Abeceda mladého rybáře - Hmyz

- Tomáš Lotocki

V minulých několika článcích naší rybářské abecedy jsme si povídali o rybářských nástrahách. Poslední velkou skupinou nástrah, kterou jsme si představili, jsou přírodní nástrahy živočišného původu. Řekli jsme si, že na všežravé druhy, jako je například většina kaprovitých ryb, stražíme dnes zejména různé žížaly a červy, zatímco ortodoxní dravce, jako jsou štiky nebo candáti, se snažíme přelstít většinou s pomocí nástražní rybek. Rybí maso nebo různé druhy žížal patří mezi tradiční živočišné nástrahy, které přežily až do dnešních dnů. Tím však výčet potenciálních živočišných nástrah rozhodně nekončí. Už jsme si v přechozích dílech naší rybářské abecedy několikrát říkali, že naši předkové, kteří neznali moderní rybářské nástrahy, jako je foukaná kukuřice, boilie nebo pelety, uměli při lovu ryb uplatnit téměř vše, co dům i kuchyně daly, a často si vystačili třeba jen se zbytky od oběda.


Kachny divoké patří ke koloritu většiny našich volných vod. Dříve se však na ně lovily i naše největší ryby, sumci

Rybáři v minulosti však nehledali vhodné nástrahy k lovu jen v domácích potravinách, ale zejména ve volné přírodě. A zde se otevírala celá paleta živočišných nástrah, které šly dobře použít při lovu mnoha druhů ryb. Některé z nich zůstaly oblíbenými nástrahami i v moderní rybářské době, jiné se dnes k lovu používají už jen minimálně. A jsou i takové, kterých se musíme zříct dobrovolně, protože jsou už v dnešní době zakázané.

Dnes si představíme tradiční živočišné nástrahy jiné než nástražní rybky. Na úvod plynule navážeme na předchozí článek, v němž jsme si představili živé nástrahy na dravce a řekneme si, na jaké další živočišné nástrahy chytali staří rybáři vrcholové predátory našich vod.


Rozeklaná tlama pstruha dokazuje, že ulovit vodní myšku pro něj nemůže být žádným problémem

Pozapomenuté nástrahy na dravce

Dravce dnes chytáme téměř výhradně na rybí maso (živé či mrtvé nástražní rybky) nebo na umělé vláčecí nástrahy. To rybář minulosti měl na výběr i jiné možnosti. Sumci se lovili například na vodní ptáky - kachny nebo housata.

Staré rybáře, jistě i díky svému zabijáckému vzezření, fascinovala hlavně štika. Autor ze 16. století o štice píše: „Je obdivuhodně obratná při opatřování žrádla. Stojí ve vodě proti proudu, a co jí přijde do cesty (…), vše ukořistí. (…) Je jisté, že žere psy i kočky, které se hodí do vody. (…) Jednou jsem našel v žaludku štiky neporušeného hada, u jiné vodní myš.“

O tom, že si štika dopřává k obědu naše domácí mazlíčky, dnes už můžeme naštěstí s úspěchem pochybovat. Ve tvrzení, že loví aktivně myši, se však autor nemýlil. A zatímco my si dnes raději uvážeme napodobeninu myšky coby streamer nebo koupíme v obchodě „myší wobbler“, nebáli se rybáři minulosti štikám servírovat živé hlodavce.

Štiky se často lovily zvláštní metodou, na šňůry bez prutů. Tímto způsobem velmi rád chytal i brněnský spisovatel a vášnivý rybář Jiří Mahen. Na řekách Svratce, Jihlavě nebo Dyji vyhledával atraktivní místa, kam pokládal své šňůry. A jako nástrahy používal téměř výhradně myši. Malí hlodavci však nechutnají jen štikám, aktivně je loví i tloušti nebo velcí pstruzi, o čemž nás často může přesvědčit i obsah žaludku kuchaných ryb. Jeden můj známý i dnes používá mrtvé domácí myši k selektivnímu lovu velkých tloušťů a dosahuje přitom doslova fenomenálních úspěchů.


Malá žabka by byla jistě dobrou nástrahou na mnoho druhů dravých i všežravých ryb. Všichni obojživelníci jsou však zákonem chránění a lov na ně je tedy přísně zakázaný

Zakázané nástrahy

Mnohé živočišné druhy, které staří rybáři rádi napichovali na háček a servírovali rybám, jsou už dnes řazeny mezi chráněné živočichy a nesmí se na ně tedy lovit. Jedná se například o všechny obojživelníky, z nichž dříve nalézaly uplatnění v rybařině především žáby. Můj dědeček, který prožil dětství u řeky Svratky pod nově zbudovanou Brněnskou přehradou, mi vypravoval, že když zapršelo, vylézaly ze země na povrch „malé dešťové žabky“. Ty se sbíraly a chodilo se s nimi na řeku na tlouště. Žabka se napíchla na háček jen jemně za kůžičku a pustila se živá po proudu řeky. Malý obojživelník plující po hladině byl prý pro tlouště neodolatelný a chytaly se na něj ty největší kusy. Kromě tloušťů se na tyto obojživelníky lovili také pstruzi nebo štiky. Ostatně o jejich přitažlivosti pro mnohé ryby svědčí i fakt, že různé wobblery či gumové nástrahy imitující tvar a pohyb žab jsou dnes oblíbenými vláčecími nástrahami.


Na chráněné mihule se dříve na Labi lovili sumci a jejich larvy, zvané minohy, dokonce prý chutnaly i lipanům

Kromě obojživelníků se dříve chytalo i na další druhy dnes již chráněných vodních živočichů. Stražilo se například maso škeblí, malí ráčci nebo mihule. Existují písemné doklady, že na mihule se už v dávných dobách lovili na Labi sumci. Na chumel mladých mihulí (zřejmě se jimi myslí jejich larvy, minohy) se prý na Uherskobrodsku chytali dokonce i lipani.


Brouk nosorožík je velmi pěkný, jeho nastražení na háček bychom si však měli dobře rozmyslet - je totiž ze zákona chráněný

Mnozí chránění živočichové patří také do říše hmyzu. Zejména velká část našich brouků - na které se dříve také chytalo - je ze zákona přísně chráněná a jako nástraha se proto nesmí použít. Proto pokud v přírodě narazíme například na tesaříka nebo roháče, pokochejme se jejich krásou a svoji rybářskou vášeň v takovém případě odhoďme raději hodně daleko stranou. Jiné druhy hmyzu nám však mohou i dnes posloužit za nástrahu.

Živý hmyz

Dnes se loví zejména na imitace nejrůznějšího druhu hmyzu (umělé mušky) nebo na hmyzí larvy (bílí červi, patentky), ale živý dospělý hmyz nastraží už málokdo. A přitom živý hmyz je tradiční a dříve velmi oblíbenou nástrahou, a to zejména v letním období, kdy je nejaktivnější a dochází k jeho líhnutí a spadu do vody. Samozřejmě ne každý druh hmyzu můžeme jako nástrahu použít. Velmi mnoho příslušníků z této nejrozšířenější živočišné říše je příliš malých a křehkých na to, aby se dali v živém stavu použít (v případě jepic a jiných drobných bezobratlých je lépe sáhnout po jejich umělých napodobeninách). Přesto se najdou mnozí šestinozí živočichové, které můžeme s úspěchem stražit na háček.


O tom, že hmyz rybám chutná, svědčí i účinnost jeho umělých napodobenin

Luční kobylky, sarančata a cvrčci

Různé kobylky a sarančata jsou tradiční a oblíbenou letní nástrahou, použít se dají i cvrčci. Od nepaměti se stražili především na tlouště, ale nepohrdnou jimi ani plotice, jeseni, boleni a další druhy kaprovitých ryb. Na mimopstruhových vodách, kde se vyskytují pstruzi duhoví, můžeme kobylky s úspěchem využít i k lovu pstruhů. S kobylkami chytáme buď klasicky na jemnou plavanou s lehkým a dobře vyváženým splávkem, nebo zcela bez zátěže z hladiny - tzv. na třepanou.


Na třepačku chytáme zejména na malých mimopstruhových tocích

Právě lov na třepanou, praktikovaný většinou na malých mimopstruhových tocích (potocích a říčkách) má své velké kouzlo a může nám přinést spoustu záběrů od tloušťů, proudníků, plotic a jiných hladinových ryb. Kobylku při tomto způsobu lovu opatrně napíchneme na malý háček za hlavičkou, opatrně se přiblížíme k lovnému místu, spustíme kobylku na hladinu a lehkým třepáním špičkou prutu simulujeme pohyb hmyzu na hladině. Při tomto způsobu lovu je třeba chovat se hlavně velmi opatrně a dobře se krýt. Třepanou můžeme s úspěchem praktikovat za teplých slunečných dnů, kdy pohyb kobylky na hladině vydráždí i velké tlouště, „dřímající“ v zastíněných příbřežních partiích.


Lovit se dá i na cvrčky

Na tento hmyz lze však chytat i mnohem větší druhy, dokonce i vousaté krále našich vod, sumce. Z Moravy z oblasti velkých řek Moravy a Dyje existují doklady, že se zde sumci dříve lovili na velké zelené luční kobylky. Kobylka se nastražila živá na hladinu a vibrace, které způsoboval její pohyb, spolu se zvuky, které hmyz vydával, měly prý na sumce velmi dráždivý efekt (podobně jako dnes zvuk vábničky).


Či chrousty, kteří chutnají hlavně tloušťům

Další hmyz

Když se bavíme o hmyzu coby tradiční letní nástraze, máme na mysli živé dospělce a nikoliv larvy, které můžeme doma skladovat a s úspěchem s nimi chytat prakticky po celý rok (např. bílé a moučné červy nebo patentky). Z larev se dají dále stražit např. různé housenky motýlů, ponravy (larvy chroustů) nebo larvy vážek. Na larvy vážek a šídel se prý úspěšně lovily na moravských řekách parmy. Také larvy chrostíků spolehlivě zaujmou parmy a další druhy říčních ryb. Ostatně jejich umělé imitace jsou dnes velmi oblíbenými a účinnými muškařskými nástrahami.


Zelená luční kobylka dříve sloužila jako nástraha k lovu mnoha druhů ryb, včetně sumců

Z dospělého hmyzu lze dále využít třeba dospělé masařky, bzučivky nebo větší jepice. Nevýhodou prakticky všech těchto nástrah je jejich křehkost - musíme proto používat co nejmenší háčky z tenoučkého drátku a velmi jemnou montáž. Proto se tyto nástrahy hodí spíše k lovu drobných kaprovitých rybek. Z větších hmyzích nástrah se dříve hodně lovilo například na krtonožky, které chutnaly i sumcům. Všežravým tloušťům se zase servírovali chrousti, ať už dospělci, či jejich larvy ponravy.

Když už jsme u různých druhů brouků, ti se mohou na první pohled jevit jako potenciálně zajímavá a atraktivní nástraha, je však třeba znovu připomenout, že velká část našich brouků je ze zákona přísně chráněná a jako nástraha se proto nesmí použít. Vůbec obecně platí, že pakliže v přírodě narazíme na nějakého živočicha, který se nám jeví jako potenciálně zajímavá nástraha, měli bychom ho napíchnout na háček pouze tehdy, pokud jsme si zcela jistí, že nepatří mezi chráněné druhy a smíme ho použít jako rybářskou nástrahu.


I housenky některých motýlů můžeme teoreticky použít jako nástrahu, musíme si však být vždy zcela jistí, že se nejedná o zákonem chráněné druhy

Závěrem

V těchto několika článcích naší rybářské abecedy jsme ani zdaleka nemohli zmínit všechny umělé či přírodní nástrahy, které se dají využít k lovu ryb na udici. I z výčtu těch základních tradičních a moderních nástrah je však zřejmé, jak široké je spektrum chutí a potravních preferencí našich druhů ryb.

Na dnešních nástrahách je jasně vidět překotný vývoj v oblasti sportovního rybolovu, který bude jistě nadále pokračovat. Proto je nad slunce jasné, že mnoho dnes oblíbených nástrah bude zítra zapomenuto a nahrazeno novinkami, o kterých ještě nemáme ani tušení. Ale protože čas neuhání jen mocně vpřed, ale točí se také v kruhu jako víry pod splavem, bude jistě také mnoho dnes pozapomenutých nástrah znovu oprášeno a vyzvednuto zpátky na výsluní. Nechme se tedy jen překvapit, co nám budoucnost přinese.

Text: Tomáš Lotocki
Foto: autor, Josef Ptáček, Štěpán Krejčí

Autor: Tomáš Lotocki

Diskuse k článku (3 reakce)

Přečteno: 7 528x
Průměrná známka: 1.48

NAbeceda mladého rybáře - Nástrahy na dravce

Základní složkou potravy dravců jsou různé menší ryby, které většinou aktivně loví, a těmto potravním preferencím také musíme přizpůsobit volbu svých nástrah