Místo rybníků skládky i nové domy. Praha teď investuje do jejich obnovy

V hlavním městě je skoro sto rybníků o celkové ploše 170 hektarů. V minulosti přitom mnoho z nich bylo vypuštěno a staly se z nich skládky, někde byly dokonce místo nádrží postaveny nové domy. Praha po ničivých povodních v roce 2002 zahájila projekt Obnova a revitalizace nádrží. Letos v jeho rámci plánuje magistrát investovat do oprav rybníků zhruba 74 milionů korun.

Rybníkářství má v Praze dlouholetou tradici. Šlechtici si totiž rádi pochutnávali zejména na kaprech. Jedna z velkých rybničních soustav vnikla ve 14. století na podnět Arnošta z Pardubic na Kyjsku v povodí Rokytky (dnešní Praha 14). Postupně od roku 1848 ubývaly spíše menší rybníky, další ustoupily komunistickým plánům, byť za totalitního režimu došlo k výstavbě velkých retenčních nádrží a přehrad, takže počet vodní plochy v hlavním městě roste. V novém tisíciletí nastala obnova rybníků, které nyní však plní spíše rekreační funkci a dotvářejí životní prostředí metropole.

Magistrátní web Pražská příroda uvádí, že v roce 2019 byla dokončena stavba rybníku v Bohnickém údolí, který vznikl na místě bývalé čistírny odpadních vod a má plochu přibližně 900 metrů čtverečních. Práce probíhají rovněž na rybníku V Mydlinkách v Praze-Královicích. „Jedná se o průtočný rybník, kterým protéká potok Rokytka. Ačkoli byl rybník před 10 lety opravován a odbahňován, nachází se v současné době ve špatném stavu a při povodních v roce 2013 zde navíc došlo k přelití hráze,“ píše pražský magistrát, který vlastní 74 rybníků o ploše přibližně 118 hektarů.

Obnova Velkého Lítožnického rybníku
Městská příspěvková organizace Lesy hlavního města Prahy pečuje rovněž o Lítožnické rybníky (první historické zmínky byly už v roce 1542) v Dubči. Původní rybník byl v 19. století vypuštěn a na jeho místě vznikly louky. V polovině minulého století tu byly vybudovány tři rybníky – Nový, Myslivecký a V Mejtě. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let měla být celé Litožnice zavezena popílkem z malešické teplárny. Nedošlo k tomu jen díky silnému odporu dubečských obyvatel. Praha postupně všechny rybníky získalo do vlastnictví a v rámci kompletní rekonstrukce se rozhodla o obnovu původního velkého rybníku a tedy propojení stávajících s tím, že lze využít pouze jednu historickou hráz.

Rekonstruuje se také nedaleký Biologický rybník v Horních Počernicích, který magistrát převzal od Prahy 20 v roce 2016. Biologický rybník sousedí s Xaverovským rybníkem, který město odbahňuje. V roce 2017 ho koupilo od soukromníka. Podle webu Pražský patriot se chystá zahájení prací také na Šeberáku či Lipeneckém rybníku. „Dalším letos dokončeným projektem je rekonstrukce Milíčovského rybníku v Újezdu u Průhonic. Praha ho získala v roce 2016 od soukromého vlastníka. Rybník zabírá přes 28 000 metrů čtverečních a patří do rybniční soustavy, která v místě vznikla v 18. století. V minulosti byl údajně dvakrát větší než dnes,“ uvedl Pražský patriot s odkazem na agenturu ČTK.

Představitelé hlavního města si stanovili strategii a vytyčili cíle zmiňovaného projektu revitalizace před čtrnácti lety. Za tu dobu vznikly například dva rybníky ve Stromovce, rybník Terezka u obory Hvězda či rybník Kotlářka. Odborníkům z Lesů Praha se podařilo zachránit například i vysychající rybník Aloisov a Čimický rybník.

Zdroj: https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/rybniky-praha-obnova-revitalizace-nadrzi-magistrat-dubec-litoznice-20190703.html