MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK.cz - Stále na rybách

Když vám zmrznou játra

30.3.2017 - Milan Tychler

První týden v lednu uhodily mrazy. Ve čtvrtek jsem jel z Prahy, kde se po celý den držela teplota okolo dvou pod nulou, ale na Vysočině už byla kalamita. Sníh, sněhové jazyky, namrzlá vozovka. Místo tří a půl hodiny jedu domů hodin šest. Večerní zprávy nejsou o ničem jiném než o přívalech sněhu a nehodách. Pátek se nese tak nějak v normálu, ale teploty stále klesají. V noci ukazuje teploměr u nás na Moravě mínus šestnáct, Šumavské doliny hlásí i pod třicet. To už je pořádná zima. Obloha je jasná, vymetaná a hvězdy se jen třepotají.


Tady je ještě malá šance

Sobotní ráno je skutečně mrazivé. Soused parkující venku startuje marně. Mám v plánu dodělat nějaké resty u počítače, ale polední sluníčko ve mně rozehřívá myšlenku na to, že bych alespoň na chvilku vyrazil k vodě. Třeba to po poledni půjde, když najdu na říčce nějaké rozmrzlé místečko. Je mi jasné, že to snadné nebude, a bude to hlavně boj se zamrzajícími očky, ale alespoň si párkrát nahodím.

Hned jak vyjdu ven a párkrát se nadechnu, slepí se mi nosní dírky. Pořád je pod deset. Ale co, chvilku to u vody vydržím. Mám připravený lehoučký teleskopický proutek s malým splávkem a do plastové krabičky s víčkem jsem dal dvoje chlazená kuřecí játra. Mám i masné červy, ale myslím, že na ně ani nedojde.


A je tu první tloušť

K vodě to mám jen kousek, ale určitě budu mít problém najít nějaké vhodné místo. Hlubší a klidnější úseky, kde jsou teď ryby, budou určitě zamrzlé. A taky že ano. No, když nic, když tak se aspoň projdu okolo vody, možná udělám nějakou fotku a vrátím se domů. Po svátcích mi taková procházka jen prospěje. Pomalu se šourám kolem vody. Sníh tu prakticky není. Jen místy se drží lehký poprašek. Konečně před sebou vidím kousek otevřené hladiny. Voda je tu rychlá, ale příliš mělká na to, aby se tu držely nějaké ryby. Tady z toho nebude nic. Musím ještě kousek dál. Další vytipované místo je také pod ledem. Už mi zbývá jen jedno, co je poblíž. Zkusím to, ale dál už nejdu.

Tady mám štěstí. Kraje jsou sice zamrzlé, ale středem vede hlubší stružka, kde se dá při troše dobré vůle vést splávek. Říčka je tu úzká, a když budu mít štěstí a zabere mi větší ryba, mohl bych ji nějak vymanévrovat do jednoho místa, kde by se dala vylovit. Popravdě řečeno s ničím větším nepočítám, ale u tloušťů nikdy nevíte.


Kousek jater sebrala parma

Rozdělám proutek, nastavím hloubku asi na metr, bročky srazím blíž k háčku, aby byla nástraha co nejrychleji u dna, a položím splávek s nástrahou na otevřenou hladinu. Vidím, jak kousíček drůbežích jater rychle klesá ke dnu. První proplavání asi pětimetrového úseku je bez záběru. Zkusím povytáhnout splávek ještě o kousek, aby nástraha občas škrtla o dno. To je tady celkem členité. Splávek se chvílemi zastaví, ale stačí ho jen trošku pozvednout a zase pomaloučku putuje dál.

Asi v půli své cesty se maličko přitopí a pomalu si to namíří pod led směrem k protějšímu břehu. Nechci prudce sekat, a tak jen rychleji zvednu špičku a napnu vlasec. Téměř okamžitě pocítím tíhu ryby. Je to příjemný pocit a v této zimě mě přímo rozehřívá. Vedu rybu mezi dvěma ledovými hranami k volné vodě. Nechce se jí, ale musí. Konečně je z toho ledového bludiště venku. Je to tlouští dorostenec. Sláva, rybářská čest je zachráněná a teď už to může být jen lepší.

Ukrojím kousek jater, napíchnu je na háček a snažím se dál. Bohužel, v tu chvíli neprozřetelně neuložím krabičku zpět do kapsy, ale položím ji na zem. Vodím nástrahu mezi ledem. Občas volným prostorem proplouvá ledová tříšť. Popocházím po břehu. Na sluníčku je docela fajn, ale jakmile se dostanu do stínu, hned to pocítím. Sundal jsem si rukavice, když jsem vytahoval tlouště z vody a mrazík pěkně štípe. Musím si je zase nasadit. Když položím prst na kovový oblouček překlápěče, hned se mi k němu přilepí.

Jak mi zamrzá koncové očko, nepovedlo se mi moc nahození a nástraha přistála na hraně ledu. Rovnám vlasec, a když chci popotáhnout nástrahu, nejde to. Okamžitě přimrzla k ledu.


Všechno mrzne před očima

Poškubávám s ní a mám trochu strach, že když zaberu víc, vyletí vlasec se splávkem nahoru a všechno se mi to zamotá ve větvích na stromě, který je za mnou. Skloním proto špičku a poškubávám s vlascem do strany. Tak se mi daří ulomit kousek ledu, ke kterému přimrzla má játra. Je to jen milimetr silná skořápka, ale dělá nepříjemnosti. Hlavně, že jsem to vyprostil.

Ukrojím kousek jater a hned s nimi zase do vody. V krabičce trošku ztuhla a lépe se krájí. Je to fajn. Mám nahozeno a splávek zase pomaličku popouštím vodou. Skoro hned po klesnutí nástrahy ke dnu mám záběr. Splávek se zastavil na místě a stojí. Nejsem si úplně jistý, jestli nástraha nebo zátěž nedrží na dně, proto vteřinku váhám. Pak se ale splávek pohne do strany, a tak seknu. Je to hezky natvrdo. Bude to větší ryba. Létá od kraje ke kraji a vlasec na ledových hranách trpí. Snad se do něj někde nezařízne. Trvá hezkou chvíli, než se mi podaří rybu unavit a dostat ji tam, kam potřebuji. Je to parma. Jemná drůbeží jatýrka ji zlákala stejně jako tlouště. Překvapení? Ne. Játra sebere každá ryba.

Parmu pouštím zpět do ledové vody a zdá se, že ji tento boj nijak zvlášť neunavil. Okamžitě mizí v proudu pod ledem. Splávek i kus vlasce nad ním je prostě jeden kus ledu. Položím vlasec na kousek větve na zemi a střenkou nože z něj i ze splávku led oklepu. V ruce bych to prostě nerozpustil. Musel jsem to udělat, protože splávek už se potápěl příliš. Snad to zase na chvíli vydrží.


Mrzne mi i nástraha

Chytám dál a během chvíle mám další dva tlouště. Nejsou velcí, tak okolo třiceti centimetrů. Někdo by nad nimi ohrnul nos, jenže pro mě jsou to právě teď super ryby, a ta parma byla úžasná. S tou jsem nepočítal. Vlastně jsem napočítal vůbec s ničím a teď můžu říct, že tento den byl skvělý. Ještě ale nekončí. Tedy možná ano, protože játra položená v krabičce na zemi mi zmrzla. Nemám co na háček. I když je dám do kapsy, bude trvat věčnost, než povolí.

Ukrojím jen malý kousek a držím ho chvíli v dlani, aby se dal nastražit. Je to jen malý kousek proti tomu, co jsem nastražoval před tím. Třeba na něj něco zabere. A zabralo! Hned na první nahození jde splávek pod vodu. Zaseknu a na konci vlasce cítím rybu. Je bojovná. Klepe hlavou a snaží se unikat k protějšímu břehu. Není problém ji zastavit a já vidím, jak se hezky zablýskla u dna. Trošku zaberu a za pár vteřin je na hladině slušná ostroretka. Tohle zopakuji ještě dvakrát, ale pak už to nechám být. Játra jsou na kámen, ruce mám zmrzlé. Splávek je jako koule ledu a vlasec připomíná spíš horolezecké lano.


Na závěr ještě ostroretka

Je čas odejít. Bylo to vážně bezva. Ještě bych chytal, ale už to vážně nejde. Už tak je to trápení a voda mi dala víc, než jsem mohl čekat. Člověk by měl vědět, kdy vyklidit pole. Za půl hodinky jsem doma a pomalu rozmrzám u teplého čajíčku. Mám od vody pár fotek a teď si je mohu prohlédnout. Byl to opravdu zimní lov se vším všudy, ale nevím, jestli si ho ještě zítra zopakuji. Rtuť teploměru opět rychle klesá a vše nasvědčuje tomu, že zítra už nebude kam nahodit…

Autor: Milan Tychler - ®

Diskuse k článku (10 reakcí)

Přečteno: 4 715x
Průměrná známka: 1.02

Co je nového - všeobecné
Oznámení - obecné
Vložit oznámení

Poděkování sponzorům

Moc bych chtěla poděkovat všem sponzorům za pomoc při zajišťování cen na dětský celostátní rybářský tábor,který se koná ve Smetanově Lhotě.Sponzory jsem seřadila podle abecedy.
AMINOMIX
...

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniSona

Kvalitní výrobky od kvalitní české firmy Sona.


akce, rybareniZfish Naviják Black Hawk SG 8000

Za 1690
Black Hawk SG 8000. Naviják je velmi robusní a díky jeho vysoké cívce je určený především pro daleké náhozy. Naviják je osazen 14ti ložisky, má počítačově vyvážený rotor a převod 4,1:1. Jeho chod je hladký a plynulý. Dominantou navijáků je vysoká cívka a precizní přední brzda.


Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen
Párysův rybářský ráj Párysův rybářský ráj

Jičín, Hradecká 816