Rybí přechody za evropské i naše peníze jsou nefunkční

Řada staveb pyšnících se využitím fondů z Evropské unie neslouží v praxi původním záměrům a mnohé z nich, jako například rybí přechody, jsou zcela nefunkční upozorňuje na to článek v Haló novinách.

Není příjemné na výletě z Lysé do Čelákovic nad Labem dojít večer k Labi a u čelákovického jezu zjistit, že turistická cesta přes Labe po jezovém zařízení do města je uzavřena. Využít železničního mostu je zakázáno. Takové funkci není přizpůsoben. Kousek před jezem se sice tyčí konstrukce nové lávky pro pěší a cyklisty přes Labe, ale není zdaleka hotova. Podle informačních panelů má být zprovozněna za půl roku.

Pravá ruka neví, co dělá levá? Asi. Ani kamenný rybí přechod v režii Povodí Labe nebudí důvěru. Kormorán čekající na ryby využívající přechod není přítomen. Ryby by se tam zřejmě nedočkal. Větší ryby se do přechodu jaksi nevejdou. Na obě akce přispívá Evropská unie.

Překvapila mě zpráva, že u jezu v Berouně postavili rybí přechod. Totiž, z pravého břehu Berounky v Berouně odbočuje mlýnský náhon, kterým se vodáci a jistě i ryby vyhýbají berounskému jezu. V srpnu 2002 bubnový jez v Berouně vysoký 2,5 metru mírně zvětšil beztak katastrofální vytopení města rekordní povodní. V letech 2011-12 jez rekonstruovali na pohyblivý. Šlo o velmi rozumné opatření ke zmírnění povodní. Je hodné následování. Pevných jezů, které za velkých povodní zvyšují vytopení měst a obcí, je u nás dost. Téměř pět metrů vysoký Helmovský jez v Praze na Vltavě je jen jedním z mnoha.

Současně při levém břehu řeky v Berouně firma RenoEnergie postavila malou vodní elektrárnu a rybí přechod. Stojím u něj a nevěřícně kroutím hlavou. Podle informačních panelů zde byl rybí přechod postaven nákladem asi 16 milionů korun. Velkou část nákladů na něj hradila Evropská unie. Že je zbytečný a pro větší ryby nefunkční? Kdo by si s takovou prkotinou lámal hlavu. Chce se říci: »Pochválen buď kníže Potěmkin!«

Zprůchodnění některých jezů je jednoduché. Stačí otevřít jejich staré vorové propusti, například v Praze na Šítkovského a Staroměstském jezu. Příslušné podniky Povodí se tomu ale zuby nehty brání. Zejména u jezů nižší výšky by pomohlo vybudovat obdoby někdejších vorových propustí. Mohly by být i poněkud užší. Vodáci i ryby by je uvítali. Kdyby podniky Povodí začali stávající četné moderní jezy zabijáky rekonstruovat na jezy bezpečné, jistě by si zlepšili pověst ignorantů, kteří svévolně ohrožují životy vodáků, koupajících se, ale i zvířat.

Zdroj: Naše voda

JaMi, 10.3.2014

Diskuse k bleskovce

5 nových příspěvků od Vaší poslední návštěvy.

Notoš - Profil | Po 17.3.2014 17:51:45

...a sakriš...když jsem tady psal o suprovním rybím přechodě v Břeclavi, tak mi tady odepsalo pár borců, že jestli jsem odborník na tyto stavby...Ne, nejsem...Ale taky nejsem pako...kdyby vše bylo tak, jak má být, tak nad Břeclaví budou ryby při jarním tahu a taky tam by muselo něco zůstat až do dalšího roku. Candát zde chybí, štika taky....pak mi z toho vyleze matematická rovnice : buď to candát vyhynul, nebo neproplul jezem. Beru v úvahu jednu neznámou...kolik se těch candátů vysadí rybářským svazem (organizací)...Při dosazení známým číslem ( 0 ) do rovnice x=2y nám vždy vyjde nula. A nula je tudíž hodnocení celého díla.
PS.: naštěstí tady nemáme dílo Tři soutěsky (viz. Čína)...to by se pak v rovnici objevily nuly dvě a pak by to vypadalo asi takhle 00...(označení WC)...

Nelíbí 0
Líbí 0

NVILKA - Profil | Ne 16.3.2014 19:35:01

JaMi - >> To je tvoje dílo? Nebo si to z nějakých novin opsal?

Nelíbí 0
Líbí 0

NChosé 2 - Profil | Út 11.3.2014 5:42:14 - SKVĚLÝ ZÁPIS!

Nemohu posoudit novinářský článek po stránce odborné, ale nějaké ty informace v článku mě připadají dost vedle. Například, téměř každý víme, jak je to s Kormorány. Například se drží v hnízdech ve větvích vysokých stromů, kde se cítí bezpečně a odkud podnikají své kobercové nálety za potravou.
Potom zmíněný rybí přechod v Berouně. Ten nový byl zřejmě udělán proto, že letitá tzv. mlýnská strouha je využívána vodní elektrárnou a je neprůchozí pro ryby.
Nedávno na řece Jizeře opravila známá firma zabývající se opravou jezů a zhotovením rybích přechodů jez, který byl několik let zpět protržen velkou vodou. Při normálním stavu vodní hladiny nejde přes jez vůbec žádná voda, ale podle něj jde do turbín vodní elektrárny. Takže takoví potočáci, kteří každoročně táhnou proti proudu, aby se v horních partiích úspěšně vytřeli hrají za česly vodní elektrárny na lopatkách turbíny nejspíš ruskou ruletu. Oni tam rybí přechody nejsou na více jezech, ale ten pstruh si na fugujícím jezu poradil, ale na tom u Loukova si ani poradit nelze. Firma by ten rybí přechod určitě udělala, ovšem to by ho musela zadavatelská firma požadovat a majitel vodní elektrárny se na něm podílet. Například na řece Nise, museli se zhotováním vodních elektráren současně budovat i rybí přechody a odbor životního prostředí si to kontroloval.

Nelíbí 0
Líbí 1

Nšeptal - Profil | Út 11.3.2014 1:04:22

No, k tomu čelákovickýmu Labi. Přes zdymadlo se chodilo léta, jenže jen proto, že to bylo tolerováno povoďákama. Ta lávka nikdy nebyla zkolaudována pro ten účel. Doplňující otázka - na kterém zdymadle takovéhohle typu se můžou lidi normálně procházet? A časem už byla ona lávka v takovém stavu, že bylo třeba ji uzavřít a zrekonstruovat (skrz shnilé fošny už bylo vidět příliš, než aby to budilo důvěru). Co se týká nové lávky, ta doba výstavby je fakt k pláči. Za dva roky nejsou schopní to dorazit do provozuschopného stavu. Ale když pan redaktor napíše A, měl by také napsat B. Mezi zdymadlem a rozestavěnou lávkou jezdí přívoz. Takže dostat se z jednoho břehu na druhý není problém a ani nemusí vážit cestu na železničák a nechat se vytroubit mašinfírou. A že by ten rybí přechod nefungoval? Jak to posoudil? Podle mě má kapacitu dostatečnou i na to, aby ho využily i trofejní ryby. Sledoval jsem jeho výstavbu, tak mám představu, i když odborník nejsem. A že se tam kormorán nedočkal? Spíš se pan pisálek trefil do intervalu, kdy ten kormorán se svými cca 80 kumpány hřadoval na topolech o necelý kilák po proudu. Jinak je pod zdymadlem černý teror téměř pravidelným jevem. Takže za mě - další populistický článek bez znalosti místních poměrů a vykazující neschopnost pisatele se aspoň krátce seznámit se situací, či se aspoň pokusit o trochu objektivní podání. O neschopnosti pisatele se aspoň porozhlédnout svědčí i to, že zmiňuje kamenný rybí přechod, který byl skutečně jen pro parádu, kdeždo nový kapacitní přechod, který zmiňuju výše, je z čistého betonu. Jenže to by se muselo seběhnout pod jez, že? Prostě typický manipulativní článek, jak je dnes běžným jevem.