Jeden rok v Třeboni-duben

- Ing. Petr Svatek


Je za námi další měsíc a je tak čas na nové informace ze světa profesionální rybařiny. Nyní se však již nebudeme věnovat pouze samotné Střední škole rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína v Třeboni, ale zaměříme se konkrétněji na profesionální rybářskou problematiku, která je zde řešena. Tento měsíc se nesl převážně v duchu umělého výtěru štiky obecné (Esox lucius) a jarních výlovů komorových rybníků.

Začněme tedy s hlavním znakem této části sezóny, a to se štikou obecnou. Štika je zástupcem již vyhynulé starobylé skupiny, jejíž výskyt se datuje až do doby třetihor a můžeme ji nalézt nejen v Evropě, ale také v Asii a Severní Americe. Zde obývá spíše chladnější části těchto kontinentů. Zajímavostí je fakt, že tento druh dokáže obývat i tzv. brakické vody, kde často tvoří velmi početné populace. Málokdo také ví, že štika obecná má velmi neobvyklé růstové vlastnosti. V dobrých podmínkách dokáže v prvním roce dosáhnout pohlavní zralosti, délky až 50 cm a váhy kolem 750 g. Při této rychlosti růstu je však nutné počítat v chovech i s velkou spotřebou potravních ryb. Jediná štika může potřebovat až 7 kg těchto ryb na 1 kg svého přírůstku. V případě nedostatku potravy je štika navíc dokonalým kanibalem, který je schopen pozřít až 70 % své délky a to již od velikosti pouhých 3 cm. V dobrých podmínkách je poté schopna dorůstat až do 140 cm a 35 kg.



Nyní však k samotnému umělému výtěru. Naši žáci oboru Rybář 41-53-H/01 navštěvují v rámci odborného výcviku i odborných exkurzí rybí líheň Mokřiny, kde pozorují, ale i se přímo podílí na umělém výtěru štik. Generační ryby jsou při brzkých jarních výlovech komorových rybníků šetrně převezeny do malých manipulačních rybníčků v blízkosti líhně. Zde je totiž možné kontrolovat jejich připravenost k výtěru. Připravení jedinci se následně přemísťují na předem připravené žlaby přímo do líhně. Zde poté dochází k samotnému umělému výtěru.



Připravené štiky není nutné tzv. hypofyzovat, jelikož k uvolnění jiker postačuje standardní masáž břišní dutiny. U jikernaček velmi dbáme na osušení ryb kolem močopohlavní papily, tak aby nedocházelo k nežádoucí aktivaci jiker. Jikry se totiž mohou „oplodnit“ vodou, močí i krví. Jikry tak vytíráme do připravené suché misky a masáž břišní dutiny provádíme směrem od hlavy k ocasnímu násadci. Od jedné kvalitní jikernačky je možné tímto způsobem získat až 200 000 jiker.



Následné získávání spermatu je již složitější. Mlíčáci sperma uvolňují pouze v minimálním množství, které na oplození jiker nepostačuje. Proto je nutné mlíčáky usmrtit a varlata s mlíčím vyjmout. Ty jsou následně rozstřihány na menší kusy a přes uhelon nebo dámskou punčochu vymačkány na již připravené jikry. Pohlavní produkty se poté aktivují obyčejnou vodou a dochází k samotnému oplození.





Oplozené jikry následně bobtnají, a jelikož je štika obecná rybou fytofilní, tak začínají po několika prvních minutách velmi silně lepit. Lepivost jiker je však při umělém výtěru nežádoucím jevem a je nutné ji odstranit za pomoci tzv. odlepkování. To se v tomto případě provádí jílem či kaolínem, ve kterém se jikry odlepkovávají až 60 minut.



Jikry zbavené lepivosti jsou následně přemístěny do inkubačních lahví, kde se z nich dle teploty za 2 až 3 týdny vykulí nová generace štik. Ty však jsou ještě zcela nedotvořené a musí se zavěšené ve speciálních žlabech za pomoci žloutkového váčku ještě dotvářet. Pokud jsou však nové štičky dotvořeny, nemohou již setrvávat v prostorách líhně a je nutné je začít vysazovat do malých, zarostlých a velmi úživných rybníčků. Při těchto činnostech bychom nikdy neměli zapomínat na již zmiňovaný přirozený kanibalismus a štiky tak vysazujeme v malých počtech do zarostlých částí vodní plochy, tak aby následná generace byla co nejpočetnější.





Dobrou otázkou může být, proč se umělý výtěr štiky vlastně provádí? Odpověď je v podstatě jednoduchá. Umělý výtěr je nejefektivnější. Umožňuje maximálně využít daný potenciál ryb a nabízí nejvyšší možný počet nového potomstva. Tím je následně zaručen dostatek ryb pro chov, konzum i nasazování do sportovních revírů, ať již svazových nebo soukromých.

Nyní však ke druhému hlavnímu znaku této části sezóny, a to k očekávaným jarním výlovům. Zimní období končí a příroda se probouzí i pod vodní hladinou. Ryby začínají být aktivní a musí být z tzv. komorových rybníků rychle sloveny. Jsou zde totiž nasazovány v mnohonásobně vyšších počtech, což by v nadcházející sezóně způsobovalo v chovu velké problémy. Naši žáci ze všech oborů tak v tomto období loví prakticky se stejným nasazením jako v období podzimních výlovů. Mnohdy jsou výlovy dokonce složitější, jelikož v přesazených komorových rybnících v podstatě nelovíme jeden rybník, ale několik. Žáci si tak vyzkouší lovení opravdu ve všech podmínkách a získají v praxi cenné zkušenosti i pro následné složení závěrečných či maturitních zkoušek. Dále věřím, že každý sportovní i profesionální rybář velmi dobře ví a zná, jak výlov probíhá, a tak mi dovolte pouze v následujícím videu nabídnout ukázku jarního lovení na největších rybářských podnicích v České republice.

S nástupem jarních výlovů se navíc ve výuce otevírají další možnosti. Ryby již nejsou schovány pod ledem a je tak možné s nimi pracovat i přímo ve výuce. Například žáci Rybářství nástavbového studia 41-43-L/51 si vyzkoušeli ve školní laboratoři průběh profesionální pitvy kapra obecného (Cyprinus carpio), která je také součástí blíží se maturitní zkoušky.

Naše škola se dále také snaží spolupracovat i s veřejností, aby rybářské řemeslo neupadlo v zapomnění. V nedávné době jsme se tak účastnili rybářské výstavy v Brně, kde tradičně naši studenti předváděli filetování, ochutnávku marinovaného kapra, tradiční síťování rybářských sítí a jako novinku si u nás mohli nejen děti, ale i dospělí vyzkoušet zdolávání těch největších ryb světa na nově pořízeném rybářském trenažeru, který je opravdu víc než věrohodný.



V neposlední řadě se jako škola snažíme našim žákům umožňovat přístup ke zkušenostem nejen z profesionální, ale i ze sportovní rybařiny. Díky nezvykle teplému počasí, jsem tak i já se žáky, jež dochází na kroužek Rybářských dílen, navštívil naši školní sportovní vodu, kde žáci ulovili mnoho pěkných ryb na plavanou, feeder, ale i na boilies vlastní výroby.





Petrův zdar

Autor: Ing. Petr Svatek

Diskuse k článku (1 reakce)

Přečteno: 5 725x
Průměrná známka: 1.16