jinou hmotnost, a proto i jiný dolet. Z tohoto důvodu jako první střílím to nejlehčí, abych zjistil, kam doletí a do stejného místa pokračuji podle hmotnosti až k tomu nejtěžšímu. V tomto případě je to tedy konopí, potom pšenice a nakonec kukuřice. Účinné krmení samotnou kukuřicí zvládám odhadem na vzdálenost 10 m. Nějaká zrna doletí samozřejmě i o něco dále, ale účinným krmením je míněno, že do této vzdálenosti dopadne největší část.

     Střílení koulí ze sypkých směsí se mi podařilo zvládnout až když jsem si osvojil umění přípravy vnadící směsi samotné. Zde víc než kde jinde záleží na pevnosti a lepivosti vytvořené koule. Když je směs příliš vlhká a povrch mazlavý a lepivý, koule přilepená na stěny košíku opouští své „lůžko“ jen nerada a dostřel je minimální. Pokud se při výstřelu rovnou nerozpadá. Tuto chybu se mi daří částečně napravit ponecháním koulí nějakou dobu odležet, nejlépe na slunci. Povrch se vysuší a vytvoří se suchá skořepina, která přilepení ke stěnám košíku zabrání. Naopak příliš suchá a málo lepivá směs má za následek rozpad koule hned po výstřelu. Zvláště pokud přidám do směsi i partikl. Vždy ale platí pravidlo, že čím dále chci střílet, tím více působí na kouli počáteční přetížení při výstřelu a tím pevnější koule musí být, aby se při letu nerozpadla. Dostřel je rovněž přímo úměrný velikosti koulí. Čím větší koule, tím menší je dostřel. Pro nejdelší vzdálenosti dělám koule o velikosti menší mandarinky. obrazek-11.jpg

Jak budu střílet

     Co se týká přesnosti střílení krmení, i zde platí závislost na vzdálenosti. Čím dále se střílí, tím hůř se přesnosti dosahuje. V začátcích jsem měl trochu problém s orientací. Před lovem jsem zakrmil zvolené místo, ale po hodině, kdy jsem chtěl opět dokrmit, jsem už samozřejmě pojem o přesné vzdálenosti ztratil. Proto jsem začal využívat jako pomůcku samotný nahozený prut se známou metodou značení vlasce pro orientaci vzdálenosti náhozu.

prak-na-navnadu      Před lovem si připravím koule krmení a prak, abych měl vše ihned na dosah a k okamžitému použití. Na protějším břehu si vyberu pevný orientační bod a na něj zaměřuji jak nahazování, tak i střílení krmení. Potom provedu první nahození prutu s návnadou dle tohoto orientačního bodu. Kruhy vytvořené na hladině po dopadu montáže mi pak slouží jako orientační bod vzdálenosti. Prut co nejrychleji odložím a dříve než se kruhy rozplynou, nastřílím do toho samého místa i koule s krmením. Při bezvětří a klidné hladině máme na toto relativně dost času. Pokud ale fouká vítr tvořící na hladině vlnky, je nutno po nahození prutu začít střílet opravdu rychle, dokud je kruhy vidět. Proto ta příprava praku a krmení na dosah. Po samotném zakrmení teprve v klidu doladím nahozený prut (dopnu vlasec, seřídím brzdu atd.) a označím vlasec značkovačem (případně zaklipuji) pro pozdější orientaci vzdálenosti každého dalšího náhozu. Tento postup mi vždy zaručuje přesné dopravení jak nástrahy při náhozu, tak i krmení při vnadění prakem do stejného místa.

     Vše ostatní je už jen otázkou získání citu pro střelbu. Jak toho dosáhnout vám asi nikdo úplně neporadí. Částečně pomůckou snad zpočátku může být střílet vždy na hranici výkonnosti praku. Pokud jsem střílel stylem „co to dá“, lítaly koule do stejné vzdálenosti. Teprve až jsem dostal prak tzv. „do ruky“, začal jsem střelbu podle potřeby zkracovat. Chce to hlavně cvičit, a cvičit a nenechat se odradit prvními neúspěchy. Vždyť nahazování prutem také mnohým z nás nešlo hned :-))

Autor: Lubo - ®

Diskuse k článku (48 reakcí)

Přečteno: 18 790x
Průměrná známka: 1.38

Související články

Mrazivé letní překvapení

Již nějaký čas jsem přemýšlel nad návnadou pro plavanou, která bude velice rychle působit.

Co je nového - všeobecné
Oznámení - obecné
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniSavage Gear Mikina Hooded Sweat (SLEVA 58%)

Za 899
Komfortní a kvalitní mikina s kapucí pro ležérní vzhled dávající najevo, že jste pravý Savage Gear lovec! Nyní za úžasnou cenu ve výprodeji.


akce, rybareniBivaky a přístřešky SKLADEM!

Vyberte si z naší nabídky bivaků a přístřešků. V nabídce 1Man, 2Man, 2-3Man. Všechny bivaky jsou skladem!


Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen
LOS - CORMORAN LOS - CORMORAN

Písek, 39701 , Heydukova 100