Sýrové parmy

3.4.2017 - Milan Tychler

To, že se dají parmy chytat na sýr, je mezi rybáři jistě dobře známá věc, a i ti, co parmu nikdy nechytili, vědí, že je sýr dobrou nástrahou na parmy. Je ale sýr skutečně tak výbornou nástrahou, jak se tvrdí?

Pochytal jsem mraky parem na všelijaké nástrahy, vyzkoušel všemožné sýry a také těsta z nich. Když budete někde číst něco o parmách, pravděpodobně tam najdete zmínku i o sýru, ale dál už nebudou žádné podrobnosti. Jen to, že se jedná o sýr tvrdý. Podle mých zkušeností je tvrdý sýr dobrá nástraha, která má výhodu hlavně v tom, že se snadno nastražuje, je odolnější proti záběrům drobných ryb, ale určitě není nejlepší ze všech. Mnohem účinnější jsou sýry měkké, které jsou aromatičtější, a navíc je tu spousta dalších dobrých nástrah na parmy.

Abych pravdu řekl, asi nejvíce parem jsem nachytal na masné červy. Je to skvělá věc, ovšem vždycky se musíte smířit s tím, že o tuhle nástrahu budou mít zájem i jiné ryby, které nám dovedou ztrpčit život…

V řece Moravě je mnoho parem, jenže snad nikde nenajdete místo, kde byste mohli v klidu chytat jen je, když použijete masné červy jako nástrahu. Vždycky při tom narazíte i na jiné ryby. Když to budou velcí cejni, možná budete spokojení, ale když se budou o vaši nástrahu rvát oukleje nebo maličké podoustve, příliš radosti mít ve tváři asi nebudete. Samozřejmě to může být i naopak. Vyrazíte si na cejny a dostanete k tomu jako bonus pár krásných parem. Zkrátka není možné říct: „Tak, teď budu chytat jen parmy.“

Někdy mi nějaká ta jiná rybka mezi parmami nevadí, ale jindy chci mít klid. Pak je dobré sáhnout po takové nástraze, jako je právě sýr nebo třeba pelety. Při lovu s červy se často stává, že zpočátku sice zlobí drobotina, ale parmy se nakonec rozežerou tak, že jsou jiné ryby spíše výjimkou než pravidlem. Tenkrát to bylo zrovna tak. Zpočátku mraky ouklejí, které reagují na drobečky krmení z krmítka, takže je čas na změnu.

Obaluji krmítko lepicí páskou, aby se z něho prášilo co nejméně, plním ho červy a konce zalepím směsí. Ve sloupci tak skoro nic nevypadne a na dně se hromadí červi. Pak ještě trochu zkrátím návazec, z 50 cm na 30 cm. Nástraha tak klesne ke dnu rychleji. No a konečně je tu první záběr od podoustve, pak menší cejnek a následuje další. Pořád to nejsou ryby, kvůli kterým jsem přišel, ale je to lepší než oukleje. Když už táhnu dalšího cejna okolo padesátky, začínám být spokojený.

První parma se ozve po hodině a hned je to pěkný kousek. Za další dvě hodiny jich dostanu sedm. Troška toho úsilí se nakonec vyplatila. Tohle místo je na parmy skvělé, ale není příliš proudné a je tu spousta jiných ryb. Tam, kde voda proudí mnohem více, už s drobnými rybami tolik potíží není a na červy se mohu vždycky spolehnout. Jenže větší parmy chytám spíše v klidněji proudících vodách než v těch hodně rychlých.

Když jsem kdysi začínal chytat s tvrdým sýrem, musím říct, že jsem na to byl hodně zvědavý a příliš jsem této nástraze nevěřil. Bylo to úplně něco jiného než nástrahy, na které se tenkrát chytalo. Většinou to byla nějaká žížala nebo těsta, ale tohle bylo příliš tvrdé a já měl obavy, jestli to bude ryby zajímat. Spolehl jsem se proto na jeden z mála dostupných zdrojů - 1000+1 radu pro rybáře, kde se píše, že vhodný je eidam, ementál a gouda. Také je tam vyjmenována spousta ryb, které mají o sýr zájem, včetně úhoře. Tak obzvláště k tomu úhoři jsem byl hodně skeptický. Do těsta jsem někdy měkké sýry přidával, ale raději jsem chytal na těsta sladká. Nastal čas se do toho pěkně „zakousnout“.

Brzy jsem zjistil, že malé kostičky sýra žerou všechny ryby včetně plotic i kaprů a že namočené v mléce hezky změknou a dají se dobře nastražovat.

Zjistil jsem ovšem i to, že ve studené vodě naopak sýry rychle tuhnou. Bohužel tam, kde jsem chytal, bylo parem pomálu, ale i tak jsem nějaké chytil.

Párkrát jsem pak zkusil i nějaký měkký sýr, ale v té době jsem se mnohem víc věnoval přívlači. Vyzkoušel jsem to a pak to nechal být, abych celou věc oprášil až s příchodem feederu do našich vod a se změnou Moravice za Moravu, která nabízela úplně jiné možnosti.

Tam jsem zjistil, že se nemusíme obávat ničeho a žádného sýra. Kromě zmíněných druhů je tu spousta dalších sýrů, z nichž mnohé jsou hodně aromatické, s plísněmi a podobně. Všechny se dají použít. Ty tužší přímo na háček nebo pod něj, z měkčích pak snadno vyrobíme těsta, která jsou stejně účinná a někdy i mnohem lepší než sám tvrdý sýr.

Za velmi dobré považuji takové sýry, jako je například niva, roquefort nebo gorgonzola. Perfektní jsou sýry typu hermelín. Musí však být málo zralé, aby jejich obsah příliš nevytékal. Experimentovat můžete i s olomouckými tvarůžky.

Jakýkoli tavený sýr, ať kostička, trojúhelníček, v tubě, nebo v kelímku, je dobrý na přípravu skvělého těsta. Všelijaké sýry můžete mezi sebou míchat, dochucovat česnekem, paprikou a všemožným kořením. Pokud jsou tavené sýry příliš měkké a na háčku nedrží, stačí jen přidat strouhanku a těsto je na světě. Ty nejměkčí sýry se dají použít v uvozovkách jako hodně husté dipy, kterými můžete upravit třeba malé boilie, peletu, kousek pečiva - což dělám hodně rád - anebo i samotnou kostičku tvrdého sýra.

Mazlavý měkký sýr dobře ulpí na čemkoli a je to skvělé aroma nejen pro parmy. Sýr mají rádi i pěkní tloušti, velcí cejni, kapři a další kaprovité ryby. Velmi dobře se dá pomocí této nástrahy eliminovat drobotina a v neposlední řadě se na tuhle nástrahu chytají i duháci na dírkách.

Hodně rád chytám v zimě na nástrahu, které říkám „svačinka.“ Je to kousek pečiva na háčku, které pomažu měkkým sýrem. Tato nástraha je skvělá při lovu na plavanou i feederem na parmy, ale zejména na tlouště. V čem spočívá její výhoda? Sýr jednak ochrání nástrahu před rychlým rozmočením, dá jí výrazné aroma a navíc nástrahu „dováží“ takže není třeba používat při plavané zbytečně velké zátěže, abyste nástrahu udrželi u dna. A můžete navíc použít i menší a tím pádem méně nápadný splávek. To, jestli namažete jen část nástrahy, nebo celou, je jen na vás a obojí dává nějaký smysl. Naštěstí v tomto směru můžete experimentovat po libosti.

Feeder je mou celkem oblíbenou rybářskou disciplínou a často se s ním pouštím do všelijakých nezvyklých experimentů. Nebaví mě chytat pořád stejným způsobem. U tohoto se vždycky dobře bavím a celkem to rozšiřuje obzory. O překvapení není nouze, nic to nestojí a přinejhorším s sebou vždycky máte menší svačinku. Podobně jako u jiných nástrah se i v tomto případě dá říct, že velikost sousta má vliv na velikost úlovku, a proto se nebojte větších nástrah. Ryby, když jsou při chuti, dovedou pořádně otevřít hubu a na sýru si rády smlsnou.