NHonza7 - Profil | Pá 8.5.2020 23:37:52
potočák 62 >> Ahoj, pokusím se to sehnat. Díky.
NHonza7 - Profil | Pá 8.5.2020 23:36:36
rybomil >> Ahoj, děkuji za odkaz.
Npotočák 62 - Profil | Pá 8.5.2020 8:08:54
Honza7 >> Ahoj,je to v tomto květnovém čísle a bez problémů by jsi ho měl sehnat.Je tam i článek Perspektivy rybářského hospodaření v pstruhových vodách(2) od Randáka. Články o PO jsou od něho i v Březnovém a dubnovém čísle. Ve velkém množství příkladů tam doporučuje to samé,co prosazuji hodně let a je tam i něco z toho,co jsme v únoru 2018 s Dušanem Hybnerem předložili Radě ČRS a Hospodářskému odboru při radě ČRS v dokumentu Cesta ke zvýšení populací divokého pstruha obecného a lipana podhorního v naších tocích. Myslím,že pokud´ by jsi se obrátil na redakci ,tak by ti ty dvě čísla poslaly nebo poradily,kde je sehnat. Petrův Zdar
NPvl - Profil | Pá 8.5.2020 7:06:37
Bylo b lepší kdyby název článku zněl ,"Pstruzi se budou ......" Aby to nebylo podobné , jako s budováním nových rybníků ,rybníčků ..atd pro zadržení vody v krajině . Už několik let se také píše mělo by se ... Připadá mi ,že tomu tak není a nebo jen v zanedbatelném množství .
Nboticar - Profil | Pá 8.5.2020 6:58:08
Honza7 >> ono bude možno něco vyčíst z plánů péče
NHonza7 - Profil | Pá 8.5.2020 6:51:24
potočák 62 >> Ahoj, děkuji za upřesnění a možnost kde se toho dozvědět více. Bohužel časopis Rybářství delší dobu neodebírám - prosím Tě jde o květnové číslo tohoto roku, možná ho ještě někde seženu?
Jsem velmi rád a gratuluji, že u Vás je zachován původní genetický materiál pstruha potočního, u nás v Beskydech máme smůlu - zde je genetická směska, díky prasárnám našeho ÚS.
NHonza7 - Profil | Pá 8.5.2020 6:39:37
boticar >> Děkuji za poslaný odkaz. Jak už zde kolega uvedl je bohužel dost strohý. Přesto pár informací tam je. Jsem zvědavý zda-li v režimu, který tam teď zavládne na dobu 15 let dojde k samovolnému výraznému zlepšení populace lososovitých původních ryb.
Npotočák 62 - Profil | Pá 8.5.2020 0:00:25
boticar >> U něčeho z toho jsem v roce 2018 byl a i jsem pomáhal tipovat některé vhodné lokality.Petrův Zdar
Nboticar - Profil | Čt 7.5.2020 23:56:47
potočák 62 >> četl jsem pouze článek, tam to takto napsali :) Potom je na zváženou, jestli by KRNAP neměl být časem uživatelem některých revírů.
Npotočák 62 - Profil | Čt 7.5.2020 23:56:38
Honza7 >> On je ten článek hodně nepřesný.Podrobnosti jsou v květnovém Rybářství v článku Unikátní populace pstruha obecného v Krkonoších: Jinak ve skutečnosti byla na 4 lokalitách byla zjištěna unikátní místní populace PO a na zbývajících populace PO sice geneticky podobná,docházelo tam k přesunu plůdku PO ale pořád to byla atlantická linie. To znamená, že ani v historických dobách zde nebyli vysazeni PO z povodí Moravy,Slovenska a pod. Petrův Zdar
Npotočák 62 - Profil | Čt 7.5.2020 23:45:41
boticar >> Jak podle tebe spolupracoval ČRS na výzkumu?? Financoval to KRNAP a všechno zařídil a ČRS,konkrétně US pouze umožnil,aby vědci na revírech kde US hospodaří odebraly vzorky z PO. Petrův Zdar
NHonza7 - Profil | Čt 7.5.2020 23:12:57
boticar >> Děkuji moc za všechny informace. Budu velice rád, když tady časem dáš informace jak to dopadlo na vybraných tocích, kde uživatelem je národní park. Bude mě zajímat zda-li se změní ( myšleno v počtu kusů ) druhová rozmanitost u ostatních druhů ryb ( vranka, střevle, mřenka atd.) a jak se to i promítne na stavu lososovitých ryb.
Možná, že je to i cesta jak se zbavit zákonem chráněných predátorů ryb ( vydra, čáp, volavka a dalších ), aby bylo časem lépe?
Nboticar - Profil | Čt 7.5.2020 22:14:43
Honza7 >> Když svaz nebude hospodařit dobře, může klidně o revíry přijít. Ostatně revír ani ryby v něm nejsou jeho. Dobrý způsob péče o revíry je veřejný zájem. Od stolu to úplně dobře udělat nejde, tomu rozumím. Na druhou stranu správní orgán nemusí schvalovat všechno jen tak od stolu, může se klidně poradit s onou akademií věd. Tady se akademie věd radí se svazem a správní orgán má ruce v kapsách. Přitom uživatelem revíru může být klidně akademie věd, pokud k tomu má lepší kvalifikaci. Na Šumavě je uživatelem revírů národní park a na většinu revírů nevydává od letoška povolenky a chystá se přestat nasazovat ryby. Opačný extrém, uvidíme, jak to dopadne. Jinak věcně vzato souhlasím.
NHonza7 - Profil | Čt 7.5.2020 20:11:28
boticar >> Můj pohled na danou věc je od toho tvého opačný a chyby vidím :
- neznalosti v zastoupení druhů ryb v daném revíru
- nulová podpora ohrožených druhů ryb
- jakým způsobem je tvořen zarybňovací plán
- nezájem o zachování původních druhů ryb
Od zeleného stolu žádné rozhodnutí rozumné padnout nemůže - žádný sedlák nic nesklidí pokud nebude hospodařit na poli, žádný úředník nic od kancelářského stolu neuloví - na tož aby věděl, které ryby zpátky vrátit do revíru. Do této chvíle se žádný orgán vůbec nezapotil ( a to trvá to už pěkně dlouho ) - aspoň v našem regionu, že se pstruhem potočním a lipanem jsme totálně v pr-d-e-l-i.
Nboticar - Profil | Čt 7.5.2020 19:03:42
Honza7 >> Dovolím si trošku alibisticky zlepšit pohledna ČRS. 1) ČRS spolupracoval na výzkumu a tudíž situaci již asi pochopil. 2) za množství vysazovaných ryb je přímo zodpovědná státní správa, která určuje zarybňovací povinnost. ČRS je pouze zájmový spolek a uživatel vyhlášeného revíru. Správně má být odborník na úřadě nebo se má úředník velmi dobře informovat, aby tu povinnost nastavil rozhodnutím vhodně. Nesvaloval bych tedy vinu primárně na ČRS. Byť tedy realita je odlišná. Může se stát, že bude uživatelem toho kterého revíru kde kdo a správní orgán se zapotí, aby ten revír nedopadl ještě hůř, než je na tom teď.
NHonza7 - Profil | St 6.5.2020 13:31:26
Tento článek pár věcí naznačil, ale nebyl dostatečně konkrétní a taky podle mého názoru se dopustil určitých nepřesností.
" DIVOKÁ POPULACE " - z genetického hlediska si to moc nedovedu představit, geny dědíme po svých předcích. Spíš se jedná o pozměněné chování pstruhů z velkochovů, které neodpovídají přírodním podmínkám.
" PŮVODNÍ POPULACE " - zde bych byl velmi opatrný za ty roky co se sem dovezlo, co se spárovalo v přírodě a nebo bylo docíleno umělým chovem. Zde jedině je nutno porovnat s uchovanými exempláři ( nejlépe přírodovědné muzea ), kteří byli odloveni v dávné minulosti a porovnat to s tím co žije v současné době v našich tocích.
To, že je u dnešních pstruhů v našich tocích minimální genetická odlišnost je způsobeno, že matečné ryby které se používají k umělému výtěru jsou brány do umělého tření tak dlouho pokud jsou výtěru schopné. Z dlouhodobého hlediska to vede právě k potomstvu s minimální genovou odlišností.
Za současný stav pstruha potočního z genetického pohledu, který je na našich tocích je přímo zodpovědný ČRS. Impotence myšlenek zodpovědných činitelů ČRS k udržení zdravé populace těchto ryb a honba za finančním ziskem nás do této situace dostala.
S větou, která je hned v původním odstavci : " Vědci z Ústavu biologie obratlovců apelují, aby se pstruzi uměle vysazovali promyšleně a méně, v některých lokalitách vůbec "; jsem z počátku nesouhlasil - poněvadž to dále nebylo rozepsáno.
Právě pro případ, že opravdu jsou u nás lokality, kde je zachován původní genetický materiál pstruha potočního je nezbytné pro jeho udržení se snažit zajistit dostatečný počet matečných ryb a jejich potomstvo vypouštět v takových místech, kde nebude se křížit s pstruhem potočním, který není zde původní rybou - myšleno udržet lokality - vodní toky. případně revír touto původní rybou.
Je podle mě nutností zachovat a rozšířit počet umělých líhní, které budou brát do chovu původní genetický materiál pstruha potočního s tím, že matečné ryby se nebudou držet stále ty stejné, ale je nezbytné je měnit a tím udržet biologickou rozmanitost původního potočáka.
NWidl_CZ - Profil | St 6.5.2020 12:10:21
Že by se konečně začalo pomaličku něco dít? Doufám, že si z toho Pstruhový odbor něco vezme...
Křesla DAM Foldable Chair
Raven Fishing Brno – Rybářské potřeby
