Vašek74 >> Ono s tím přenosem okrasnými rybami to tak horké nebude. Valná většina komerčně dostupných druhů je totiž chována v akváriích nebo jezírcích menší velikosti, kde dochází zejména přes léto k silnějšímu ohřevu než je někde na rozlehlém rybníku a už vůbec řece. Stresových faktorů jakožto spouštěče tam bude taky víc. Troufám si říct z vlastní zkušenosti, že epidemii v jezírku žádný z koi nepřežije a pokud připustím, že ano, stopro si ho laický majitel cení a nikam ho nevypustí - deb*l se vždycky najde, ale je nesmyl uvažovat o tom, že za každým objeveným KHV v dalším rybníku je okrasný kapr. Když jsem se pídil přesně po tom, proč a na co mi koi i klasičtí kapři vykapali, našel jsem poměrně dost zahraničních diskusí, kde byly perfektně popsané příznaky i s fotografiemi s tím, že jakmile to chytl jeden, ostatní to měli během chvíle také a odešla celá osádka. Zvláště těžce to nesou chovatelé pravých koi (ne levných barevných kaprů, kterým se honosně říká euro koi), které si piplají roky a už jako tosai nebo nisai (zjednodušeně K1 a K2) je stály dost peněz. U ostatních ryb žádný přenos potvrzen nebyl, takže zlatí karasi, šubunkini, jeseteři, zlatí perlíni, slunečnice a co já vím co ještě z jsou z obliga. Želvy to nepřenáší už vůbec. Dost se osobně ale divím, že se řeší, jak se tomu vyhnout jako rybář, abych to nezavlekl jinam. Tuším vloni nebo předloni byl přitom o KHV článek v Rybářství, kde bylo jasně uváděno, že po rybolovu má být nádobíčko (podběrák, vezírek, podložka, případně řízkovnice, nebo jiná nádrž na převoz ryb) nejen vyprána, vypláchnuta a osprchována, ale také postavena venku ideálně na přímé slunce. Podle toho článku KHV bezpečně likviduje UV. Naopak virus byl schopen přežít i víc jak 24 hodin, když byl třeba podběrák mokrý a pohozený někde do tmy a následně by byl použit na odlov další ryby, která by byla následně vypuštěna. Snažil jsem se to najít, ale nedaří se mi, třeba budete mít někdo větší štěstí. Kdyžtak se podělte, myslím, že je dobře, pokud se to dostane do povědomí. Zkusím ještě hledat, ale zatím je to beznadějné:-(

Základní fakta o KHV - čerpáno ze stránek ČRS

Koi herpesviróza (KHV) je virové, vysoce infekční onemocnění, které způsobuje rychlé a vysoké ztráty na obsádce kapra obecného a případně jeho barevných varietách (KOI kapr) ve všech věkových kategoriích. Poprvé byl virus prokázán v roce 1998 v Izraeli, v uplynulé dekádě byl zaznamenán po celém světě. Původcem onemocnění je koi herpesvirus z čeledi Herpesviridae, který má dvouvláknitou DNA. Důležitým faktorem pro vznik onemocnění je teplota vody – k vypuknutí choroby dochází nejčastěji při teplotách vody 23 – 26 °C, vzácněji i při nižších teplotách.Napadené ryby jsou dezorientované, ztrácejí únikový reflex, zdržují se u hladiny a přítoků. Mají zvýšenou dechovou frekvenci. Na žábrách se vyskytují silné nekrózy, bývají bledá, nepravidelně zbarvená. Kůže bývá světlá, nebo naopak tmavá, nejčastěji však nepravidelně zbarvená, s charakteristickými krváceninami na bocích a bázích ploutví. Vrstva hlenu bývá zvýšená. Oči bývají vypoulené (exoftalmus), nebo naopak zapadlé (enoftalmus).

Toto onemocnění není přenosné na člověka a nemá vliv na kvalitu rybí svaloviny (konzumaci).

Jeho výskyt na našem území je ostrůvkovitý, vzácný, ročně je zaznamenáno pouze několik málo případů.

V současné chvíli je v rámci zemí EU zaznamenáno 38 ohnisek s prokázaným výskytem KHV na území Německa, Velké Británie, Dánska, Slovenska, Polska a České republiky.Jedná se o onemocnění ryb povinné hlášením, v případě podezření na vypuknutí této nákazy platí oznamovací povinnost. Státní veterinární správa pak provede testy pomocí PCR či izolace viru, které vyvrátí či potvrdí prvotní podezření.

V okolí zasažené lokality se zavádí mimořádná veterinární opatření, která zahrnují zřízení uzavřeného pásma, zákaz exportu ryb z lokality do jiných, nezasažených oblastí, tzv. depopulaci, neboli výlov a šetrné usmrcení celé obsádky oxidem uhličitým a její následnou likvidaci v asanačním podniku (kafilerii), protože na dané onemocnění není zatím vyvinut žádný účinný lék. Poté se ponechá celá nádrž minimálně 6 týdnů bez obsádky a provede se dezinfekční vápnění v podobě 3 tun páleného vápna na hektar.Veškeré náklady a ztráty spojené s hynutím ryb, depopulací, vápněním apod. hradí na základě zákona č. 166/1999 stát, prostřednictvím Ministerstva zemědělství.
Hrozí plošná epidemie?

Důležitým faktorem pro plošné šíření je hustota obsádky kaprů. Proto jsou zpravidla postiženy nikoli sportovní revíry, ale zejména produkční (chovné) rybníky - množství kaprů na hektar je u nich samozřejmě nesrovnatelně vyšší, než u sportovních revírů. Určitě tedy nehrozí masová epidemie, ačkoli určité ztráty zejména u produkčních rybářů nastat mohou. V této fázi se není nutné bát ani nedostatku kaprů pro budoucí násady ani na vánoční trh - produkce kaprů v ČR je obrovská a současný výskyt se týká (z globálního pohledu) pouze nepatrného zlomku produkce.
Jakým způsobem se může onemocnění šířit?

Mimo prostředí těla kapra (ve volné vodě) přežívá virus maximálně v řádu hodin. V praxi to znamená, že například v hustších rybničních sestavách se opravdu může virus rozšířit s vodou. Mnohem častější je ale zavlečení viru do rybníka společně s násadou, jejíž producent nedostatečně (ať už úmyslně nebo neúmyslně) nezkontroloval přítomnost koi herpes viru (na první pohled se totiž nemusí projevit zejména v chladnější vodě). Dalším potencionálním šiřitelem jsou vodní ptáci a nezodpovědní majitelé okrasných jezírek, kteří občas nechtěné koi kapry vypustí do nejbližšího rybníka. To se stává častěji, než by se na první pohled mohlo zdát - je překvapivé, kolik nevysazených ryb se v některých lokalitách při výlovu objeví, včetně jeseterů, slunečnic nebo okrasných koi kaprů a karasů. Včetně okrasných vodních želv.
Mají si na něco rybáři dávat pozor?
V případě zjištění nestandardního chování kaprů je vždy vhodné upozornit hospodáře daného revíru. To platí vždy bez ohledu na to, zda je koi herpes virus zrovna mediálním tématem či nikoli. Určitě ale stojí za to dávat si větší pozor na ošetření rybářského vybavení zvláště v situaci, kdy během jednoho dne navštívíte více revírů. Opatrnost je na místě i u používání nástražních ryb - zakoupená plotice sice KHV nepřenese, ale voda, ve které jste ji přenesli už teoreticky může.
Závěrem?

Současný výskyt KHV je pro producenty i rybáře důvodem ke zvýšené opatrnosti při manipulaci s rybou i s výběrem a prověřováním násad. Škody, které byly v tuto chvíli způsobeny, nejsou ohrožující pro domácí trh s kaprem a díky tomu, že KHV se nešíří na člověka, nejsou ani zdravotním ohrožením při náhodné konzumaci. Ztráty producentů a místních organizací na zlikvidovaných chovech jsou velmi nepříjemné z pohledu promarněné práce, ale ekonomicky nejsou likvidační díky náhradám od státu

Dědek >> :-)

Goonch >> musel jsem ti dát líbí :-)

fheavy >> Souhlasím, bohužel.

Goonch >> Ten mobil divně píše chtěl jsem napsat blbjejších lidí ))

Goonch >> ja mam v Praze i kamarády a vůbec mně to nevadí,nemám zas takovej komplex,akorát velky město tak je tam těch novějších lidí větší koncentrace nee? To dá rozum beru to s humorem a nadsázkou)

Danda05 >> Samozřejmě, to je ok. Ale jinak Praha brrrrrr, fuj:-D
Tady jinak není ani parkovat kde, protože mezi 6-7 ranní to všichni bodnou na Čerňák nebo Zličín a blízké okolí, vlezou do krtka a tradá do fachu. Místo aby si vážili odkazu svých předků, věnovali se rodinnému dědictví, obdělávali svá pole, rolničili jako jejich předci, dali matce měst a nejen ji to nejlepší, co naše půda skýtá. Namísto toho si hrají na kancelářské krysy a není nikdo, kdo by okopával řepu. Pardon, to už taky provokuju:-DDD

Goonch >> a to si vezmi, že půl republiky dojíždí do Prahy za prací, což je ok nikdo to tady neřeší, ale oni ještě mají kecy na Pražáky, a přitom ani neumí zaparkovat 😀😀😀

fheavy >> Ty jsi rádoby vtipnej. Aby bylo jasno, tady se z nich věda nedělá. Jak bylo psáno níže, vím dobře co vyvádí za nepořádek třeba v těch Klatovech a to byl průser už před cca 6-8lety, kdy nesl známky okusu a nebo byl pokácen každý druhý strom. Problém tady je asi ten, že je to víc vidět než někde na vsi, protože těch stromů kolem Vltavy zase taková hustota není, takže to bije do očí i když se na tom podílí pár jedinců.
Jak říkáš sám, ono se vše řeší, až když je to v Praze - mimo ní jaksi není vůle, že, resp. co mi není rovno, po tom je mi...a z čeho nemám užitek, to ať táhne do kytek. Vyjimkám se tímto omlouvám. Takže tady nikdo Ameriku neobjevil.
Mimochodem, já jsem hybridního původu, jsem 50% Moravák a nikdy jsem tohle škatulkování nepochopil. Pražáci jsou vždy Pepíci, ale největší srandou je, že stejně jako těch bobrů je tu 95% Pražáků náplava ze všech koutů republiky, Moravu nevyjímaje:)
Nedávno mě rozbil kamarád (středočech:-DDD, žijící kilometr za Prahou) konstatováním, že dneska ho nasral nějakej Pražák zku*venej, jak mu hodil myšku do cesty. Povídám, jak víš, že to byl Pražák??? To jako poznáš po xichtu? A na to on:byl to černoch, ale měl pražskou spz:-DDD

Dědek >> ja jsem je kolikrat sledoval na okraji rezervace,prvni misto kde se mohlo chytat na řece u NM,myslis ze hryzali stromy v rezervaci cela rodinka kazdej vecer nade mnou to bylo jak prebory ve skoku do vody a plavali hryzat vrby na druhou stranu kde se normlne muze chytat,prece si nebudou kuiwy jedny nicit domov nee??))