Kombinovaný method feeder

2.11.2014 - Milan Tychler

Nadšení pro lov s feederovými pruty a otevřenými typy krmítek označovanými jako method feeder pokračuje a mně se na tom líbí hlavně to, že i s těmito krmítky se dají zkoušet různé věci, což mě skutečně baví.

Použití tohoto krmítka ve spojení s formičkou je už docela známá věc a stejně tak i to, že se krmítka typu method feeder dají kromě vlhčených směsí plnit také měkkými peletami. Je to fajn, ale pro mě už to začalo být tak trochu nuda. Tak to zkrátka je. Když děláte delší dobu stále totéž, i když to skvěle funguje, nadšení časem opadne. Někdo si vystačí s jedním krmením a koncovou sestavou po celý život, ale to není můj případ. Vždycky jsem v rybaření hledal i jiné možnosti a alternativy, a to většinou s jedním cílem – chytat ještě efektivněji. Nikdy mi nešlo o rybí maso, ale o zábavu jako takovou. Mám stejné potěšení z toho, když něco vymýšlím na břehu, a nejsem líný u vody něco stokrát převázat, a stejně mě těší i to, když mám na prutu rybu. Ovšem o to víc, když se k tomu dopracuji nějakým novým způsobem.

Někdy zkouším jen drobné úpravy, někdy zcela obrácené postupy, než je běžné. Někdy zase zkouším třeba to, co jsem viděl v nějakém zahraničním časopise, a zajímá mě, jak by to fungovalo u nás a jestli by se to dalo nějak převést do místních podmínek nebo ještě vylepšit. Jsou dny, kdy se úspěch dostaví skoro okamžitě, a jsou věci, které jsou prostě jen taková slepá ulička. Ale i to člověka poučí. Alespoň víte, že tudy cesta nevede. Někomu se může zdát, že je to ztracený čas u vody a bylo by lepší chytat osvědčenými metodami. Někomu to tak možná vyhovuje, ale já to nejsem…

Na lovu s krmítky typu method feeder není nic složitého. Funguje to a mnozí jistě shledali, že jsou dny, kdy je tato metoda mnohem účinnější než spousta jiných. To samozřejmě svádí k onomu pověstnému usnutí na vavřínech, takže pokud ryby neberou ani na tento způsob, prostě si řeknete, že když neberou na method feeder, zkoušet něco jiného už je asi úplně zbytečné. Mě ale rybařina naučila, že vždycky vede k cíli ještě jiná cesta, a tak začínám v takové situaci experimentovat.

Na koncové sestavě samozřejmě v tomto případě nic nezměníte, ale určitě se dá udělat mnoho zajímavých změn v krmení. Dobře vím, jak dovedou být kapři náladoví, a proto si k vodě beru vždycky několik odlišných druhů vnadicích směsí a také drobné pelety. V případě lovu s krmítky typu method feeder to není problém, protože nepotřebuji žádné velké dávky směsi. Tato krmítka se plní skutečně jen malým množstvím. Když kapři berou, je celkem jedno, jakou směs si vyberu, a když mi pak směs dojde, vezmu prostě druhou a rybám to obvykle vůbec nevadí. Když se jim ale brát nechce, mám na výběr a mám možnost experimentovat.

Nejdřív jsem se při svých pokusech domníval, že největšího efektu dosáhnu, když radikálně změním krmení, respektive jeho vůni a chuť. Když nebyl zájem o krmení s rybí příchutí, měnil jsem na něco sladkého. Musím říct, že to často fungovalo a ulovené ryby toho byly důkazem.

Obvykle chytám jen s jedním prutem, ale při experimentování vždycky se dvěma. Mohu pak posoudit, jestli se na lovišti skutečně něco změnilo, a nebo bylo příčinou jen to, že tam prostě nebyly ryby. Mnohokrát se mi stalo, že záběr dlouho nepřicházel, proto jsem začal něco vymýšlet s druhým prutem. Pak mi přišel záběr na něj, ale vzápětí přišel záběr i na původní prut a pak už ryby braly, cokoli jsem nahodil. Důvodem tedy bylo nejspíš to, že ryby na místě prostě nebyly, a tak samozřejmě záběry nepřicházely, nikoli to, že by měly nějakou averzi k tomu, co jim nabízím.

Jenže určit skutečnou příčinu toho, proč ryby zrovna neberou, není jednoduché. Je tedy určitě lepší zkoušet něco jiného, než jen nečinně čekat, jestli ryby začnou brát, nebo ne. Jejich nezájem může být totiž skutečně i výsledkem toho, že jim prostě něco, ačkoli stokrát osvědčené, v tu chvíli právě nevoní. A tak zkouším a zkouším a vždycky si nechávám pootevřená vrátka v podobě odlišných „záložních“ směsí a také různých nástrah.

V našich přirozeně zakalených vodách ryby při vyhledávání potravy jistě nejvíc spoléhají na čich a člověk by řekl, že barva nástrahy ani návnady nebude tolik důležitá. Ovšem několik pokusů mě docela vyvedlo z omylu, i když o moc moudřejší z toho nejsem. Jediné vysvětlení pro to mám jen takové, že ryby prostě vidí i tak zakalené vodě, v jaké si my nevidíme ani na špičku nosu.

Jednou jsem zkoušel chytat s různými druhy krmení, které mělo také různé barvy. Nešlo to ani na jednu směs, a tak jsem si prostě hrál a do formičky jsem směs nasypal tak, že výsledek byl pro oko celkem zajímavý. A světe div se – ryby najednou začaly brát.

První mě napadlo, že za tím bude mix vůní, a abych si to ověřil, smíchal jsem trochu směsi dohromady a nahodil. Záběr ani po několika nahozeních nepřišel. Když jsem ale směs ve formičce zase upravil tak, aby barvy kontrastovaly, záběr tu byl natotata. Podotýkám, že jsem chytal na staré pískovně v hloubce okolo čtyř metrů, kde už u dna není prakticky nic vidět, a proto jsem měl stále pochybnosti o tom, že by rozhodovala kontrastující barva krmení.

Po několika dnech jsem udělal nový pokus, tentokrát s jedním krmením. Část krmení jsem obarvil a druhou ponechal tak, jak byla. Nezměnila se proto příchuť a vůně, jen to prostě bylo kontrastnější. Závěr je, že když jsem použil kontrastní kombinaci, záběrů bylo zřetelně víc, než když jsem použil krmení jednobarevné. Nemůžu říct, že by mě to nějak ohromilo, protože samozřejmě vím a už mám vlastní zkušenost, že ryby prostě v některých ročních obdobích dávají přednost různým barvám krmení. Tohle jsem ale opravdu nečekal, a zvláště pak ne na této vodě.

A tak teď hledám a zkouším kromě kombinací chutí a vůní ještě účinnost variant barevných. Ne že by to bylo vždycky zapotřebí, ale pokud ryby moc neberou, hledám cestičku jak uspět. Můj poslední poznatek je, že podobného efektu dosáhnu i tak, že polovinu formičky naplním světlým krmením a druhou půlku doplním obyčejnou, ale dobře rozpadavou hlínou…

Pozoruhodných výsledků jsem dosáhl na čistých pískovnách, kde barevnost krmení hraje podle mého názoru skutečně dost významnou roli – a to i v tak malém měřítku, jakým je jedno jediné krmítko na method feeder. Zajímavé, že?