Ryby ze svazovky jsou cennější?

16.5.2020 - Milan Tychler

Tohle je mezi rybáři, a hlavně mezi kapraři často diskutované téma. Je kapr ze svazové vody cennější než kapr ulovený v soukromém revíru? Odpověď se zdá být jednoduchá. Podle mě avšak není, a především rybáři, kteří mají zkušenost pouze se soukromými vodami ne nepodobným rybářským sádkám, budou vždycky tvrdit, že kapr ze soukromého revíru nemá prakticky žádnou cenu, i když je to moc pěkná ryba. Ovšem ne všechny soukromé vody jsou stejné. Některé jsou moc pěkné a v mnohých je ulovení velkého kapra těžší než v leckteré vodě svazové, a ještě vás to bude stát spoustu času i peněz. Rybáři, kteří takové vody navštěvují, proto budou rybářům zastávajících vody svazové vždy oponenty, protože na rozdíl od nich vědí, o čem mluví.

Víte, drtivá většina našich soukromých vod nevznikla proto, aby udělala rybářům radost i když se to tak celé tváří a velkým lákadlem vždy byla možnost lovit nonstop, což na svazových vodách dřív nebylo možné a také velké ryby, ale hlavně spousta ryb, které jsou do takových vod vysazeny pro pobavení rybářů, neboť rovnice je snadná – čím více ryb, tím větší šance na záběr a rybář, který si platí musí chytit rybu, jinak už příště nepřijde a tudíž nezaplatí. Je to prostě obchod. Bohužel, spolu se spuštěním tohoto výdělečného obchodu se spustila i lavina „krádeží“ trofejních ryb ze svazových revírů. Slovo krádež je záměrně v uvozovkách, protože mnoho ryb bylo odneseno ze svazových vod naprosto legálně. Ne všude je zavedena horní míra kapra, o kterého tu jde. To, že rybář pak takovou rybu, kterou si směl odnést prodal, to už je jiná věc.

Dalším velkým lákadlem pro rybáře jsou v soukromých vodách ryby, které se ve svazových revírech ulovit nedají. Nejčastěji je to jeseter. Jeseter, ať už se jedná o jakýkoli druh, je krásná ryba. O tom není pochyb. Všechny ryby bez rozdílu pochází z umělého chovu, ovšem to jim na kráse neubírá, a neubírá jim to ani na jejich bojovnosti, které si rybáři tolik cení. I já si musel na tuhle rybu sáhnout, protože jen málokdo si může dovolit lovit tyto ryby v jejich domovině.

Jsou velké rozdíly v soukromých vodách, a to jak v zahraničí, tak i u nás, a i na těch „přerybněných sádkách“ můžete klidně zůstat bez záběru. Když ryby neberou, neberou ani tam a je jim fuk, že jste si to zaplatili. Ovšem zatímco u nás na některých vodách zaplatíte za den třeba tři stovky, na jiných revírech budete muset sáhnout podstatně hlouběji do kapsy a když je to třeba ve Francii a připočítáte k tomu ostatní náklady, může se cena vyšplhat hodně vysoko. A přesto se tam mnoho rybářů stále vrací a doufají ve svou vysněnou rybu, která cíleně ulovená v těžkých podmínkách na stovkách hektarů, má pro ně větší cenu, než stovky i když krásných ryb z jiných soukromých vod anebo z jiných vod svazových. V tomto případě ani tak nejde o velikost ryby, protože z těžké vody, ve které plave jen pár kaprů, je každá ryba hodně cenná.

Někteří rybáři si pochvalují soukromé vody se spoustou relativně snadno ulovitelných větších ryb a jsou z toho nadšení. Velebí majitele těchto vod, jak na nich hospodaří a jak je pravidelně zarybňují, přičemž si zřejmě neuvědomují, že to, co dělá tyto vody právě těmi vodami je to, že si odtud nemůžete odnést ryby. Kdyby si nemohli odnést rybu ze svazového revíru a všichni to striktně dodržovali, což je samozřejmě nesmysl, bylo by i v nich ryb spousta. Přitom právě někteří z řad „rybářů“ nosí za peníze ryby ze svazových vod do vod soukromých a nijak se tím netrápí. Zvrácená morálka.

Neodsuzuji však v žádném případě soukromé vody. Pro spoustu rybářů, respektive těch, co z nějakého důvodu nechtějí být organizováni, je to jediná možnost, jak si zachytat ryby. Jsou lidé, kteří se k vodě dostanou skutečně jen velmi málo a chtějí si třeba jen jednou v roce zarybařit a vzít s sebou třeba i děti.

Pak je to vhodná a zřejmě i jediná možná volba. Kdyby to u nás bylo tak, že si prostě povolenkou koupíte někde na poště nebo v rybářském obchodě, nemuselo by to tak být. Některým rybářům se nelíbí hospodaření na svazových vodách a já se nedivím. Rovněž mám spoustu výhrad, ale hodně z nich směřuje spíše k rybářům, kteří v těchto vodách loví. Někteří jsou jako nenasytné vydry. Loví sice pro zábavu, ale nevědí, kdy mají dost a porušují pravidla, která jsou podle mého názoru už i tak špatně nastavená. Odnáší až příliš mnoho ryb, a ještě více ryb je mnoha rybáři sice vráceno do vody, ale poškozeno tak, že nepřežijí, což je problém především u dravých ryb. Odnášet od vody za účelem dalšího prodeje či výměny za jinou věc ryby je trestuhodné a odnášení většího množství, než povoleného množství není na trest, ale doživotní vyloučení, protože takovou věc každý udělá na základě jasného rozhodnutí. To nelze považovat za zkratkovité jednání.

Je ironií, že právě někteří z těchto „rybářů“ jezdí právě na ty „kaprodromy“ a jsou tam spokojení. Ovšem existují skupiny rybářů, kteří jsou schopní krást ryby i tam. Znám se se spoustou majitelů soukromých vod a do jednoho mi potvrzují, že i jim lovící ryby kradou. Někteří, i když se jedná o konkurenty, už začali i spolupracovat v tom smyslu, že si vzájemně řeknou, o koho jde, aby své vod ochránili. Tak až sem jsou někteří „rybáři“ schopní to dopracovat. Chtivost, chamtivost jim snad úplně zatemnila mozek a já přemýšlím nad tím, jak někdo může spojovat svůj koníček, protože i tyhle lidi zřejmě lov ryby baví, s docela obyčejnou a sprostou zlodějnou.

Ještě mnoho vod ať už legálním či různými podvodnými způsoby padne do soukromých rukou a možná se jednou dočkají další generace i toho, že budou všechny vody včetně vod tekoucích patřit pouze soukromým osobám a malým spolkům. A všude se bude samozřejmě platit. Budou pak rybáři spokojenější? Je několik možných scénářů. Někdo se bude o své vody starat, udržovat je v přirozeném stavu a striktně regulovat počet lovících rybářů. Z některých se stanou komerční sádky. Někde zaplatíte mnoho peněz za nic a už se nevrátíte. Pak bude něco mezi tím vším a možná i další varianty s tím, že si budete moci i odnést menší rybu, ovšem zase za peníze. Je to jen úvaha a možností je mnoho. Jedno však budou mít všechny vody společné. Bude se na nich platit…

Možná si říkáte, že ani dnes není povolenka zdarma a jsou rybáři, kteří hodnotu odnesených ryb přepočítávají právě na cenu povolenky. Bohužel je mnoho těch co mají odnesené ryby v násobné hodnotě, a zaplacené i vybavení, které ten rok koupili, lovit nepřestanou, a navíc odnáší i ryby přes denní limit. Celé je to jedna velká fraška jasně ukazující morálku těchto lidí. Brát a brát zadarmo a mít výhodu. O to tu běží. Jen těžko jim vysvětlíte, že platí za tu výsadu lovit, nikoli za odnesené ryby, a proto se jim může stát, že budou platit za lov, ale nebude co lovit… Naštěstí jsou i takoví, kteří se zasazují o změnu pravidel, pracují jako rybářská stráž a všem těmto lidem patří velký dík za to, co ve svém volném čase a bez nároku na odměnu dělají. Teď nemám na mysli ty, co nosí placky rybářské stráže jen proto, aby měli u organizace povolenku zdarma a svou práci nejenže nekonají, ale ještě tyto všechny lumpárny u vody tolerují, což je hodně smutné. Takové lidi stavím na roveň těm, co našim vodám škodí.

A tak si říkám, které ryby jsou tedy cennější? Ty ze svazových vod, anebo ty z vod soukromých? Není to nakonec jedno a o co tu vlastně jde? Jde tu o to, že jste v přírodě a děláte to co vás baví, anebo máte především potřebu se někde blýsknout svým úlovkem, třeba i chyceným v době, kdy to pravidla nedovolují, například lovem v noci tam kde to není dovoleno? Nechci se bavit o lovu nonstop. Mám na to svůj názor, ale pokud se to někde nesmí, je třeba to dodržet a když tak bojovat o změnu. To se však mnohým nechce. Raději porušují daná pravidla. V této souvislosti si vybavuji slova jednoho profesora směrem ke svým studentům – studenti bojují za lepší svět, čistější planetu, zeleň a lesy, ale zalít o přestávce kytky na oknech nikoho z nich ani nenapadne …..