Dokonalá špička

- Milan Tychler

Když se někomu při lovu feederem příliš nedaří a zeptá se zkušenějšího na radu, obvykle se mu dostane poučení o tom, že má chytat jemně. Ale co to znamená chytat jemně? Myslí se tím používat menší háčky? Tenčí vlasce a návazce? Obvykle ano, ale to všechno je celkem k ničemu, když současně s tím nevyberete tu správnou špičku a prut neposadíte do vidliček ve správném úhlu.


Postavení prutu mnohé řeší

Sladit dohromady tohle všechno je stejné, jako dokonale vyvážit splávek. Feederová špička přece plní stejnou funkci jako splávek. I při plavané nejdříve pečlivě vybíráme splávek a pak řešíme vlasec a návazec s háčkem. Splávek pak co nejlépe vyvážíte, avšak když vyberete špatný typ splávku pro momentální situaci, také to nebude ono, i když bude vyvážený správně, protože například pro lov v klidné nebo stojaté vodě se lépe hodí splávky spíše štíhlejšího tvaru, kdežto pro lov v proudu se zadržováním spíše vyhoví splávky kulatější. Zkrátka všechno chce své, a pocítíte to hlavně v tu chvíli, kdy jsou ryby v braní liknavé a málo aktivní. Pokud je pohání hlad a razantně ohýbají špičky, leccos může být odpuštěno.

Jenže kolikrát v roce to je? Spíše než se skvělým braním se potýkáme s tím, že se rybám moc nechce. Nástrahu jen tak popotahují, špička se při záběru sotva zachvěje, nebo sebou rychle trhá a odhadnout správnou chvíli kdy zaseknout je spíše dílem náhody než pravidlem. Velmi často bývá něco mezi tím. A právě v takovou chvíli máme velkou naději na to, že když svou sestavu vylepšíme, hodně nám to pomůže a zasekneme i ryby, které bychom jinak „netrefili“. No a zrovna mezi nimi může být ta, na kterou už dlouho čekáme.


Různé pomůcky jsou fajn, ale neřeší to hlavní

Mnoha rybářům se nechce nic převazovat, měnit špičky a vůbec něco hledat a upravovat. S jednou špičkou a stále stejně navázaným prutem chytají celý rok. Jednou jim to jde, jednou je to slabé a jsou dny, kdy to nejde vůbec. A oni se s tím spokojí. Budiž. Je to jejich věc. Ale ten, kdo si jde k vodě zachytat a ne jen vysedávat, to chce řešit. Takoví rybáři bývají u vody úspěšnější než jiní, a je jisté, že kdo hledá, často i nachází.

Při lovu feederem je nutné dobře si uvědomovat souvislost mezi zvolenou špičkou, vzdáleností, proudem, použitou zátěží nebo krmítkem a postavením prutu. Tohle všechno jsou věci, které můžeme různě měnit, a mají přímý vliv na to, jak dobře budeme vidět záběr. Pokud je něco z toho špatně, nebude to fungovat správně a já mám v poslední době takový pocit, že ze všeho nejvíce se podceňuje právě to nejdůležitější, a to je výběr špičky. Vidím u vody mnoho rybářů, jak se snaží lovit s malými háčky a tenkými vlasci, avšak jejich špička připomíná spíše kopyto, než jemný nástroj pro detekci záběrů. Čím to? Těžko říci. Snad je to tím že návazec se dá vyměnit snadněji než špička. Ale u lidí je to často tak, že nevidí to, co mají přímo před nosem a nimrají se v nesmyslech.


Laminátové špičky mám rád

Jsou i rybáři, kteří používají pouze jednu špičku, nikdy ji nemění a jsou spokojení. No když budete chytat stále na jedné, nebo podobných vodách, víte si rady s postavením prutu, pak skutečně není důvod špičku měnit.

Nedávno mě oslovil mladší kolega s tím, jestli náhodou nedělá chybu, když po nahození napne vlasec tak, že je špička ohnutá skoro nadoraz. Samozřejmě, že dělá! Vždyť kam se ještě muže ohnout špička při záběru, která je na hranici svých možností? Jak velkou sílu musí vyvinout ryba, aby ohnula špičku, která už ani více ohnout nejde? Celé je to jednoduché, prosté a stejně se to musí stále opakovat. Asi by to chtělo víc chytat a zkoušet, než se dotazovat po internetu.


Špičky nám hodně zeštíhlely

Takže se zastavím u toho, která je vlastně ta správná špička. Jednoduše by se dalo říci, že každá, když se použije v tu správnou chvíli, ale vzhledem k tomu, že taková informace by byla k ničemu, musím toho říci o špičkách více.

Nejdříve ale zabrousím trošku dál do historie feederu, kdy byly feederové pruty podstatně robustnější a tím pádem se používaly i špičky o větším průměru. Často to byly špičky laminátové, což vůbec nebylo špatné, a jen silnější špičky byly z grafitu.

Jak nám začaly pruty zeštíhlovat, začal laminát mizet a dnes jsou špičky téměř výhradně uhlíkové. Podle mého názoru k naší škodě. Proč? Podle mě má laminát oproti grafitu několik výhod. Je houževnatější, takže ho tak snadno nezlomíte a laminátové špičky mají spíše parabolickou než vrcholovou akci, takže mají větší pracovní rozsah a to nejen při záběru, ale celkově. Výhodou je, že když vezmete laminátové špičky o hodnotě 1 a 2 oz, budou se jejich akce překrývat, což je výhodné, protože neuděláte chybu tak snadno jako u špiček grafitových, kde je jejich akce velmi často zcela jasně vymezená. Jsou samozřejmě výjimky a nutno podotknout, že dobré špičky nebývají právě levné. Na druhou stranu se dražší špičky obvykle lámou méně než ty levné.


Nehody u tenkého grafitu jsou časté

Někteří výrobci dávají k prutu až pět špiček, jenže ne vždy to má nějaký smysl. Ta nejtenčí se obvykle zlomí mnohem dříve než byste si přáli, mezi dalšími je v podstatě zanedbatelný rozdíl a ta poslední už ani není feederová špička, ale tvrdý kolík. Až příliš často vidím pěkné proutky, ale bohužel s mizernými špičkami. Řešením je vyzkoušet a případně si doupravit k prutu špičky jiné, pokud to jde. Největším nešvarem je vybavení silných prutů pouze tuhými špičkami, takže s nimi nemůžete citlivě lovit v malých vzdálenostech na stojatých vodách ani v pomalu tekoucím proudu. A přitom třeba potřebujete silný prut k lovu velkých ryb skoro pod nohama. U mnohých prutů by to řešila právě laminátová špička. Není to totiž tak, že by velké ryby snáze ohýbaly špičku. I velké ryby berou mnohdy úplně jemně.

Tuhé špičky upotřebíme pouze při lovu v silnějších proudech a velkých vzdálenostech. Tam není zbytí. Silný proud by jemnou špičku ohýbal tak, že by na ní nebyl vidět záběr a stejné by to bylo v případě lovu ve velké vzdálenosti, kde musíme za pomoci větší zátěže napnout dlouhý kus vlasce. Tam je zapotřebí větší síly a jemná špička už by byla zase nadoraz. Jak vidno, bez správné volby špičky to ideální nebude a k tomu všemu ještě nemusí být ani správně vybraná špička ideální pro danou situaci a proto je nutné zvolit správný úhel posazení prutu ve vidličkách.


Firma Browning kdysi nabízela špičky s grafitovou základnou a laminátovým vrcholem

Určitě každý slyšel, že by měl vlasec mířit od špičky do vody pod úhlem 90°, což je ideální pro přenos záběru na špičku. Jenže to platí na stojaté nebo úplně klidné tekoucí vodě, kde klade vlasec vodě minimální nebo žádný odpor. Jakmile se do vlasce opře proud, může být výhodnější jiný úhel a často je změna postavení prutu účinnější než výměna špičky za tužší.

Bohužel to tímto nekončí. To by bylo až příliš snadné. Vybrat správnou špičku a napnout vlasec dokonale tak, aby byla špička v optimální „pracovní“ poloze můžeme jen v tu chvíli, kdy správně zvolíme i hmotnost krmítka či zátěže. Těžká zátěž sice dovolí optimálně napnout vlasec, ale zase ztěžuje zaseknutí. Příliš lehkou zátěž však můžeme po dně popotahovat a to není dobře. Vždy tedy musíme vzít v potaz nejen špičku, ale i ostatní věci okolo. A když se to podaří skloubit, pak se dostaví úspěch.


Tohle odporuje poučkám, ale může to v jistých situacích být nejlepším řešením ze všech …

S barevnými špičkami jsem strávil u vody hromadu času. Zkoušel to i ono, měnil je, převazoval sestavy, používal všelijaké zátěže, šel s tvrdostí i měkkostí špiček do extrému… Mnohé mě poučilo, ale jistotu, tu nemáte nikdy. Rybaření není jen o bezchybné technice. I když všechno uděláte správně, nemusí to pokaždé stačit. Je tu spousta dalších faktorů, ale když se snažíte, máte alespoň pocit, že jste pro věc něco udělali. Často chodím k vodě jen s tím, že si jdu hrát. Zkouším, měním a rybky jsou jakýmsi bonusem navíc, který je tím víc potěšitelný, čím je jich více, nebo jsou větší. Pokud můžete říci totéž, nemůžete od vody nikdy odcházet nespokojení…

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (30 reakcí)

Přečteno: 12 437x
Průměrná známka: 1.24