Rybí přechody za evropské i naše peníze jsou nefunkční

Řada staveb pyšnících se využitím fondů z Evropské unie neslouží v praxi původním záměrům a mnohé z nich, jako například rybí přechody, jsou zcela nefunkční upozorňuje na to článek v Haló novinách.

Není příjemné na výletě z Lysé do Čelákovic nad Labem dojít večer k Labi a u čelákovického jezu zjistit, že turistická cesta přes Labe po jezovém zařízení do města je uzavřena. Využít železničního mostu je zakázáno. Takové funkci není přizpůsoben. Kousek před jezem se sice tyčí konstrukce nové lávky pro pěší a cyklisty přes Labe, ale není zdaleka hotova. Podle informačních panelů má být zprovozněna za půl roku.

Pravá ruka neví, co dělá levá? Asi. Ani kamenný rybí přechod v režii Povodí Labe nebudí důvěru. Kormorán čekající na ryby využívající přechod není přítomen. Ryby by se tam zřejmě nedočkal. Větší ryby se do přechodu jaksi nevejdou. Na obě akce přispívá Evropská unie.

Překvapila mě zpráva, že u jezu v Berouně postavili rybí přechod. Totiž, z pravého břehu Berounky v Berouně odbočuje mlýnský náhon, kterým se vodáci a jistě i ryby vyhýbají berounskému jezu. V srpnu 2002 bubnový jez v Berouně vysoký 2,5 metru mírně zvětšil beztak katastrofální vytopení města rekordní povodní. V letech 2011-12 jez rekonstruovali na pohyblivý. Šlo o velmi rozumné opatření ke zmírnění povodní. Je hodné následování. Pevných jezů, které za velkých povodní zvyšují vytopení měst a obcí, je u nás dost. Téměř pět metrů vysoký Helmovský jez v Praze na Vltavě je jen jedním z mnoha.

Současně při levém břehu řeky v Berouně firma RenoEnergie postavila malou vodní elektrárnu a rybí přechod. Stojím u něj a nevěřícně kroutím hlavou. Podle informačních panelů zde byl rybí přechod postaven nákladem asi 16 milionů korun. Velkou část nákladů na něj hradila Evropská unie. Že je zbytečný a pro větší ryby nefunkční? Kdo by si s takovou prkotinou lámal hlavu. Chce se říci: »Pochválen buď kníže Potěmkin!«

Zprůchodnění některých jezů je jednoduché. Stačí otevřít jejich staré vorové propusti, například v Praze na Šítkovského a Staroměstském jezu. Příslušné podniky Povodí se tomu ale zuby nehty brání. Zejména u jezů nižší výšky by pomohlo vybudovat obdoby někdejších vorových propustí. Mohly by být i poněkud užší. Vodáci i ryby by je uvítali. Kdyby podniky Povodí začali stávající četné moderní jezy zabijáky rekonstruovat na jezy bezpečné, jistě by si zlepšili pověst ignorantů, kteří svévolně ohrožují životy vodáků, koupajících se, ale i zvířat.

Zdroj: Naše voda