Ostroretka ryba běžná i vzácná

9.6.2013 - Milan Tychler

Ostroretka stěhovavá je na některých řekách rybou vzácnou, na některých se vůbec nevyskytuje, ale jsou i vody, které se mohou pochlubit skutečně silnou populací ostroretky.

Tato ryba původně obývala moravské řeky, tedy řeky povodí Dunaje a Odry. Postupně ale byla vysazena i do českých řek a i tam se jí celkem dobře daří. Já mám to štěstí, že mám kousek jak k řece Moravě, tak k Bečvě, a proto si mohu užívat ostroretek do sytosti. Ostroretka je hájená od 16. března do 15. června a mimo toto období, kdy se rozmnožuje a zaslouží si ochranu, ji mohu lovit každý den v roce, kdykoli se mi zachce, respektive když mi to čas dovolí. Ostroretka je ryba, která se dá velmi efektivně lovit dvěma způsoby – na plavanou a feederem. Já volím nejčastěji druhou možnost, feeder. Pro tento způsob lovu je totiž ostroretka jako stvořená. Je to středně velká ryba žijící v poměrně velkých hejnech, dobře reaguje na vnadění, zdržuje se v místech s čistým dnem bez vázek, a proto se dá feederem chytat skutečně dobře, rychle a efektivně bez zbytečných komplikací.

Na malých a nepříliš proudících vodách k jejich lovu používám jemný winklepicker, na větších proutky kategorie light a na ještě větších řekách pak klasické medium. Je tedy zřejmé, že se při výběru náčiní neřídím tím, co chytám, ale kde to chytám. Ostroretka není zvlášť bojovná, a proto se dá lovit velmi jemným náčiním. Větší ryba se sice dovede také trochu „vztekat“, ale i na hodně jemných sestavách se dají zvládat i ty největší exempláře. Od toho, kde lovím, se tedy odvíjí výběr prutu a všeho ostatního, co s tím souvisí – velikost navijáku, síla hlavního vlasce. Silnější a těžší prut znamená o něco větší naviják a hlavně silnější kmenový vlasec, protože bude nutné odhazovat těžší krmítka. Můj vlasec se obvykle pohybuje mezi hodnotami 0,16–0,20 mm, ale na návazci toho moc neměním. Klasicky chytám s návazcem o průměru 0,11–0,12 mm a s háčkem velikosti 14–16. Jen zcela výjimečně se pohybuji mimo tyto hodnoty, protože to opravdu není třeba. Ostroretky se krmí na tvrdém dně pokrytém jemnějším i hrubším štěrkem, který je porostlý nízkými řasami, a riziko vázek tu nehrozí. Hrubé náčiní není třeba, jen snižuje počet záběrů, což je evidentní hlavně v chladných obdobích roku.

Zvláštní tlamka ostroretky

Lehký prut k lovu ostroretek stačí

K lovu ostroretek se používají koncové sestavy typu páternoster i průběžka. Já jsem si oblíbil průběžku s návazcem v délce okolo 40 cm. Páternoster používám ve chvílích, kdy nejsou ostroretky příliš aktivní a chtějí nástrahy v pohybu. Sestavy typu páternoster mají tu vlastnost, že dovolují nástrahám více pohybu do stran i nahoru a dolů, zvláště ve vodách, které více „pulsují“. I když jsou tyto pohyby jen drobné, mohou ostroretky vydráždit a přimět k záběru. Nejlépe to funguje s delšími návazci, takže návazec v délce 70 cm považuji za jakýsi standard. Chcete-li to mít dokonalé, doporučuji ještě nástrahu maličko nadlehčit něčím vzplývavým. Mírně nadlehčená nástraha klesá na delším návazci pomaleji a proud si s ní více pohrává.

Berou i v zimě


Obvyklá velikost na větší řece

Ovšem opravdovou specialitou je páternoster s velmi krátkým návazcem. Když jsou ostroretky při chuti, krmí se agresivně a někdy strkají po dně i samotné krmítko. Pak je neskutečně účinný páternoster s kraťoučkým návazcem, kdy nástraha leží v těsné blízkosti krmítka. Záběry jsou pak skutečně velmi výrazné a v kombinaci s drobnější nástrahou se ryby zasekávají prakticky samy.

Zcela běžným úlovkem jsou ostroretky ve velikostech mezi 25 cm a 40 cm. Kusy blížící se metě 50 cm jsou vzácnější a těch, které překročí magickou padesátku, už mnoho není. Přesto se v našich vodách chytit stále dají. Jen to chce víc času, abyste se k nim přes to množství menších ryb nějak „prokousali“.

Ale ať už se jedná o ostroretky menší, nebo větší, jedno mají společné – nástrahy. Velké i malé zabírají na stejné nástrahy a to nám usnadňuje a zužuje jejich výběr. Nástrahou číslo jedna je masný červ, následuje hnojáček, maličký kousek napařeného pečiva a zrnko měkké kukuřice. Dají se samozřejmě chytat na mnoho dalších nástrah, těsto, kroupy, těstoviny a samozřejmě na různé kombinace nástrah. Masný červ a hnojáček jsou ale prostě klasika a ostroretky jimi nepohrdnou nikdy.

Ostroretky mají zvláštní tlamky a jejich pysky připomínají ze všeho nejvíc jakési plastové škrabky. V každém případě jejich ústa nejsou velká, je to jen taková podélná štěrbina a to jasně říká, že velké nástrahy nejsou v tomto případě na místě. Ostroretka je takový potravní specialista. Svými zvláštními ústy seškrabuje ze dna a z kamenů měkké řasy a spolu s mnoha drobnými živočichy, kteří v nich žijí, je konzumuje. Ostroretka má prostě ráda maso i s přílohou. Drobnější háček s menší nástrahou jsou proto tím nejlepším. Obyčejně nastražuji dva až tři masné červy a už tak trochu ze zvyku dávám jeden z nich vždycky červený. Když chytám na hnojáčky, stačí jeden malý, nebo půlka většího. Velmi často kombinuji půlku hnojáčka s jedním bílým červem.

Nástrahy rostlinného typu, konkrétně kousíček pařené housky, jsou má zimní nástraha a kukuřici nasazuji ve chvíli, kdy se o masné červy a hnojáčky až přespříliš zajímají třeba oukleje nebo hrouzci.

Když najdete ostroretky – a na některých vodách můžete jejich hejna sledovat ve vodě pouhým okem – nemusíte ani vnadit. Já ale vnadím vždycky. Třeba jen miniaturním krmítkem, ale vnadím. Rybám to dodává apetit a při zajímavé nabídce krmení i jakousi soupeřivost, takže záběrů je pak mnohem více a jsou také odhodlanější. Na většinu vod připravuji směs tmavou, spíše sladkou nebo s kořením než na masové a rybí bázi a doplňuji ji masnými červy. Žádná speciální směs pro ostroretky není, ale to vůbec nevadí. Jakákoli směs pro cejny jim víceméně naprosto vyhovuje. To ale nemohu říct o speciálních směsích pro plotice. Na ty se obvykle ostroretky netváří zvlášť přívětivě, ale kombinace ploticových a cejnových směsí s přidáním jemné kalicí hlíny používám poměrně často a úspěšně. Během doby jsem totiž vypozoroval, že ne na všech vodách funguje dobře totéž krmení. Zdá se, že ostroretky na různých vodách mají různé chutě. Není to nic zásadního, ale přesto jsem určité rozdíly zaznamenal. Ostroretky nejsou nijak zvlášť náročné a není třeba pro ně připravovat zbytečně komplikované směsi. Naopak, jednoduché směsi slavívají úspěch. Nicméně, pokud si dáte tu práci a připravíte jim něco skutečně zajímavého, určitě to ocení a vy se dočkáte mnoha záběrů.

Záběry ostroretek bývají někdy celkem razantní a jindy se špička pohybuje jen jemně. Pokud se krmí agresivně, bývají záběry poměrně prudké, když se ale krmí klidně a jen malinko popojíždí, pak se špička jen jemně zachvěje, ohne, a když zaseknete včas, ostroretka visí, a někdy je zaseknutá překvapivě hluboko. Obvykle ale bývají ostroretky zaseknuté ve svém tvrdém pysku nebo v koutku tlamy. Z háčku spadnou spíše jen výjimečně. Jestliže jsou zaseknuté hluboko, zkraťte návazec. Když nástrahu nedobírají, návazec prodlužte.

Při zdolávání typicky potřepávají hlavou a táhnou silně do boku. Nevyhledávají skrýše a nesnaží se ukrýt pod břehem. Když jsou při chuti, můžete jich během chvíle nachytat doslova pytel. Jindy jako by z vody zmizely. Jsou ovšem i dny, kdy je můžete ve vodě sledovat, ale ať jim nabídnete cokoli, nejeví zájem. Pak se v určitou dobu celé hejno zvedne jako na povel a začne se krmit. Když ostroretka sbírá potravu, nasadí svou „škrabku“ na dno, popojede dopředu a blýskne stříbrným bokem.

Stříbrné blýskání ostroretek je neklamným znamením, že jsou aktivní a právě se krmí. Dostanete-li se k vodě právě v takový okamžik, je velká pravděpodobnost, že uspějete a prožijete velmi příjemné chvíle u řeky.