Nešťastné kapří huby

- Milan Tychler

Čím dál častěji se setkávám na svazových revírech s kapry, kteří mají velmi těžce poraněné tlamy, a podobnými obrázky se to na sociálních sítích jen hemží. V drtivé většině jde o ryby ze soukromých revírů a revírů, kde platí K70, kde jsou ryby opakovaně loveny a pouštěny zpět. Snad u každé takové fotografie se pak objeví nějaký komentář s tím, že tohle má na svědomí srkačka. Srkačka je skutečně zlo a jistě má na svědomí spoustu poraněných a možná i mrtvých kaprů, nicméně rozhodně není jedinou příčinou takových zranění u ryb. Je tu více věcí, na které je třeba dát si pozor.


S tímto se setkávám hodně často

Například jedna velká skupina rybářů obhajuje háčky bez protihrotů a druhá je proti. Když vyslechnete oba tábory, musíte uznat, že oba mají v něčem pravdu, ale také se v něčem mýlí. Rozhodně nechci nic soudcovat, ale dovolím si vyslovit svůj názor, který jsem si udělal poté, co jsem roky používal oba typy háčků, takže „nevařím“ z informací, které se objevují na internetu.

Začnu háčkem bez protihrotu. Ten se mi úžasně hodí při lovu dravých ryb a pak v případě, že se mi zasekne někam do svetru nebo síťky podběráku. Háček bez protihrotu nepoškozuje tvrdé tlamy dravců, a pokud mi z něj ryba spadne, nic se neděje. Nejsem chtivý, a ať má i ona nějakou šanci.


Při lovu kaprovitých preferuji protihrot

Naproti tomu háčky s protihrotem - ale upozorňuji, že s malým nebo alespoň částečně zamáčknutým - preferuji při lovu kaprovitých ryb. Nebezpečí háčku bez protihrotu totiž tkví v tom, že některé mělce držící háčky se skutečně mohou v měkké tkáni vytrhnout a rybu posekají. Pokud je takový háček pevně zaseknutý v tvrdém pysku, pak škodu nenadělá, ale to se prostě nedá vždycky stoprocentně zajistit. Záleží to jen na tom, jak hluboko ryba sama nástrahu nasaje a kde se háček zachytí. Bohužel, mnoho rybích tlamek potrhají sami rybáři, a to svou hloupostí, když používají zbytečně velké háčky s velkým protihrotem, který pak malým rybám nešetrně z tlamy vytrhnou. Kdysi jsem měl výstup s místním rybářem, který zaseknuté malé kapříky nepodebíral, ale vždycky ve vodě chytil do prstů háček, na něm zvedl rybu z vody a trhnutím ji háčku zbavil. Měl za to, že když na rybu vůbec nesáhne, je to pro ni to nejlepší, ale že každé z nich natrhl hubu, už ho netrápilo. Podle mě bylo hlavním důvodem spíše to, že si nechtěl namočit podběrák…

Ovšem největší škody na kapřích tlamách dělají návazce z tenké pletenky, když se háček zasekne rybě hlouběji v tlamě. Tenká pletenka dovede silově zdolávané těžké rybě koutky doslova rozřezat. Ke smůle takových ryb pak kvůli tomu, že jsou loveny opakovaně, se jejich zranění prakticky ani nemá čas zahojit. Některé velké a krásné ryby mají tlamy naprosto zdevastované, až je vám jich skutečně líto. Když takovou rybu vidíte, začnete skutečně uvažovat o tom, co je na takové rybařině, kdy zmrzačené ryby pouštíte, doopravdy sportovního. To už vám pak přijde jen jako pouhopouhé trápení ryb a nic víc.


Tenká pletenka může být hodně nebezpečná

Opravdu se moc nerad dívám na rybaření, které mě baví, z tohoto úhlu, ale každou chvíli jsem postaven před tento problém. A teď se samozřejmě každý zeptá, co s tím? První opatření, které by mělo pomoct, je zákaz srkaček. Jsem za to rád, protože je to první kladný počin. Nejsem však zcela přesvědčený o tom, že právě tohle kapří tlamy spasí. Rybáři, kteří tento systém používají, povětšinou ryby do vody nevrací, a protože používají docela silné náčiní a vlasce, příliš často ani ryby netrhají. Stane se to, to jistě ano, avšak mnohem víc je těch, co potrhají kapří tlamičky jiným neodpovědným způsobem. Je to však lepší než nic.

Na některých revírech, tedy soukromých, jsou háčky s protihroty zakázané. Ovšem jak je vidět, kapři tam mají tlamy rozervanější ještě víc než jinde. Přijde tedy nějaký plošný zákaz jejich používání? O tom vážně pochybuji.


Když tenkou šňůrku zdvojíte, přestane řezat

Zde panuje veliká nejednota a mnozí o tomto problému soudí jen na základě nějakých domněnek bez hmatatelných podkladů. Ono je totiž podstatné i to, jak velké háčky bez protihrotu používáte, jaký mají tvar, z jak silného jsou drátu, jakým způsobem rybu zdoláváte, jak je velká a silná a jaké zkušenosti má sám rybář. Rozsekne to vůbec kdy někdo? Nemyslím si. Zatím je na každém, aby učinil svou zkušenost a na jejím základě se sám a zodpovědně rozhodl. Já sám používám podle situace háčky oboje.

Z mého pohledu jsou nejhorší už zmíněné tenké pletenky a háček zaseknutý ne v pysku, ale uvnitř tlamy. Nařizovat někomu, jaký materiál má použít na výrobu návazců, je momentálně dost nereálné. Proto je třeba apelovat na každého rybáře, aby zvážil, z čeho návazec vyrobí, a přemýšlel o tom, co se s kaprem při silovém zdolávání a někdy brutálních zaseknutích už chycené ryby vlastně děje. Nejednou jsem svědkem toho, že rybář vstane z pohodlného křesílka, zvedne ze stojanu prut s navijákem, z něhož se rychle odvíjí vlasec, zacvakne páčku volnoběžné brzdy a pořádně zasekne, i když už je ryba vlastně chycená. Dovedete si představit, co by se stalo vám? Ostrá pletenka v takovém případě projde koutkem úst jako horký nůž máslem a je dokonáno, pokud háček nesedí v pysku. Toto jednání je naprosto nesmyslné, hloupé, ale někomu to prostě nevysvětlíte. Takoví lidé mi přijdou jako naprosto bez citu a představivosti. Jednají přesně v duchu slov „co oči nevidí, to srdce nebolí“. Přitom jedni a titíž se budou pohoršovat nad použitím srkačky. Někdy, když s nimi hovořím, zdá se mi, že když jim dojdou argumenty, vytáhnou srkačku…


Potkat kapra s nepoškozenou tlamou je skoro svátek

Při lovu kaprů používám samozřejmě jako všichni i já splétané materiály. Po poznání těchto faktů raději než tenké šňůrky volím silnější materiály a často i potahované šňůrky. Samozřejmě mám i ty tenké a nebezpečné. Abych je jen tak bezúčelně nevyhodil, pracuji s nimi jako s vlascem a použiji při výrobě návazce jednou takovou délku, šňůrku přeložím a zkroutím ji do sebe, takže je dvojitá. V tu chvíli je jednou tak pevná, ale hlavně má o mnoho větší průměr a přestává řezat. Toho, že bude nápadnější, se nebojím. Když mám nástrahu mimo háček, je to v podstatě jedno.

I když se sám snažím, stejně vytahuji z vody kapry, kteří mají zjizvené tlamy, části jim dokonce chybí, a nejednou vytáhnu rybu s takovým zraněním, že ani nevím co si počít. Ostříhávám, čistím zahnisané rány a někdy si říkám, že bych tu rybu měl raději zabít. Když takovou rybu pustíte v běžném revíru, dříve či později ji zase někdo chytí a zabije. Vůbec nespoléhám na to, že je to třeba revír s K70. I tam se ryby prostě kradou, a když má ryba štěstí, může se i vyhojit. V soukromých vodách je to problém. Tam by bylo ideální poškozené ryby někam „zasádkovat“ a nechat je vyhojit. Bohužel ale každý tu možnost nemá, a tak ryby prostě trpí dál pro obyčejnou hloupost člověka, který na jednu stranu neví, co by pro ně udělal, a na druhou stranu jim rve bezohledně tlamy pro svou zábavu…


Takto často vypadají kapři ze soukromých vod

Neříkám, že se tak chovají všichni. Jsou rybáři, kteří tohle všechno vědí a dělají účinná opatření, aby se to nestávalo. Pořád je však dost těch, kdo se tím nezabývají, a já bych byl rád, kdyby si to při čtení tohoto článku uvědomili a změnili to. Není to zase až tak náročné a věřte, že pohled na krásnou, zdravou rybu, která nestrádá, je mnohem hezčí než na zuboženou chudinku s tlamou na cáry…

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (205 reakcí)

Přečteno: 11 982x
Průměrná známka: 1.08